Třetí konstantinopolský koncil
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Třetí konstantinopolský koncil | |
|---|---|
| Kdy | 680–681 |
| Uznávají jej | katolická církev, pravoslaví |
| Předchozí koncil | Druhý konstantinopolský koncil |
| Následující koncil | Druhý nikajský koncil |
| Svolal jej | císař Konstantin IV. Pogonatos |
| Předsedal mu | Konstantin IV. Pogonatos |
| Účastníků | asi 300 |
| Diskutované otázky | monotheletismus |
| Dokumenty a prohlášení | odsouzení monotheletismu |
| Přehled ekumenických koncilů | |
Třetí konstantinopolský koncil (7. listopadu 680 – 16. září 681) byl ekumenický koncil svolaný byzantským císařem Konstantinem IV. Pogonatem. Koncil obnovil jednotu východní a západní církve odsouzením monotheletismu (Kristus má jen jednu vůli), ke kterému se smířlivě choval i papež Honorius I. (625–638), rozhodnutím, že Kristus má vůle dvě. Závěry koncilu (odsouzení hereze i heretiků včetně Honoria) potvrdil papež sv. Lev II. (681–683), který odmítl Honoriovo odsouzení za herezi, ale za nedbalost – nepotlačení hereze.
