Elektrická jednotka 471: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typografie
Opravení ovládání dvoukřídlových dveří
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 106: Řádek 106:
Toalety prvních 17 jednotek ještě nebyly z výroby vybaveny uzavřeným odpadním systémem.
Toalety prvních 17 jednotek ještě nebyly z výroby vybaveny uzavřeným odpadním systémem.


U dvoukřídlých vstupních dveří ovládá cestující každé křídlo samostatně tlačítkem, předvolba požadavku na otevření není před odblokováním možná (neplatí pro posledních osm jednotek).
U dvoukřídlých vstupních dveří ovládá cestující každé křídlo samostatně pomocí páčky, předvolba požadavku na otevření není před odblokováním možná (neplatí pro posledních osm jednotek).


Pojezd každého vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými [[Podvozek (železnice)|podvozky]] se vzduchovým sekundárním vypružením. Podvozek motorového vozu se podstatně odlišuje od podvozku vloženého a řídicího vozu delším rozvorem, silnějším dimenzováním i odlišným primárním vypružením; pohon dvojkolí je individuální třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy.
Pojezd každého vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými [[Podvozek (železnice)|podvozky]] se vzduchovým sekundárním vypružením. Podvozek motorového vozu se podstatně odlišuje od podvozku vloženého a řídicího vozu delším rozvorem, silnějším dimenzováním i odlišným primárním vypružením; pohon dvojkolí je individuální třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy.

Verze z 17. 7. 2021, 20:39

Elektrická jednotka řady 471
Jednotka 471.035 v Ostravě báňském nádraží VOK
Jednotka 471.035 v Ostravě báňském nádraží VOK
Tovární označení1Ev
Řada dle UIC (ČR)471
Obchodní názevCityElefant
PřezdívkaEšus, Hliník, Ledovec
Základní údaje
VýrobceČKD Vagonka
(nyní Škoda Vagonka)
Škoda Transportation
Výroba v letech1997–2013[1][2]
Počet vyrobených kusů83[1][2]
ProvozovatelČD
Období provozu2000–dosud
Míst k sezení310
z toho v 1. třídě: 23
Míst k stání333
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě155 400 kg
Délka přes nárazníky79 200 mm
Minimální poloměr
projížděných oblouků		120 m
Rozchod1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduBo’Bo’+ 2’2’+ 2’2’
Trvalý výkon2 000 kW
Maximální tažná síla180 kN
Maximální povolená rychlost140 km/h
Napájecí soustava3 kV DC
Typ trakčního motoruAsynchronní
Regulace výkonuIGBT tranzistory
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
Interiér patra vloženého vozu 071

Elektrická jednotka 471 (obchodní název CityElefant, typové označení Škoda 1Ev) je dvoupodlažní elektrická jednotka skládající se z elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s vozovými skříněmi zhotovenými z hliníkových slitin. Je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích na tratích elektrizovaných stejnosměrnou soustavou 3 kV. Tyto jednotky se v pražské příměstské dopravě stávají od roku 2000 postupně nástupci elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je Škoda Vagonka, původně konsorcium firem ČKD Vagonka a Škoda Transportation.[3]

Jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně „hliník“ nebo „ledovec“ (podle převážně bílého nátěru prvních vyrobených jednotek).[4] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem CityElefant na základě návrhu, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém bílo-modro-červeném barevném provedení.[5][6] Následující nátěr je již bílo-modrý korporátní.

Historie

Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Jednotky jsou vývojovým pokračováním řady 470, přičemž byly zohledněny mnohé zkušenosti z testovacího provozu staršího typu. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). Prvních pět jednotek bylo dodáno Českým drahám na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku 2008 mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.[7] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,[8] v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.[9] V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 byly nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bylo dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky probíhaly do konce roku 2011.[10] Z ledna 2011 pochází poslední smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři byly určeny pro trať Ostrava – Mosty u Jablunkova v Moravskoslezském kraji a čtyři pro trať Praha – Benešov a byly ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.[11] Pro tento účel byly některé jednotky také opatřeny reklamními polepy.

