Římskokatolická církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Římští katolíci)
Skočit na: Navigace, Hledání
Bazilika sv. Petra ve Vatikánu. Hrob apoštola Petra, nad nímž je tato bazilika zbudována, má pro katolíky velký význam návaznosti na učení apoštolů

Římskokatolická církev, v běžné mluvě často označovaná nepřesně jako katolická církev, je největší z třiadvaceti autonomních katolických církví a jedinou západní katolickou církví. Asi 1,13 miliardy pokřtěných římských katolíků činí římskokatolickou církev největší křesťanskou církví (zahrnující polovinu všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě.[1] V České republice, kde je zdaleka největší organizovanou náboženskou skupinou, se k této církvi podle posledního sčítání lidu z roku 2011 hlásí 1 083 899 lidí (10,26 % obyvatel Česka, 18,7 % z odpovídajících respondentů). V absolutních číslech poklesl počet lidí preferujících tuto církev na 40 % stavu oproti roku 2001.[2] K Římskokatolické církvi se hlásí 50 % lidí z celkového počtu všech věřících v ČR.

Kromě společenství s římským biskupem, papežem, které spojuje všechny katolické církve, je pro římskokatolickou církev typický latinský ritus; až na výjimky se jedná o ritus římský, místně církev užívá i jiných ritů (milánská arcidiecéze užívá ambrosiánský ritus, v Zairu se užívá upraveného ritu, označovaného často jako zairský ritus).

Počátky římskokatolické církve jakožto samostatné organizace oddělené od většiny východních církví souvisejí s Velkým schizmatem kolem roku 1054, kdy si papež, římský patriarcha, nárokoval moc nad čtyřmi východními patriarcháty, ty se odmítly podrobit a církevní představitelé Římu a Konstantinopole se po řadě teologických i mocenských sporů vzájemně exkomunikovali a prokleli. Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku prvotní církve založené Kristem, římského biskupa označuje za přímého následníka sv. Petra, jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a biskupy těch církví, které dodržují při svěcení apoštolskou posloupnost, za přímé následníky dvanácti apoštolů.

Obsah

[editovat] Věřící

Podíl římskokatolických věřících na obyvatelstvu jednotlivých zemí světa
Oblasti v Evropě, v nichž mezi křesťanskými církvemi převažuje římskokatolická

Podle vatikánské ročenky Annuario Pontificio měla římskokatolická církev ke konci roku 2005 1 114 966 000 členů (pokřtěných katolíků), což ji činí největší křesťanskou církví (zahrnující asi 1/2 všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě (zahrnující cca 1/6 lidstva). Působí celosvětově, počet jejích příznivců se v jednotlivých oblastech liší.

Nejkatoličtějším kontinentem je Amerika, katolicismus drtivě převládá v prakticky celé Jižní a Střední Americe a hlásí se k němu něco málo přes polovinu věřících obyvatel Kanady, pouze v USA a některých ostrovních státech Karibiku je počet katolíků výrazněji převýšen počtem protestantů. Celkem žije v Jižní Americe asi polovina všech katolíků. Po ní následuje Evropa, kde se obvykle udává podíl katolíků v rozpětí 30-40 %. Žije zde 1/4 všech katolíků. V Austrálii se ke katolictví hlásí 25 % obyvatel a v Africe asi 1/6 obyvatel. Nejméně katolickým kontinentem je Asie, kde katolíci představují na území drtivé většiny asijských států zanedbatelnou menšinu, často pronásledovanou. Většinu obyvatelstva tvoří římští katolíci pouze ve dvou asijských státech (Filipíny a Východní Timor).

V současné době rychle roste podíl katolíků v Africe a Asii (zejména jihovýchodní), naproti tomu k stagnaci až poklesu dochází v Jižní Americe (zde speciálně v Brazílii, kde se v poslední době výrazně prosazují evangelikálové) a Evropě, kde dochází v řadě států k výraznému postupu sekularizace společnosti.

[editovat] Organizace

Coby organizaci určuje fungování římskokatolické církve Kodex kanonického práva (zkráceně CIC, vydán 1983).

Druhý vatikánský koncil deklaroval ve své konstituci Lumen gentium (čl. 8), že „jedna, svatá, katolická a apoštolská“ církev „subsistuje (subsistit, uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním.“ Petrovým nástupcem se míní papež.

Církevní správa se člení na jurisdikční oblasti, nejčastěji vymezené na územním základě, existují však i jiné možnosti (například vymezení instituční, kupříkladu vojenský vikariát). Za základní a standardní jednotku lze považovat diecézi, která se obvykle dále dělí na farnosti. Diecéze se mohou sdružovat v církevní provincii.

[editovat] Vztah k ostatním katolickým církvím

Římskokatolická církev sdílí s ostatními katolickými církvemi společenství ve svátostech a umožňuje věřícím z jednotlivých katolických církví za určitých podmínek změnu příslušnosti k této církvi, např. při migraci, svatbě apod.; teoreticky může být papežem, tedy biskupem církve latinského obřadu, zvolen i věřící některé z východních katolických církví.

[editovat] Učení

Nauka katolické církve se v základních – a nejpodstatnějších – věcech shoduje s naukou i ostatních církví, jak o tom svědčí společná kréda, zvl. Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry. Souhrn katolické věrouky je obsažen v Katechismu katolické církve. Zde zmiňujeme některá specifika, jimiž se katolická církev vyznačuje.

[editovat] Svátosti

Katolická církev uznává sedm svátostí (čísla v seznamu označují příslušné odstavce Katechismu katolické církve (KKC).

[editovat] Liturgie a modlitba

Středem života církve je liturgie, v níž hraje nejdůležitější úlohu eucharistická bohoslužba (= mše). Součástí liturgie je též Denní modlitba církve (zkráceně breviář, někdy též Liturgie hodin), což je modlitba založená na žalmech a jiných biblických textech, která má uvádět křesťana do života v Boží přítomnosti po celý den. Krom toho existuje v církvi mnoho dalších způsobů modlitby, ať už spontánní nebo ustálené, společné nebo soukromé.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Hradčanech

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. iDnes.cz, 30. března 2008. Dostupné online. (čeština) 
  2. Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, online
  3. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1213
  4. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1285
  5. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1322
  6. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1422
  7. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1499
  8. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1536
  9. http://www.katechismus.cz/paragraf.php?sel_paragraf=1601

[editovat] Externí odkazy

mapa Severní Ameriky

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích