Středoafrická republika: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
Přenější info
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 15 dalších uživatelů.)
Řádek 17: Řádek 17:
| hlavní město = [[Bangui]]
| hlavní město = [[Bangui]]
| rozloha = 622 984
| rozloha = 622 984
| rozlmisto = 44
| rozlmisto = 43
| procent vody = 0
| procent vody = 0
| nejvyšší hora = [[Mont Ngaoui]]
| nejvyšší hora = [[Mont Ngaoui]]
| výška nejvyšší hory = 1&nbsp;410 <ref>[http://peakbagger.com/peak.aspx?pid=11097 www.peakbagger.com]</ref>
| výška nejvyšší hory = 1&nbsp;410 <ref>[http://peakbagger.com/peak.aspx?pid=11097 www.peakbagger.com]</ref>
| čas = +1
| čas = +1
| počet obyvatel = 4&nbsp;511&nbsp;488
| počet obyvatel = 5 990 855
| obyvmisto = 120
| obyvmisto = 113
| obyvatelé aktuální k = červenec [[2009]] – odhad <ref name="World Factbook">[https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ct.html World Factbook]</ref>
| obyvatelé aktuální k = červenec [[2020]] – odhad
| hustota = 7,2
| hustota = 10
| hustmisto = 191
| hustmisto = 191
| HDI = 0,350
| HDI = 0,397
| HDIvývoj = růst
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = nízký
| HDIvýše = nízký
| HDImísto = 187
| HDImísto = 188
| HDI aktuální k = 2014
| HDI aktuální k = 2019
| jazyk = [[Francouzština]] (úřední), [[Sango]] (národní), domorodé jazyky
| jazyk = [[Francouzština]] (úřední), [[Sanžština|Sango]] (národní), domorodé jazyky
| národnosti = [[Gbajové]] (33 %), [[Bandové (kmen)|Bandové]] (27 %), [[Manzové]] (13 %), [[Sarové]] (10 %), ostatní (17 %)
| národnosti = [[Gbajové]] (33 %), [[Bandové (kmen)|Bandové]] (27 %), [[Manzové]] (13 %), [[Sarové]] (10 %), ostatní (17 %)
| náboženství = [[animismus]] (35 %), [[Protestantismus|protestantství]] (25 %), [[římskokatolická církev|římské katolictví]] (25 %), [[islám]] (15 %)
| náboženství = [[animismus]] (35 %), [[Protestantismus|protestantství]] (25 %), [[římskokatolická církev|římské katolictví]] (25 %), [[islám]] (15 %)
Řádek 41: Řádek 41:
| vládce1 = [[Faustin-Archange Touadéra]]
| vládce1 = [[Faustin-Archange Touadéra]]
| funkce2 = Předseda vlády
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Henri-Marie Dondra]]
| vládce2 = [[Félix Moloua]]
| měna = [[CFA frank]]
| měna = [[CFA frank]], [[Bitcoin]]
| kód měny = XAF
| kód měny = XAF, BTC
| HDP/ob. = 823
| HDP/ob. = 619<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}}</ref>
| HDP/ob.misto = 187
| HDP/ob.misto = 184
| HDP aktuální k = 2015
| HDP aktuální k = 2019
| Gini = 56,3<ref name="World Factbook">{{Citace elektronického periodika |titul=World Factbook |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ct.html |datum přístupu=2009-12-20 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190507211903/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ct.html |datum archivace=2019-05-07 |nedostupné=ano }}</ref>
| Gini = 61,3 <ref name="World Factbook" />
| Gini aktuální k = [[1993]]
| Gini aktuální k = [[2019]]
| ison = 140
| ison = 140
| iso3 = CAF
| iso3 = CAF
Řádek 57: Řádek 57:
| commonscat = Central African Republic
| commonscat = Central African Republic
}}
}}
'''Středoafrická republika''' ({{Vjazyce2|fr|République centrafricaine}}'', {{Vjazyce2|sg|Ködörösêse tî Bêafrîka}}''), zkratkou '''SAR''', je [[vnitrozemský stát]] ve [[Střední Afrika|Střední Africe]]. Hraničí s [[Čad]]em na severu (délka hranice 1&nbsp;197 [[kilometr|km]]), [[Súdán]]em na severovýchodě, (od 9. července 2011) i [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem]] na východě (1&nbsp;165 [[kilometr|km]]), [[Konžská demokratická republika|Demokratickou republikou Kongo]] a [[Konžská republika|Republikou Kongo]] na jihu (1&nbsp;577 km a 467 km) a [[Kamerun]]em na západě (797 km). Počet obyvatel překračuje 4 miliony a rozloha dosahuje 623&nbsp;000 km².
'''Středoafrická republika''' ({{Vjazyce2|fr|République centrafricaine}}'', {{Vjazyce2|sg|Ködörösêse tî Bêafrîka}}''), zkratkou '''SAR''', je [[vnitrozemský stát]] ve [[Střední Afrika|střední Africe]]. Hraničí s [[Čad]]em na severu (délka hranice 1&nbsp;197 [[kilometr|km]]), [[Súdán]]em na severovýchodě, (od 9. července 2011) i [[Jižní Súdán|Jižním Súdánem]] na východě (1&nbsp;165 [[kilometr|km]]), [[Konžská demokratická republika|Demokratickou republikou Kongo]] a [[Konžská republika|Republikou Kongo]] na jihu (1&nbsp;577&nbsp;km a 467&nbsp;km) a [[Kamerun]]em na západě (797&nbsp;km). Počet obyvatel překračuje 5,5 milionů a rozloha dosahuje 623&nbsp;000&nbsp;km².


[[Hlavní město|Hlavním městem]] a centrem [[republika|republiky]] je město [[Bangui]]. Se [[slum]]ovou [[aglomerace|aglomerací]] zde žije přes 800&nbsp;000 lidí. Dalšími významnými městy v zemi jsou [[Bimbo (Středoafrická republika)|Bimbo]], [[Bambari]], [[Bangassou]], [[Bérbérati]], [[Bonar]] a [[Bossangoa]]. Mezi nejpočetnější [[etnikum|etnika]] se počítají [[Gbajové]], [[Bandové (kmen)|Bandové]], [[Manzové]] a [[Sarové]], ti přesáhli hranici 10 %. Úřední jazyk je [[francouzština]], avšak nejpoužívanějí jazyk je [[sangoština]].
[[Hlavní město|Hlavním městem]] a centrem [[republika|republiky]] je město [[Bangui]]. Se [[slum]]ovou [[aglomerace|aglomerací]] zde žije přes 800&nbsp;000 lidí. Dalšími významnými městy v zemi jsou [[Bimbo (Středoafrická republika)|Bimbo]], [[Bambari]], [[Bangassou]], [[Bérbérati]], [[Bonar]] a [[Bossangoa]]. Mezi nejpočetnější [[etnikum|etnika]] se počítají [[Gbajové]], [[Bandové (kmen)|Bandové]], [[Manzové]] a [[Sarové]], ti přesáhli hranici 10 %. Úředním jazykem je [[francouzština]], avšak nejpoužívanější jazyk je [[sangoština]].


