Irsko: Porovnání verzí

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: vhodnější šablona dle žádosti ze dne 25. 4. 2020; kosmetické úpravy
oprava
Řádek 205: Řádek 205:
[[Soubor:Pasture near Ballyieragh - geograph.org.uk - 15185.jpg|náhled|Pastviny v [[hrabství Cork]]]]
[[Soubor:Pasture near Ballyieragh - geograph.org.uk - 15185.jpg|náhled|Pastviny v [[hrabství Cork]]]]
[[Soubor:Lakes of Killarney.JPG|náhled|Pohled na okolí [[Killarney]] v [[hrabství Kerry]]]]
[[Soubor:Lakes of Killarney.JPG|náhled|Pohled na okolí [[Killarney]] v [[hrabství Kerry]]]]
[[Irsko (ostrov)|Irský ostrov]] je s&nbsp;rozlohou 84&nbsp;412&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] druhým největším z&nbsp;[[Britské ostrovy|Britských ostrovů]]. Omývají jej vody [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] na západě, [[Keltské moře|Keltského]] moře na jihovýchodě a [[Irské moře|Irského moře]] na východě. Irsko používá [[Koordinovaný světový čas|GMT]] ([[Koordinovaný světový čas|UTC]]), v&nbsp;Irsku označovaný jako {{Cizojazyčně|en|''Ireland Standard Time (IST)''}}.<ref name="timetemperature" /> Stejně jako ve všech zemích [[Evropská unie|EU]] zde [[letní čas]] začíná poslední [[březen|březnovou]] [[neděle|neděli]] v&nbsp;1.00 UTC a končí poslední [[říjen|říjnovou]] neděli v&nbsp;2.00 UTC. Čas se pak posouvá na UTC+1.<ref name="timetemperature" />
[[Irsko (ostrov)|Irský ostrov]] je s&nbsp;rozlohou 70 273&nbsp;[[kilometr čtvereční|km²]] druhým největším z&nbsp;[[Britské ostrovy|Britských ostrovů]]. Omývají jej vody [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] na západě, [[Keltské moře|Keltského]] moře na jihovýchodě a [[Irské moře|Irského moře]] na východě. Irsko používá [[Koordinovaný světový čas|GMT]] ([[Koordinovaný světový čas|UTC]]), v&nbsp;Irsku označovaný jako {{Cizojazyčně|en|''Ireland Standard Time (IST)''}}.<ref name="timetemperature" /> Stejně jako ve všech zemích [[Evropská unie|EU]] zde [[letní čas]] začíná poslední [[březen|březnovou]] [[neděle|neděli]] v&nbsp;1.00 UTC a končí poslední [[říjen|říjnovou]] neděli v&nbsp;2.00 UTC. Čas se pak posouvá na UTC+1.<ref name="timetemperature" />


=== Povrch ===
=== Povrch ===

Verze z 4. 6. 2020, 18:18

Tento článek je o novodobém státu. O jednom z Britských ostrovů pojednává článek Irsko (ostrov).
Možná hledáte: Irskou republiku, ustanovenou irským parlamentem v roce 1919.
Irsko
Éire
Ireland
vlajka Irska
vlajka		 znak Irska
znak
Hymna
Amhrán na bhFiann
Geografie

Poloha Irska
Poloha Irska

Hlavní městoDublin (irsky Baile Átha Cliath)
Rozloha70 273 km² (120. na světě)
z toho 1,95 % vodní plochy
Nejvyšší bodCarrauntoohil (1041 m n. m.)
Časové pásmo0 / +1 [1]
Poloha53° s. š., 8° z. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel4 757 976[2] (120. na světě, 2016)
Hustota zalidnění67,7 ob. / km² (142. na světě)
HDI▲ 0,908[3] (velmi vysoký) (7. na světě, 2011)
Jazykangličtina, irština (pouze 38%)
Náboženstvíkřesťanství – římskokatolické, protestantismus
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik21. ledna 1919 – uznáno 6. prosince 1922) (nezávislost na Velké Británii)
PrezidentMichael D. Higgins (irsky Mícheál D. Ó hUiginn)
TaoiseachLeo Varadkar[4]
Měnaeuro[p. 1] (EUR)
HDP/obyv. (PPP)65 144[5] USD (7. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1372 IRL IE
MPZIRL
Telefonní předvolba+353
Národní TLD.ie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Irsko[6] (irsky Éire, anglicky Ireland[7], také irsky Poblacht na hÉireann a anglicky Republic of Ireland,[8] Irská republika) je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Irsko sousedí na severu s částí Spojeného království – Severním Irskem. Jeho břehy omývá na západě Atlantský oceán, na východě Irské moře, na jihovýchodě Svatojiřský průliv a na jihu Keltské moře. Irsko je unitární parlamentní republika v čele s prezidentem. Hlavním městem je Dublin (irsky Baile Átha Cliath).

