Kardinální ctnosti

Kardinální ctnosti, někdy též základní ctnosti (lat. cardinalis – hlavní) jsou v křesťanství čtyři lidské ctnosti, kolem nichž jsou ostatní seskupeny – každá ctnost v sobě tyto čtyři určitým způsobem obsahuje. Jedná se o moudrost, spravedlnost, statečnost, mírnost; latinsky pak prudentia, iustitia, fortitudo, temperantia. Tato myšlenka se nachází již ve starém Řecku, např. u Aristotela. Na křesťanské půdě ji dále rozpracovává např. sv. Tomáš Akvinský. Oslava těchto čtyř ctností (i pod jinými jmény) se nachází i v Bibli, např.: „A miluje-li kdo spravedlnost, jejím dílem jsou ctnosti; ona vyučuje rozvaze a rozumnosti, spravedlnosti a statečnosti...“

Tyto kardinální ctnosti pak v posledku vycházejí z tzv. božských (teologálních) ctností, jimiž jsou víra, naděje a láska. Jejich původem, důvodem i předmětem je pak samotný Bůh, který je jako milost daruje do duše věřících, aby byli uschopněni k ctnostnému životu. Z toho důvodu jsou někdy též nazývány jako vlité ctnosti.

Samotné názvy jednotlivých kardinálních ctností se mohou na různých místech drobně lišit. Například mírnost × umírněnost; statečnost × odvaha, mravní síla; moudrost × rozvážnost apod.

Odkazy

Reference

KKC: 1803-1845

Související články

• Ctnost

Externí odkazy

• (česky) Paragrafy v KKC týkající se ctností. [1]