Nejrozšířenějším [[náboženství]]m je [[křesťanství]], které vyznává polovina obyvatel, přičemž [[křesťan]]é jsou z poloviny [[Protestantismus|protestanti]] a z poloviny [[římskokatolická církev|římští katolíci]]. Okolo třetiny populace je [[animismus|animistická]], zbytek tvoří především [[muslim]]ové, kteří se soustřeďují na severu země.
Nejrozšířenějším [[náboženství]]m je [[křesťanství]], které vyznává polovina obyvatel, přičemž [[křesťan]]é jsou z poloviny [[Protestantismus|protestanti]] a z poloviny [[římskokatolická církev|římští katolíci]]. Okolo třetiny populace je [[animismus|animistická]], zbytek tvoří především [[muslim]]ové, kteří se soustřeďují na severu země.


Středoafrická republika je [[republika]], do [[Organizace spojených národů|OSN]] vstoupila v roce [[1960]].
Středoafrická republika je [[republika]], do [[Organizace spojených národů|OSN]] vstoupila v roce [[1960]].

Země se stala v roce [[2022]] oficiálně 2. zemí na světě (1. byl v roce 2021 [[Salvador]]), která začala používat [[bitcoin]] jako svoje [[zákonné platidlo]]. Nicméně toto téma je [[Kontroverze|kontroverzní]], a to proto, že ve Středoafrické republice má přístup k [[internet]]u (a tudíž k používání bitcoinové sítě) asi jen 11 % populace.


== Dějiny ==
== Dějiny ==
Řádek 69: Řádek 71:
Přibližně od 1. tisíciletí př. n. l. se v oblasti usadily kmeny užívající [[jazyky východní Adamawy]] a menší skupiny hovořící [[bantuské jazyky|bantuskými jazyky]]. Při dnešních hranicích s Čadem se usadili též obyvatelé náležející k [[nilosaharské jazyky|Nilosaharské]] jazykové rodině.
Přibližně od 1. tisíciletí př. n. l. se v oblasti usadily kmeny užívající [[jazyky východní Adamawy]] a menší skupiny hovořící [[bantuské jazyky|bantuskými jazyky]]. Při dnešních hranicích s Čadem se usadili též obyvatelé náležející k [[nilosaharské jazyky|Nilosaharské]] jazykové rodině.


[[Otrokářství]] se území dnešní SAR dotklo až se zpožděním. Teprve vyčerpání zásob [[ebenové dřevo (otrokářství)|ebenového dřeva]] na pobřeží přivedlo Evropany k rozdmýchání místních válek a otrokářských nájezdů. Severovýchod země byl v 19. století vylidněn arabskými otrokářskými nájezdy na kterých se podíleli i [[Mahdího povstání|mahdisté]] ze Súdánu. Zatímco v 16. století se počet obyvatel tohoto území pohyboval kolem 5 až 6 milionů, na počátku 20. století klesl na 700 000.
[[Otrokářství]] se území dnešní SAR dotklo až se zpožděním. Teprve vyčerpání zásob [[ebenové dřevo (otrokářství)|ebenového dřeva]] na pobřeží přivedlo Evropany k rozdmýchání místních válek a otrokářských nájezdů. Severovýchod země byl v 19. století vylidněn arabskými otrokářskými nájezdy, na kterých se podíleli i [[Mahdího povstání|mahdisté]] ze Súdánu. Zatímco v 16. století se počet obyvatel tohoto území pohyboval kolem 5 až 6 milionů, na počátku 20. století klesl na 700 000.


Na konci 19. století území obsadili [[Francouzi]]. Kolonie [[Ubangi-Šari]], kterou zde založili, byla začleněna do [[Francouzská rovníková Afrika|Francouzské rovníkové Afriky]].
Na konci 19. století území obsadili [[Francouzi]]. Kolonie [[Ubangi-Šari]], kterou zde založili, byla začleněna do [[Francouzská rovníková Afrika|Francouzské rovníkové Afriky]].
Řádek 78: Řádek 80:
Známou postavou dějin SAR se stal [[Jean-Bédel Bokassa]], který se moci chopil [[státní převrat|státním převratem]] v roce [[1965]]. V roce [[1976]] se nechal velice okázale korunovat císařem. Svržen byl v roce [[1979]] při operaci Barracuda. Do úřadu byl po opět dosazen David Dacko, jehož mandát byl následně potvrzen ve zmanipulovaných volbách v březnu 1981.
Známou postavou dějin SAR se stal [[Jean-Bédel Bokassa]], který se moci chopil [[státní převrat|státním převratem]] v roce [[1965]]. V roce [[1976]] se nechal velice okázale korunovat císařem. Svržen byl v roce [[1979]] při operaci Barracuda. Do úřadu byl po opět dosazen David Dacko, jehož mandát byl následně potvrzen ve zmanipulovaných volbách v březnu 1981.


Několik měsíců po příchodu [[François Mitterrand|F. Mitterranda]] do funkce, v září [[1981]], byl v SAR David Dacko, blízký bývalého prezidenta [[Valéry Giscard d'Estaing|Giscarda]], svržen. Po bombovém útoku ze 14. července (v kině v centru Bangui při něm zemřeli 3 lidé, z toho 1 Francouz), připisovaný pro-libyjské buňce Idiho Laly, Dacko zakázal Osvobozenecké hnutí středoafrického lidu (MLPC) [[Ange Patassé]]ho (předseda vlády za Bokassova režimu) a Ubangijskou vlasteneckou frontu-Stranu práce (FPO-PT) doktora Abela Goumby (dlouhodobý odpůrce Bokassy, poté Dacka). Vztahy nové francouzské vlády a Dacka, bývalého stoupence a chráněnce Giscarda tedy nebyly pozitivní. Dacko ovšem patrně s pučem souhlasil, nový prezident André Kolingba byl jeho náčelník štábu, se kterým měl dobrý vztah. Francie k takovému postupu dala patrně souhlas – včetně jejích tajných služeb. Těm byl blízký Jean-Claude Mantion, poradce Kolingby a jeden z osnovatelů operace Barracuda a dosazení Dacka.
Několik měsíců po příchodu [[François Mitterrand|F. Mitterranda]] do funkce, v září [[1981]], byl v SAR David Dacko, blízký bývalého prezidenta [[Valéry Giscard d'Estaing|Giscarda]], svržen. Po bombovém útoku ze 14. července (v kině v centru Bangui při něm zemřeli 3 lidé, z toho 1 Francouz), připisovaném pro-libyjské buňce Idiho Laly, Dacko zakázal Osvobozenecké hnutí středoafrického lidu (MLPC) [[Ange Patassé]]ho (předseda vlády za Bokassova režimu) a Ubangijskou vlasteneckou frontu-Stranu práce (FPO-PT) doktora Abela Goumby (dlouhodobý odpůrce Bokassy, poté Dacka). Vztahy nové francouzské vlády a Dacka, bývalého stoupence a chráněnce Giscarda, tedy nebyly pozitivní. Dacko ovšem patrně s pučem souhlasil, nový prezident André Kolingba byl jeho náčelník štábu, se kterým měl dobrý vztah. Francie k takovému postupu dala patrně souhlas – včetně jejích tajných služeb. Těm byl blízký Jean-Claude Mantion, poradce Kolingby a jeden z osnovatelů operace Barracuda a dosazení Dacka.


Zemi následně ovládal Vojenský výbor národní obnovy až do obnovení politické plurality na přelomu 80. a 90. let. Země patří k nejméně rozvinutým na světě.
Zemi následně ovládal Vojenský výbor národní obnovy až do obnovení politické plurality na přelomu 80. a 90. let. Země patří k nejméně rozvinutým na světě.