Samostatné Irsko je výsledkem mnoholetého boje za nezávislost na Spojeném království Velké Británie a Irska. 29. prosince 1937 se Irská republika stala nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922.

Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi první desítkou,  v závislosti na zdroji,[9][10][11] bývalo Irsko jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V 50. letech 20. století byla zavedena ekonomie protekcionismu a Irsko se v roce 1973 připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). V 80. letech 20. století vedla ekonomická krize Irsko k započetí velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj. výrazné snížení daní ve srovnání s ostatními zeměmi EU) vedlo k celkové ekonomické prosperitě v letech 1995–2007. Období si díky tomu i vysloužilo přezdívku „Celtic Tiger“ (česky „keltský tygr“).[12] Avšak v návaznosti na celosvětovou finanční krizi bylo v roce 2008 toto období rychlého ekonomického růstu uťato.[12]

Irsku náleží čtvrté místo v žebříčku indexu lidského rozvoje (2018). Stát se pyšní velmi vysokou kvalitou života - v indexu kvality života z roku 2005 obdržel 1. místo[13] – a umístil se na šestém místě v světovém indexu míru (2012)[14][15]. Irsko je také velmi dobře hodnoceno za vzdělávací systém, politickou svobodu a lidská práva, svobodu tisku a ekonomickou svobodu. V roce 2012 se Irsko nacházelo na 170. (osmém místě odzadu) v indexu zhroucených států.[16]

Irsko je členem Evropské unie a OSN a zakládajícím členem OECD a Rady Evropy. Irská neutrální politika znamená, že není členem NATO, přestože se podílí na mírových operacích OSN.

Etymologie

Původ označení Éire a tím pádem i Ireland je značně nejasný.[17][18] Výklady původu názvu starými irskými legendami však jsou pro etymologický výzkum takřka bezcenné.[18] Navzdory nejasnostem je nade všechny pochybnosti, že se jedná o název velmi starobylý. Již v geografických zdrojích starověkého Řecka z 5. století př. n. l., se objevuje název Ierne.[17] Ptolemaiova mapa světa přibližně z roku 150 n. l. má pro Irsko označení Iouernia, kterýžto název byl do latiny transliterován jako Iuverna.[17][19] V Caesarově díle se pak už nachází název Hibernia, jenž pravděpodobně vznikl kontaminací původního označení a latinského slova hibernus, který znamená česky chladný, zimní.[17][19] V rané irské literatuře se pak objevuje staroirský termín Ériu, ze kterého se vyvinul již zmíněný současný název Éire.[17][19] Z tohoto základu se přidáním germánské koncovky -land, charakteristické pro pojmenování země, vytvořil současný anglický název Ireland. V jazycích příbuzných irštině, velštině a bretonštině se používaly pro označení Irska tvary Ywerddon, Iwerdon a Iverdon,[18] vycházející z protokeltského *ɸīwerjō. V současné době se pak jedná o tvar velšský Iwerddon a bretonský Iwerzhon; dále také kornsky Iwerdhon.

V irské mytologii byl Ériu jedním z božských eponymů pro Irsko, společně s eponymy Banba a Fódla.[17]

Dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Irska.

Nejstarší doklady přítomnosti mezolitických lovců a sběračů v severovýchodní části ostrova pocházejí ze 6. tisíciletí př. n. l. Na sklonku 5. tisíciletí př. n. l. se do Irska rozšířilo zemědělství. Neolitičtí zemědělci po sobě zanechali působivé megalitické mohyly, jako například Newgrange v hrabství Meath (okolo 3200 př. n. l.). Kolem roku 2500 př. n. l. počíná v Irsku doba bronzová. Zejména na jihozápadě země se na mnoha místech našly pozůstatky těžby mědi. V době železné do Irska přišli Keltové.

Již velmi brzy, v 5. století, do Irska proniklo křesťanství. Rozhodující úloha v pokojné christianizaci Irska je připisována svatému Patrikovi, prvnímu irskému biskupovi, který v zemi působil po roce 432. Irsko se v 7. a 8. století stalo významným centrem latinské vzdělanosti a řada Irů působila na kontinentě jako misionáři.

Od roku 795 začali do Irska podnikat nájezdy Vikingové, kteří drancovali a odváželi vše cenné do své domoviny. Většina dodnes dochovaných zlatých irských ozdob pochází z vykopávek vikingských hrobů v Norsku. Vikingové založili na irském pobřeží řadu osad, z nichž se vyvinula významná města (Dublin, Wexford, Waterford, Cork, Limerick). Roku 1014 irský velekrál Brian Bóruma dokázal rozhodným způsobem Vikingy porazit, ale sjednotitelem ostrova se nestal, neboť v rozhodující bitvě u Clontarfu padl. Irsko bylo rozdrobeno na malá, vzájemně bojující království, až do 12. století.