Celkově bylo vyrobeno 83 jednotek. Jednotky byly v provozu postihovány nehodami, po nichž byly některé jednotlivé vozy nebo jejich skříně nahrazeny nově vyrobenými (viz níže) a vozidla byla vrácena do provozu. Po zničení vozů 471.065, 071.075 a 971.075 v letech 2019 a 2020 však zůstává jen 82 jednotek.

Technický popis

Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou svařeny z profilů, vyrobených z hliníkových slitin. Maximální rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 mají maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první vozové třídě). Oddíl první třídy se nachází v horním podlaží elektrického vozu, v ostatních vozech jednotky jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, hlásícím a vizualizačním systémem INISS od společnosti CHAPS (mezi fanoušky informačních systémů známý také pod jménem Andula), okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací, od č. 16 do č. 60 nejsou použita ani okna s klapkami pro nouzové větrání. Krajní nástupní prostory jednotky jsou vybaveny zvedacími plošinami pro cestující na invalidním vozíku.[4]

Toalety prvních 17 jednotek ještě nebyly z výroby vybaveny uzavřeným odpadním systémem.

U dvoukřídlých vstupních dveří ovládá cestující každé křídlo samostatně pomocí páčky, předvolba požadavku na otevření není před odblokováním možná (neplatí pro posledních osm jednotek).

Pojezd každého vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky se vzduchovým sekundárním vypružením. Podvozek motorového vozu se podstatně odlišuje od podvozku vloženého a řídicího vozu delším rozvorem, silnějším dimenzováním i odlišným primárním vypružením; pohon dvojkolí je individuální třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy.

Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením, osazené prvky Eupec s maximálním závěrným napětím 3,3 kV.

Jednotky 029, 030 a od čísla 061 jsou vybaveny systémem přemostění záchranné brzdy.[12]

Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až čtyř spojených jednotek z jednoho stanoviště.[13] Vzhledem k omezeným délkám nástupišť je toto využíváno především při dopravě jednotek např. při jízdách z/do depa.

Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[14] Cena soupravy činila v době výroby asi 216 milionů Kč (bez DPH).[15]

Od 1. ledna 2020 je provoz CityElefantů v Praze a Středočeském kraji objednáván novou desetiletou smlouvou, ve které si objednavatel vymínil technická vylepšení na jednotkách.[16] Do jednotek jsou na základě toho dosazovány zásuvky pro napájení spotřební elektroniky, bude dosazeno wifi připojení (i do jednotek provozovaných na Ostravsku), otevřené toalety u prvních výrobních sérií budou modernizovány na toalety s uzavřeným odpadním systémem, ovládání jednotlivých křídel vstupních dveří bez paměti na požadavek otevření je nahrazováno jedním tlačítkem s předvolbou (jako je tomu u posledních osmi jednotek), umístěným přímo na dveřích. Nespolehlivé vnější informační panely jsou nahrazovány novými LED displeji. Změny jsou realizovány postupně v rámci plánovaných vyvazovacích oprav, k lednu 2021 byly realizovány u devíti jednotek.[17] Protože daný typ opravy v daném období podstupují jednotky od č. 020 výše, neuskutečnila se zatím žádná instalace uzavřeného odpadního systému.

V únoru 2021 vypsaly České dráhy soutěž na zástavbu mobilní části vlakového zabezpečovače ETCS do všech 82 jednotek s předpokládanou cenou 1,322 miliardy Kč.[18] Zkušebně bylo toto zařízení instalováno již dříve na jednotku 471.042.

Odvozené typy

Česká republika

Uvažovalo se též o možnosti odvozených dvousystémových variant včetně dálkové verze.[4] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[19] Po několika doobjednávkách byl celkový počet jednotek stanoven na 83 a všechny zůstaly v původní jednosystémové verzi.

České dráhy v roce 2019 uzavřely kontrakt na 5 třívozových souprav push-pull podobných soupravám pro Deutsche Bahn. Jsou určené pro provoz v Moravskoslezském kraji na lince S6 z Ostravy do Frenštátu pod Radhoštěm. Ze začátku provozu je má táhnout motorová lokomotiva řady 750.7. V březnu 2021 byly testovány v Cerhenicích s lokomotivami 242 a 750.7. Původně měly vyjet už v roce 2020, do provozu však zasáhnou až v roce 2021.[20][21][22] Soupravy budou mít 356 míst k sezení a max. rychlost 160 km/h.

