Athény

Athény Αθήνα
Akropolis, Parlament, Zappeion, Acropolis Museum, Náměstí Monastiraki, pohled přes město na moře
Poloha
Souřadnice	37°59′ s. š., 23°44′ v. d.
Nadmořská výška	70–338 m n. m.
Stát	Řecko Řecko
provincie	Attika
Athény
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	427 km²
Počet obyvatel	3 074 160
Hustota zalidnění	7 199,4 obyv./km²
Správa
Starosta	Jeorjos Kaminis
Vznik	7. tisíciletí př. n. l.
Oficiální web	www.cityofathens.gr
Telefonní předvolba	210
PSČ	10x xx, 11x xx, 120 xx
Označení vozidel	BK, BM, BN, BP, HY, IA, IB, IE, IK, IM, IO, IP, IT, IX, IY, IZ, OA, TT, XE, XH, XP, XT, XX, XY, XZ, YA, YB, YE, YH, YZ, ZH, ZK, ZM a ZZ
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Athénská Akropolis je se svými starověkými památkami hlavní turistickou atrakcí města

Athény (česky také Atény, řecky Αθήνα [aˈθina]) jsou hlavním městem Řecka. Rozkládají se na poloostrově Attika poblíž Sarónského zálivu. S okolními městy, jako je například přístav Pireus, vytvářejí aglomeraci čítající přes 4 miliony obyvatel.

Historie

Starověk

Související informace naleznete také v článku Starověké Athény.

Vznik Athén spadá až do 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem roku 1400 př. n. l. byl na Akropoli jako první vybudován královský hrad. Písemně doložené dějiny Athén začínají v 8. století před naším letopočtem. Stát byl tehdy řízen šlechtou. Během času však získávali do té doby bezprávní rolníci a řemeslníci stále více svobody a možností spolurozhodování. Ještě předtím, v roce 621 př. n. l. zaznamenal Drakón tehdy platné zákony. Avšak Drakón stanovil tak přísné tresty za majetkové přečiny, že se staly příslovečnými jako „drakonické“. Tak za pouhou krádež obilí byl trest smrti. Podstatou Drakontových zákonů bylo rozlišení úmyslného zabití (vražda) a neúmyslného zabití. V prvním případě se výkon spravedlnosti ponechával na jednotlivých rodech, ve druhém případě výkon spravedlnosti přecházel na stát, který za neúmyslné zabití stanovoval náhradu (dobytek, otrok).

Významným mezníkem v dějinách Athén byl rok 594/593 př. n. l., kdy byla zavedena Solónova ústava, jež umožnila všem občanům podílet se na soudní moci. Obyvatelstvo bylo rozděleno podle velikosti majetku do čtyř tříd, z kterých všechny se mohly zúčastňovat na volbách, ale do úřadů mohli být voleni jen příslušníci prvních dvou tříd (pentakosiomedimnoi a hippeis). Také zřídil radu pěti set, takže se rozšířila účast na politické moci pro nové vrstvy obyvatelstva (obchodníci, řemeslníci).

V roce 547 Peisistratos nastolil osobní vládu - tyranis, za jeho vlády dosáhly Athény významný rozvoj. Začal budovat chrám na Akropoli, zasvěcený ochranné bohyně Athéně (hekatonpedon - stostopý chrám - měl na délku sto stop = asi 33 m). Později ho dal přestavět Periklés, na jeho místě vznikl Parthenón.

Vrcholu demokracie dosáhly Athény za vlády Periklovy. V tomto „zlatém období“ v Athénách působil filozof Sókratés a představitelé antické tragédie jako např. Sofoklés, Aischylos nebo Eurípidés.

Několik let po Periklově smrti v roce 429 př. n. l. se dominantní postavení Athén v Egejské oblasti zhroutilo. Aristokracií ovládaná Sparta a její peloponéští spojenci porazili Athény v peloponéské válce. V následujícím století byly Athény stále ještě významným městem, ale již nikoli politickou velmocí. Ke kulturnímu úpadku ovšem nedošlo – 4. století bylo dobou velkých filozofů.

Když si Římané v roce 146 př. n. l. podmanili Řecko, Athény ušetřili. Někteří římští císaři, zejména Hadrianus, věnovali Athénám četné nové stavby. Císař Hadrián např. dokončil chrám Dia Olympského nebo bohatý římský občan a senátor Herodes Attikos, který nechal postavit po sobě nazvané divadlo, Odeon Heroda Attika.