Irští Gaelové v 16. století

Roku 1166 vládce východoirského státečku Leinster, král Diarmuid Mac Murchada, požádal o pomoc v jednom z lokálních bojů anglického krále Jindřicha II. Ten vyslal vojsko vedené normanským družiníkem Richardem FitzGilbertem de Clare, který rychle vojensky uspěl a oženil se s Diarmuidovou dcerou. Po Dairmuidově smrti Jindřich II. usoudil, že má od toho momentu na Irsko nárok a udělil ho jako léno svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu králi Janu Bezzemkovi. Od té doby bylo Irsko jako takzvané Panství Irské (Lordship of Ireland) pod svrchovaností anglických králů.

Do Irska začali proudit přistěhovalci z Anglie a Skotska, ale většinou přijímali irský jazyk a zvyky. Anglizace se omezila jen na Dublin a okolí, a to přesto, že Angličané tzv. Kilkennyskými výnosy (The Statutes of Kilkenny) z roku 1366 zakázali tradiční irské oděvy, irštinu i smíšená manželství, na což ihned reagovalo první z řady protianglických povstání.

Napětí mezi Angličany a Iry vzrostlo, když v 16. století přibyl spor náboženský - Jindřich VIII. vypověděl poslušnost Římu a postavil se do čela národní, anglikánské církve. To však nenašlo v Irsku většinový ohlas. Byla sice po anglickém vzoru ustavena státní církev (Church of Ireland), naprostá většina Irů však setrvala u římskokatolického vyznání. Angličtí panovníci, kteří se obávali, že jejich nepřátelé (zejména Španělsko) využijí Irska jako pátou kolonu, zesílili snahy o podmanění země. Proti oklešťování svých starých práv povstala v 90. letech 16. století ulsterská šlechta pod vedením Hugha O'Neilla, hraběte z Tyrone. Na pomoc přišli Španělé, ale roku 1601 byli povstalci u Kinsale poraženi. Roku 1607 šlechtická opozice odešla do exilu, což byla pro Irsko tvrdá rána. Ztratilo velkou část své elity a na zkonfiskovanou půdu anglická vláda systematicky usazovala protestantské kolonisty z Anglie a Skotska, čímž se společnost rozštěpila.

Roku 1641 vypuklo v Ulsteru další povstání, proti anglickému revolučnímu parlamentu. Povstalci vytvořili tzv. Irskou katolickou konfederaci se sídlem v Kilkenny. Roku 1649 se v Irsku vylodil Oliver Cromwell a během tří let Konfederaci rozdrtil. Krutost a masakry Cromwellových vojáků zanechaly hluboké stopy v irské kolektivní paměti a folklóru. Katolická šlechta po povstání přišla o svá panství, která připadla protestantům. Nedocházelo však již ke kolonizaci. Po obnově monarchie za Karla II. sice proběhly některé restituce, ale z politických důvodů Karel většinu půdy novým protestantským majitelům ponechal.

Nástěnná malba v Belfastu připomínající Velký irský hladomor

Další tvrdá rána dopadla na irské katolíky roku 1689, kdy se poslední irští šlechtici postavili ve „válce dvou králů“ za svrženého katolického krále Anglie Jakuba II. v boji s jeho synovcem a zetěm, protestantem Vilémem III. Oranžským. Prohráli a roku 1691 následovala další emigrační vlna (zvaná někdy „odlet divokých hus“). Roku 1695 byli katolíci v Irsku zbaveni všech politických a některých majetkových práv. Nesměli volit ani být voleni do parlamentu, nebo zastávat vyšší posty v armádě. 75 % irského obyvatelstva se tak ocitlo v postavení nižší kasty. Kvůli obavám z revolučních nálad byl navíc v roce 1800 rozpuštěn irský parlament, poslední ostrůvek irské svrchovanosti. Národní katastrofa byla dovršena v letech 1845 – 1851, kdy bez jakéhokoli zájmu londýnských úřadů Velký irský hladomor zahubil, nebo vyhnal do emigrace polovinu irského obyvatelstva. Počet obyvatel se během pár let snížil z 8 na 4,4 milionu.