Export

  • Řada 575 Litevských železnic (140 km/h, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 671 ZSSK (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 675 Ukrajinských železnic (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
  • Řada 951 ZSSK (160 km/h, push-pull jednotka bez hnacího elektrického vozu)
  • Deutsche Bahn – DB Regio objednala 6 souprav (push-pull, 189 km/h) s lokomotivou Škoda 109E. Soupravy mají být dodány v roce 2016
  • Finské vozidlo typu push-pull, 200 km/h Řada Edo

Provoz a využití

OCÚ Střed, SÚ Praha-Jih

Poslední vyrobená jednotka – 471.083

Většinu dodaných souprav provozuje bývalé DKV Praha (dnes OCÚ Střed), středisko údržby Praha-odstavné nádraží jih (Praha ONJ). Nasazeny jsou v příměstské dopravě na všech elektrifikovaných tratích v okolí hlavního města (do Kolína (přes Český Brod i Nymburk), Ústí nad Labem, Berouna, Benešova a v menší míře na trati 060 Poříčany–Nymburk) na linkách systému Esko. Na nejvytíženějších spojích se uplatňují i dvojice spojených jednotek pomocí vícenásobného řízení. Zkušebně vyjela dvojice spojených jednotek řady 471 také na rychlíkové spoje mezi Prahou a Moravskoslezským krajem,[23] což se stalo od roku 2013 i pravidlem. Mezi lety 2009–2012 byly o víkendech přebytečné pražské jednotky využity k vedení zastávkových vlaků z Děčína do Mostu, po dodávkách jednotek RegioPanter ale byly z tohoto výkonu staženy. Místo toho se po několik let objevovaly o víkendových dnech na rychlících Praha – Děčín, které v pracovní dny jezdí jako klasické soupravy.

Dne 11.2.2016 jely dvě jednotky City Elefant jako náhrada za dvě jednotky Super City Pendolino, které zůstaly zablokovány požárem v Bohumíně – 471 075-2 jako vlak SC510 a 471 068-7 jako SC507.

OCÚ Východ, SÚ Bohumín

Dvanáct jednotek provozuje bývalé DKV Olomouc, a to ve středisku údržby Bohumín. [8] Do Bohumína jsou zařazeny jednotky inventárních čísel 024, 025, 035 a 054 až 058 a 080 až 083. Od 10. prosince 2006 jezdí dvě jednotky na tratích Opava východ – Ostrava-Svinov a Ostrava-Svinov – Český Těšín. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí má jméno Moravskoslezský kraj, čtvrtá Bohumín, pátá Havířov a šestá Český Těšín.[14][24] Na Ostravsku České dráhy počítaly s využitím nejméně 15 jednotek,[14][25] později bylo toto rozhodnutí přehodnoceno a zůstalo u těchto dvanácti kusů. Stěžejním výkonem jsou osobní vlaky na dvou páteřních linkách: Mosty u Jablunkova – Karviná – Ostrava – Studénka (v roce 2015 některé spoje až k letišti Ostrava-Mošnov) a Český Těšín – Havířov – Ostrava – Opava. V pracovní dny je na posilových spojích doplňují starší jednotky řady 460.

Nehody

Vykolejení v Kolíně

28. listopadu 2009 vykolejil prvními třemi podvozky při vjezdu do stanice Kolín osobní vlak z Prahy do Pardubic tvořený vozidly 971.011 + 071.012 + 471.010 z důvodu nedojetí výměny individuálně obsluhované výhybky do koncové polohy během přestavby zabezpečovacího zařízení. Nehoda se obešla bez zranění, celková škoda dosáhla výše 8,95 milionu korun.[26][27]

Vykolejení v Ústí nad Labem

Dne 28. června 2010 došlo v Ústí nad Labem k nehodě elektrické jednotky s hnacím vozem 471.005-9. Při nehodě zemřel strojvedoucí.[28] Důležitou okolností při nehodě byla rychlost vlaku 108 km/h namísto 50 km/h povolených v okamžiku nehody kvůli výhybce postavené do odbočky.[28][29] Jednotka byla těžce poškozena. Po opravě, při které byla vozová skříň řídícího vozu 971.005 nahrazena nově vyrobenou, byla vrácena do provozu.

