O Boží obci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Manuskript spisu De cvitate Dei (1470).

O Boží obci (latinsky De civitate Dei) je spis sv. Augustina Aurelia (354-430), v němž tento církevní otec a hipponský biskup nastiňuje uspořádání společnosti. Vznikal v letech 413-425, snad jako reakce na vyplenění Říma Vizigóty (410).

Ve 22 knihách tohoto spisu Augustin rozvíjí myšlenku dvou obcí: Civitas Dei (obec Boží) a Civitas terraena (obec pozemská). Prvních deset knih je víceméně kritikou světského státního uspořádání a pohanského náboženství. Knihy XI-XII pak podávají obraz spravedlivé Boží obce pravověrných věřících. V průběhu pozemských dějin nejsou obě říše úplně odděleny, jsou i místa, kde se překrývají; boží stát není identický s církví a pozemský stát nelze identifikovat s žádným konkrétním státem. Konečné oddělení dvou říší nastane teprve na konci časů při posledním soudu. Dějinný vývoj pak spočívá v neustálém sváru mezi těmito dvěma póly. Augustin se tedy odklání od cyklického pojetí času, jež v antice převládalo, a přijímá pojetí lineární: dějiny jsou realizací Božího plánu - začínají Stvořením a končí druhým příchodem Krista. Dějiny tedy směřují ke konkrétnímu cíli: zrušení času.

Správné jednání v božím státě řídí pokora a láska k Bohu. V pozemském státě vládne lidská pýcha, místo lásky k Bohu tu panuje jenom sebeláska: poslušnost ustupuje neposlušnosti a svornost nesvornosti.

Svou polemikou proti Římu, tím že upírá římskému státu jakoukoli velikost a význam z kulturního nebo morálního hlediska, uvolňuje Augustin i vazbu na tento stát. Teprve tak se stává možným, že křesťanství přetrvá římský stát. Augustin si nepřál kněžskou nebo církevní nadvládu nad světským státem, jak se potom praktikovala ve středověku. Hlavním cílem světského státu bylo zajišťovat mír a měl sloužit vlastnímu životnímu cíli člověka, připravit se k bytí na onom světě.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]