O velikonočním týdnu v roce 1916 vypuklo v Irsku republikánské povstání, tzv. velikonoční. Povstání bylo organizováno irským republikánským bratrstvem (Irish Republican Brotherhood) a trvalo od 24. dubna do 30. dubna. Členové organizace irští dobrovolníci (Irish Volunteers), kteří byli vedeni učitelem a advokátem Patrickem Pearsem a doplněni menší irskou občanskou armádou (Irish Citizen Army) vedenou Jamesem Connollym, společně s 200 členy ženské ligy (Cumann na mBan) obsadili klíčové pozice v Dublinu a vyhlásili republiku a nezávislost na Británii. Povstání bylo potlačeno po šesti dnech bojů a jeho vůdci byli válečným soudem odsouzeni k smrti a popraveni.

V lednu 1919 členové Sinn Féin založili nezávislý parlament a vyhlásili Irskou republiku. Britská vláda odmítla akceptovat nově vyhlášený stát, což vedlo k Irské válce za nezávislost. Irové zvítězili a 6. prosince 1921 celý Irský ostrov vystoupil ze Spojeného království Velké Británie a Irska a byl založen Irský svobodný stát. Nicméně hned další den se parlament Severního Irska, kde byli ve většině protestanti, podepsal pod angloirskou dohodu a připojil zpět severní část ostrova ke Spojenému království. Tato událost je známá jako rozdělení Irska. Irský svobodný stát zanikl v den, kdy bylo formálně založeno Irsko – tedy 29. prosince 1937.

V roce 1973 se Irsko připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii).[20]

Geografie

Související informace naleznete také v článku Irsko (ostrov).
Satelitní pohled na Irsko
Pastviny v hrabství Cork
Pohled na okolí Killarney v hrabství Kerry

Irský ostrov je s rozlohou 70 273 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantského oceánu na západě, Keltského moře na jihovýchodě a Irského moře na východě. Irsko používá GMT (UTC), v Irsku označovaný jako Ireland Standard Time (IST).[1] Stejně jako ve všech zemích EU zde letní čas začíná poslední březnovou neděli v 1.00 UTC a končí poslední říjnovou neděli v 2.00 UTC. Čas se pak posouvá na UTC+1.[1]

Povrch

Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohil (1041 m n. m., Carrán Tuathail Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku.

Vodstvo

Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku „Smaragdový ostrov“ díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti.

Příroda

Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15 % území pokrývají rašeliniště a 5 % rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi – to je vysvětleno legendou, podle které je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.

Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádhernými výhledy.

Klima

Podrobnější informace naleznete v článku Podnebí Irska.
Aranské ostrovy na západním pobřeží Irska

Hlavní vliv na podnebí v Irsku má Atlantský oceán s teplým Severoatlantským proudem.[21] Díky tomu panuje v Irsku podle Köppenovy klasifikace podnebí mírné oceánické podnebí – klasifikace Cfb.[22] To znamená, že výkyvy teplot v Irsku nejsou tak vysoké, jako v jiných oblastech se srovnatelnou zeměpisnou šířkou. Mořský vliv na teploty je nejsilnější na západním pobřeží, směrem do vnitrozemí se pak snižuje.[21] Převládají zde teplá léta a mírné zimy.

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9 °C.[23] V lednu dosahuje přibližně 5 °C a v červenci stoupá k 15 °C.

Roční úhrn srážek se zde pohybuje od 800 do 2800 mm.[21] Nejvíce prší na severozápadě, západě a jihozápadě – na návětrné straně ostrova. Nejvíce srážek spadne v zimě, zatímco nejméně se jich vyskytuje na začátku léta.[21] Sníh je v Irsku velmi neobvyklý. Silné sněžení však může způsobit potíže v dopravě či poškození přenosové soustavy.[23] Pokud se však sníh objeví, bývá to nejčastěji v období od listopadu do dubna, obzvláště pak v lednu a únoru; výjimečně byl sníh zaznamenán i v září a květnu.[24] Průměrná doba se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 5 dní na jihozápadě do 24 dní na severu země. Typická délka trvání sněhové pokrývky hlubší než 1 cm, ač se rok od roku liší, se pohybuje od jednoho do dvou dnů v pobřežních oblastech, kdežto ve vnitrozemí to může být až 10 dní; nejdelší sněhovou pokrývku pak zaznamenávají Wicklow Mountains – až 30 dní.[24]

Průměrná doba slunečního svitu je v Irsku 3,25–3,75 hodin denně, zatímco celoroční doba se pohybuje mezi 1400 a 1700 hodinami.[25] To znamená, že více jak polovinu roku je nad Irskem zatažená obloha – kvůli již zmíněnému vlivu Atlantského oceánu a přidružených tlakových níží.[25] Nejslunečnějšími měsíci jsou květen a červen s průměrným denním slunečním svitem mezi 5 a 6,5 hodinami.[25] Nejvíce slunečního svitu dopadá v jihovýchodní části země (až 7 hodin).[25] Nejméně slunečního svitu naopak na Irsko dopadá v prosinci, hodnoty se pohybují od hodiny na severu po 2 hodiny na jihovýchodě.[25]

Politika

Prezident Michael D. Higgins

Irsko je unitární parlamentní republika. Dvoukomorový parlament se nazývá Oireachtas, horní komorou je senát – Seanad Éireann a dolní komorou je poslanecká sněmovna – Dáil Éireann. Zatímco senát má 60 členů, sněmovna má 166 členů. Sídlem parlamentu je Leinster House v Dublinu.

