Kardinální ctnosti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kardinální ctnosti, někdy též základní ctnosti (lat. cardinalis – hlavní) jsou v křesťanství čtyři lidské ctnosti, kolem nichž jsou ostatní seskupeny – každá ctnost v sobě tyto čtyři určitým způsobem obsahuje. Jedná se (v pořadí podle Akvinského Summa theologiae II(I).61.2.3)) o moudrost (latinsky prudentia, doslova předvídavost či zobecněně zkušenost či znalost), spravedlnost (iustitia), mírnost (temperantia) a statečnost (fortitudo). Tato myšlenka se nachází již ve starém Řecku, např. u Aristotela.[1] Na křesťanské půdě ji dále rozpracovává např. sv. Tomáš Akvinský. Oslava těchto čtyř ctností (i pod jinými jmény) se nachází i v Bibli, např. v Mdr 8, 7: „A miluje-li kdo spravedlnost, jejím dílem jsou ctnosti; ona vyučuje rozvaze a rozumnosti, spravedlnosti a statečnosti...“[1]

Tyto kardinální ctnosti pak v posledku vycházejí z tzv. božských (teologálních) ctností, jimiž jsou víra, naděje a láska. Jejich původem, důvodem i předmětem je pak samotný Bůh, který je jako milost daruje do duše věřících, aby byli uschopněni k ctnostnému životu.[2] Z toho důvodu jsou někdy též nazývány jako vlité ctnosti.

Samotné názvy jednotlivých kardinálních ctností se mohou na různých místech drobně lišit. Například mírnost × umírněnost; statečnost × odvaha, mravní síla; moudrost × rozvážnost apod.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

KKC: 1803-1845

  1. http://www.phil.muni.cz/fil/etika/texty/tomas.html
  2. KKC 1812-1813

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (česky) Paragrafy v KKC týkající se ctností. [2]