Místní církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Místní církev či partikulární církev (latinsky ecclesia particularis) je pojem z oblasti katolické teologie a kanonického práva, kterým se označuje jakékoliv samostatně konstituované církevní společenství, které je součástí katolické církve (ve smyslu církve sjednocené s Římem). Obvykle je definováno na základě určitého územního rozsahu, vliv může mít ovšem i určitá tradice či ritus. V Kodexu kanonického práva pojednávají o místních církvích kánony 368-374.

Místními církvemi, v nichž a z nichž je jedna a jediná katolická církev, jsou především diecéze, jimž, pokud není zřejmý opak, jsou na roveň postaveny: územní prelatura a územní opatství, apoštolský vikariát a apoštolská prefektura a natrvalo zřízená apoštolská administratura.
— kánon 368

Podle kánonu 373 přísluší zřizovat místní církve pouze papeži.

Literatura[editovat | editovat zdroj]