Kladno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Kladno (okres Kladno))
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o statutárním městě. Další významy jsou uvedeny v článku Kladno (rozcestník).
statutární město Kladno
Kostel, mariánský sloup a radnice na náměstí Starosty Pavla

Kostel, mariánský sloup a radnice na náměstí Starosty Pavla

NUTS 5: CZ0203 532053
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kladno (CZ0203)
historická země: Čechy
katastrální výměra: 36,97 km²
počet obyvatel: 68 551  (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 381 m
PSČ: 272 01
zákl. sídelní jednotky: 51
části obce: 6
městské části / obvody: 0
katastrální území: 7
adresa magistrátu: Magistrát města Kladna
nám. Starosty Pavla 44
272 52 Kladno
magistrat@mestokladno.cz
primátor(ka): Dan Jiránek (ODS)
www.mestokladno.cz
Kladno (Česko)
Red pog.png
Kladno, Česko

Kladno je statutární město ve středních Čechách, s téměř 70 tisíci obyvateli je největším městem Středočeského kraje. Kladno je třinácté největší město České republiky.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Poloha města Kladna v rámci okresu

Kladno se nachází 25 km severozápadně od Prahy v Kladenské tabuli, která představuje západní část Pražské plošiny, na rozhraní s Křivoklátskou vrchovinou. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi Vltavou a Berounkou; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Nejvýznamnějším je potok Dřetovický, který se z několika větví, které pramení pod vlakovou zastávkou Kladno – město, v sítenském údolí, nad bývalým pivovarem a v lese Dlouhé Boroviny, stéká na území Dubí. Dalšími potoky, které patří do povodí Vltavy, jsou potok Týnecký (pramen v k. ú. Motyčín) a Lidický (pramen v k. ú.Kročehlavy). Do povodí Berounky přísluší potok Rozdělovský. Rozvodí je možno přibližně do oblasti ulic Doberská a Vašíčkova. Kladno je téměř celé obklopeno lesy – nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí karbonského stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století – zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou k přehlédnutí. Stejně tak Turyňský rybník pod obcí Srby, který po propadu části území (zapříčiněném důlní činností) a zaplavení tzv. Panské cesty získal lidové označení Záplavy.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Restaurace a rozhledna na Kožové hoře

Nadmořská výška[editovat | editovat zdroj]

Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km2 (z toho 12,75 km2 představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese, Kožová hora na jižním okraji města (456 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Ve Vrapickém lese na východním okraji Kladna se nalézá přírodní památka Žraločí zuby. V těsné blízkosti města jsou i další chráněná území (Vinařická hora, Pašijová draha, Záplavy). Přírodní park Džbán zasahuje do severozápadní části města. Pozoruhodné jsou revitalizované mokřady na Týneckém potoce v lokalitě Čabárna.

Znečištění ovzduší[editovat | editovat zdroj]

Kladno má dlouhodobé problémy problémy se znečištěním ovzduší zejména polétavým prachem, arzénem a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poddanské městečko[editovat | editovat zdroj]

Kladenský zámek, v jádru renesanční, dostal barokní podobu během první poloviny 18. století; dnes sídlo galerie a městské knihovny
Kladno, barokní zámek z pol. 18. stol. od vchodu do zahrady, vlevo je zeď nad bývalým příkopem
Zámek břevnovsko-broumovských benediktinů z obnovené zámecké zahrady.
Mariánský sloup na náměstí Starosty Pavla, ústředním prostranství Kladna. Dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho a architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera z roku 1741.
Floriánská kaple podle projektu K. I. Dientzenhofera
Neorenesanční budova bývalé lékárny na třídě T. G .M.
Kladno, pohled k chrámu Nanebevzetí P. Marie a k nové radnici.

Poprvé se Kladno zmiňuje v zemských deskách roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik staletí byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu Kladenských z Kladna, kteří zde měli dokonce tři tvrze:

  • Dolní tvrz poblíž dnešní hlavní pošty;
  • Horní tvrz, která byla velmi výstavná a podobala se spíše hrádku; jejím pokračovatelem je dnešní kladenský zámek; a
  • Vlaškovu tvrz na Ostrovci ve směru na Rozdělov.

