Seznam hlav českého státu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Legenda: Přemysl Oráč a Libuše
Legenda: Přemysl Oráč a Libuše

Seznam hlav českého státu přináší přehled doložených představitelů předstátních (Sámova říše a Velká Morava) a státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka.

Český stát jinak vznikl v 9. století a jeho prvním panovníkem byl Bořivoj I. Uvedena jsou česká knížata, korunovaní i nekorunovaní králové, protikrálové, prezidenti Československa a České republiky.

Obsah

[editovat] Sámova říše (623?–658/9)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Sámo  ? 659? 623?-659? Francký kupec, vládce první říše na našem území. Často je ztotožňován s Přemyslem Oráčem jako zakladatelem státu.

[editovat] Velkomoravská knížata (833–907): Mojmírovci

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Mojmír I. ok. 795?
 846?
 830?-846 Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
2 Rostislav  ???
 870
 846-870 Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
3 Svatopluk I. ok. 830
 894
 870-894 Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).
4 Mojmír II.  ???
 ???
 894-907? Syn Svatopluka I. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.


[editovat] Česká knížata (870–1061): Přemyslovci, krátce též Piastovci

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1 Bořivoj I. 852/855
 889/891?
 867?-889? Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, snad syn velkomoravského knížete Rostislava. První historicky doložený panovník Čech.
2 Spytihněv I. 875
 915
 894-915 Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.
3 Vratislav I. ok. 888
 13. únor 921
 915-921 Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.
4 Svatý Václav ok. 907
Praha		 28. září 935
Stará Boleslav		 921-935 Syn Vratislava I., jako český kníže byl Václav I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
5 Boleslav I. ok. 915
 967/972
 935-967/972 Syn Vratislava I., bratr Svatého Václava. Boleslav I. je považován za skutečného zakladatele české státnosti.
6 Boleslav II. ok. 935
 7. únor 999
 967/972-999 Syn Boleslava I. K českému státu za jeho vlády patřila Morava i Slezsko, došlo k vyvraždění Slavníkovců. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.
7 Boleslav III.  ???
 1037
 999-1002 Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním šlechty.
8 Vladivoj ???
 1003
 1002-1003 Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.
9 Jaromír ???
 4. listopad 1035
 1003 Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec
7 Boleslav III. ???
 1037
 1003 Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
10 Boleslav Chrabrý 966/967 17. června 1025
 1003-1004 Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
9 Jaromír  ???
 4. listopad 1035
 1004-1012 Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.
11 Oldřich ???
 9. listopadu 1034
 1012-1033 Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla víceméně trvalou součástí českého státu.
9 Jaromír ???
 4. listopad 1035
 1033-1034 Potřetí na trůně. Když byl Oldřich r. 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.
11 Oldřich  ???
 9. listopadu 1034
 1034 Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
12 Břetislav I. 1002/1005 10. leden 1055
Chrudim		 1034-1055 Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
13 Spytihněv II. 1031 28. ledna 1061
 1055-1061 Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.

[editovat] Český kníže a následně král (1061–1092): Přemyslovci

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
14 Vratislav II.  ???
 14. leden 1092
 1061–1092 Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092.


[editovat] Česká knížata (1092–1140): Přemyslovci

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
15 Konrád I. Brněnský ok. 1035
 6. září 1092
Praha		 1092 Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Jeho panování poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
16 Břetislav II. ok. 1060
 22. prosinec 1100
Zbečno		 1092-1100 Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.
17 Bořivoj II. ok. 1064
 2. únor 1124
 1100-1107 Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
18 Svatopluk Olomoucký  ???
 21. září 1109
 1107-1109 Syn Oty Olomouckého, vnuk Břetislava I. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho rádce a spojence, Bořivoj rázem ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal českým knížetem.
19 Vladislav I. 1070
 12. duben 1125
 1109-1117 Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.
17 Bořivoj II. ok. 1064
 2. únor 1124
 1117-1120 Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
19 Vladislav I. 1070
 12. květen 1125
 1120-1125 Podruhé na trůně.
20 Soběslav I. ok. 1090?
 14 únor 1140
Hostinné		 1125-1140 Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126.

[editovat] Český kníže a následně král (1140–1172): Přemyslovci

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
21 Vladislav II. 1110 18. leden 1174 1140–1172 Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě dědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.


[editovat] Česká knížata (1172–1198): Přemyslovci

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
22 Bedřich ok. 1142
 25. březen 1189
 1172-1173 Syn Vladislava II., který roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu Bedřichovi. Dosud ovšem platilo nástupnické právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
23 Soběslav II. 1128
 29. leden 1180
 1173-1178 Syn Soběslava I. Získal spolu s bratry podporu císaře Barbarossy proti Bedřichovi. Císař za knížete určil Soběslavova bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu Soběslavovi.
22 Bedřich 1142
 25. březen 1189
 1178-1189 Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
24 Konrád II. Ota 1135
 9. září 1191
Neapol		 1189-1191 Syn Konráda II. Znojemského. Po smrti knížete Bedřicha nastoupil na knížecí stolec podle knínských úmluv. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
25 Václav II. 1137
 1192
 1191-1192 Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Prahy a Čech. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I.
26 Přemysl Otakar I. ok. 1155 15. prosinec 1230
Praha		 1192-1193 Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho na trůně česká šlechta vystřídala právě Jindřichem Břetislavem.
27 Jindřich Břetislav  ???
 15. červen 1197
Cheb		 1193-1197 Roku 1193 propůjčil císař hodnost českého knížete biskupovi Jindřichu Břetislavovi. Přemysl proti němu táhl s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta a u Zdic přeběhla k Jindřichovu průvodu.
28 Vladislav Jindřich ok. 1160
 12. srpen 1222
Znojmo		 1197 Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.