Předseda vlády se nazývá Taoiseach, je jmenován prezidentem na návrh Dáilu. Současným Taoiseachem je Leo Varadkar ze strany Fine Gael.

V čele státu stojí prezident (irsky Uachtarán na hÉireann), volený na sedmileté funkční období – může být zvolen na maximálně dvě období. Funkce prezidenta je spíše reprezentativní. Současným prezidentem je od roku 2011 Michael D. Higgins.

Administrativní dělení

Administrativní dělení Irska na hrabství
Podrobnější informace naleznete v článcích Administrativní dělení Irska, Irské provincie a Irská hrabství.

Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provincií – Connacht (irsky Connachta), Leinster (irsky Laighin), Munster (irsky an Mhumhain) a Ulster (irsky Uladh), dříve též existovala provincie Meath (irsky an Mhí) – tzv. Střední království. Provincie se dále dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby britské správy. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku. Jsou to:

Zvláštní samosprávné postavení mají města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford. Zbytek hrabství Dublin je rozdělen na Dún Laoghaire – Rathdown, Fingal a Jižní Dublin. Hrabství Tipperary se dříve dělilo na Severní a Jižní Tipperary, v současné době je celistvé.

Kód popisující jednotlivá hrabství je ISO 3166-2:IE. Pro každé hrabství má tvar IE-AA, kde AA je jedno- či dvoupísmenná zkratka hrabství.

Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Irska.

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5 % HDP. Jen pro srovnání: služby 49 % a průmysl 46 %. Pokud jde o těžbu surovin, v Irsku se těží v prvé řadě olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský (například Guinness je šestým největším pivovarem na světě). Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.

Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí, ovčí vlna je vyvážena do jiných zemí. Dále se také pěstují brambory.

Obyvatelstvo

Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Irska.
Obyvatelé Dublinu slaví Den svatého Patrika

Genetické výzkumy ukazují, že první osadníci Irska migrovali z Pyrenejského poloostrova během konce doby ledové. Po mezolitu přinesli migranti z neolitu a doby bronzové do Irska keltskou kulturu a jazyky. Kultura se rozšiřovala po ostrově a gaelské tradice se staly v Irsku převládající. Dnes mají Irové převážně gaelský původ, a přestože část populace je norského, anglonormanského, anglického, skotského, francouzského a velšského původu, tyto skupiny netvoří výrazné menšiny. Gaelská kultura a jazyky tvoří významnou část národní identity. Ve Spojeném království jsou irští kočovníci („Travellers“) etnická menšina, politicky spojeni s pevninskými romskými a cikánskými skupinami, ale v Irsku ne – tam jsou klasifikováni jako „sociální skupina“.

Irsko má nejrychleji rostoucí (do počtu) populaci v Evropě. Růst v roce 2006 byl 2,5 %, třetí rok bez přerušení byl větší než 2 %. Tak rychlý růst může být přičten klesající úmrtnosti, zvyšující se porodnosti, vysoké imigraci – imigranti nyní tvoří přibližně 10 % irské populace.

Jazyky

Na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis.
Nenárodní skupiny v Irsku v roce 2006, které mají více než 10 000 příslušníků. Neevropské skupiny jsou zobrazeny odděleně

Oficiální jazyky v Irsku jsou irština a angličtina, přičemž převládá angličtina. Lidí žijících v irsky mluvících komunitách, Gaeltachtech, jsou pouhé desetitisíce. Žijí izolovaní převážně na západním pobřeží. Silniční značky jsou většinou dvojjazyčné, ale v Gaeltachtech jsou pouze irsky. Pouze v angličtině je většina veřejných vyhlášek a tisknutých médií. Většina vládních publikací a formulářů je jak v angličtině, tak v irštině, a občané mohou se státem jednat i v irštině.

Podle sčítání lidu v roce 2006 je 1 656 790 lidí (39 %) v Irsku schopno domluvit se irsky; přestože není dostupný žádný průzkum pro anglicky mluvící, nejspíše jich bude téměř 100 %.