Posledním příslušníkem hlavní linie rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna (kol. 1450–1543), který poměrně velké panství odkázal (původně čtyřem) potomkům svého zesnulého synovce Oldřicha Ždárského ze Žďáru (1481–1542). Poněvadž však jeden z těchto prasynovců (Stanislav) zemřel (podobně jako otec Oldřich) ještě před Zdeňkem Kladenským, stali se nakonec vlastními dědici kladenského panství tři Oldřichovi pozůstalí synové, kterými byli: Jan starší (1502–1578), Jiří (1517–1574) a Zdeněk (1519 – asi 1557) rytíři Žďárští ze Žďáru.

Nový rod vlastníků přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, kde obýval tvrz a poté zámek Žďár u Doupova, ale i v 16. století a v 17. století uchovávala rodina místních Žďárských s rodným Doupovskem nadále četné (rodové i majetkové) kontakty. Výše zmínění tři bratři Žďárští drželi Kladno zprvu společně, nakonec ale statek rozdělili a vlastní Kladensko získal roku 1548 nejmladší Zdeněk a po jeho smrti 1557 jeho starší bratr Jiří.

Nový majitel Kladna – Jiří Žďárský ze Žďáru (1517–1574) zůstal společně se sourozenci katolíkem, byl dobrým hospodářem a kladenské panství rozšířil. Vedle toho byl vlivným dvořanem Ferdinanda I. I proto se mu podařilo dát povýšit Kladno na městečko. Panovníkovým privilegiem o povýšení ze dne 22. prosince 1561 dostalo Kladno mj. právo samosprávy, právo pořádat dva výroční osmidenní trhy (23. dubna a 14. září), pořádat jeden týdenní trh a městečku byl udělen i pěkný znak. V polceném štítě se ocitla polovina stříbrné orlice pocházející ze znaku vrchnosti – tj. rodu Žďárských – a do druhé poloviny byl umístěn rys v přirozených barvách. Ten snad měl připomínat zvířenu ve zdejších, původně hlubokých, lesích a zároveň i upozorňovat na tyto rozsáhlé lesy.

Horní tvrz se za Žďárských dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný renesanční zámek (1566), který se stal pro středočeskou (neboli též katolickou) linii Žďárských ze Žďáru hlavní rodovou residencí. Městys se pak oděl v několika následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sousední samostatnou zvonicí a s pozdější radnicí a kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19. století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich společenského postavení a nemalého bohatství.

I Jiříkův synovec a od roku 1574 dědic Kladna (syn Jiřího bratra Jana staršího) – rytíř Ctibor Tiburcí Žďárský ze Žďáru (1545–1615) byl úspěšným hospodářem a hodnostářem (zemský soudce, hejtman Menšího města Pražského, purkrabí karlštejnský) a český místodržící císaře Matyáše. Za jeho vlády prožívalo Kladno další vzestup. Ctibor Tiburcí zbudoval ve městě školu a spolu s chotí Sibylou Hradišťskou z Hořovic zřídil špitál (neboli lazaret, v sousedství dnešní Floriánské kaple) a chudobinec. Kromě toho založil ve městě roku 1586 společný cech řemeslníků a i jinak podporoval hospodářství na svých panstvích.

Po smrti Ctibora Tiburcího (roku 1615) přešlo panství na jeho jediného syna Jana Jiřího Žďárského ze Žďáru a na Kladně (asi 1581–1626). Ten se na rozdíl od předků v politice příliš neangažoval a žil ponejvíce na zámcích v Kladně, v Červeném Újezdě či v rodovém domě v Praze.

