Druhý konstantinopolský koncil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Druhý konstantinopolský koncil
Kdy 553
Uznávají jej katolická církev, pravoslaví
Předchozí koncil Chalkedonský koncil
Následující koncil Třetí konstantinopolský koncil
Svolal jej Justinián I.
Předsedal mu Eutychios z Konstantinopole, papež Vigilius v zastoupení
Účastníků 150
Diskutované otázky monofyzitismus
Dokumenty a prohlášení Constitutum papeže Vigilia
Přehled ekumenických koncilů

Druhý konstantinopolský koncil byl v pořadí pátým ekumenickým koncilem, který se konal za předsednictví konstantinopolského patriarchy Eutychia a který měl vyřešit určité otázky, jež vyvstaly rozhodnutím Chalkedonského koncilu – tzv. spor o Tři kapitoly. Koncil, poslední z pěti velkých církevních shromáždění starověku, zavrhl také tři staré křesťanské spisy kvůli nestoriánským omylům, které v nich shledal, avšak jejich autory zřejmě za heretiky neoznačil.

Koncil svolal císař Justinián I., který zasahoval do koncilních diskusí, ač se jich přímo neúčastnil. Prominentními účastníky koncilu byli alexandrijský a antiošský patriarcha. Z křesťanského Západu se koncilu účastnila pouze hrstka biskupů, neúčastnil se ani papež Vigilius, který se, podobně jako jeruzalémský patriarcha, nechal zastoupit legáty. Papež však nakonec přijal veškerá ustanovení koncilu, ač to na Západě vedlo k dlouho trvajícím sporům.

Tento koncil také odsoudil učení o preexistenci duší, které od 3. století zastával Órigenés a někteří jeho žáci. Hlavní otázkou však byly zmiňované Tři kapitoly, výsledkem jednání koncilu však nestoriánství zůstalo i nadále v souladu s rozhodnutími Efezského koncilu herezí. Řecká akta koncilu byla zničena roku 681, dochoval se však jejich latinský překlad (ač na některých místech upraven ve prospěch papeže).