Od roku [[2007]] probíhá na severu země [[Konflikt ve Středoafrické republice|válka]]. V roce [[2012]] vypukl další konflikt mezi povstaleckým hnutím [[Séléka]] vedeným Michelem Djotodiou a vládními silami v čele s prezidentem Bozizém. Boje mezi muslimy a křesťany si vyžádaly tisíce obětí.<ref>"[http://zahranicni.ihned.cz/afrika/c1-64983640-muslimsti-povstalci-v-prevazne-krestanske-stredoafricke-republice-vyhlasili-autonomni-stat-republiku-logone Muslimští povstalci v převážně křesťanské Středoafrické republice vyhlásili autonomní stát - Republiku Logone]". Hospodářské noviny. 15. prosince 2015.</ref>
Od roku [[2007]] probíhá na severu země [[Konflikt ve Středoafrické republice|válka]]. V roce [[2012]] vypukl další konflikt mezi povstaleckým hnutím [[Séléka]], vedeným Michelem Djotodiou, a vládními silami v čele s prezidentem Bozizém. Boje mezi muslimy a křesťany si vyžádaly tisíce obětí.<ref>"[http://zahranicni.ihned.cz/afrika/c1-64983640-muslimsti-povstalci-v-prevazne-krestanske-stredoafricke-republice-vyhlasili-autonomni-stat-republiku-logone Muslimští povstalci v převážně křesťanské Středoafrické republice vyhlásili autonomní stát - Republiku Logone]". Hospodářské noviny. 15. prosince 2015.</ref>


[[14. prosinec|14. prosince]] [[2015]] byla vůdcem muslimských povstalců [[Noureddine Adam]]em vyhlášena na severu Středoafrické republiky ve
[[14. prosinec|14. prosince]] [[2015]] byla vůdcem muslimských povstalců [[Noureddine Adam|Noureddinem Adam]]em vyhlášena na severu Středoafrické republiky ve
městě [[Kaga-Bandoro]] autonomní [[Republika Logone]]. Přechodná vláda, která Středoafrickou republiku vede, jeho krok odsoudila.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/lidr-muslimskych-rebelu-ve-stredoafricke-republice-vyhlasil-vlastni-stat-1to-/zahranicni.aspx?c=A151215_200953_zahranicni_kha Středoafrická republika se rozpadá, islamisté vyhlásili Republiku Logone]." ''iDNES.cz.'' 15. prosince 2015.</ref>
městě [[Kaga-Bandoro]] autonomní [[Republika Logone]]. Přechodná vláda, která Středoafrickou republiku vede, jeho krok odsoudila.<ref>"[http://zpravy.idnes.cz/lidr-muslimskych-rebelu-ve-stredoafricke-republice-vyhlasil-vlastni-stat-1to-/zahranicni.aspx?c=A151215_200953_zahranicni_kha Středoafrická republika se rozpadá, islamisté vyhlásili Republiku Logone]." ''iDNES.cz.'' 15. prosince 2015.</ref>

== Státní symboly ==
=== Vlajka ===

{{Podrobně|Vlajka Středoafrické republiky}}

Vlajka Středoafrické republiky je tvořena listem o poměru stran 3:5 nebo 2:3 se čtyřmi vodorovnými pruhy v barvě modré, bílé, zelené a žluté, nad nimiž je ve svislé ose vlajky umístěn stejně široký pruh červené barvy. V horním rohu vlajky je v modrém pruhu žlutá pěticípá hvězda.

=== Znak ===

{{Podrobně|Státní znak Středoafrické republiky}}

[[Blason]] státního znaku Středoafrické republiky je nutno nejprve opravit v hlavním článku.

=== Hymna ===

{{Podrobně|Hymna Středoafrické republiky}}

Hymna Středoafrické republiky je píseň ''La Renaissance'' {{fr}}, v [[Sanžština|sanžštině]] ''E Zingo''. Hudbu složil Herbert Pepper. Slova napsal tehdejší premiér [[Barthélemy Boganda]].


== Geografie ==
== Geografie ==
Řádek 106: Řádek 127:


=== Chráněná území ===
=== Chráněná území ===
Mezi významné [[Národní park]]y patří park [[Manovo-Gounda Saint Floris]]. Ten byl v roce [[1988]] zařazen do seznamu [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Od roku [[1997]] je veden i na [[Seznam světového dědictví v ohrožení|seznamu světového dědictví v ohrožení]].
Mezi významné [[národní park]]y patří park [[Manovo-Gounda Saint Floris]]. Ten byl v roce [[1988]] zařazen do seznamu [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Od roku [[1997]] je veden i na [[Seznam světového dědictví v ohrožení|seznamu světového dědictví v ohrožení]].


=== Geologie ===
=== Geologie ===
Řádek 139: Řádek 160:
}}
}}


Středoafrická republika měla k červenci [[2009]] odhadem 4&nbsp;511&nbsp;488 obyvatel.<ref name="World Factbook"/> Na [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|seznamu států světa podle počtu obyvatel]] se umisťuje na [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|120.]] místě. Etnická struktura je pestrá, nejpočetnější etnikum, [[Gbajové]], tvoří pouhou třetinu obyvatelstva. Mezi další etnika spadají [[Bandové (kmen)|Bandové]] (27 %), [[Manzové]] (13 %), [[Sarové]] (10 %), méně jak desetinu populace tvoří [[Mbakové]] a [[Jakomové]] (shodně 4 %). Ostatní obyvatelé jsou zastoupeni 2 %.<ref name="World Factbook" />
Středoafrická republika měla k červenci [[2009]] odhadem 4&nbsp;511&nbsp;488 obyvatel.<ref name="World Factbook"/> Na [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|seznamu států světa podle počtu obyvatel]] se umisťuje na [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|120.]] místě. Etnická struktura je pestrá, nejpočetnější etnikum [[Gbajové]] tvoří pouhou třetinu obyvatelstva. Mezi další etnika spadají [[Bandové (kmen)|Bandové]] (27 %), [[Manzové]] (13 %), [[Sarové]] (10 %), méně než desetinu populace tvoří [[Mbakové]] a [[Jakomové]] (shodně 4 %). Ostatní obyvatelé jsou zastoupeni 2 %.<ref name="World Factbook" />
Úředním jazykem je [[francouzština]], avšak nejvíce používaná je [[sangoština]].
Úředním jazykem je [[francouzština]], avšak nejvíce používaná je [[sangoština]].


Řádek 145: Řádek 166:
{{Viz též|Náboženství ve Středoafrické republice}}
{{Viz též|Náboženství ve Středoafrické republice}}
Nejrozšířenějším [[náboženství]]m je [[křesťanství]] (50 %), následuje [[animismus]] (35 %) a [[islám]] (15 %). Křesťané se dělí na [[katolická církev|katolíky]] a [[Protestantismus|protestanty]], počet vyznavačů obou směrů je víceméně stejný.
Nejrozšířenějším [[náboženství]]m je [[křesťanství]] (50 %), následuje [[animismus]] (35 %) a [[islám]] (15 %). Křesťané se dělí na [[katolická církev|katolíky]] a [[Protestantismus|protestanty]], počet vyznavačů obou směrů je víceméně stejný.