Irská populace se v posledních letech podstatně zvětšuje. Mnoho tohoto populačního růstu může být připisováno imigrantům a vracejícím se Irům (často s dětmi narozenými v cizině), kteří ve velkém počtu emigrovali v dřívějších letech velké nezaměstnanosti. Mimo to je porodnost v Irsku dvakrát větší než úmrtnost, což je ve státech západní Evropy velmi neobvyklé. Přibližně 10 % irského obyvatelstva tvoří obyvatelé cizí národnosti.

V cizině žije více lidí irského původu (desítky milionů) než v samotné zemi. V roce 2013 uvedlo irský původ 33,3 milionů Američanů.[26]

Sčítání lidu 2006

Central Statistics Office publikovala předběžná zjištění z sčítání lidu v roce 2006. Ukazují toto:[27]

  • Celková populace Irska byla 23. dubna 2006 4 234 925 obyvatel, což je o 317 722 (8,1 %) více než v roce 2002.
  • Celkový počet nenárodních obyvatel (občané pocházející z cizí země) v Irsku je 419 733 (okolo 10 %), navíc 1 318 lidí „bez národnosti“ a 44 279 lidí bez uvedené národnosti.
  • Největší počet imigrantů pochází ze Spojeného království (112 548), následováno Polskem (63 267), Litvou (24 628), Nigérií (16 300), Lotyšskem (13 319), USA (12 475), Čínou (11 161) a Německem (10 289).
  • Populace z roku 2006 byla naposledy překonána v roce 1861, kdy v Irsku bylo 4,4 milionů lidí. Nejmenší populace Irska byla zaznamenána v roce 1964 – 2,8 milionů.
  • Všechny provincie Irska zaznamenaly nárůst populace. Populace Leinsteru vzrostla o 8,9 % a populace Munsteru o 6,5 %.

Kultura

James Joyce

Irsko má obrovskou literární tradici. Nejslavnějším Irem vůbec je patrně spisovatel James Joyce, jeden z klíčových představitelů modernismu v literatuře. V těsném závěsu se drží spisovatelé Oscar Wilde, George Bernard Shaw, William Butler Yeats, Samuel Beckett, Jonathan Swift a Laurence Sterne. Všichni jmenovaní patří do světového literárního kánonu. Seamus Heaney získal Nobelovu cenu za literaturu. Klíčovou postavou irského literárního obrození byl John Millington Synge. V éře romantismu se objevil básník Thomas Moore. Oliver Goldsmith proslul v 18. století mravoličným románem Farář wakefieldský. K nejvýznamnějším představitelům irského dramatu patří Isabella Augusta Persse Gregoryová a Richard Brinsley Sheridan. Seán O'Casey psal známá dramata z chudinských čtvrtí. Brendan Behan byl i republikánským politickým aktivistou. Klíčovou literární osobností první poloviny 20. století byl Liam O'Flaherty. Ve druhé polovině 20. století se prosadila Iris Murdochová, nebo Elizabeth Bowenová. Představitelem postmodernismu v literatuře se stal Brian O'Nolan. Britskou Man Bookerovu cenu získali Roddy Doyle, John Banville a Anne Enrightová. British Book Award za celoživotní dílo získala Maeve Binchyová. V současnosti se prosazuje též například Colm Tóibín nebo Cecelia Ahernová. Irové zasáhli ovšem i do oblasti literatury populární. Bram Stoker stvořil slavnou postavu Drákuly. Jako autor literatury pro děti zaujal Eoin Colfer. Klasikem dobrodružné literatury je Thomas Mayne-Reid. Klasickými duchařskými historiemi proslul Sheridan Le Fanu.

Bono Vox z U2

Dosti úspěšní jsou Irové v globální populární hudbě. Bono Vox, lídr a zpěvák skupiny U2, Enya, Sinéad O'Connor, Bob Geldof, skupina Cranberries se zpěvačkou Dolores O'Riordanovou v čele, skupina The Corrs s Andreou Corrovou patří k nejpopulárnějším umělcům světa. Ze slavné chlapecké kapely Boyzone se nakonec nejvíce proslavili Ronan Keating a Stephen Gately. Ve stopách Boyzone jde dnes skupina Westlife. V roce 2014 na sebe světovým hitem Take Me to Church upozornil zpěvák Hozier. Jako rockový kytarista proslul Gary Moore nebo Rory Gallagher. Legendou soulové hudby je Van Morrison. S programem Lord of the Dance sbírá úspěchy tanečník Michael Flatley. Slavným harfeníkem (harfa byla tradičním národním hudebním nástrojem a je i v irském státním znaku) 18. století byl Turlough O'Carolan. V oblasti vážné hudby se nejvíce prosadili John Field a Charles Villiers Stanford.

