Depo kolejových vozidel Česká Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Depo kolejových vozidel Česká Třebová (DKV Česká Třebová) je jednou z oblastních výkonných jednotek typu DKV u Českých drah a. s.

Patří pod ně provozní jednotky Česká Třebová, Trutnov, Liberec a Pardubice, provozní střediska Hradec Králové a Letohrad a provozní pracoviště Meziměstí, Skalice nad Svitavou, Polička , Chrudim , Chornice, Jaroměř, Stará Paka, Náchod, Jilemnice a Vrchlabí.

V roce 2006, v průběhu organizačních změn, mělo DKV Česká Třebová celkem 1853 zaměstnanců.

K dalším změnám došlo od prosince 2007, kdy byla nákladní doprava včetně vozidel vyčleněna do společnosti ČD Cargo a byly zrušeny tři jednotky DKV Českých drah.

"Železniční hřbitov"[editovat | editovat zdroj]

V areálu DKV Česká Třebová se nachází fanoušky nazývaný "Hřbitov lokomotiv", kde skončí mnoho starých lokomotiv jako je např. 749 nazývaná "Bardotka". Je zde stejně jako v celém areálu vstup zakázán. Lidi si sem chodí fotit lokomotivy připravené pod autogen s tím že riskují pokutu za vstup na soukromý pozemek. Mnoho souprav zde čeká na písemný odpis jako čekala elektrická jednotka 470.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výtopna čili lokomotivní depo je v České Třebové již od zřízení železnice 20. srpna 1845. Se zprovozněním trati byla dobudována malá lokomotivní remíza s točnou. V roce 1848 byla výtopna rozšířena. V období let 1855–1909, kdy trať vlastnila Společnost státní dráhy patřící francouzskému kapitálu, byl celý nádražní areál dále modernizován.

V roce 1932 byla zprovozněna nová výtopna, v té době nejmodernější v Československu. Jeho dominantou je vysoká kulatá vodárna, do zbourání v roce 1972 byl nápadný i mohutný zauhlovací jeřáb. Část staré výtopny byla mezitím zbourána.

V roce 1938 se Česká Třebová stala pohraniční stanicí a výtopna byla až do konce války v roce 1945 rozdělena na českou a německou část.

V Pardubicích byla od 1. září 1845 v provozu výtopna pro 8 lokomotiv. V letech 1855–1908 patřila olomoucko-pražská bývalá státní dráha soukromé společnosti Rakouská společnost státní dráhy (StEG), Pardubicko-liberecká dráha si postavila vlastní výtopnu. V roce 1910 byla postavena hala oprav vozů za výtopnou, do dnešní podoby byla remíza pro lokomotivy přestavěna v roce 1942 a před ní byla původně přesuvna pro železniční vozy. Depo bylo poškozeno za spojeneckého náletu 24. srpna 1944. Rok 1958 byl celý uzel včetně depa přestavěn, depo zůstalo na původním místě a nové nádraží vzniklo v posunuté poloze.

V roce 1962 se lokomotivní depo Pardubice a jemu podřízené jednotky v Chrudimi a Heřmanově Městci staly součástí lokomotivního depa Hradec Králové. V roce 1966 přechází vedení lokomotivního depa pod Českou Třebovou, zatímco pardubické vozové depo zůstalo samostatné. Od 1. ledna 1995 bylo lokomotivní a vozové hospodářství sloučeno pod názvem Depo kolejových vozidel Pardubice, pod nějž patřila ještě pracoviště Chrudim, Heřmanův Městec, Polička a Havlíčkův Brod. Od 1. ledna 1997 bylo transformováno na Depo kolejových vozidel Česká Třebová, Pardubice se staly provozní jednotkou s vlastním přednostou.

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Parní lokomotiva 556.0370, naposledy zatopená v únoru 1980, byla poslední parní lokomotivou v provozu depa Česká Třebová.

Depo provozuje lokomotivy stejnosměrné elektrické trakce, zejména v pardubické jednotce. Provozuje 41 elektrických lokomotiv řady 130 (dodány převážně v roce 1978) a 33 lokomotiv řady 163, dále lokomotivy řady 111.

V České Třebové jsou motorové vozy od roku 1928, motorové lokomotivy od začátku 60. let 20. století. V Trutnově a Meziměstí převažuje motorová, dieselová trakce. Z Trutnova je vypravováno 19 modernizovaných motorových vozů řady 854 s vakuovými WC a počítačově řízeným výkonem motoru.

Činnosti[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1994 je v České Třebové pracoviště, kde se provádí šrotování železničních vozidel. Šrotování nákladních vozů se do roku 2005 provádělo i v Plzni, od té doby je Česká Třebová jediným šrotovacím pracovištěm. Likviduje se zde mimo jiné téměř 100 lokomotiv ročně, pracoviště má 49 pracovníků.

V České Třebové je součástí DKV vysokonapěťová zkušebna, srovnatelná je ještě v DKV Praha.

V provozním středisku Hradec Králové se provádějí speciální opravy vyšších stupňů na osobních, nákladních i speciálních železničních vozech. (Podobná pracoviště jsou jinak jen v Ústí nad Labem a v Olomouci.)

V provozním pracovišti Hradec Králové je moderní počítačově řízená myčka železničních vozidel.

Od 1. února 2006 bylo od útvaru odčleněno 83 vozmistrů nákladní dopravy a přepravy. Od 1. března 2006 bylo čištění vozidel outsorcováno do soukromé firmy ZENOVA a. s., k níž bylo převedeno 135 zaměstnankyň, outsorcována byla i strážní služba.

DKV Česká Třebová úzce spolupracuje s odloučeným pracovištěm, které má v České Třebové Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]