Druhá polovina 16. století byla pro Kladno příznivá. Městečko bylo sice malé (čítalo jen něco přes třicet domů), ale bylo sídlem rozsáhlého dominia Žďárských, sahajícího především východním a jihovýchodním směrem na přípražské Červenoújezdecko (tj. u Hostivice), které rodině taktéž patřilo. Ač katolíci, připojil za českého stavovského povstání roku 1619 kladenský pán Jan Jiří Žďárský ze Žďáru (asi 1581–1626) i jeho "synovec" (syn jeho bratrance Jana ml. Žďárského ze Žďáru a na Tachlovicích (kol. 1566–1598)) a dědic kladenského a červenoújezdeckého velkostatku Florián Jetřich Žďárský (1598–1653) svůj podpis pod stavovskou konfederaci. Zároveň se však Florián Jetřich na jaře roku 1620 oženil v Pasově s Alžbětou Koronou Bořitovou z Martinic (asi 1603/4-1649), dcerou jednoho z nejvlivnějších představitelů císařské strany Jaroslava Bořity z Martinic, pána na sousedním Smečně.

V době českého stavovského povstání postihlo Kladno velké neštěstí. V předvečer bitvy na Bílé hoře – dne 7. listopadu 1620 – bylo totiž městečko vydrancováno obávanými polskými kozáky v císařských službách – tzv. Lisovčíky. Ti tehdy táhli s císařským vojskem od Rakovníka ku Praze. Tam se druhý den císařské jednotky střetly se stavovskými v legendární bělohorské bitvě. Při přepadu za své vzal i archiv ostrovsko-svatojánského kláštera benediktinů, který si tamější opat Martin Bytomský na bytelném kladenském zámku u svého katolického souseda uschoval, tak i část rodového archivu rytířů Žďárských.

Po porážce stavů byly rytíři Floriánu Jetřichovi Žďárskému ze Žďáru i jeho příbuznému – kladenskému pánu Janu Jiřímu Žďárskému dřívější poklesky prominuty, ba naopak, již roku 1622 se oba dočkali povýšení do panského stavu a hrdě začali užívat titul baronů (s pouhým predikátem:) "ze Žďáru". V roce 1626 zdědil Kladno po Janu Jiřím pan Florián Jetřich. Ten stoupal v hodnostech a v oblibě u panovnického dvora a již dva roky po převzetí Kladna (roku 1628) byl císařem Ferdinandem II. povýšen do říšského hraběcího stavu a roku 1631 se stal dokonce velkým palatinem, tj. zástupcem císaře v některých jeho panovnických právech. Roku 1630 Ferdinand II. potvrdil na popud hraběte Floriána Jetřicha ze Žďáru kladenské městské radě výsady a rozmnožil počet výročních trhů na tři.

Florián Jetřich (spolu s chotí Alžbětou Koronou Bořitovou z Martinic) dal roku 1623 zbudovat v oboře Hájku u Unhoště loretánskou kapli (jednu z prvních v Čechách), jako poděkování za narození syna Františka Adama Eusebia. Když se roku 1623 či 1624 vytouženého potomka dočkali, nemohli tušit, že František Adam Eusebius druhý říšský hrabě ze Žďáru zemře roku 1670 bezdětný a odkáže rozsáhlé kladensko-červenoújezdecké dominium, zahrnující 42 vesnic, vedlejší luteránské větvi rodu Žďárských. Ta žila po prohraném stavovském povstání po roce 1621 pod poněmčeným jménem Sahrer von Sahr v Sasku. Zesnulý hrabě František Adam Eusebius převzetí dominia podmínil i tím, že němečtí Žďárští (tj. Sahrerové) přestoupí na katolickou víru a opět se usadí v Čechách. Saské příbuzenstvo ale nakonec podmínku odmítlo a po dlouhých letech sporů bylo smlouvou z roku 1688 vyplaceno slušnou částkou 53 000 zlatých. Původní kladensko-červenoújezdecké panství bylo následně rozděleno mezi pět (doposud žijících) sester zesnulého hraběte Františka Adama Eusebia.

Kladno, Kročehlavy, Újezd pod Kladnem, Dubí, Hnidousy, Motyčín a další získala Marie Maxmiliána Eva Terezie hraběnka ze Žďáru (1633–1690), provdaná baronka Slavatová z Chlumu a Košumberka a podruhé (od roku 1656) Hýzrlová z Chodů. Hraběnka na Kladně nesídlila a kladenské panství spolu se zámkem upadalo, což pokračovalo i za jejich nástupců.