Srážka v Praze-Libni

Pozdě večer dne 23. srpna 2011 došlo v Praze-Libni ke srážce osobního vlaku z Kolína do Prahy s posunovací lokomotivou 742.330 dopravce ČD Cargo.[30] Při nehodě byli zraněni čtyři lidé – dva pracovníci a dva cestující. Celková škoda se vyšplhala na 13 milionů, z toho šest milionů na hnacím voze 471.003,[31] jehož skříň byla nahrazena nově vyrobenou.

Vykolejení v Ostravě

Večer dne 22. října 2011 vykolejila na Polanecké spojce v oblasti Poodří jednotka 971 025 + 471 025. Při nehodě byl zraněn strojvedoucí a dalších šest cestujících. Příčinou nehody byla špatná viditelnost, strojvedoucí přehlédl návěst stůj a pokračoval dále do stanice Ostrava Svinov. Na Odb. Odra vjel na odvratnou kusou kolej, kde při rychlosti cca 60–80 km/h vykolejil. Jelikož se nehoda stala v těžko přístupném terénu, musela pro zraněné cestující přijet náhradní souprava.[32]

Nehoda v Poříčanech

30. prosince 2014 – 971.074 + 362.161

Projetí zarážedla Praha Masarykovo nádraží

Vyjetí přes zarážedlo do haly nádraží 14. července 2015. Skříň vozu 471.040 byla nahrazena nově vyrobenou.

Srážka s kamionem na přejezdu v Praze-Uhříněvsi

Dopoledne 6. září 2019 došlo k srážce jednotky 471.065, jedoucí tímto elektrickým vozem vpřed, s kamionem. Při nehodě bylo zraněno 8 lidí. Materiální škoda byla předběžně odhadnuta na 35,5 milionu Kč.[33] 22. listopadu 2020 byl odstrojený vůz 471.065 přepraven na železniční hřbitov v České Třebové.[34]

Srážka v Poříčanech

Okolo osmé hodiny ranní 6. listopadu 2020 se v přestavované stanici Poříčany střetl osobní vlak 9318[35] jedoucí z Kolína do Prahy s vozidlem zhotovitele stavby. Nikdo nebyl zraněn. [36] V únoru 2021 poptaly České dráhy opravu vozů 471.052 a 071.052 s předpokládanou cenou 21 mil. Kč.[37]

Nehoda u Českého Brodu

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční nehoda u Českého Brodu.

Okolo půl desáté večer 14. července 2020 došlo k vážné srážce osobního vlaku tvořeného jednotkou CityElefant jedoucí řídicím vozem 971.075 vpřed se stojícím poštovním vlakem ČD Cargo. Nehodu nepřežil strojvedoucí, 35 lidí bylo zraněno, z toho 4 zranění byla vážná. Nehoda se vyšetřuje, nejpravděpodobnější je selhání lidského faktoru.[38] Vraky vloženého a řídicího vozu byly 22. listopadu 2020 přepraveny spolu s vrakem vozu 471.065 na železniční hřbitov v České Třebové.

Citáty

Biskup Lobkowicz 4. prosince 2009 požehnal v Ostravě nové jednotce modlitbou: „Ochraňuj všechny, kdo budou používat těchto vlaků.“[39]