Významným moderním malířem a představitelem tzv. nové figurace je Francis Bacon. Architekt Kevin Roche získal prestižní Pritzkerovu cenu, v roce 2020 se stejného ocenění dostalo architektkám Yvonne Farrellové a Shelley McNamarové.[28] James Hoban je autorem architektonického návrhu Bílého domu ve Washingtonu. Eileen Grayová byla průkopnicí modernismu v architektuře. K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří Dublinský zámek, sídlo irské vlády, středověké hrady Rock of Cashel a Blarney. Katedrála svatého Patrika v Dublinu je největším kostelem v Irsku. Druhou dublinskou katedrálou je katedrála svaté trojice. Na Seznam světového dědictví UNESCO byly zapsány pozůstatky kláštera na ostrově Skellig Michael a neolitická mohyla Newgrange.

Držitelem Oscara je režisér Neil Jordan. Shakespearovskými adaptacemi, ale také například režií superhrdinského snímku Thor proslul Kenneth Branagh. Zlatého medvěda z Berlína má Jim Sheridan. Nejznámějšími herci jsou Pierce Brosnan, Liam Neeson, Peter O'Toole, Richard Harris a Jonathan Rhys Meyers. Ve zlaté éře Hollywoodu zářila Maureen O'Harová. Kultovní série Harry Potter a Hra o trůny proslavily Brendana Gleesona, Fionu Shawovou, Evannu Lynchovou, Michelle Fairleyovou či Aidana Gillena. Nejvýznamnější divadelní scénou v Irsku je Abbey Theatre v Dublinu, první státní divadlo v anglicky mluvících zemích.

Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.

Věda

Chemik Robert Boyle

V Irsku se narodil William Thomson (lord Kelvin), po němž je pojmenována jednotka teploty Kelvin. Robert Boyle je často označován za prvního moderního chemika. Fyzik William Rowan Hamilton jako první popsal kvaterniony. Zakladatelem hydrodynamiky byl George Gabriel Stokes. Stupnice síly větru dodnes nese jméno Francise Beauforta. Hans Sloane založil Britské muzeum. Za Ira lze považovat i Charlese Algernon Parsonse, vynálezce přetlakové parní turbíny. Ve vývoji fyziky sehrál důležitou úlohu George Francis FitzGerald. Astronom Edward Sabine objevil souvislost mezi slunečními skvrnami a kolísáním magnetického pole. Objevitelkou pulsaru byla severoirská astronomka Jocelyn Bellová Burnellová. John Stewart Bell se zabývá kvantovou fyzikou a je autorem Bellova teorému. Nobelovu cenu za fyziku získal Ernest Thomas Sinton Walton, za fyziologii William C. Campbell. Irské občanství získal i fyzik Erwin Schrödinger.

Nejslavnějšími filozofy jsou George Berkeley, Clive Staples Lewis a Edmund Burke. Během tzv. karolinské renesance sehrál velkou roli filozof Jan Scotus Eriugena. Otcem tzv. skotského osvícenství byl filozof Francis Hutcheson. Názorem, že v Bibli není nic mystického a křesťanství může být plně racionální, proslul protestantský filozof John Toland. Nejvýznamnějším irským ekonomem byl Francis Ysidro Edgeworth.

Sport

Croke Park, svatostánek galských sportů

K nejpopulárnějším sportům patří fotbal a rugby. Nejslavnějším (severo)irským fotbalistou byl George Best, držitel Zlatého míče z roku 1968. Jak fotbalisté, tak ragbisté došli na světových šampionátech nejdál do čtvrtfinále.

Specifická je v Irsku obliba tzv. galských sportů, které se popularitou vyrovnají fotbalu a rugby. Jde především o hurling (irsky iománaíocht nebo iomáint). Ten je považován za národní sport.[29] Jde o míčovou hru s pálkami. Každoroční finále šampionátu v dublinském Croke Parku je vždy dlouho dopředu vyprodané (kapacita stadionu je 82 000 diváků) a prožívá ho celá země. Verze tohoto sportu pro ženy se nazývá camogie (camógaíocht). Druhým nejpopulárnějším galským sportem je galský fotbal. Je to jakási kombinace fotbalu a rugby.[30] Navzdory značné pozornosti veřejnosti, galské sporty pěstují pravidlo amatérismu všech hráčů.

Dalším na kontinentě poměrně neobvyklým, v Irsku však mimořádně populárním sportem jsou chrtí dostihy. Také koňské dostihy jsou oblíbené, podobně jako na jiných britských ostrovech.

