Depo kolejových vozidel Česká Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Depo kolejových vozidel Česká Třebová (DKV Česká Třebová) je jednou z oblastních výkonných jednotek typu DKV u Českých drah a. s.

Patří pod ně provozní jednotky Česká Třebová, Trutnov, Liberec a Pardubice, provozní střediska Hradec Králové a Letohrad a provozní pracoviště Meziměstí, Skalice nad Svitavou, Polička , Chrudim , Chornice, Jaroměř, Stará Paka, Náchod, Jilemnice a Vrchlabí.

V roce 2006, v průběhu organizačních změn, mělo DKV Česká Třebová celkem 1853 zaměstnanců.

K dalším změnám došlo od prosince 2007, kdy byla nákladní doprava včetně vozidel vyčleněna do společnosti ČD Cargo a byly zrušeny tři jednotky DKV Českých drah.

"Železniční hřbitov"[editovat | editovat zdroj]

V areálu DKV Česká Třebová se nachází fanoušky nazývaný "Hřbitov lokomotiv", kde skončí mnoho starých lokomotiv jako je např. 749 nazývaná "Zamračená". Lidi si sem chodí fotit lokomotivy připravené pod autogen. Pohyb po areálu DKV je možný za zvýšené opatrnosti některé vlaky stojí přímo vedle kolejí kde jezdí vlaky, proto je dobré mít sebou reflexní vestu. Mnoho souprav zde čeká na písemný odpis.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výtopna čili lokomotivní depo je v České Třebové již od zřízení železnice 20. srpna 1845. Se zprovozněním trati byla dobudována malá lokomotivní remíza s točnou. V roce 1848 byla výtopna rozšířena. V období let 1855–1909, kdy trať vlastnila Společnost státní dráhy patřící francouzskému kapitálu, byl celý nádražní areál dále modernizován.

V roce 1932 byla zprovozněna nová výtopna, v té době nejmodernější v Československu. Jeho dominantou je vysoká kulatá vodárna, do zbourání v roce 1972 byl nápadný i mohutný zauhlovací jeřáb. Část staré výtopny byla mezitím zbourána.

V roce 1938 se Česká Třebová stala pohraniční stanicí a výtopna byla až do konce války v roce 1945 rozdělena na českou a německou část.

V Pardubicích byla od 1. září 1845 v provozu výtopna pro 8 lokomotiv. V letech 1855–1908 patřila olomoucko-pražská bývalá státní dráha soukromé společnosti Rakouská společnost státní dráhy (StEG), Pardubicko-liberecká dráha si postavila vlastní výtopnu. V roce 1910 byla postavena hala oprav vozů za výtopnou, do dnešní podoby byla remíza pro lokomotivy přestavěna v roce 1942 a před ní byla původně přesuvna pro železniční vozy. Depo bylo poškozeno za spojeneckého náletu 24. srpna 1944. Rok 1958 byl celý uzel včetně depa přestavěn, depo zůstalo na původním místě a nové nádraží vzniklo v posunuté poloze.

V roce 1962 se lokomotivní depo Pardubice a jemu podřízené jednotky v Chrudimi a Heřmanově Městci staly součástí lokomotivního depa Hradec Králové. V roce 1966 přechází vedení lokomotivního depa pod Českou Třebovou, zatímco pardubické vozové depo zůstalo samostatné. Od 1. ledna 1995 bylo lokomotivní a vozové hospodářství sloučeno pod názvem Depo kolejových vozidel Pardubice, pod nějž patřila ještě pracoviště Chrudim, Heřmanův Městec, Polička a Havlíčkův Brod. Od 1. ledna 1997 bylo transformováno na Depo kolejových vozidel Česká Třebová, Pardubice se staly provozní jednotkou s vlastním přednostou.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Parní lokomotiva 556.0370, naposledy zatopená v únoru 1980, byla předposlední parní lokomotivou v provozu depa Česká Třebová. Poslední parní lokomotivou depa Česká Třebová byla lokomotiva 310.922.

Depo provozuje lokomotivy stejnosměrné elektrické trakce, zejména v pardubické jednotce. Provozuje 41 elektrických lokomotiv řady 130 (dodány převážně v roce 1978) a 33 lokomotiv řady 163, dále lokomotivy řady 111.

V České Třebové jsou motorové vozy od roku 1928, motorové lokomotivy od začátku 60. let 20. století. V Trutnově a Meziměstí převažuje motorová, dieselová trakce. Z Trutnova je vypravováno 19 modernizovaných motorových vozů řady 854 s vakuovými WC a počítačově řízeným výkonem motoru.

Činnosti[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1994 je v České Třebové pracoviště, kde se provádí šrotování železničních vozidel. Šrotování nákladních vozů se do roku 2005 provádělo i v Plzni, od té doby je Česká Třebová jediným šrotovacím pracovištěm. Likviduje se zde mimo jiné téměř 100 lokomotiv ročně, pracoviště má 49 pracovníků.

V České Třebové je součástí DKV vysokonapěťová zkušebna, srovnatelná je ještě v DKV Praha.

V provozním středisku Hradec Králové se provádějí speciální opravy vyšších stupňů na osobních, nákladních i speciálních železničních vozech. (Podobná pracoviště jsou jinak jen v Ústí nad Labem a v Olomouci.)

V provozním pracovišti Hradec Králové je moderní počítačově řízená myčka železničních vozidel.

Od 1. února 2006 bylo od útvaru odčleněno 83 vozmistrů nákladní dopravy a přepravy. Od 1. března 2006 bylo čištění vozidel outsorcováno do soukromé firmy ZENOVA a. s., k níž bylo převedeno 135 zaměstnankyň, outsorcována byla i strážní služba.

DKV Česká Třebová úzce spolupracuje s odloučeným pracovištěm, které má v České Třebové Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]