Podle [[Statistika|statistiky]] z roku 2020 je [[Náboženství|náboženská]] příslušnost následující: [[Křesťan|křesťané]] 89%, [[Muslim|muslimové]] 9%,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| příjmení3 =
| jméno3 =
| titul = Muslim Population by Country
| url = https://www.pewresearch.org/religion/2011/01/27/table-muslim-population-by-country/
| datum vydání = 2011-01-27
| datum přístupu = 2022-10-17
| jazyk = en-US
}}</ref> [[Tradiční africká náboženství|tradiční náboženství]] 1%, ostatní náboženství a bez vyznání 1%.<ref>{{Citace monografie
| titul = Central African Republic
| url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/central-african-republic/
| vydavatel = Central Intelligence Agency
| jazyk = en
}}</ref> Mezi křesťany převládají [[Protestantismus|protestantské]] církve, přibližně třetina křesťanů jsou [[Katolická církev|římští katolíci]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Central African Republic, Statistics by Diocese, by Catholic Population [Catholic-Hierarchy]
| periodikum = www.catholic-hierarchy.org
| url = http://www.catholic-hierarchy.org/country/sccf1.html
| datum přístupu = 2022-10-17
}}</ref> Podobně jako v okolních zemích nemalá množina [[Křesťan|křesťanů]] a [[Muslim|muslimů]] vyznává zároveň některé z [[Tradiční africká náboženství|tradičních náboženství]] ([[vícečetná náboženská identita]]), případně je propojuje v [[Synkretismus|synkretismu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Central African Republic
| periodikum = U.S. Department of State
| url = https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/irf/2010/148671.htm
| datum přístupu = 2022-10-17
}}</ref> Podle [[Afrikanistika|afrikanisty]] [[Ondřej Havelka (cestovatel)|Ondřeje Havelky]] ve Středoafrické republice existují rozličná tradiční [[Bantuové|bantuská]] náboženství, jejichž společným jmenovatelem je víra v nejvyššího [[Bůh|Boha]], který byl původně lidem blízko, ovšem pro neposlušnost lidí se vzdálil.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Havelka
| jméno = Ondřej
| odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel)
| titul = Méně známá africká náboženství 2/4: střední Afrika
| url = https://info.dingir.cz/2022/06/mene-znama-africka-nabozenstvi-2-4-stredni-afrika/
| vydavatel = Dingir
| datum přístupu = 2022-10-17
| jazyk = cs
}}</ref> Podle ústně tradovaného bantuského příběhu nejvyšší Bůh vyslal [[Chameleoni|chameleona]], aby lidem zvěstoval jejich nesmrtelnost, ovšem chameleon šel velmi pomalu a předběhla jej [[Ještěrkovití|ještěrka]], která nesla opačné poselství, totiž, že lidé jsou smrtelní a čeká je hořký konec, a protože ještěrka doručila svou zprávu dříve, stalo se, že lidská přirozenost se stala smrtelnou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ruel
| jméno = Malcolm
| titul = Belief, Ritual and the Securing of Life: Reflective Essays on a Bantu Religion
| vydání = 1
| vydavatel = Brill
| místo = Leiden
| rok vydání = 1997
| strany = 135–191
}}</ref> Napříč Středoafrickou republikou existují podle Havelky různé verze příběhu.<ref name=":0" /> Okrajově se lze setkat s náboženstvím [[bori]], mytologií [[Bushongo]] o vyzvráceném stvoření nejvyšším Bohem [[Bumba|Bumbou]],<ref name=":0" /> náboženstvím [[bwiti]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fernandez
| jméno = J. W.
| titul = Bwiti: An Ethnography of the Religious Imagination in Africa
| vydání = 1
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton
| rok vydání = 2019
| strany = 470–489
}}</ref> a náboženskými fenomény jako [[Nkisi Nkondi]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Havelka
| jméno = Ondřej
| titul = Nkisi Nkondi: mocné fetišové figury centrální Afriky
| url = https://info.dingir.cz/2021/11/nkisi-nkondi-mocne-fetisove-figury-centralni-afriky/
| vydavatel = Dingir
| datum přístupu = 2022-10-17
| jazyk = cs
}}</ref> Většina [[Muslim|muslimů]] ve Středoafrické republice jsou [[Sunnitský islám|sunnité]] následující Málikovskou právní školu (tzv. [[Málikovský mazhab]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Central African Republic
| periodikum = web.archive.org
| url = http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2010/148671.htm
| datum vydání = 2010-11-23
| datum přístupu = 2022-10-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20101123095849/http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2010/148671.htm
| datum archivace = 2010-11-23
}}</ref> V zemi je také rozšířené africké [[čarodějnictví]], zejména ve formách azande a kindoki.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Havelka
| jméno = Ondřej
| titul = Africké čarodějnictví 2/2: Současnost
| url = https://info.dingir.cz/2022/02/africke-carodejnictvi-2-2-soucasnost/
| vydavatel = Dingir
| datum přístupu = 2022-10-17
| jazyk = cs
}}</ref>


== Politika ==
== Politika ==
{{Viz též|Politický systém Středoafrické republiky}}
{{Viz též|Politický systém Středoafrické republiky}}
Středoafrická republika je státním zřízením [[republika]]. Prezident může být zvolen maximálně dvakrát, pokaždé na pětileté období. Předseda vlády je jmenován politickou stranou s parlamentní většinou. Současná [[ústava]] byla schválena 5. prosince [[2004]], v platnosti je od 27. prosince 2004. Volební právo má každý občan, který dosáhl 21 let.<ref name="World Factbook" />
Středoafrická republika je státním zřízením [[republika]]. Prezident může být zvolen maximálně dvakrát, pokaždé na pětileté období. Předseda vlády je jmenován politickou stranou s parlamentní většinou. Současná [[ústava]] byla schválena 5. prosince [[2004]], v platnosti je od 27. prosince 2004. Volební právo má každý občan, který dosáhl 21 roku.<ref name="World Factbook" />


Do [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] je zvoleno devět soudců, tři prezidentem, tři [[Národní shromáždění|Národním shromážděním]] a tři ostatními soudci. Dalšími druhy [[soud]]ů jsou [[nižší soud]]y, [[trestní soud]]y, [[odvolací soud]]y a [[Nejvyšší soud]].<ref name="World Factbook" />
Do [[Ústavní soud|Ústavního soudu]] je zvoleno devět soudců, tři prezidentem, tři [[Národní shromáždění|Národním shromážděním]] a tři ostatními soudci. Dalšími druhy [[soud]]ů jsou [[nižší soud]]y, [[trestní soud]]y, [[odvolací soud]]y a [[Nejvyšší soud]].<ref name="World Factbook" />


Šéf separatistické organizace Séléka se dne 25. března 2013 prohlásil po obsazení hlavního města a následného převratu za prezidenta. O den později zrušil ústavu, parlament i vládu. Slíbil však, že do tří let se v zemi budou konat svobodné volby. 31. března 2013 bylo oznámeno složení vlády národní jednoty, která zemi do voleb povede.
Šéf separatistické organizace Séléka se dne 25. března 2013 prohlásil po obsazení hlavního města a následném převratu za prezidenta. O den později zrušil ústavu, parlament i vládu. Slíbil však, že do tří let se v zemi budou konat svobodné volby. 31. března 2013 bylo oznámeno složení vlády národní jednoty, která zemi do voleb povede.


=== Zahraniční vztahy ===
=== Zahraniční vztahy ===
Řádek 217: Řádek 317:
Země patří k nejméně rozvinutým na světě. [[Hospodářský rozvoj]] brzdí konflikty mezi vládou a opozicí, nekvalifikovanost obyvatelstva, poloha země a nekvalitní [[dopravní systém]]. Země musí dovážet [[ropa|ropu]]. Humanitární výpomoc od [[Francie]] a [[mezinárodní organizace|mezinárodních organizací]] není pro obyvatele dostačující.
Země patří k nejméně rozvinutým na světě. [[Hospodářský rozvoj]] brzdí konflikty mezi vládou a opozicí, nekvalifikovanost obyvatelstva, poloha země a nekvalitní [[dopravní systém]]. Země musí dovážet [[ropa|ropu]]. Humanitární výpomoc od [[Francie]] a [[mezinárodní organizace|mezinárodních organizací]] není pro obyvatele dostačující.