Galerie

  • Elektrická jednotka řady 471 odjíždí z Masarykova nádraží v Praze.
  • Jednotka řady 471 na nádraží Praha-Smíchov. Varianta původního nátěru – „ledovec“.
    Jednotka řady 471 na nádraží Praha-Smíchov. Varianta původního nátěru – „ledovec“.
  • Jednotka řady 471 v Srbsku. Varianta původního nátěru.
    Jednotka řady 471 v Srbsku. Varianta původního nátěru.
  • Nově dodaná jednotka řady 471 odstavená na nádraží Praha-Bubeneč. Nátěr „CityElefant“.
    Nově dodaná jednotka řady 471 odstavená na nádraží Praha-Bubeneč. Nátěr „CityElefant“.
  • Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na Masarykově nádraží
    Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na Masarykově nádraží
  • Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na nádraží Praha-Smíchov. Korporátní nátěr.
    Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na nádraží Praha-Smíchov. Korporátní nátěr.
  • Vnitřní informační tabule
    Vnitřní informační tabule
  • Vnější informační tabule
    Vnější informační tabule

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b ŠRÁMEK, Milan. Poslední jednotka 471 pro České dráhy [online]. Stránky přátel železnic [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Dráhy o víkendech omezí nenáviděné „koženky“. Na rychlíky nasadí Elefanty. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
  4. ↑ a b c Elektrická jednotka řady 471 [online]. Atlas lokomotiv [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
  6. ↑ Řada 471 = City Elefant Archivováno 29. 10. 2008 na Wayback Machine., Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
  7. ↑ České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
  8. ↑ a b Elektrické jednotky 471 v roce 2010, spz.logout.cz
  9. ↑ Sedmdesátý CityElefant
  10. ↑ České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant, ZelPage, 4.12.2009
  11. ↑ České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj
  12. ↑ 471 bulletiny souhrn, Prell, http://843krnov.fscr.cz/, 28.9.2010
  13. ↑ Příměstská jednotka CityElefant Archivováno 19. 4. 2008 na Wayback Machine., ŠKODA HOLDING a.s.
  14. ↑ a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
  15. ↑ [1], Zadání veřejné zakázky na centrální adrese
  16. ↑ SŮRA, Jan. Poslední smlouva Českých drah podepsána. Praha si objednala provoz za miliardu. Zdopravy.cz [online]. 2019-12-18 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  17. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. První Elefanty už mají zásuvky, všechny jednotky dostanou wifi. Zdopravy.cz [online]. 2021-01-12 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  18. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Největší zakázka na ETCS: Osazení všech 82 CityElefantů vyjde na 1,3 miliardy. Zdopravy.cz [online]. 2021-02-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
  20. ↑ SŮRA, Jan. České dráhy chtějí koupit dvoupodlažní soupravy za miliardu pro Moravskoslezský kraj. Zdopravy.cz [online]. 2018-03-05 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  21. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. První push-pull pro Frenštát opustil Ostravu, je v Plzni na testech. Zdopravy.cz [online]. 2021-03-02 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ Na okruhu VUZ v Cerhenicích začaly testy push-pull souprav pro Moravskoslezský kraj. Zdopravy.cz [online]. 2021-04-14 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ Česká televize, ČT24. www.ct24.cz [online]. [cit. 2009-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-05. 
  24. ↑ Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
  25. ↑ Přibudou vlaky CityElefant Archivováno 28. 10. 2008 na Wayback Machine., Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
  26. ↑ Josef Gargula. Prokletý Kolín?. www.vlaky.net [online]. 2010-02-07, rev. 2010-02-07 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. 
  27. ↑ KONVALINKA, Marian; MALÝ, Zdeněk. Zpráva o výsledcích šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události [online]. Drážní inspekce, 2011-03-31 [cit. 2019-12-05]. S. 13, 34. Dostupné online. 
  28. ↑ a b TŘEČEK, Čeněk; JANOUŠEK, Artur. V Ústí vykolejil vlak. Jeden mrtvý a jedenáct zraněných. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. 
  29. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Strojvedoucí jel ve Vaňově 108 místo 50 km/h. Inspektoři prověřují brzdy. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ JAROŠ, Michal. Aktuálně: V Praze-Libni se srazily dva vlaky [online]. ŽelPage, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ BRANDEJSKÁ, Anna; ZELENÝ, Petr. V Libni se srazil osobní vlak s lokomotivou, škoda je 13 milionů. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ TELAŘÍKOVÁ, Denisa. Záchranáři se ke zraněným nedostali, k sanitkám je převezl náhradní vlak. Novinky.cz [online]. 2011-10-23 [cit. 2021-01-12]. Dostupné online. 
  33. ↑ SŮRA, Jan. Další děsivá nehoda na přejezdu. Kamion stál přes dvě minuty na přejezdu mezi závorami. Zdopravy.cz [online]. 2019-09-06 [cit. 2019-09-14]. Dostupné online. 
  34. ↑ Video z odstavování v České Třebové
  35. ↑ Stručná informace Drážní inspekce
  36. ↑ ŠEVČÍKOVÁ, Olga; MARTINKOVÁ, Jana. Osobní vlak v Poříčanech narazil do špatně zaparkovaného nákladního vozu. denik.cz [online]. 2020-11-06 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  37. ↑ SŮRA, Jan. České dráhy soutěží firmu, která opraví CityElefant poškozený při modernizaci koridoru. Zdopravy.cz [online]. 2021-02-13 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  38. ↑ mas; mld. U Českého Brodu se srazily vlaky. Strojvedoucí jednoho zemřel, zranění utrpělo 35 lidí. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-14 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online. 
  39. ↑ Ivan Skulina: Biskup požehnal novým CityElefantům, in: Železničář č. 49–50/2009[nedostupný zdroj], týdeník skupiny České dráhy a. s., 17. prosince 2009