Po hraběnčině smrti († 1690) její dědicové – tj. její vnoučata z rodu hrabat z Lambergu – upadající panství roku 1701 obratem prodala za 132 000 zlatých Anně Marii Františce velkovévodkyni toskánské (1672–1741). Tato choť posledního velkovévody z rodu di MediciGiana Gastona, byla majitelkou velkých severočeských panství a rozsáhlého sousedního buštěhradského velkostatku, ke kterému kladenské panství chtěla připojit. Ani v jejím držení však Kladno nezůstalo dlouho, neboť velkovévodkyně nutně potřebovala hotové peníze. Proto od ní dne 18. července roku 1705 koupili kladenské panství benediktini z bohatého a starobylého břevnovsko-broumovského opatství.

Kladno, Vojtěšská huť – Koněv, 2013
Kladno, průmyslová zóna

Za uměnímilovných břevnovských opatů Otmara Zinckeho a Benno Löbla se Kladno opět pozvedlo. Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem vtiskli městu barokní tvář, jejíž pozůstatky jsou patrné dodnes. Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý zámek, starší raně barokní Floriánská kaple přestavěna v elegantní (vrcholně barokní) dvouvěžovou centrálu s kupolí a na náměstí bylo vztyčeno velkolepé mariánské sousoší.

Tzv. Rozdělovské věžáky, šestice výškových domů z 50. let 20. století ve stylu socialistického realismu podle návrhu Josefa Havlíčka

Během válek o rakouské dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv. Markéty v Břevnově do Kladna, které bylo stále odlehlé a utopené v lesích. Roku 1780 nechal opat Stephan Rautenstrauch založit dvě nové osady – Štěpánov u Kročehlav a Rozdělov, ležící západně od Kladna. Noví osadníci byli povoláni z německy hovořícího Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19. století bylo jen malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel.

Třída ČSA (Československé armády), jedna z hlavních tepen města, spojující centrum s Rozdělovem. Pohled zjz. směrem na panelovou zástavbu, lemující zmíněnou ulici ze severní strany v úseku od náměstí Svobody k železniční zastávce Kladno-město. Většina domů právě dostala nové různobarevné obložení, původní jednotný vzhled s cihlovým odstínem si ještě uchoval dům v popředí vpravo

Průmyslové město[editovat | editovat zdroj]

Sousoší Hornictví s Váňovým kamenem v parčíku u gymnázia na náměstí Edvarda Beneše. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou (1846) byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka

Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu koňská dráha, určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes Praha Dejvice) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 ocelárny Poldi. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého komunistického hnutí. Těžký průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí.

Po pádu socialismu byl zdejší průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. Vladimír Stehlík, který skrze svou firmu Bohemia Art většinu ocelárny převzal a přivedl podnik během několika let za podezřelých okolností ke krachu,[3] což znamenalo ukončení řady provozů a rozdělení firmy. Město se s ekologickými i ekonomickými následky tohoto případu potýká dodnes.[4] Kladno bojuje především s problémy spojenými s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami, bydlením pro sociálně slabší obyvatele či soukromými obytovnami.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kladně.
  • Zámek z doby kolem 1740 leží severně od Náměstí starosty Pavla. Barokní trojkřídlá budova s využitím starší budovy (východní křídlo) s věžičkou, snad podle návrhu K. I. Dienzenhofera. V západním křídle je oválná kaple sv. Vavřince, v přízemí náhrobní kameny ze 16. století ze staršího kostela. V patře kachlová kamna z 18. století. Dnes sídlo městské galerie a knihovny. Za zámkem park obehnaný zdí.
  • Kaple sv. Floriána na Floriánském náměstí z roku 1751 podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Pozdně barokní centrální čtvercová stavba se čtyřmi apsidami, kopulí a dvěma na koso postavenými věžemi v jižním průčelí.
  • Mariánský sloup z roku 1741 na Náměstí starosty Pavla od K. J. Hiernleho podle návrhu K. I. Dienzenhofera.
  • Bývalá synagoga z roku 1885, dnes kostel CČH v ulici plk. Stříbrného.
  • Radnice na Náměstí starosty Pavla z roku 1899 podle návrhu J. Vejrycha s malbami A. Liebschera na průčelí.
  • Děkanství z roku 1806, prostá patrová budova s mansardovou střechou.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorománský z roku 1900 podle návrhu J. Láblera.
  • Bývalá lékárna v ulici T. G. Masaryka, novorenesanční se sgrafity podle návrhu M. Aleše.
  • Divadlo z roku 1911 podle návrhu J. Rösslera.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Na Kladně se nachází 10 škol základních, 18 středních, 4 vyšší odborné a 4 vysoké školy.[6][7]