Římané ovšem řeckou kulturu podporovali a proto jejich nadvláda vedle možná trochu paradoxně ke kulturnímu rozmachu a hospodářské prosperitě Athén. Generál Germanicus, císaři Hadrián a Nero Athény navštívili a obdivovali je. Hadrián zde vybudoval novou čtvrť, budoval zde akvadukty, lázně a různé jiné veřejné stavby. Athéňan Herodes Attikos se stal římským senátorem a v Athénách pod Akropolí postavil velké divadlo Odeón Heroda Attika, které v Athénách stojí do dnešních časů. Ve III. a IV. století Řecko i s Athénami vyrabovali Gótové v 5. století Hunové. Řekům se v těch dobách nedařilo bránit proti barbarům. Už od 1. století se v Athénách uchytilo křesťanství, které bylo v roce 392 uznané oficiálním náboženstvím Římské říše a tím se zhroutil pohanský význam Athén.

V roce 395 se Athény s celým Řeckem stávají součástí Východořímské říše (Byzantská říše). Starověké dějiny Athén končí někdy v VI. století po Kristu. Pohanské náboženství je definitivně zapomenuto.

Středověk

Střední Řecko patřilo k významným a vyspělým částem Byzantské říše. Většina obyvatel poloostrova Attika, ostatně stejně jako dnes, žila ve městě Athény. Stejný princip fungoval i v zbytku Řecka, kde se lidé také soustřeďovali ve velkých městech. V té době nastal hospodářský rozkvět Athén, kulturní funkci však převzala Konstantinopol. V 6. století napadli Řecko Slované, dobyli i Athény, ale neusadili se zde, pokračovali na poloostrov Peloponés. V 9. století žili obyvatelé i následkem slovanských výpadů (kteří v té době byli již poraženi) většinou na venkově a z Athén se stalo nevýznamné městečko. Nový rozmach Athén nastal až ve 12. století, kdy se sem vracelo řecké obyvatelstvo, byla obnovena starověká agora a postaveny křesťanské kostely, ve městě se začalo rozvíjet byzantské umění. Ránou bylo zničení Byzance křižáky, kteří z Athén udělali Athénské vojvodství. Poloostrov Atiku na podnět Evropanů osídlují Arvanité, hovořících albánským dialektem. Tito Arvanité byli pravoslavného vyznání, stejně jako původní Řekové a tak se po příchodu do Řecka začali prohlašovat za Řeky. Attičtí Řekové s Arvaniti splynuli a albanizovali se. V 15. století Athény, které v té době byly opět malým městem, dobyli mohamedáni z Turecka.

Turecká nadvláda

Turci si v Pantheonu zřídili mešitu, zničili chrám bohyně Athény Nike a z Akropole vytvořili pevnost na obranu proti Benátčanům. Když Benátčané ostřelovali Akropoli, tak zasáhli skladiště munice v chrámu, který vybuchl a v této podobě zůstal dodnes. V roce 1822 Řekové za války o nezávislost dobyli tureckou pevnost na Akropoli a Turky z Athén vyhnali, už v roce 1826 však byli Turci zpátky, když se jim podařilo potlačit řecké povstání. V roce 1830 Řecko vyhlásilo nezávislost a Athény, z kterých odtáhli Turci, byly připraveny na nové období slávy.

Moderní dějiny

V roce 1832 řecký král Otto I. přemístil hlavní město z Nafplia do Athén, které v té době měly snad jen mezi 5-11 tisíci obyvatel, žili tady hlavně křesťané, Řekové a Arvanité a muslimové, Řekové, Turci, Albánci. V Athénách se začaly usazovat úřady a různé instituce a s nimi i Řekové z různých částí Řecka a Malé Asie.

Město bylo znovu zbudováno, postavil se královský palác, dnešní Helénský parlament, Národní knihovna, Athénská městská hala, Zappeion, budova parlamentu (dnes Helénské národní muzeum), Národní zahrada, dnešní prezidentský palác a mnoho dalších budov. Na začátku XX. století tak byly Athény opět osídlené převážně řecky hovořícím obyvatelstvem. Definitivní pořečtění přišlo v roce 1923, kdy se uskutečnila řecko-turecká výměna obyvatel, v rámci které do Řecka z Anatólie přišlo přibližně 2.000 000 etnických Řeků, z nichž se více než 400 000 usadilo v Athénách a blízkém okolí, kde založili města, která se později stala součástí Athén a dnes tvoří jejich městské části Nea Ionia, Nikea, Nea Smyrni, Nea Chalkidona, Nea Erythrea, Nea Filadelfia, Kalithea nebo Argyrupoli.