Externí odkazy

Hnací vozidla registrovaná v Česku
El. lokomotivy stejnosměrné
110 • 111 • 113 • 121 • 122 • 123 • 124 • 127 • 130 • 140 • 141 • 150 • 151 • 162 • 163 • 181 • 182 • 184 ♦ Neprovozované řady: 100 • 106 • 112 • 114 • 169 • 180
El. lokomotivy akumulátorové
199 • 704.2 ♦ Neprovozované řady: 103
El. lokomotivy střídavé
210 • 218 • 230 • 240 • 242 • 263 ♦ Neprovozované řady: 209
El. lokomotivy vícesystémové
340 • 362 • 363 • 363.5 • 365 • 371 • 372 • 380 • 383 • 386 • 388 • 393
El. jednotky stejnosměrné
460 • 471 • 480 ♦ Neprovozované řady: 440 • 451 • 452 • 470
El. jednotky střídavé
530 • 550 ♦ Neprovozované řady: 560
El. jednotky vícesystémové
640 • 640.1 • 640.2 • 650 • 650.2 • 654 • 660 • 665 • 680
Motorové lokomotivy
700 • 701 • 702 • 702.9 • 703 • 703.5 • 703.7 • 704 • 704.5 • 704.7 • 705.9 • 706.4 • 706.42 • 706.45 • 706.5 • 706.9 • 708 • 709 (709.4 • 709.5 • 709.6 • 709.7) • 710 • 711 (711.5 • 711.7 • 711.8) • 712 • 714 • 716 • 717 • 719 • 720 • 721 • 723.7 • 724.6 • 724.7 • 724.8 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 740 • 740.3 • 741.5 • 741.7 • 742 • 742.7 • 743 • 743.2 • 744 • 744.1 • 744.5 • 744.7 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 749 • 750 • 750.7 • 751 • 752.6 • 753 • 753.6 • 753.7 • 754 • 755 • 761 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.7) • 774.7 • 783 • 794 • 796 • 797.5 • 797.7 • 797.8 • 798.5 • 799 ♦ Neprovozované řady: 715 • 718 • 735 • 752 • 759 • 781
Motorové vozy a jednotky
805.9 • 809 • 810 • 811 (2020) • 813.2 • 814 • 816 • 817 • 818 • 832 • 840 • 841 • 842 • 843 • 844 • 845 • 846 • 847 • 848 • 854 • 892 (MVTV 2) • 893 (MVTV 3) ♦ Neprovozované řady: 801 • 802 • 811 (1997) • 812 • 813.1 • 815 • 820 • 830 • 831 • 835 • 850 • 851 • 852 • 853 • 860 • 890 • 891 • 894
Parní lokomotivy
Neprovozované řady: 998
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elektrická_jednotka_471&oldid=20165659“