Hlavním zdrojem deviz je vývoz [[diamant]]ů, především do [[Evropa|Evropy]], ale vyváží se také [[bavlna]] a [[dřevo]]. Dovážet je potřeba [[Potravina|potraviny]] a spotřební zboží. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na osobu dosahuje asi 700 [[Americký dolar|USD]]. Nejčilejší obchodní vztahy má země s [[Francie|Francií]]. V zemi se platí [[CFA frank]]em.
Hlavním zdrojem deviz je vývoz [[diamant]]ů, především do [[Evropa|Evropy]], ale vyvážejí se také [[bavlna]] a [[dřevo]]. Dovážet je potřeba [[Potravina|potraviny]] a spotřební zboží. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na osobu dosahuje asi 700 [[Americký dolar|USD]]. Nejčilejší obchodní vztahy má země s [[Francie|Francií]]. V zemi se platí [[CFA frank]]em.


Od roku [[2013]] má země v důsledku občanské války probíhající od roku [[2012]] nejnižší HDP na hlavu na světě.
Od roku [[2013]] má země v důsledku občanské války, probíhající od roku [[2012]], nejnižší HDP na hlavu na světě.


=== Zemědělství ===
=== Zemědělství ===
Řádek 232: Řádek 332:
=== Doprava ===
=== Doprava ===
{{Viz též|Doprava ve Středoafrické republice}}
{{Viz též|Doprava ve Středoafrické republice}}
Doprava ve Středoafrické republice je nerozvinutá jako ve většině [[Afrika|afrických]] států. Místní obyvatelé se přepravují buď levnými, přeplněnými autobusy nebo stopují nákladní auta jezdící mezi městy. [[Železniční doprava]] zde dosud neexistuje. Mezi důležité přístavy a terminály patří města [[Bangui]], [[Nola (Středoafrická republika)|Nola]], [[Nzinga]] a [[Salo (Středoafrická republika)|Salo]].
Doprava ve Středoafrické republice je nerozvinutá, jako ve většině [[Afrika|afrických]] států. Místní obyvatelé se přepravují buď levnými přeplněnými autobusy, nebo stopují nákladní auta jezdící mezi městy. [[Železniční doprava]] zde dosud neexistuje. Mezi důležité přístavy a terminály patří města [[Bangui]], [[Nola (Středoafrická republika)|Nola]], [[Nzinga]] a [[Salo (Středoafrická republika)|Salo]].


[[Letecká doprava]] využívá čtyřiceti letišť. Drtivá většina letišť je nezpevněná, pouhé dvě jsou dlážděné. [[Vodní doprava]] probíhá na splavných řekách [[Ubangi]] a [[Sanga]]. Délka vodních cest je 2&nbsp;800 [[kilometr|km]]. [[Silniční doprava]] využívá silnic s celkovou délkou 23&nbsp;810 km.
[[Letecká doprava]] využívá čtyřiceti letišť. Drtivá většina letišť je nezpevněná, pouhá dvě jsou dlážděná. [[Vodní doprava]] probíhá na splavných řekách [[Ubangi]] a [[Sanga]]. Délka vodních cest je 2&nbsp;800 [[kilometr|km]]. [[Silniční doprava]] využívá silnic s celkovou délkou 23&nbsp;810&nbsp;km.


== Obrana a bezpečnost ==
== Obrana a bezpečnost ==
Řádek 245: Řádek 345:
== Kuchyně ==
== Kuchyně ==
{{Podrobně|Kuchyně Středoafrické republiky}}
{{Podrobně|Kuchyně Středoafrické republiky}}
Kuchyně Středoafrické republiky využívá [[Surovina|suroviny]] ve Středoafrické republice dostupné: [[jáhly]], [[čirok]], [[Banán|banány]], [[Povijnice batátová|batáty]] (sladké brambory), [[Plantain|plantainy]], [[Ibiškovec jedlý|okra]], [[Lilek brambor|brambory]], [[česnek]], [[Cibule kuchyňská|cibule]], [[špenát]], [[rýže]], [[palmový olej]], [[kukuřice]], [[maniok]], [[Sezam indický|sezam]], [[houby]], [[Chilli paprička|chilli]] nebo [[Rajče jedlé|rajčata]]. Z [[Maso|masa]] se běžně používá [[Kozí maso|kozí]], [[Kuřecí maso|kuřecí]], [[Zvěřina (maso)|zvěřina]] nebo [[ryby]]. Běžně se konzumuje [[hmyz]] ([[Housenka|housenky]], [[Cvrčkovití|cvrčci]], [[kobylky]] nebo [[termiti]]). V hlavním městě Bangui se lze setkat s restauracemi podávající pokrmy z [[Francouzská kuchyně|francouzské]] nebo [[Libanonská kuchyně|libanonské kuchyně]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Kuchyně Středoafrické republiky využívá [[Surovina|surovin]] ve Středoafrické republice dostupných: [[jáhly]], [[čirok]], [[banán]]y, [[Povijnice batátová|batáty]] (sladké brambory), [[plantain]]y, [[Ibiškovec jedlý|okra]], [[Lilek brambor|brambory]], [[česnek]], [[Cibule kuchyňská|cibule]], [[špenát]], [[rýže]], [[palmový olej]], [[kukuřice]], [[maniok]], [[Sezam indický|sezam]], [[houby]], [[Chilli paprička|chilli]] nebo [[Rajče jedlé|rajčata]]. Z [[Maso|masa]] se běžně používá [[Kozí maso|kozí]], [[Kuřecí maso|kuřecí]], [[Zvěřina (maso)|zvěřina]] nebo [[ryby]]. Běžně se konzumuje [[hmyz]] ([[Housenka|housenky]], [[Cvrčkovití|cvrčci]], [[kobylky]] nebo [[termiti]]). V hlavním městě Bangui se lze setkat s restauracemi podávajícími pokrmy z [[Francouzská kuchyně|francouzské]] nebo [[Libanonská kuchyně|libanonské kuchyně]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = ww6.our-food-recipes.com
| periodikum = ww6.our-food-recipes.com
| url = http://ww6.our-food-recipes.com/
| url = http://ww6.our-food-recipes.com/
Řádek 279: Řádek 379:
| vydavatel = [[Amnesty International]]
| vydavatel = [[Amnesty International]]
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110904001944/http://www.amnesty.org/en/region/central-african-republic/report-2011
}}
| datum archivace = 2011-09-04
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
* {{Citace elektronické monografie
| titul = Central African Republic (2011)
| titul = Central African Republic (2011)
Řádek 286: Řádek 389:
| vydavatel = [[Freedom House]]
| vydavatel = [[Freedom House]]
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110823225617/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8013&year=2011
}}
| datum archivace = 2011-08-23
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Bertelsmann Stiftung
| korporace = Bertelsmann Stiftung
Řádek 317: Řádek 423:
| datum přístupu = 2011-08-19
| datum přístupu = 2011-08-19
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190507211903/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ct.html
}}
| datum archivace = 2019-05-07
| nedostupné = ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
* {{Citace elektronické monografie
| korporace = Zastupitelský úřad ČR v Abuji
| korporace = Zastupitelský úřad ČR v Abuji
Řádek 351: Řádek 460:
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1960]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1960]]
[[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]]
[[Kategorie:Nejméně rozvinuté země]]
[[Kategorie:Republiky]]
[[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]]

