Lokomotiva 130
| Elektrická lokomotiva řady 130 (dříve E 479.0) | |
|---|---|
 Lokomotiva 130.032 dopravce ČD Cargo | |
| Tovární označení | Škoda 79E |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | E 479.0 |
| Řada dle UIC (ČR) | 130 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Škoda Plzeň |
| Výroba v letech | 1977 |
| Počet vyrobených kusů | 54 |
| Provozovatel | (ČSD, ČD, SHD-DNT, Viamont), ČD Cargo, SD–KD, AWT, Transoda, CD Cargo Poland |
| Období provozu | 1977–dosud |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 84 800 kg |
| Adhezní hmotnost | 84 800 kg |
| Délka přes nárazníky | 17 210 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
| Trvalý výkon | 2 040 kW |
| Maximální tažná síla | 228 kN |
| Trvalá tažná síla | 147 kN |
| Maximální povolená rychlost | 100 km/h |
| Napájecí soustava | 3 kV ss |
| Typ trakčního motoru | stejnosměrný sériový 8 AL 4846 zT |
| Počet a výkon trakčních motorů | 510 kW |
| Regulace výkonu | odporová |
| Přenos kroutivého momentu | kloubové spojky Škoda |
| Lokomotivní brzda | samočinná tlaková přímočinná |
| Vytápění vlaku | elektrické |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lokomotiva řady 130 je univerzální stejnosměrná jednosystémová elektrická lokomotiva, přezdívaná „hrbatá“ nebo též „velbloud“, a to podle skříně ventilátorů na střeše. Tato lokomotiva je vývojovým mezistupněm mezi lokomotivami Škoda první a druhé generace, zejména díky použití fechralových, trvale zatížitelných odporníků. K první generaci ji naopak řadí starší odporová regulace výkonu. Lokomotivy této řady byly vyráběny Škodou Plzeň v roce 1977 (tovární typ 79E, původní označení řady E 479.0).
Historie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1971 započal ve Škodě vývoj nových lokomotiv druhé generace. S pokračující elektrizací tratí narůstala potřeba stejnosměrných lokomotiv, dokončení vývoje nové generace ale bylo v nedohledu. Proto v roce 1974 zadaly tehdejší ČSD Škodě výrobu 40 kusů univerzálních elektrických lokomotiv ještě s odporovou regulací, na kterých však již měly být využity některé hotové celky projektovaných lokomotiv druhé generace (zejména zmíněný fechralový odporník).[1] Později bylo objednáno dalších 14 kusů pro uhelné dráhy Dolů Nástup Tušimice.[1]
Vzhledem k zavádění zabezpečovače European Train Control System (ETCS) na českých tratích zadalo ČD Cargo vybavení 41 kusů řady 130 mobilní části ETCS Level 2, Baseline 3 s předpokládaným dokončením 31. března 2023.[2]
Technický popis[editovat | editovat zdroj]
Lokomotivy mají odporovou regulaci výkonu využívající dlouhodobě zatížitelné fechralové odporníky. Systém řízení umožňuje mnohočlenné řízení až čtyř spřažených lokomotiv, v praxi se však nikdy nepoužívalo spřažení více než dvou lokomotiv. Dalším rozdílem proti starším řadám nákladních lokomotiv (121, 122, 123) je použití moderních polopantografů. Pro zvýšení univerzálnosti a možnost nasazení v osobní dopravě je maximální rychlost zvýšena na 100 km/h.
Provoz[editovat | editovat zdroj]
Všech 40 lokomotiv ČSD bylo v roce 1977 z výroby dodáno do LD Česká Třebová, kde zajišťovaly vozbu osobních i nákladních vlaků. V roce 2006 pak byla část strojů předána do DKV Ostrava, PJ Bohumín. S rozdělením Českých drah byly všechny lokomotivy této řady předány dceřiné společnosti ČD Cargo, u které byly dislokovány v SOKV Ostrava. Depo Česká Třebová na nich však díky svým dlouholetým zkušenostem provádělo některé větší opravy.[1]
Ve stejném roce byly lokomotivy dodány Severočeským hnědouhelným dolům, o.z. Doly Nástup Tušimice. Jelikož se však stavba uhelné dráhy zdržela, byly stroje zapůjčeny ČSD a provozovány v LD Ostrava.[1] Mezi lety 1978 a 1981 byly po dokončení trati postupně vraceny svému majiteli. Díky poklesu přeprav byl v roce 2004 stroj 130.042 prodán ČD, stroj čísla 049 Viamontu (po majetkových změnách je nakonec ve vlastnictví PKP Cargo International).[1] Lokomotiva 130.043 se srazila v roce 1994 s nákladním automobilem u Kadaně a byla zrušena,[3] zbylých 11 strojů je stále v provozu ve vlastnictví nástupnické společnosti DNT, firmy SD – Kolejová doprava.[3] Tamní lokomotivy slouží především ve vozbě vlaků s uhlím po tzv. Kadaňsko-tušimické dráze, která vede do Elektráren Prunéřov.[3] Taktéž zásobují uhlím elektrárnu Mělník a jsou používány i na jiných výkonech.
Dvě lokomotivy pronajaté v letech 2004–2009 Transodě byly v Polsku značeny jako řada ET11. Mezi lety 2010–2012 byly čtyři lokomotivy společnosti ČD Cargo upraveny pro provoz v Polsku a pronajaty dceřiné společnosti CD Cargo Poland.
Provozované lokomotivy[editovat | editovat zdroj]
V současnosti[kdy?] je příslušnost lokomotiv k dopravcům následující:
ČD Cargo: 130.001–002, 004–012, 014–017, 020–040, 042
CD Cargo Poland: 130.003, 013, 018, 019
SD–KD: 130.041, 044–048, 050–054
PKPCI: 130.049
(Lokomotivy označené kurzívou má daná firma v nájmu.)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Řada 130 (ex E479.0) [online]. Prototypy.cz, rev. 2013-05-15 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Projekt na vybavení lokomotiv ř. 130 vlakovým zabezpečovačem ETCS [online]. cdcargo.cz [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c BALKOVSKÝ, Martin. Doprava na Kadaňsko - tušimickej dráhe [online]. Vlaky.net, 2005-11-04 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 130 na Wikimedia Commons - Popis řady 130 na Atlaslokomotiv.net
- Popis řady 130 na Prototypy.cz