V následujících obdobích se mnoho Řeků většinou ze středního Řecka a poloostrova Peloponés stěhovalo do Athén za lepším životem a z Athén se stalo milionové velkoměsto evropského významu.

Po rozpadu SSSR se sem přistěhovalo i mnoho etnických Řeků z bývalých sovětských zemí. Mnoho imigrantů z Albánie a Polska. Mnoho Řeků dnes žije v Athénách pouze v zimě a na léto se vracejí do oblastí Řecka z kterých pocházejí.

Architektura

Architektura města Athény je stejně kosmopolitním jako Athény samotné. Je možné zde obdivovat zachovalé původní starořecké památky, památky na dobu římského impéria, byzantské svatyně a stejně tak zde můžete sledovat vývoj moderní řecké architektury. Mnoho důležitých budov postavených převážně na konci 19. století bylo navrženo jako kopie antických staveb. Náměstí a parky obohacují sochy řeckých bohů, filozofů, hrdinů bojů za samostatnost Řecka. Většina těchto soch je v antickém stylu. Typickou architekturou athénského 21. století je Olympijský stadión. Zajímavými jsou i jednoduché domky běžných obyvatel postavené v posledních desetiletích.

Doprava

V Athénách jezdí všechny druhy hromadné městské dopravy, tramvaje, trolejbusy, autobusy i metro. Athénské metro bylo dokončeno až v roce 2000, denně přepraví okolo půl milionu lidi. V oblasti je mezinárodní letiště (evropské letiště roku 2004), významný je také přístav Pireus, který zajišťuje spojení pevninského Řecka s jeho ostrovy i okolním světem, zároveň je také přístavem vojenského námořnictva.

Údaje o městě

• Hlavní město Řecka a světová metropole.
• Ve městě je nespočet antických památek a jedním z hlavních zdrojů příjmů města je cestovní ruch.
• Athény mají vlastní letiště, přístav a tři linky metra, které spojují rozsáhlé části města, zajišťují dopravu například i k přístavu Pireus.
• Celá aglomerace se skládá z 38 osad, kde dohromady žije 3,5 milionu obyvatel, z čehož pouhých 40 % tvoří Řekové. Je zde mnoho Albánců a Poláků, kteří sem přišli počátkem 90. let, po pádu železné opony.
• Na ulicích zde jezdí na 4 000 autobusů a nejméně 14 000 taxíků. Obyvatelům města slouží také nepříliš rozsáhlá tramvajová síť.
• Ve starověku zde byl uctíván bůh plodnosti, vína a veselí Dionýsos a bohyně moudrosti a věd Athéna.
• Dnes zde můžete navštívit 140 divadel – což je více než v Londýně –.
• Hustota osídlení je velmi vysoká, čtvrť Kipseli na severu Athén je po Hong-Kongu nejhustěji osídlené území na světě.
• Podle Světové zdravotnické organizace je to nejhlučnější město na světě, Athény patří mezi města s nejnižším poměrem zelených ploch na osobu v Evropě – oficiálně mají jen dva čtvereční metry zeleně na obyvatele.

Athény olympijské

Antický Panathénajský stadion byl dějištěm olympijských ceremoniálů a soutěží olympijských her v letech 1896 i 2004

Athény hostily dvakrát letní olympijské hry: I. v roce 1896 a XXVIII. v roce 2004. Roku 1906 byly Athény dějištěm tzv. Meziher, které byly reakcí na neúspěšné hry v Saint Louis z roku 1904.

Hry 2004 přinesly městu:

• 65 000 nových stálých pracovních míst
• Bylo postaveno 120 km nových silnic
• Bylo vysazeno 290 000 nových stromů
• Bylo postaveno nové mezinárodní letiště, druhé ve městě
• Byla postavena linka athénského metra a postaveno 24 km tramvajových tratí
• Nárůst cestovního ruchu
• O 35 % se zvýšila kvalita životního prostředí^[zdroj?]

Významné athénské stavby

Park Zappion

Klasicistní budova Zapion, kde se pořádají výstavy a kongresy. Při olympiádě zde bylo tiskové středisko.

Olympeion

Olympeion a Hadriánův oblouk pohledem z Akropole

Chrám Olympeion je největší dochovaný v Řecku. Z původních 104 korintských sloupů se dochovalo jen patnáct o výšce 17 metrů. Na délku chrám čítal asi 96 m a na šířku zhruba 40 m.

Hadriánův oblouk

Je téměř 1900 let starý a pochází z počátku našeho letopočtu. Tehdy, pod římskou nadvládou, nechal císař Hadrián rozšířit město o celou jednu městskou čtvrť. Brána stojí na hranici mezi Starým a Novým městem. Směrem k Akropoli na ní je napsáno „Toto je město Théseovo, staré město“ a na druhé straně je napsáno „Toto je město Hadriánovo, nikoli Théseovo“.

