Seznam vlád Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přehled premiérů a vlád České socialistické republiky a České republiky.

Česká socialistická republika (1969–1990)[editovat | editovat zdroj]

Česká republika v rámci federace (1990–1993)[editovat | editovat zdroj]

Název Česká republika měl český národní stát od 6. března 1990.

volby do České národní rady 8. a 9. června 1990

koalice OF/Občanské hnutí + ODS + KDS – 124/200 křesel

volby do České národní rady 5. a 6. června 1992

koalice ODS-KDS + KDU-ČSL + ODA – 105/200 křesel

Samostatná Česká republika (od 1993)[editovat | editovat zdroj]

Česká republika se osamostatnila 1. ledna 1993. Od téhož dne platí Ústava České republiky. Česká národní rada vyhlásila kontinuitu s Českou republikou existující předtím v rámci federace, takže dosavadní vláda České republiky působila kontinuálně i po zániku federace a funkci Parlamentu České republiky převzala dosavadní Česká národní rada.

Přehled vlád samostatné České republiky[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Název vlády Období Počet členů Důvěra sněmovny
(pro/přítomno)
Důvod demise Strany Poznámky
1. První vláda Václava Klause 2. 7. 1992 – 4. 7. 1996 19 106/200 volby do PS PČR 1996 ODS, KDS, ODA, KDU-ČSL
2. Druhá vláda Václava Klause 4. 7. 1996 – 2. 1. 1998 15/16 98/138 aféra s financováním ODS, odchod ODA a KDU-ČSL z koalice ODS, ODA, KDU-ČSL tolerance ČSSD: 61 poslanců
3. Vláda Josefa Tošovského 2. 1. 1998 – 22. 7. 1998 17/19 123/197 volby 1998 nestr., US (původně ODS), ODA, KDU-ČSL tzv. úřednická
4. Vláda Miloše Zemana 22. 7. 1998 – 15. 7. 2002 17/19 73/136 volby do PS PČR 2002 ČSSD opoziční smlouva, tolerance ODS: 63 poslanců
5. Vláda Vladimíra Špidly 15. 7. 2002 – 4. 8. 2004 18 101/199 demise premiéra po propadu ČSSD ve volbách do EP 2004 ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
6. Vláda Stanislava Grosse 4. 8. 2004 – 25. 4. 2005 18 101/200 aféra Stanislava Grosse ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
7. Vláda Jiřího Paroubka 25. 4. 2005 – 4. 9. 2006 18 101/200 volby do PS PČR 2006 ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL
8. První vláda Mirka Topolánka 4. 9. 2006 – 9. 1. 2007 15 96/195 vládě nebyla vyslovena důvěra ODS, nestr.
9. Druhá vláda Mirka Topolánka 9. 1. 2007 – 8. 5. 2009 18 100/198 vládě byla vyslovena nedůvěra (101/197) ODS, KDU-ČSL, SZ, nestr. předsednictví Radě EU
10. Vláda Jana Fischera 8. 5. 2009 – 13. 7. 2010 18 156/194 volby do PS PČR 2010 nestraníci nominovaní ODS, ČSSD a SZ tzv. úřednická, předsednictví Radě EU
11. Vláda Petra Nečase 13. 7. 2010 – 10. 7. 2013 15/16/17 118/200 demise premiéra po zatčení jeho spolupracovnice Jany Nagyové; aféra v ODS ODS, TOP 09, LIDEM (pův. VV), nestr.
12. Vláda Jiřího Rusnoka 10. 7. 2013 – 29. 1. 2014 15 93/193 vládě nebyla vyslovena důvěra nestr. (3 pozastavené členství v ČSSD), KDU-ČSL tzv. úřednická
13. Vláda Bohuslava Sobotky 29. 1. 2014 – úřadující 17 110/181 ČSSD, ANO 2011, KDU-ČSL, nestr.

Předseda vlády Václav Klaus[editovat | editovat zdroj]

volby 31. května a 1. června 1996 do Poslanecké sněmovny

koalice ODS + KDU-ČSL + ODA – 99/200 křesel; tolerance ČSSD – 61 křesel

finanční skandály ODS, demise vlády

Předseda vlády Josef Tošovský[editovat | editovat zdroj]

tzv. úřednická vláda

předčasné volby 19. a 20. června 1998 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Miloš Zeman[editovat | editovat zdroj]

volby 14. a 15. června 2002 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Vladimír Špidla[editovat | editovat zdroj]

Volby do Evropského parlamentu v Česku 2004, propad ČSSD, spory ve straně a následně Špidlova rezignace

Předseda vlády Stanislav Gross[editovat | editovat zdroj]

Grossova aféra a vládní krize

Předseda vlády Jiří Paroubek[editovat | editovat zdroj]

volby 2. a 3. června 2006 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Mirek Topolánek[editovat | editovat zdroj]

  • Druhá vláda Mirka Topolánka (9. ledna 200726. března 2009),
    koalice ODS + KDU-ČSL + SZ – 100/200 křesel; avšak 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra. Premiér Topolánek však podal demisi vlády do rukou prezidenta Klause až o 2 dny později, tj. 26. března kvůli své nepřítomnosti v ČR – zúčastnil se tedy ještě jako oficiální premiér ČR a zároveň předseda rady EU důležitého jednání ve Štrasburku. Topolánkova vláda byla podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce jako vláda v demisi. Topolánek, v té době hlavní postava v Evropě (v rámci Českého předsednictví EU působil jako předseda rady EU), tak směl zastupovat ČR v nejdůležitějších událostech předsednictví podle dohody politických stran až do 9. května 2009, historickou událostí byl summit EU s USA, kterého se zúčastnili zástupci všech zemí EU a který Topolánek ještě jako předseda rady EU inicioval a poté i absolvoval 5. dubna 2009 v Praze.

Předseda vlády Jan Fischer[editovat | editovat zdroj]

  • vláda Jana Fischera (8. května 200913. července 2010),
    tvořená nestraníky, 10. června 2010 se ministryně zdravotnictví stala členkou ODS; premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran měla být nová vláda jmenována 9. května 2009, prezident Václav Klaus poté posunul termín na 8. května, kdy nový kabinet jmenoval.
    • Dne 25. června 2010 podal premiér Jan Fischer demisi do rukou prezidenta Václava Klause, jenž vládu pověřil vedením země do jmenování nové vlády.

tzv. úřednická vláda

volby 28. a 29. května 2010 do Poslanecké sněmovny

Předseda vlády Petr Nečas[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády Jiří Rusnok[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády Bohuslav Sobotka[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Kopecký: Prezident jmenuje v pondělí předsedu ODS Nečase novým premiérem, iDnes.cz, 27. 6. 2010
  2. Josef Kopecký: Klaus jmenoval Nečase premiérem. Země má teď dočasně hned dva, iDnes.cz, 28. 6. 2010
  3. Prezident Václav Klaus pověřil Petra Nečase sestavení vlády, Finance.cz, 4. 6. 2010
  4. Premiér Nečas předal prezidentovi Zemanovi demisi. České noviny (ČTK) [online]. 2013-06-17. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volby v Česku
Poslanecká sněmovna 1992 (ČNR) 1996 1998 2002 2006 2009 2010 2013
Senát 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014
Evropský parlament 2004 2009 2014
Zastupitelstva krajů 2000 2004 2008 2012
Zastupitelstva obcí 1994 1998 2002 2006 2010
Referendum 2003
Prezident 1993 1998 2003 2008 2013