Dějiny Spojených států amerických

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

První obyvatelé začali přicházet na území dnešních Spojených států zřejmě před 15–50 tisíci lety překročením Beringovy úžiny na Aljašku. První kultury, o kterých máme poznatky, jsou Sandia a Clovis před 15 tisíci roky.

O těchto prvních domorodcích víme dost málo v porovnání s Evropany, kteří přišli na tato území po první plavbě Kryštofa Kolumba v roce 1492. Kolumbovi muži byli zároveň prvními obyvateli Starého světa, kteří se vylodili na území dnešních Spojených států, když přistáli u Portorika během druhé výpravy. Prvním Evropanem, který vstoupil na kontinentální část USA, byl Juan Ponce de León, který v roce 1513 přišel na Floridu, existují ale i náznaky, že už před ním mohl být na americké půdě John Cabot v roce 1497.

Před příchodem Kolumba[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Předkolumbovská Amerika.
Indian

Na základě antropologie a porovnání genů vědci všeobecně souhlasí s tím, že původní obyvatelé Ameriky (Indiáni) pocházejí ze Sibiře a přišli přes Beringův průliv, přibližně před 11–17 tisíci lety. Antropologové je často řadí i mezi mongolské národy. Původní obyvatelé Ameriky začali přicházet z Asie přes tzv. Beringův most před 20 tisíci lety. Těmto lidem se dnes říká původní Američané nebo Indiáni. Přesný čas a způsob jsou však dodnes předmětem kontroverze. Před nedávnem existoval konsenzus, že migranti přišli před 12 tisíci lety přes Beringův most, který existoval během poslední doby ledové (před 11–26 tisíci lety). Později se ale objevily důkazy o přítomnosti člověka na území dnešní Brazílie už před 12 tisíci lety.

Na území obou Amerik existovalo mnoho kultur před příchodem Evropanů, vzpomeňme Pueblance (Anasazi) na jihozápadě nebo Adenskou kulturu na východě. Několik takovýchto společenstev a komunit se postupně usadilo a dosáhlo početnou a soustředěnou populaci. Zemědělství se vyvinulo už kolem roku 2500 př. n. l., například pěstování původně divoce rostoucí slunečnice.

První evropský kontakt s Amerikou se odehrál v roce 1000. Viking Leif Eriksson založil sídliště zvané Vinland v dnešním Newfoundlandu. Do dalšího kontaktu „západu“ s Amerikou uběhlo téměř půl milénia.

Existují určité dohady a některé písemné a hmotné prameny mohou být interpretovány tak, že Amerika mohla být objevena Čínou kolem roku 1421, admirály císaře Žu Di. O tom, že velká čínská flotila, která svou základnu opustila 8. března toho roku, skutečně dosáhla amerického kontinentu, spekuluje mj. dokument 1421: The Year China Discovered America?[1]

Osídlování[editovat | editovat zdroj]

Původní Američané, první obyvatelé území USA, tvoří dnes méně než 1 % celé populace. Od příchodu prvních Evropanů (1492 Kryštof Kolumbus) museli dlouho bojovat o přežití. První začali kolonizaci Španělé. V roce 1513 španělský objevitel Juan Ponce de León jako první Evropan vstoupil na území dnešních Spojených států na Floridu. V roce 1565 založili Španělé první osadu, St. Augustine. Angličané začali na území Ameriky přicházet až později. Vhodné přírodní podmínky a dostatek nerostných surovin tvořily předpoklady rozvoje britské kolonie Nová Anglie. První trvalé osídlení, Jamestown, bylo založeno až v roce 1607. Stalo se centrem důležité kolonie – Virginie. Osadníci měli zpočátku problémy s Indiány, jimž se nelíbilo, že Evropané zabírají jejich území. Situace novousedlíků se zlepšila, když lodě přivezly z Evropy suroviny a materiál potřebný k výstavbě a k zakládání plantáží. V roce 1614 začalo pod vedením Johna Rolfa vzkvétat pěstování tabáku, které se stalo základem ekonomiky kolonie. Brzy si Virginie vybudovala silnou pozici a začaly se odsud šířit myšlenky o nezávislosti na Anglii. V roce 1619 byli na území Ameriky přivezeni první otroci z Afriky, kteří pracovali na plantážích. Obchodovat s otroky začali Portugalci, ale brzy se na něm podíleli i Britové a ostatní národy. Téměř ve všech oblastech byli evropští přistěhovalci v menšině a postupným promícháváním se s původním obyvatelstvem a černochy vzniklo současné pestré složení obyvatelstva.

V roce 1620 přistála u břehů Newfoundlandu loď Mayflower se 102 lidmi na palubě. Byli to puritáni, příslušníci nové větve církve v Anglii. Nesouhlasili se směrem, kterým se ubírala tehdejší anglická církev, a dostali se do sporů s králem. Proto se rozhodli odejít do „Nového světa". Založili zde další silnou kolonii, Massachusetts. V roce 1634 byla založena další, tentokrát katolická kolonie Maryland. Kolonie se začaly dělit na základě vyznání. Myšlenky náboženské rovnoprávnosti hlásal zejména puritánský ministr Williams a v roce 1636 založil město Providence, centrum kolonie Rhode Island. Nové osady zakládali i Holanďané, jako například New Amsterdam na ostrově Manhattan. V roku 1664 jej převzali Angličané a přejmenovali na New York. Poslední kolonie, založená v roce 1732, byla Georgie. Počet kolonií se ustálil na 13. Byly to: New Hampshire, New York, Pensylvánie, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut, New Jersey, Delaware, Maryland, Virginie, Severní Karolína, Jižní Karolína a Georgia. Delší čas žili kolonisté poměrně pokojně, i když se vyskytovaly konflikty s Indiány. Za prvních padesát let zemřelo násilnou smrtí nebo na různé nemoci přibližně 10 až 15 miliónů původních obyvatel. Přesto si jejich potomci dodnes udrželi mnohé tradice a jazyk.

Boj za nezávislost[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Americká válka za nezávislost.

Zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila v roce 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. V roce 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila v roce 1783 britským uznáním nového státu. V roce 1787 byl konfederativní charakter USA nahrazen systémem federativním.

V té době tvořilo USA pouze 13 států na východě a severovýchodě země mezi pobřežím Atlantského oceánu a Appalačským pohořím (13 pruhů na vlajce). USA se postupně rozšiřovaly zejména směrem na západ. Dělo se to postupným osídlováním, vojenskými operacemi (mexicko-americká válka) i kupováním území, např. lousianského území od Francie, Floridy od Španělska, Aljašky od Ruska.

Občanská válka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Americká občanská válka.

Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 18601861 k odtržení 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgie, Louisiana, Texas, Virginie, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee), které vyhlásily Konfederované státy americké, a následně k občanské válce. Válka mezi Konfederací a Unií trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Mohutný hospodářský rozvoj po skončení války byl doprovázen další expanzí na západ.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1421: The Year China Discovered America?