Aktuální verze z 14. 1. 2024, 18:37

Středoafrická republika
République centrafricaine
Ködörösêse tî Bêafrîka
vlajka Středoafrické republiky
vlajka		 znak Středoafrické republiky
znak
Hymna
La Renaissance
Motto
„Unité, Dignité, Travail“
(Jednota, Důstojnost, Práce)
Geografie

Poloha Středoafrické republiky
Poloha Středoafrické republiky

Hlavní městoBangui
Rozloha622 984 km² (43. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bodMont Ngaoui (1 410 [1] m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha6°42′ s. š., 20°54′ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel5 990 855 (113. na světě, červenec 2020 – odhad)
Hustota zalidnění10 ob. / km² (191. na světě)
HDI▲ 0,397 (nízký) (188. na světě, 2019)
JazykFrancouzština (úřední), Sango (národní), domorodé jazyky
Národnostní
složení		Gbajové (33 %), Bandové (27 %), Manzové (13 %), Sarové (10 %), ostatní (17 %)
Náboženstvíanimismus (35 %), protestantství (25 %), římské katolictví (25 %), islám (15 %)
Státní útvar
Státní zřízeníPřechodná vláda, prezidentská republika
Vznik13. srpen 1960 (vyhlášení nezávislosti na Francii)
PrezidentFaustin-Archange Touadéra
Předseda vládyFélix Moloua
MěnaCFA frank, Bitcoin (XAF, BTC)
HDP/obyv. (PPP)823 USD (184. na světě, 2019)
Giniho koeficient56,3[2] (2019)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1140 CAF CF
MPZRCA
Telefonní předvolba+236
Národní TLD.cf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Středoafrická republika (francouzsky République centrafricaine, sanžsky Ködörösêse tî Bêafrîka), zkratkou SAR, je vnitrozemský stát ve střední Africe. Hraničí s Čadem na severu (délka hranice 1 197 km), Súdánem na severovýchodě, (od 9. července 2011) i Jižním Súdánem na východě (1 165 km), Demokratickou republikou Kongo a Republikou Kongo na jihu (1 577 km a 467 km) a Kamerunem na západě (797 km). Počet obyvatel překračuje 5,5 milionů a rozloha dosahuje 623 000 km².

Hlavním městem a centrem republiky je město Bangui. Se slumovou aglomerací zde žije přes 800 000 lidí. Dalšími významnými městy v zemi jsou Bimbo, Bambari, Bangassou, Bérbérati, Bonar a Bossangoa. Mezi nejpočetnější etnika se počítají Gbajové, Bandové, Manzové a Sarové, ti přesáhli hranici 10 %. Úředním jazykem je francouzština, avšak nejpoužívanější jazyk je sangoština.

Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, které vyznává polovina obyvatel, přičemž křesťané jsou z poloviny protestanti a z poloviny římští katolíci. Okolo třetiny populace je animistická, zbytek tvoří především muslimové, kteří se soustřeďují na severu země.

Středoafrická republika je republika, do OSN vstoupila v roce 1960.

Země se stala v roce 2022 oficiálně 2. zemí na světě (1. byl v roce 2021 Salvador), která začala používat bitcoin jako svoje zákonné platidlo. Nicméně toto téma je kontroverzní, a to proto, že ve Středoafrické republice má přístup k internetu (a tudíž k používání bitcoinové sítě) asi jen 11 % populace.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Středoafrické republiky.

Přibližně od 1. tisíciletí př. n. l. se v oblasti usadily kmeny užívající jazyky východní Adamawy a menší skupiny hovořící bantuskými jazyky. Při dnešních hranicích s Čadem se usadili též obyvatelé náležející k Nilosaharské jazykové rodině.

Otrokářství se území dnešní SAR dotklo až se zpožděním. Teprve vyčerpání zásob ebenového dřeva na pobřeží přivedlo Evropany k rozdmýchání místních válek a otrokářských nájezdů. Severovýchod země byl v 19. století vylidněn arabskými otrokářskými nájezdy, na kterých se podíleli i mahdisté ze Súdánu. Zatímco v 16. století se počet obyvatel tohoto území pohyboval kolem 5 až 6 milionů, na počátku 20. století klesl na 700 000.

Na konci 19. století území obsadili Francouzi. Kolonie Ubangi-Šari, kterou zde založili, byla začleněna do Francouzské rovníkové Afriky.

Samozvaný císař-diktátor Bokassa I. byl obviňován z vražd a kanibalismu

„Modlou“ boje proti kolonialismu v SAR se stal Barthélemy Boganda, který ovšem zemřel při letecké havárii 29. března 1959. Samostatnost země získala dne 13. srpna 1960, když David Dacko převzal prezidentský úřad od dočasného prezidenta André Malrauxe.

Známou postavou dějin SAR se stal Jean-Bédel Bokassa, který se moci chopil státním převratem v roce 1965. V roce 1976 se nechal velice okázale korunovat císařem. Svržen byl v roce 1979 při operaci Barracuda. Do úřadu byl po opět dosazen David Dacko, jehož mandát byl následně potvrzen ve zmanipulovaných volbách v březnu 1981.

Několik měsíců po příchodu F. Mitterranda do funkce, v září 1981, byl v SAR David Dacko, blízký bývalého prezidenta Giscarda, svržen. Po bombovém útoku ze 14. července (v kině v centru Bangui při něm zemřeli 3 lidé, z toho 1 Francouz), připisovaném pro-libyjské buňce Idiho Laly, Dacko zakázal Osvobozenecké hnutí středoafrického lidu (MLPC) Ange Patassého (předseda vlády za Bokassova režimu) a Ubangijskou vlasteneckou frontu-Stranu práce (FPO-PT) doktora Abela Goumby (dlouhodobý odpůrce Bokassy, poté Dacka). Vztahy nové francouzské vlády a Dacka, bývalého stoupence a chráněnce Giscarda, tedy nebyly pozitivní. Dacko ovšem patrně s pučem souhlasil, nový prezident André Kolingba byl jeho náčelník štábu, se kterým měl dobrý vztah. Francie k takovému postupu dala patrně souhlas – včetně jejích tajných služeb. Těm byl blízký Jean-Claude Mantion, poradce Kolingby a jeden z osnovatelů operace Barracuda a dosazení Dacka.

Zemi následně ovládal Vojenský výbor národní obnovy až do obnovení politické plurality na přelomu 80. a 90. let. Země patří k nejméně rozvinutým na světě.

Od roku 2007 probíhá na severu země válka. V roce 2012 vypukl další konflikt mezi povstaleckým hnutím Séléka, vedeným Michelem Djotodiou, a vládními silami v čele s prezidentem Bozizém. Boje mezi muslimy a křesťany si vyžádaly tisíce obětí.[3]

14. prosince 2015 byla vůdcem muslimských povstalců Noureddinem Adamem vyhlášena na severu Středoafrické republiky ve městě Kaga-Bandoro autonomní Republika Logone. Přechodná vláda, která Středoafrickou republiku vede, jeho krok odsoudila.[4]

Státní symboly[editovat | editovat zdroj]

Vlajka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Středoafrické republiky.

Vlajka Středoafrické republiky je tvořena listem o poměru stran 3:5 nebo 2:3 se čtyřmi vodorovnými pruhy v barvě modré, bílé, zelené a žluté, nad nimiž je ve svislé ose vlajky umístěn stejně široký pruh červené barvy. V horním rohu vlajky je v modrém pruhu žlutá pěticípá hvězda.