Firmy[editovat | editovat zdroj]

Továrna společnosti Showa Aluminium Czech v průmyslové zóně Kladno-jih, výrobce kondenzátorů do automobilových klimatizací
Továrna na hračky společnosti LEGO Group
Výrobna Lega

Pod značkou nkt cables dnes působí výrobce kabelů Kablo Kladno s historií sahající do roku 1865. Pokračovatelem tradice značky Poldi jsou Strojírny Poldi (hřídele). Na výrobní program někdejší Poldi navazují též Třinecké železárny (sochorová válcovna Dříň), POLDI Hütte (ocelárna, kovárna) a Beznoska (chirurgické nástroje a implantáty). V nové průmyslové zóně Kladno-jih, jež vznikla na jižním okraji města, na polích směrem k Velkému Přítočnu, se nachází jeden z největších výrobních závodů dánské hračkářské společnosti Lego.

Sport, volný čas[editovat | editovat zdroj]

Primátor Dan Jiránek dekoruje nejlepší sedmibojařky při kladenském mítinku 2010. Na nejvyšším stupni stojí s vlajkou města závodnice domácího oddílu A. C. TEPO Kladno Eliška Klučinová, která právě docílila národního rekordu

O sportovní a volnočasové využití se stará společnost Sportovní areály města Kladna[8] . V Kladně samotném je několik sportovních areálů, bazénů, specializovaných hřišť a jiných míst pro sport a volný čas:

  • Aquapark Kladno
  • Letní koupaliště u Sletiště
  • Letní koupaliště Bažantnice
  • Trampolínový park (u letního koupaliště u Sletiště)
  • Krytý bazén při ZŠ v Norské ulici v Kladně
  • Kladenská sportovní hala
  • Sportovní hala BIOS
  • Přetlaková sportovní hala při ZŠ v Brjanské ulici v Kladně
  • In-line dráha
  • Městská hokejbalová aréna
  • Městský stadion Sletiště
  • ČEZ stadion Kladno
  • Víceúčelový sportovní areál
  • Finská sauna
  • Turistická ubytovna (za Aquaparkem Kladno)
  • Tenisové kurty SK
  • Lanový park

Městský stadion Sletiště v minulosti hostil několik mistrovství České republiky v desetiboji a atletických mítinků; od roku 2007 se zde každoročně pořádá vícebojařský TNT Express Meeting. V okolí Sletiště byla v posledních několika letech zbudována síť cyklostezek.

Město též registruje skoro tři desítky sportovních klubů: aerobic, alkampf – jitsu, atletika, badminton, basketbal, basball, bojové sporty, curling, cyklistika, florbal, fotbal, futsal, hokejbal, jiu-jitsu, judo, kanoistika, karate, kick – box, krasobruslení, plavání záchranářů, squash, sportovní plavání, stolní tenis, tenis, tanec, volejbal a všeobecné plavání dětí od 7 do 11 let. Krom toho jsou k dispozici některé sportovní haly (např. squash na Sítné) a hřiště ve vlastnictví škol a soukromníků.

Rozloha[editovat | editovat zdroj]

Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí, které prošly prudkým rozvojem ve 2. polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Kladna

Město se v současnosti skládá ze 6 částí a 7 katastrálních území:

V roce 2010 se jednalo po Pardubicích o druhé největší české město, kde domy neměly přidělena orientační čísla.[9]

Správní území a postavení v územních celcích[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Kladno a Obvod obce s rozšířenou působností Kladno.