Dionýsovo divadlo

V Dionýsově divadle pod Akropolí (nejstarším známém divadle na světě) bývaly premiéry Aischylových, Aristofanových, Euripidových a Sofoklových her. Od 6. století př. n. l. zde staří Řekové každoročně uctívali tancem a zpěvem boha plodnosti, vína a veselí Dionýsa. V roce 534 př. n. l. se těchto oslav zúčastnil jistý Thespis. Postavil vedle jednoho sboru jiný – tak se zrodil dialog a tím i divadlo. V těchto dobách sledovali diváci hru ještě prostě ze svahu kopce. Pojalo až 17 000 diváků. Poté zde byli zbudovány dřevěné lavice a ty byly v roce 330 př. n. l. nahrazeny kamennými a divadlo dostalo přibližně dnešní podobu.

Za doby panování císaře Nerona bylo divadlo upraveno, aby se zde mohly konat gladiátorské hry a zápasy. Z této doby pocházejí také reliéfy na předscéně, které zobrazují mytické výjevy: vlevo zrození Dionýsa a vedle oběť bohu, vpravo uctívání boha bohy a lidmi.

Akropolis

Dominantou Athén je Akropolis a dominantou Akropole Parthenon

Stejně jako je Pražský hrad symbolem a dominantou Prahy, je Akropolis dominantou a symbolem Athén. Akropole byla ve starověku a pak i ve středověku díky své poloze pevností.

Akropolis byla zejména náboženským centrem obce, ale také přirozeným opěrným bodem v Athénách, o který se opírali ti, kdo chtěli Athény ovládat silou. Byla opevněna již předchůdci Řeků v Attice - Pelasgy. Zbytky jejich mohutného opevnění je možno vidět ještě dnes. Největší rozmach stavební činnosti na Akropoli spadá do doby největšího rozmachu Athénské moci - do doby Periklovy. Tehdy byly postaveny stavby, nad kterými musíme stát v úžasu ještě dnes, kdy již leží v rozvalinách. Působí na nás nejen svoji mohutností, ale i vyspělým estetickým dojmem.

Na Akropoli tehdy stálo podivuhodné umělecké dílo – socha Pallas Athény, ochránkyně města. Geniální sochař Feidiás ji vytvořil ze zlata a slonoviny, avšak Athéňané jej obvinili, že zpronevěřil zlato určené na její výzdobu. Zklamaný umělec se odstěhoval a založil svoji dílnu v Olympii. Její prokazatelně pravé zbytky našli archeologové ve 20. století.

Planina na Akropoli je 300 metrů dlouhá a 150 metrů široká.

Parthenon – začal se budovat v roce 447 př. n. l. Ústředním bodem Parthenónu byla obří socha Athény o výšce 11m, chrám měl rozměry asi 70 x 31 m. Při obléhání Akropole Benátčany došlo k zasažení Parthenónu, ve kterém Turci zřídili prachárnu, dělovou koulí a následné explozi, která chrám značně poničila.

Erechteion – zbudován v letech 421-406 př. n. l. na nejposvátnějším okrsku Akropole. Na jeho místě stály původně tři samostatné chrámy, které byly po přestavbě sloučeny do jedné stavby, ale byl zachován jejich původní půdorys. Na severní straně chrámu je předsíň, střechu které drží šest soch půvabných dívek - karyatidy.

Propylaie - vstupní monumentální mramorové schodiště a brána s pěti vstupy, které se na noc, případně v nebezpečí zavíraly a Akropole se měnila na pevnost. Dnes nesou jméno Boulého pevnostní brána je pojmenovaná podle jejího francouzského objevitele v minulém století, Boulého.

Muzeum na Akropoli – archeologické muzeum v Athénách patří mezi nejkrásnější a co do sbírek nejbohatší muzea světa, zabývající se antikou. Mimo jiné se zde nacházejí i tyto sochy:

• Moschoforos – muž, který nese jalovici. Mimořádně jemná soška vousatého mladého muže, který nese na zádech tele jako oběť bohyni Athéně. Socha pochází z roku 570 př. n. l.
• Karyatidy – panny, podpírající střechu průčelí Erechtheionu.
• Erechtheus - prastarý athénský bůh s horní částí mužskou, s dolní v podobě hadího těla - symbol původního autochtonního (domácího) božstva

Athénská agora

Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora. I když pojem agora znamená tržiště, v žádném případě to ani dnes, natož v dobách největší slávy, nebylo jen obchodní centrum. Stály zde administrativní budovy, chrámy i soudy. Zde mohl občan města najít veřejné služby i vše, co potřeboval k běžnému životu. Tady se nakupovalo a prodávalo, ale zároveň se dělala politika, pomlouvala vláda i bližní.