[editovat] Čeští králové (1198–1918)

[editovat] Přemyslovci (1198–1306)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
26 Přemysl Otakar I. ok. 1155 15. prosinec 1230
Praha		 1198-1230 Podruhé na trůně jako třetí český král (korunován 1203). Přemysl si postupně nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný královský titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
29 Václav I. ok. 1205
 23. září 1253
 1230-1253 Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován byl už za života svého otce v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
30 Přemysl Otakar II. ok. 1233
 26. srpen 1278
Suché Kruty		 1253-1278 Syn Václava I., pátý český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Přemysl II. byl jedním z nejmocnějších panovníků tehdejší Evropy, podcenil ale vývoj v římskoněmecké říši a politiku papežské kurie.
31 Václav II. 27. září 1271
Praha		 21. červen 1305
Praha		 1278-1305 Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
32 Václav III. 6. říjen 1289
Praha		 4. srpen 1306
Olomouc		 1305-1306 Syn Václava II, sedmý český král. V letech 1301-1304 byl uherským králem jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl ale zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.

[editovat] Nedynastické

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
33 Jindřich Korutanský ok. 1265
 2. květen 1335 1306 Menhardovec. Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
34 Rudolf I. Habsburský 1281
 3./4. červenec 1307
Horažďovice		 1306-1307 Syn Albrechtra I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
33 Jindřich Korutanský ok. 1265
 2. květen 1335 1307-1310 Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.


[editovat] Lucemburkové (1310–1437)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
35 Jan Lucemburský 10. srpen 1296
 26. srpen 1346
Crecy		 1310-1346 Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.
36 Karel IV. 14. květen 1316
Praha		 28. listopad 1378
Praha		 1346-1378 Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
37 Václav IV. 26. únor 1361
Norimberk		 16. srpen 1419
Nový hrad u Kunratic		 1378-1419 Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
38 Zikmund Lucemburský 14. únor 1368 9. prosinec 1437
Znojmo		 1419-1437 Syn Karla IV. Také římský císař a uherský král. Po smrti Václava IV. se nechal korunovat českým králem. Roku 1421 ho zemský sněm jako krále odmítl; na Moravě, ve Slezsku a Lužici ho šlechta uznala. Plně respektovaným králem byl až poslední dva roky života.


[editovat] Habsburkové a období interregna

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
39 Albrecht II. Habsburský 10. srpen 1397
 28. říjen 1439 1437–1439 Zikmundův zeť a dědic. Také římský a uherský král. Svých dědických práv se domáhal obtížně, české koruny dosáhl i přes odpor husitů.
Interregnum 1440-1453 Po Albrechtově smrti byla koruna nabídnuta Albrechtu III. Bavorskému, který ji odmítl. České stavy roku 1440 nahradily královskou pravomoc směrem dolů. Vznikly šlechtické spolky – sněmíky, landfrídy. Spolupráci landfrídů zajišťovaly zemské sněmy.
40 Ladislav Pohrobek 12. únor 1440 23. listopad 1457
Praha		 1453-1457 Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Také uherský král. V Českých zemích sídlil v letech 1453–1454 a potom už jen 2 měsíce před svou smrtí.


[editovat] Nedynastické

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
41 Jiří z Poděbrad 6. květen 1420
Poděbrady		 22. březen 1471
Praha		 1458-1471 Zemským správce ještě za života Ladislava Pohrobka. Po jeho smrti se stal jediným českým vládcem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale byl členem domácí šlechty. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jagelloncům.
42 Matyáš Korvín 23. únor 1443 6. duben 1490 1469-1490 Uherský král a vládce ve vedlejších zemích Koruny české. Nechal se zvolit českou katolickou šlechtou, ačkoliv ho Jiří z Poděbrad porazil roku 1469 u Vilémova.


[editovat] Jagellonci (1471–1526)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
43 Vladislav Jagellonský 1. březen 1456
Krakov		 13. březen 1516
Buda		 1471-1516 Syn Kazimíra IV. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad, musel ale bojovat s Matyášem Korvínem. Od roku 1490 také uherský král.
44 Ludvík Jagellonský 1. červenec 1506 29. srpen 1526
Moháč		 1516-1526 Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.


