Prohibice ve Spojených státech amerických
Prohibice ve Spojených státech amerických byl celostátní ústavní zákaz výroby, dovozu, přepravy a prodeje alkoholických nápojů od roku 1920 do roku 1933.[1]
Prohibicionisté se poprvé pokusili ukončit obchod s alkoholickými nápoji během 19. století. Vedeni pietistickými protestanty se snažili vyléčit tzv. „nemocnou společnost“ sužovanou alkoholem od problémů, jako je alkoholismus, domácí násilí a politická korupce odehrávající se v barech a nálevnách. Mnoho komunit zavedlo zákaz alkoholu na konci 19. a na začátku 20. století a prosazování těchto nových prohibičních zákonů se stalo tématem debat. Zastánci prohibice, nazývaní „drys“, ji prezentovali jako boj pro veřejnou morálku a zdraví. Hnutí se chopili progresivisté v prohibičních, demokratických a republikánských stranách a získalo národní základnu prostřednictvím Ženské křesťanské unie pro střídmost (Woman's Christian Temperance Union). Po roce 1900 ji koordinovala Liga proti nálevnám (Anti-Saloon League). Opozice z pivního průmyslu mobilizovala „mokré“ příznivce z bohatých římskokatolických a německých luteránských komunit, ale vliv těchto skupin po roce 1917 upadl následkem vstupu USA do první světové války proti Německu.
Alkoholový průmysl byl omezen řadou státních zákonodárných sborů a nakonec byl celostátně zakázán podle osmnáctého dodatku Ústavě Spojených států, ratifikovaného 16. ledna 1919, který prošel „s 68procentní nadpoloviční většinou ve Sněmovně reprezentantů a 76procentní podporou v Senátu“ a ratifikovalo jej 46 ze 48 států.[2] Legislativní předpis, známý jako Volsteadův zákon, stanovil pravidla pro vymáhání federálního zákazu a definoval zakázané alkoholické nápoje. Ne všechen alkohol byl zakázán; bylo například povoleno náboženské používání vína. Soukromé vlastnictví a konzumace alkoholu nebyly podle federálního zákona nezákonné, ale místní zákony byly v mnoha oblastech přísnější a některé státy držení přímo zakazovaly.
Po vyhlášení prohibice se v mnoha městech chopily distribuce piva a lihovin zločinecké skupiny. Koncem dvacátých let se zvedla nová celonárodní opozice proti prohibici. Kritici napadli politiku jako napomáhající kriminalitě, snižující místní daňové příjmy a vnucující „venkovské“ protestantské náboženské hodnoty „městské“ Americe.[3] Prohibice skončila ratifikací dvacátého prvního dodatku, který 5. prosince 1933 zrušil osmnáctý dodatek, ačkoli v některých státech prohibice pokračovala. K dnešnímu dni je to jediný případ v americké historii, kdy byl schválen ústavní dodatek za účelem zrušení jiného.
Některé výzkumy naznačují, že spotřeba alkoholu výrazně poklesla kvůli prohibici.[4][5] Jiné výzkumy však ukazují, že prohibice konzumaci alkoholu dlouhodobě nesnížila.[6][7][8] Snížil se také výskyt jaterní cirhózy, alkoholické psychózy a kojenecké úmrtnosti.[4][9][10] Vliv prohibice na míru kriminality a násilí je sporný.[8][11][12] Prohibice ztrácela své příznivce každý rok, když byla v platnosti, a snižovala vládní daňové příjmy v kritickém období před a během Velké hospodářské krize.[13]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prohibition in the United States na anglické Wikipedii.
- ↑ Prohibition | Definition, History, Eighteenth Amendment, & Repeal | Britannica [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHRAD, Mark Lawrence. Why Americans Supported Prohibition 100 Years Ago [online]. 2020-1-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Margaret Sands Orchowski. The Law that Changed the Face of America: The Immigration and Nationality Act of 1965. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4422-5137-3. S. 32.
- ↑ a b Mark H. Moore. Actually, Prohibition Was a Success. www.nytimes.com. 1989-10-16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jack S. Blocker et al. eds. Alcohol and Temperance in Modern History: An International Encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO, 2003. Dostupné online. ISBN 978-1-57607-833-4. S. 23.
- ↑ DILLS, Angela K.; JACOBSON, Mireille; MIRON, Jeffrey A. The effect of alcohol prohibition on alcohol consumption: evidence from drunkenness arrests. Economics Letters. 2-2005, roč. 86, s. 279–284. DOI 10.1016/j.econlet.2004.07.017. (anglicky)
- ↑ MIRON, Jeffrey; ZWIEBEL, Jeffrey. Alcohol Consumption During Prohibition. American Economic Review. 1991, roč. 81, s. 242–247. (anglicky)
- ↑ a b HALL, Wayne. What are the policy lessons of National Alcohol Prohibition in the United States, 1920–1933?. Addiction. 2010, roč. 105, s. 1164–1173. ISSN 1360-0443. DOI 10.1111/j.1360-0443.2010.02926.x. (anglicky)
- ↑ MACCOUN, Robert J.; REUTER, Peter. Drug War Heresies: Learning from Other Vices, Times, and Places. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-521-79997-3. (anglicky)
- ↑ Jack S. Blocker, Jr. Did Prohibition Really Work? Alcohol Prohibition as a Public Health Innovation. American Journal of Public Health. 2-2006, roč. 96, s. 233–243. DOI 10.2105/AJPH.2005.065409.
- ↑ BODENHORN, Howard. Blind Tigers and Red-Tape Cocktails: Liquor Control and Homicide in Late-Nineteenth-Century South Carolina. NBER Working Paper No. 22980. 12-2006. DOI 10.3386/w22980.
- ↑ ASBRIDGE, Mark; WEERASINGHE, Swarna. Homicide in Chicago from 1890 to 1930: prohibition and its impact on alcohol- and non-alcohol-related homicides. Addiction. 2009, roč. 104, s. 355–364. ISSN 1360-0443. DOI 10.1111/j.1360-0443.2008.02466.x. (anglicky)
- ↑ HALL, Wayne. What are the policy lessons of National Alcohol Prohibition in the United States, 1920–1933?. Addiction. 2010, roč. 105, s. 1164–1173. DOI 10.1111/j.1360-0443.2010.02926.x.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu prohibice ve Spojených státech amerických na Wikimedia Commons
