Seznam velkostatků ve Slezsku na přelomu 19. a 20. století

Seznam velkostatků v Rakouském Slezsku představuje rozdělení pozemkového vlastnictví na přelomu 19. a 20. století. Údaje o hektarové výměře a majitelích vycházejí z roku 1899 podle ročenky Neuester Schematismus der Herrchaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien. Nejvýznamnější majetek představovalo historické území Těšínského knížectví, které od poloviny 17. století patřilo Habsburkům, od roku 1895 byl jeho majitelem vrchní velitel c.k. armády arcivévoda Bedřich, k těšínskému panství patřil od roku 1797 také Frýdek zakoupený od Pražmů z Bílkova. I když arcivévoda Bedřich vlastnil i rozsáhlé statky na jižní Moravě (Židlochovice) a v Uhrách, Těšínsko díky obrovským ziskům z těžby černého uhlí představovalo hlavní zdroj jeho příjmů. Vysoké výnosy z důlního podnikání přispěly také ke společenskému vzestupu dalších majitelů pozemků ze starobylé šlechty na Ostravsku a Karvinsku (Larischové, Wilczkové). Historický význam měla pro rod Lichtenštejnů držba Opavska a Krnovska spojená s knížecím titulem (1614)^[1]. Bohatství církve v této oblasti (vratislavské biskupství, Řád německých rytířů) mělo základ především v rozsáhlých lesních porostech Jeseníků. K významným majetkovým přesunům ve Slezsku došlo ještě před pozemkovou reformou, protože hned po vzniku Českloslovenska byl zestátněn majetek Habsburků, po roce 1918 došlo i k rozdělení samotného Těšínska mezi Československo a Polsko. Níže uvedený seznam zahrnuje velkostatky s rozlohou nad 1 000 hektarů půdy.

Seznam[editovat | editovat zdroj]

Velkostatek	Výměra v hektarech	Majitel
Těšín – Frýdek	64 332	arcivévoda Bedřich
Javorník – Jeseník	34 666	Vratislavské biskupství
Bruntál	12 052	Řád německých rytířů
Opava – Krnov	9 290	Jan II. kníže z Lichtenštejna
Karviná	8 156	Jindřich hrabě Larisch-Mönnich
Hradec nad Moravicí	4 342	Karel Max kníže Lichnowský
Bravantice – Studénka	4 218	Gebhard Leberecht kníže Blücher z Wahlstattu
Bílsko	3 358	Josef Maria kníže Sułkowski
Klimkovice	2 966	Jan Nepomuk hrabě Wilczek
Hošťálkovy	2 462	Gerhard hrabě Arco
Slezská Ostrava	2 093	Jan Nepomuk hrabě Wilczek
Horní Hoštice	1 988	Město Pačkov
Odry	1 900	Moritz Lazarus
Štítina – Hrabyně	1 820	Řád německých rytířů
Velké Heraltice	1 802	František Alexandr hrabě Bellegarde
Kyjovice	1 764	Bertha hraběnka zu Stolberg-Stolberg
Albrechtice	1 759	Karl Bayer, Gustav Hirsch
Ráj	1 740	Jiří svobodný pán Bees z Chrostiny
Vítkov – Melč	1 723	Kamillo hrabě Razumovsky
Skřipov	1 626	Město Opava
Javoří	1 476	Filip Arnošt hrabě Saint-Genois
Hradec	1 287	Francizsek Strzygowski
Ondřejovice	1 241	Anna Rudzinska von Rudno
Rychvald	1 203	Františka hraběnka ze Starhembergu
Čechovice	1 171	Wenzel Hainisch

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ VAŘEKA, Marek: Mocenské aktivity knížete Karla I. z Lichtenštejna a jeho bratrů v Horním Slezsku in: Šlechtic v Horním Slezsku; Ostravská univerzita, Ostrava, 2011; s. 177–196 ISBN 978-80-7368-936-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien, 9. díl; Brno, 1899; s. 231–299 dostupné online
Srovnání rozlohy velkostatků na Moravě a ve Slezsku před a po první pozemkové reformě in: Náměšť nad Oslavou. Dějiny města od nejstarší doby po současnost; Praha, 1985; Příloha IV., s. 208–251

Související články[editovat | editovat zdroj]

[1] VAŘEKA, Marek: Mocenské aktivity knížete Karla I. z Lichtenštejna a jeho bratrů v Horním Slezsku in: Šlechtic v Horním Slezsku; Ostravská univerzita, Ostrava, 2011; s. 177–196 ISBN 978-80-7368-936-0

[1]