Hefaistův chrám (Theseion-Hefaisteion) patří mezi nejzachovalejší antické památky

Nejstarší památky můžeme datovat až do neolitického období, obdivovat můžeme památky od klasického období až po kostel z 11. století našeho letopočtu.

• Chrám Théseion-Héfaisteion

Tento chrám je zasvěcen bohu Héfaistovi a ochránkyni města, bohyni Athéně. Byl vybudován roku 449 př. n. l. a je dnes nejzachovalejším antickým chrámem vůbec.

• Řecká agora

Stojí nedaleko Římské agory a je to centrum Athén za doby řecké nadvlády. V severozápadní částí se nachází Theseion, čili Hefaisteion, v jihovýchodní části Stoa poikylé (Malovaná stoa), zrekonstruovaná po 2. sv. válce Američany. Nacházely se zde údajně první veřejné záchodky na světě.

• Věž větrů

Jedná se o kombinace vodních a slunečních hodin – DUBIN (2001). Tato osmiboká stavba má na každé ze svých stran (ukazují do čtyřech světových stran) reliéfy příslušných větrů.

• Mitrópoli

Katedrála, kterou nechal vystavět první řecký král Ota I. v letech 1840 až 1862. Uvnitř se nachází pozůstatky sv. Filothéi a sv. Řehoře.

Známé osobnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností Athén.

Od antiky (filosofové Platón a Aristotelés, historik Hérodotos), přes středověk (byzantské císařovny Irena a Theofano) až po současnost (objevitel Tróji Heinrich Schliemann, řečtí králové Konstantin I. Řecký a Pavel I. Řecký) jsou Athény rodištěm významných osobností.

Partnerská města

Athens, USA, 1973 Barcelona, Španělsko, 1999 Bejrút, Libanon Bělehrad, Srbsko, 1966 Betlém, Palestinská autonomie, 1986 Bukurešť, Rumunsko Cuzco, Peru, 1991 Chicago, Illinois, USA, 1997 Istanbul, Turecko

Jerevan, Arménie, 1993 Káhira, Egypt Cluj-Napoca, Rumunsko Kyjev, Ukrajina Lisabon, Portugalsko Los Angeles, Kalifornie, USA, 1984 Lublaň, Slovinsko Moskva, Rusko Neapol, Itálie Nikósie, Kypr, 1988

Paříž, Francie, 2000 Peking, Čínská lidová republika, 2005 Cali, Kolumbie Soul, Jižní Korea, 2006 Sofie, Bulharsko Tbilisi, Gruzie Tirana, Albánie Varšava, Polsko Washington, D.C., USA, 2000 Si-an, Čínská lidová republika Praha, Česko[zdroj⁠?]

Odkazy

Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 20. červen 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.

Více namluvených článků • Nápověda

Literatura

• DAVENPORTOVÁ, Coral - FOSTEROVÁ, Jane, 2004: Athény. Praha: Ikar. ISBN 80-249-0282-6
• DUBIN, Marc, 2001: Řecko: Athény a pevnina. Praha: Euromedia Group - Ikar. ISBN 80-7202-746-8
• BARTONĚK, Antonín - BARTOŇKOVÁ, Dagmar, 1993: Řecko: Průvodce do zahraničí. Praha: Olympia. ISBN 80-7033-250-6
• BÖTIG, Klaus, 1991: Athény: Průvodce na cesty s osvědčenými tipy. Praha: KadeL. ISBN 80-85393-21-2

Externí odkazy

• Galerie Athény na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Athény na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Athény ve Wikislovníku
• (anglicky)(řecky) Oficiální stránky města
• (anglicky) Oficiální stránky pro návštěvníky Athén

Portály: Řecko

Autoritní data	Biblio: a6e0d0d6-5807-4aad-925a-73f520dd9a4e NKC: ge128693 BNE: XX452585 BNF: cb11936474k (data) CANTIC: 981058611512306706 GND: 4003366-1 LCCN: n79018143 MBAREA: 1876749b-4a07-495b-8b57-9dde0ac39c24 NARA: 10044351 NDL: 00628091 NLA: 36504116 NLG: 289 NLI: 987007554815705171 NLK: KAB202016058 SUDOC: 027290530 VIAF: 131280462 WorldCat Identities: lccn-n79018143