Znak[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Státní znak Středoafrické republiky.

Blason státního znaku Středoafrické republiky je nutno nejprve opravit v hlavním článku.

Hymna[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Hymna Středoafrické republiky.

Hymna Středoafrické republiky je píseň La Renaissance (francouzsky), v sanžštině E Zingo. Hudbu složil Herbert Pepper. Slova napsal tehdejší premiér Barthélemy Boganda.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa Středoafrické republiky
Související informace naleznete také v článku Geografie Středoafrické republiky.

Velkou část území zabírá náhorní plošina Azande (500–1 000 m). Sever země zabírá savana, součást Čadské pánve a severovýchod masív Bongo. Na západě se tyčí pohoří Karré s nejvyšší horou Mont Ngaoui. Na jihu se rozkládá tropický deštný prales a Konžská nížina.[5]

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Středoafrická nemá přístup k otevřenému moři a na svém území nemá jezera ani jiné vodní plochy. Mezi řeky, důležité pro dopravu, patří Sanga, Šari a Ubangi.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Ve Středoafrické republice panuje tropické klima s mírně teplým, vlhkým létem a suchou, oproti létu výrazně teplejší zimou.

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

Mezi významné národní parky patří park Manovo-Gounda Saint Floris. Ten byl v roce 1988 zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO. Od roku 1997 je veden i na seznamu světového dědictví v ohrožení.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Orná půda tvoří pouhá 3 % celého území a plodiny se pěstují na ploše nedosahující 1 %. Velikost zavlažované plochy je 20 km2.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Věková struktura obyvatelstva
věk procent
0-14 let
 
 41 %
15-64 let
 
 55 %
65 let a výše
 
 4 %
Etnická struktura obyvatelstva
etnikum procent
Gbajové
 
 33 %
Bandové
 
 27 %
Manzové
 
 13 %
Sarové
 
 10 %
Mbakové
 
 4 %
Jakomové
 
 4 %
ostatní
 
 2 %

Středoafrická republika měla k červenci 2009 odhadem 4 511 488 obyvatel.[2] Na seznamu států světa podle počtu obyvatel se umisťuje na 120. místě. Etnická struktura je pestrá, nejpočetnější etnikum Gbajové tvoří pouhou třetinu obyvatelstva. Mezi další etnika spadají Bandové (27 %), Manzové (13 %), Sarové (10 %), méně než desetinu populace tvoří Mbakové a Jakomové (shodně 4 %). Ostatní obyvatelé jsou zastoupeni 2 %.[2] Úředním jazykem je francouzština, avšak nejvíce používaná je sangoština.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Náboženství ve Středoafrické republice.

Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (50 %), následuje animismus (35 %) a islám (15 %). Křesťané se dělí na katolíky a protestanty, počet vyznavačů obou směrů je víceméně stejný.

Podle statistiky z roku 2020 je náboženská příslušnost následující: křesťané 89%, muslimové 9%,[6] tradiční náboženství 1%, ostatní náboženství a bez vyznání 1%.[7] Mezi křesťany převládají protestantské církve, přibližně třetina křesťanů jsou římští katolíci.[8] Podobně jako v okolních zemích nemalá množina křesťanů a muslimů vyznává zároveň některé z tradičních náboženství (vícečetná náboženská identita), případně je propojuje v synkretismu.[9] Podle afrikanisty Ondřeje Havelky ve Středoafrické republice existují rozličná tradiční bantuská náboženství, jejichž společným jmenovatelem je víra v nejvyššího Boha, který byl původně lidem blízko, ovšem pro neposlušnost lidí se vzdálil.[10] Podle ústně tradovaného bantuského příběhu nejvyšší Bůh vyslal chameleona, aby lidem zvěstoval jejich nesmrtelnost, ovšem chameleon šel velmi pomalu a předběhla jej ještěrka, která nesla opačné poselství, totiž, že lidé jsou smrtelní a čeká je hořký konec, a protože ještěrka doručila svou zprávu dříve, stalo se, že lidská přirozenost se stala smrtelnou.[11] Napříč Středoafrickou republikou existují podle Havelky různé verze příběhu.[10] Okrajově se lze setkat s náboženstvím bori, mytologií Bushongo o vyzvráceném stvoření nejvyšším Bohem Bumbou,[10] náboženstvím bwiti[12] a náboženskými fenomény jako Nkisi Nkondi.[13] Většina muslimů ve Středoafrické republice jsou sunnité následující Málikovskou právní školu (tzv. Málikovský mazhab).[14] V zemi je také rozšířené africké čarodějnictví, zejména ve formách azande a kindoki.[15]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Politický systém Středoafrické republiky.

Středoafrická republika je státním zřízením republika. Prezident může být zvolen maximálně dvakrát, pokaždé na pětileté období. Předseda vlády je jmenován politickou stranou s parlamentní většinou. Současná ústava byla schválena 5. prosince 2004, v platnosti je od 27. prosince 2004. Volební právo má každý občan, který dosáhl 21 roku.[2]

Do Ústavního soudu je zvoleno devět soudců, tři prezidentem, tři Národním shromážděním a tři ostatními soudci. Dalšími druhy soudů jsou nižší soudy, trestní soudy, odvolací soudy a Nejvyšší soud.[2]

Šéf separatistické organizace Séléka se dne 25. března 2013 prohlásil po obsazení hlavního města a následném převratu za prezidenta. O den později zrušil ústavu, parlament i vládu. Slíbil však, že do tří let se v zemi budou konat svobodné volby. 31. března 2013 bylo oznámeno složení vlády národní jednoty, která zemi do voleb povede.

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Středoafrická republika je členem následujících organizací: ACCT, ACP, AfDB, AU, BDEAC, CEMAC, FAO, FZ, G-77, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, Interpol, IOC, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, NAM, OIC (jen jako pozorovatel), OIF, OPCW, UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UNWTO, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO a WTO.[2]

Přehled nejvyšších představitelů státu[editovat | editovat zdroj]

Prezidentka Catherine Samba-Panza
  • 14. 8. 1960 – 12. 11. 1960 – David Dacko – úřadující prezident; MESAN
  • 12. 11. 1960 – 1. 1. 1966 – David Dacko – prezident; MESAN
  • 1. 1. 1966 – 4. 12. 1976 – Jean-Bédel Bokassa (Salah Eddine Ahmed Bokassa) – prezident; voj./MESAN
  • 4. 12. 1976 – 20. 9. 1979 – Bokassa I. – císař; MESAN
  • 20. 9. 1979 – 1. 9. 1981 – David Dacko –prezident; MESAN, UDC
  • 1. 9. 1981 – 21. 9. 1985 – André-Dieudonné Kolingba – předseda Vojenského výboru národní obnovy; voj.
  • 21. 9. 1985 – 22. 10. 1993 – André-Dieudonné Kolingba – prezident; RDC
  • 22. 10. 1993 – 15. 3. 2003 – Ange-Félix Patassé – prezident; MLPC
  • 15. 3. 2003 – 24. 3. 2013 – François Bozizé Yangouvonda – prezident; voj./bezp.
  • 24. 3. 2013 – 10. 1. 2014 – Michel Djotodia – prezident
  • 10. 1. 2014 – 23. 1. 2014 – Alexandre-Ferdinand Nguendet – prezident Národní přechodné rady Středoafrické republiky
  • 23. 1. 2014 – 30. 3. 2016 – Catherine Samba-Panza – prozatímní prezidentka; bezp.
  • od 30. 3. 2016 – Faustin-Archange Touadéra – prezident; bezp.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Středoafrické republiky.

