Přeskočit na obsah

Franziska von Starhemberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Františka Larischová z Moennichu
Narození24. října 1875
Vídeň
Úmrtí27. dubna 1943 (ve věku 67 let)
Karviná
Povolánípolitička
Politické stranyKřesťansko-sociální strana
Vaterländische Front
ChoťErnst Rüdiger ze Starhembergu (od 1898)[1]
DětiErnst Rüdiger ze Starhembergu[1]
Sofie Marie Gabriela Henrieta ze Starhembergu[1]
Jiří Adam ze Starhembergu[1]
RodičeEvžen Larisch z Moennichu[1] a Marie Deymová ze Stříteže
PříbuzníGabriela Ludmila Larischová z Moennichu (sestra)
Heinrich ze Starhembergu[2] (vnuk)
Funkceposlanec Rakouského federálního sněmu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franziska kněžna ze Starhembergu, nebo také Fanny Starhemberg, rodným jménem Franziska hraběnka von Larisch-Mönnich (24. října 1875, Vídeň27. dubna 1943, Lázně Darkov) byla slezsko-rakouská šlechtična a politička, která patřila ke Křesťansko-sociální straně (Christlichsozialen Partei / CS). Pocházela ze slezského rodu Larisch-Mönnichů, provdaná ze Starhembergu.

Zámek Rychvald

Narodila se do hraběcího rodu Larischů z Mönnichu z Karviné jako dcra hraběte Evžena Larische z Mönnichu (1835–1880) a jeho manželky hraběnky Marie Deymové ze Stříteže (1847–1878, sňatek v roce 1865), dcery Františka Deyma ze Stříteže (1804–1872) a Ludmily Antonie z Valdštejna-Wartenbergu (1815–1847).

Franziska měla dvě sestry: Gabrielu (1872–1857), provdanou za Felixe Leopolda z Thun-Hohensteinu (1859–1841) a Henrietu (1867–1892), provdanou za Augusta Mariu z Bellegarde (1858–1929).

Ve 2. polovině 19. století společně se svých otcem utilitárně přestavěla svůj zámek v Rychvaldě (Reichwaldau). V červenci 1898 se provdala za pozdějšího knížete Ernsta Rüdigera ze Starhembergu. Měli spolu dceru Sophii a syny, prvorozeného Ernsta Rüdigera, Ferdinanda a Georga Adama.

Na sklonku života Franziska přebývala na rychvaldském zámku u nejmladšího syna George Adama a poté v Lázních Darkov kde také v roce 1943 zemřela.

V letech 1920-31 byla členkou Spolkové rady (horní komory rakouského parlamentu). Kromě stranických funkcí měla také v Horních Rakousích čestné postavení jako předsedkyně ženské katolické organizace Katholischen Frauenorganisation a pomocného sdružení Červeného kříže Frauenhilfsverein des Roten Kreuzes.

V meziválečném období se také stala patronkou nových zvonů, které byly vysvěceny v rychvaldském kostele sv. Anny jako náhrada za zvony které byly za 1. světové války z kostela demontovány a použity pro válečné účely[3].

Kněžna byla po své smrti pochována na hřbitově ve Velkých Kunčicích (Kończyce Wielkie), kde dodnes spočívá vedle své sestry hraběnky Gabriely z Thun-Hohensteinu (1872 – 1957) a jejího muže hraběte Felixe Leopolda von Thun und Hohenstein (1859 – 1941).[4]

  1. 1 2 3 4 5 Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003. Dostupné online. [cit. 2025-02-16].
  2. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003. Dostupné online. [cit. 2025-02-16].
  3. heslo Rychvald - o městě
  4. Eksploratorzy • Zobacz wątek - Kończyce Wielkie - grób "Dobrej Pani". eksploratorzy.com.pl [online]. [cit. 2019-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]