Trumanova doktrína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
americký prezident Harry S. Truman

Trumanova doktrína byla vyhlášena 12. března 1947. Řešila především otázku Řecka a Turecka. Řecká vláda totiž požádala Spojené státy o finanční a hospodářskou pomoc. Na Turecko si zase činil nároky Sovětský svaz. Truman v závěru žádá Kongres o finanční podporu těmto dvěma státům ve výši 400 milionů dolarů k 30. červnu 1948. Uvědomoval si totiž, že nárůst totalitních režimů je vyživován nouzí, a tudíž že prvním krokem pomoci by měla být pomoc ekonomická. Také proto v návaznosti na Trumanovu doktrínu o rok později vzniká Marshallův plán. Vyzývá k převzetí odpovědnosti za politický vývoj východoevropských států. Ačkoli se tedy z praktické stránky zabývá především Řeckem a Tureckem, mluví i o ostatních státech, které ještě komunismu vzdorují.

Zadržování komunismu[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s Trumanovou doktrínou se často mluví o „zadržování komunismu“. Šlo svým způsobem o politiku izolacionismu vůči Sovětskému svazu a státům, kterým byl násilně vnucen komunistický režim. Tento pojem použil jako první George Frost Kennan (16. únor 190417. březen 2005), americký diplomat, historik, politický poradce. Stál u vzniku Trumanovy doktríny i Marshallova plánu. Vystudoval ruskou historii, politiku a také jazyk, od roku 1944 pracoval na velvyslanectví v Moskvě. Na konci roku 1946 poslal ministrovi zahraničí Jamesi Byrnesovi telegram o 8000 slovech, ve kterém byla vytyčena nová strategie diplomatických vztahů vůči SSSR. V červenci 1947 se objevil v časopise Foreign Affairs Kennanův článek (pod pseudonymem X) s názvem The Sources of Soviet Conduct (Zdroje sovětského jednání). Článek začínal úvahou, že je Stalinova politika formována jednak marxismem-stalinismem a jednak Stalinovým odhodláním užívat ideu kapitalistického obklíčení k upevňování vlastní vnitropolitické pozice. Stalin nemohl tento kurz změnit a proto úlohou Západu bylo pevně a vytrvale odolávat expanzivní politice SSSR. USA budou muset toto poslání vzít na sebe samotné, ale nemusí to ohrozit jejich ekonomickou základnu ani politickou stabilitu. Naopak sovětská strana by po období dlouhodobého tlaku měla skončit buď rozpadem nebo postupným rozmělněním moci. Nikde nebylo upřesněno, zda se má nebo nemá jednat o vojenské řešení situace.

Churchillův projev ve Fultonu[editovat | editovat zdroj]

Dále měl na vznik Trumanovy doktríny nepopiratelný vliv Churchillův projev ve Fultonu 5. března 1946. Churchill zde varuje před stále většími roztahovačnými tendencemi totalitních režimů. Poprvé používá termín „železná opona“:

„Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona. Za touto linií leží všechna hlavní města starých států střední a východní Evropy. Varšava, Berlín, Praha, Vídeň, Budapešť, Bělehrad, Bukurešť a Sofie, všechna tato proslulá města i s obyvatelstvem jejich zemí se ocitla v oblasti, kterou musím nazvat sovětskou sférou a všechna jsou vystavena nejen té či oné formě sovětského vlivu, ale i vysoké a v mnoha případech rostoucí míře ovládání z Moskvy. Komunistické strany, které v těchto zemích byly velice malé, získaly postavení a moc zdaleka přesahující počet jejich členů a ze všech sil se snaží prosadit totalitní vládu. Téměř ve všech případech byl nastolen policejní stát a prozatím nikde, s výjimkou Československa, neexistuje skutečná demokracie. Jediné Athény – tedy Řecko se vší svou nehynoucí slávou – mohou svobodně rozhodnout o vlastní budoucnosti ve volbách konaných pod dohledem britských, amerických a francouzských pozorovatelů. “

Churchill také vyzývá k uzavření „bratrského svazku anglicky mluvícího lidu“, který by měl převzít zodpovědnost za stávající situaci v Evropě.

Trumanova doktrína byla bezesporu jedním z podnětů ke vzniku Studené války. Ukázala také, že Spojené státy jsou připraveny zabránit sovětské expanzi ekonomickou silou.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]