Země se dělí na 14 prefektur, 2 ekonomické prefektury a komunu (hlavní město). Dále se dělí na 71 subprefektur.

prefektury Středoafrické Republiky
prefektury Středoafrické Republiky

Prefektury:

Ekonomické prefektury:

Komuna:

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Středoafrické republiky.
Pěstování salátu ve Středoafrické republice
Těžba dřeva

Země patří k nejméně rozvinutým na světě. Hospodářský rozvoj brzdí konflikty mezi vládou a opozicí, nekvalifikovanost obyvatelstva, poloha země a nekvalitní dopravní systém. Země musí dovážet ropu. Humanitární výpomoc od Francie a mezinárodních organizací není pro obyvatele dostačující.

Hlavním zdrojem deviz je vývoz diamantů, především do Evropy, ale vyvážejí se také bavlna a dřevo. Dovážet je potřeba potraviny a spotřební zboží. HDP na osobu dosahuje asi 700 USD. Nejčilejší obchodní vztahy má země s Francií. V zemi se platí CFA frankem.

Od roku 2013 má země v důsledku občanské války, probíhající od roku 2012, nejnižší HDP na hlavu na světě.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Páteří ekonomiky je zemědělství a lesnictví, tvořící 55 % HDP. Pěstuje se kukuřice, maniok, proso, banány a batáty. Dalšími produkty jsou bavlna, káva, dřevo a tabák. V zemědělství je zaměstnáno na 70 % populace.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Tvoří 20 % HDP a je tvořen pivovarnictvím, výrobou textilu a obuvi a montáží motocyklů a jízdních kol. Pro export je životně důležitá těžba zlata a diamantů.

Služby[editovat | editovat zdroj]

Tvoří 25 % HDP. Množství internetových uživatelů je nad 19 tisíc.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Doprava ve Středoafrické republice.

Doprava ve Středoafrické republice je nerozvinutá, jako ve většině afrických států. Místní obyvatelé se přepravují buď levnými přeplněnými autobusy, nebo stopují nákladní auta jezdící mezi městy. Železniční doprava zde dosud neexistuje. Mezi důležité přístavy a terminály patří města Bangui, Nola, Nzinga a Salo.

Letecká doprava využívá čtyřiceti letišť. Drtivá většina letišť je nezpevněná, pouhá dvě jsou dlážděná. Vodní doprava probíhá na splavných řekách Ubangi a Sanga. Délka vodních cest je 2 800 km. Silniční doprava využívá silnic s celkovou délkou 23 810 km.

Obrana a bezpečnost[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bezpečnostní složky Středoafrické republiky.

Středoafrické ozbrojené síly (francouzsky: Forces Armees Centrafricaines, zkr. FACA) se v roce 2008 dělily do čtyř složek: Generální ředitelství policejní inspekce (zkr. DGIG), Pozemní síly, Státní policie a Vojenská letecká služba.

Minimální věk pro vstoupení do armády je 18 let s dvěma roky povinné služby. Armáda má k dispozici dva miliony lidí (1 032 828 mužů, 999 330 žen (2008)[2]) schopných vojenské služby. V roce 2006 činily výdaje spojené s armádou 1,1 % HDP.[2]

Francouzská pekárna v Bangui

Kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kuchyně Středoafrické republiky.

Kuchyně Středoafrické republiky využívá surovin ve Středoafrické republice dostupných: jáhly, čirok, banány, batáty (sladké brambory), plantainy, okra, brambory, česnek, cibule, špenát, rýže, palmový olej, kukuřice, maniok, sezam, houby, chilli nebo rajčata. Z masa se běžně používá kozí, kuřecí, zvěřina nebo ryby. Běžně se konzumuje hmyz (housenky, cvrčci, kobylky nebo termiti). V hlavním městě Bangui se lze setkat s restauracemi podávajícími pokrmy z francouzské nebo libanonské kuchyně.[16][17]

Podle OSN polovina populace Středoafrické republiky hladoví.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ www.peakbagger.com
  2. ↑ a b c d e f g h World Factbook. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-07. 
  3. ↑ "Muslimští povstalci v převážně křesťanské Středoafrické republice vyhlásili autonomní stát - Republiku Logone". Hospodářské noviny. 15. prosince 2015.
  4. ↑ "Středoafrická republika se rozpadá, islamisté vyhlásili Republiku Logone." iDNES.cz. 15. prosince 2015.
  5. ↑ Kapesní Atlas Světa. [s.l.]: Marco Polo ISBN 3-8279-9940-5. Kapitola Afrika, s. 220–221. 
  6. ↑ Muslim Population by Country [online]. 2011-01-27 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Central African Republic. [s.l.]: Central Intelligence Agency Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Central African Republic, Statistics by Diocese, by Catholic Population [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ Central African Republic. U.S. Department of State [online]. [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c HAVELKA, Ondřej. Méně známá africká náboženství 2/4: střední Afrika [online]. Dingir [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  11. ↑ RUEL, Malcolm. Belief, Ritual and the Securing of Life: Reflective Essays on a Bantu Religion. 1. vyd. Leiden: Brill, 1997. S. 135–191. 
  12. ↑ FERNANDEZ, J. W. Bwiti: An Ethnography of the Religious Imagination in Africa. 1. vyd. Princeton: Princeton University Press, 2019. S. 470–489. 
  13. ↑ HAVELKA, Ondřej. Nkisi Nkondi: mocné fetišové figury centrální Afriky [online]. Dingir [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Central African Republic. web.archive.org [online]. 2010-11-23 [cit. 2022-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-11-23. 
  15. ↑ HAVELKA, Ondřej. Africké čarodějnictví 2/2: Současnost [online]. Dingir [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  16. ↑ ww6.our-food-recipes.com [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 
  17. ↑ foodspring® - finest fitness food. foodspring [online]. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Half the population of Central African Republic faces hunger, UN warns. UN News [online]. 2016-01-20 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Středoafrická republika na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Středoafrická republika ve Wikislovníku
  • Central African Republic - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-04. (anglicky) 
  • Central African Republic (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Central African Republic Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-21. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Central African Republic [online]. U.S. Department of State, 2010-12-28 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Central African Republic [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-07. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Středoafrická republika [online]. Businessinfo.cz, 2011-06-16 [cit. 2011-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  • GILES-VERNICK, Tamara Lynn, a kol. Central African Republic [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
Státy a území v Africe
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a
závislá území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Africká unie (AU)
Alžírsko • Angola • Benin • Botswana • Burkina Faso • Burundi • Čad • Džibutsko • Egypt • Eritrea • Etiopie • Gabon • Gambie • Ghana • Guinea • Guinea-Bissau • Jihoafrická republika • Jižní Súdán • Kamerun • Kapverdy • Keňa • Komory • Konžská demokratická republika • Konžská republika • Lesotho • Libérie • Libye • Madagaskar • Malawi • Mali • Mauricius • Mauritánie • Maroko • Mosambik • Namibie • Niger • Nigérie • Pobřeží slonoviny • Rovníková Guinea • Rwanda • Senegal • Seychely • Sierra Leone • Somálsko • Středoafrická republika • Súdán • Svatý Tomáš a Princův ostrov • Svazijsko • Tanzanie • Togo • Tunisko • Uganda • Zambie • Západní Sahara • Zimbabwe
Organizace islámské spolupráce
Členové
Pozastavené členství
Pozorovatelé
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Středoafrická_republika&oldid=23562101“