[editovat] Habsburkové (1526–1780)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
45 Ferdinand I. 10. březen 1503 25. červenec 1564 1526-1564 Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
46 Maxmilián II. 31. července 1527 12. října 1576 1564-1576 Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
47 Rudolf II. 18. července 1552 20. ledna 1612
Praha		 1576-1611 Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si zvolil za sídelní město Prahu.
48 Matyáš Habsburský 24. únor 1557 20. březen 1619 1611-1619 Syn Maxmiliána II. Také římskoněmecký císař a uherský král. Ještě za života bratra Rudolfa začal přebírat jeho moc.
49 Ferdinand II. 9. července 1578 15. února 1637 1619–1637, resp. 1619 a 1621-1637 Matyášův synovec. Jeho strýc neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem - za slib respektování svobody vyznání. Krvavě potlačil české stavovovské povstání. Obnovené zřízení zemské zaručilo Habsburkům českou korunu.
50 Fridrich Falcký 26. srpna 1596 29. listopadu 1632 1619-1621 Protikrál. Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestanstským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské hnutí v útlumu a po bitvě na Bílé hoře uprchl.
51 Ferdinand III. 13. července 1608 2. dubna 1657 1637-1657 Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
52 Ferdinand IV. 8. září 1633 9. červenec 1654 1646-1654 Syn Ferdinanda III. Českým (nominálním) králem byl korunován ještě za života Ferdinanda III., předčasně však zemřel.
53 Leopold I. 9. červenec 1640 5. květen 1705 1657-1705 Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
54 Josef I. 26. červenec 1678 17. duben 1711 1705-1711 Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Otec ho již v dětských letech nechal korunovat uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
55 Karel VI. 1. října 1685 20. října 1740 1711-1740 Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Jeho jediný syn zemřel v dětském věku, a tak se snažil pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
56 Marie Terezie 13. května 1717 29. listopadu 1780 1740-1780 Dcera Karla VI. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII., roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
57 Karel VII. Bavorský 6. srpen 1697 20. leden 1745 1741-1743 Protikrál, římský císař. Po smrti Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci. V rámci válek o rakouské dědictví uchvátil vojensky část rakouského dědictví včetně Království českého, kde se dne 9. prosince 1741 nechal korunovat protikrálem jako Karel III.

[editovat] Habsbursko-lotrinská dynastie (1780–1918)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
58 Josef II. 13. březen 1741 20. únor 1790 1780-1790 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
59 Leopold II. 5. květen 1747 1. březen 1792 1790-1792 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
60 František I. 12. únor 1768 2. březen 1835 1792-1835 Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804) .
61 Ferdinand V. Dobrotivý 19. duben 1793 29. červen 1875
Praha		 1835-1848 Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. 2. prosince 1848 byl proti své vůli odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.
62 František Josef I. 18. srpen 1830 21. listopad 1916 1848-1916 Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více jak 60 let, králem se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii, ne jen Rakousko-Uhersko).
63 Karel I. 17. srpen 1887 1. duben 1922 1916-1918 Prasynovec Františka Josefa I. Také rakouský císař a uherský král. Českým králem se korunovat nedal. Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci.

[editovat] Prezidenti Československa (1918–1948)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
64 Tomáš Garrigue Masaryk 7. březen 1850
Hodonín		 14. září 1937
Lány		 1918–1935 První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.
65 Edvard Beneš 28. květen 1884
Kožlany		 3. září 1948
Sezimovo Ústí		 1935–1948, resp. 1935-8 a 1945-8 Masaryk si ministra zahraničí přál jako nástupce. Po Mnichovské dohodě abdikoval a v době II. světové války vedl exilovou vládu. Jeho nerozhodnost po válce usnadnila převzetí moci komunisty v únoru 1948.

[editovat] Prezident Česko-Slovenska; poté státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1938–1945)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
66 Emil Hácha 12. červenec 1872
Trhové Sviny		 27. červen 1945
Praha		 1938–1945 Prezidentem druhé republiky (1938–1939) a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945).


[editovat] Prezidenti Československa (1948–1992)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
67 Klement Gottwald 23. listopad 1896
Dědice u Vyškova		 14. březen 1953
Praha		 1948–1953 Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem.
68 Antonín Zápotocký 19. prosinec 1884
Zákolany		 13. listopad 1957
Praha		 1953–1957 Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.
69 Antonín Novotný 10. prosinec 1904
Praha–Letňany		 28. leden 1975
Praha		 1957–1968 V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.
70 Ludvík Svoboda 25. listopad 1895
Hroznatín		 20. září 1979
Praha		 1968–1975 Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavním normalizátorů.
71 Gustáv Husák 10. leden 1913
Dúbravka		 18. listopad 1991
Bratislava		 1975–1989 Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“ a stal se Brežněvovým spojencem. V roce 1969 se dostal do čela KSČ. První prezident Československa slovenského původu.
72 Václav Havel 5. říjen 1936
Praha		 - 1989–1992 Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.

[editovat] Prezidenti České republiky (od 1993)

# Jméno Portrét Narození Úmrtí V úřadu Poznámky
72 Václav Havel 5. říjen 1936
Praha		 - 1993–2003 První český prezident. Jeho obliba v úřadu ale postupně spíše klesala.
73 Václav Klaus 19. červen 1941
Praha		 - Od 2003 Ministr financí a premiér z devadesátých let.


[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_hlav_%C4%8Desk%C3%A9ho_st%C3%A1tu“