Kladno kromě působnosti statutárního města na svém území je též obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. ORP z 48 obcí. Okres Kladno zahrnuje 100 obcí, s jeho existencí však dnes již není spjata žádná působnost obecné státní správy. Specifické postavení ve Středočeském kraji vyplývá z toho, že Kladno je jeho největším městem, krajským městem je však hlavní město Praha, které leží mimo území kraje.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[10]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[10]
  • 1878 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Kladno[11]
  • 1893 země česká, politický i soudní okres Kladno[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Kladno[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kladno[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kladno[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[17]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kladno ve středu Čech má dobré dopravní spojení, a to silniční, železniční i letecké. V bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité rychlostní silnice R6 z Prahy do Karlových Varů a R7 spojující Prahu a Chomutov. Městem prochází železniční trať z Prahy do Rakovníka, Kladno je zahrnuto do pražského systému příměstské železnice Esko. Mezinárodní letiště Praha-Ruzyně je od Kladna vzdáleno jen 16 km.

  • Silniční doprava
Kladno protíná silnice I/61, která spojuje město s rychlostními silnicemi R7 Praha – Slaný – Louny – Chomutov a R6 E48 Praha – Nové Strašecí – Karlovy Vary – Cheb.
Městem vedou silnice II/118 v úseku Beroun – Kladno – Slaný a silnice II/101 v úseku Kladno – Kralupy nad Vltavou – Neratovice.
silnice II/238 spojuje Kladno s Kamennými Žehrovicemi.
  • Železniční doprava
Město leží na železniční trati 120 vedoucí z Prahy do Rakovníka. V Kladně z ní odbočuje železniční trať 093 do Kralup nad Vltavou.
Železniční trať 120 Praha–Kladno–Rakovník je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla v oblasti Kladna zahájena roku 1863 (z Prahy do Kladna) a roku 1869 (z Kladna do Stochova).
Po trati vede linka S5 (Praha–Kladno) a R5 (Praha–Kladno–Rakovník) v rámci pražského systému Esko
Přepravní zatížení tratě směrem na Prahu v pracovních dnech roku 2011 činilo obousměrně 8 rychlíků, 11 spěšných vlaků a 21 osobních vlaků, ve směru do Rakovníka 7 rychlíků, 1 spěšný vlak a 10 osobních vlaků.[18]
Na území města leží odbočná železniční stanice Kladno a mezilehlá železniční zastávka Kladno-Rozdělov.
Železniční trať 093 Kladno – Kralupy nad Vltavou je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1855.
Na území města se vyskytují odbočná železniční stanice Kladno, zastávka Kladno město, stanice Kladno-Ostrovec, zastávka Kladno-Švermov, stanice Kladno-Dubí a zastávka Kladno-Vrapice.
Přepravní zatížení tratě v pracovních dnech roku 2011 činilo obousměrně 15 osobních vlaků.
Na úseku z Kladna do stanice Ostrovec jezdily navíc i přímé vlaky z Prahy, v tomto úseku jezdilo denně 9 spěšných vlaků a 32 osobních vlaků.
V minulosti ze stanice Kladno-Dubí vedla i železniční trať do Zvoleněvse (na trati 110).
Zrušená železniční trať byla jednokolejná lokální trať, původně postavená jako vlečka z Kladna-Dubí do Vinařic v letech 1875 až 1885. Veřejná osobní doprava byla provozována od roku 1945 do roku 1982. Po trati jezdilo jen 4 až 7 párů osobních vlaků denně.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodný dům Cyrila Boudy v Kladně

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30.4.2012, [cit. 2013-07-22]. Dostupné online.  
  2. Po Ostravě a Brně vyčerpalo celoroční smogovou kvótu i Kladno
  3. Krach Poldi by se měl konečně dostat k soudu, Aktuálně.cz
  4. http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=9390
  5. http://www.clovekvtisni.cz/cs/socialni-prace/pobocka/kladno
  6. http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&id=1403834&p1=2100008948
  7. http://www.stredniskoly.cz/seznam-skol/stredocesky-kraj/kladno/
  8. Oficiální stránky společnosti
  9. viz např. http://mapy.seznam.cz a Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel
  10. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  11. Nařízení ministeria práv č. 97/1877 Sb.
  12. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  13. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  16. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  17. Zákon č. 36/1960 Sb.
  18. Knižní jízdní řády
  19. Partnerská města, webové stránky statutárního města Kladna

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]