Irsko získalo devět zlatých olympijských medailí. Tři z nich má na svém kontě plavkyně Michelle Smithová, všechny získala na olympiádě v Atlantě roku 1996. Mezi válkami získal dvě zlaté kladivář Patrick O’Callaghan. Zbylé zlaté zařídili překážkář Bob Tisdall, běžec na středních tratích Ron Delany a boxeři Michael Carruth a Katie Taylorová. Navzdory tomu, že Irsko leží na severu Evropy, zimní sporty se v něm příliš nepěstují a irské výpravy na zimní olympijské hry jsou vždy málo početné. Vůbec první vyrazila až roku 1992.

Cyklista Stephen Roche vyhrál Tour de France i Giro d'Italia, Sean Kelly Vueltu.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Před rokem 2002, než bylo zavedeno euro, Irsko používalo jako svou měnu irskou libru. Euro však bylo účtovací měnou již od roku 1999.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Republic of Ireland na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c TimeTemperature.com. Ireland Time Zone – Ireland Current Time – Daylight Saving Time [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. ↑ Central Statistics Office. Census of population 2016 Preliminary results [online]. 2016-07-14 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. ↑ Human Development Reports. Human Development Index and its components [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. ↑ Irsko vede nejmladší premiér v historii. Gay indického původu Leo Varadkar. Seznam zprávy [online]. 2017-06-14 [cit. 2017-06-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Základní informace o teritoriu [online]. MZV ČR [cit. 2011-12-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ústava Irska článek č. 4 ze dne 1. července 1937. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.
  8. ↑ Zákon č. 22/1948 ze dne 21. prosince 1948, The Republic of Ireland Act, 1948, § 2. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.
  9. ↑ http://databank.worldbank.org/ddp/home.do?Step=12&id=4&CNO=2
  10. ↑ http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/weodata/index.aspx
  11. ↑ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
  12. ↑ a b Ruaridh Nicoll. End of the road. The Guardian [online]. 2009-05-10 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  13. ↑ The Economist. The Economist Intelligence Unit’s quality-of-life index [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  14. ↑ Institute for Economics and Peace. 2012 Global Peace Index [online]. 2012-06-12 [cit. 2012-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-13. (angličtina) 
  15. ↑ Institute for Economics and Peace. 2012 Global Peace Index Fact Sheet [online]. 2012-06-12 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  16. ↑ The Fund for Peace. The Failed States Index 2012 Interactive Grid [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  17. ↑ a b c d e f Ireland-information.com. The National Flag, Arms and Anthem [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (angličtina) 
  18. ↑ a b c Library Ireland. Some Puzzles and Cautions in Interpreting Irish Local Names [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online. (angličtina) 
  19. ↑ a b c Proud2BeIrish.com. The Official Name of Ireland (Origin) [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online. (angličtina) 
  20. ↑ MOODY, Theodore W.; MARTIN, Francis X. Dějiny Irska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. 419 s. ISBN 80-7106-151-4. 
  21. ↑ a b c d Met Éireann. Climate of Ireland [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-15. (angličtina) 
  22. ↑ WeatherOnline. Ireland [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (angličtina) 
  23. ↑ a b Met Éireann. Climate of Ireland [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (angličtina) 
  24. ↑ a b Met Éireann. Snowfall in Ireland [online]. 2012-11 [cit. 2013-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-21. (angličtina) 
  25. ↑ a b c d e Met Éireann. Sunshine in Ireland [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné online. (angličtina) 
  26. ↑ Selected Social Characteristics in the United States (DP02): 2013 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2014-12-11]. Dostupné online. 
  27. ↑ Výsledky sčítání lidu z roku 2006 (PDF)
  28. ↑ Prestižní Pritzkerovu architektonickou cenu dostaly Irky. Echo24 [online]. 4. 3. 2020 [cit. 7.3.2020]. Dostupné online. 
  29. ↑ Hurling je pro Iry víc než jen národní sport. Je to historický symbol a nehraje se pro peníze. Radiožurnál. 2016-08-31. Dostupné online [cit. 2018-11-15]. 
  30. ↑ Prague Hibernians Gaelic Football Club. praha.mkc.cz [online]. [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • FRANK, Jan. Irsko. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-294-5. 
  • MARTIN, F. X; MOODY, T. W, a kol. Dějiny Irska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-656-7. 

Související články

Externí odkazy

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 9. května 2017, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článků • Nápověda
Státy a území v Evropě
Suverénní státy
Státy bez plného uznání
Závislá území
Dánsko
Spojené království
Zvláštní oblasti vnitřní suverenity
Finsko
Norsko
Spojené království
  • 1 Oceánské ostrovy v blízkosti Evropy jsou obvykle zařazeny ke kontinentu, i když se nenacházejí na jeho kontinentálním šelfu.
  • 2 Některé země zcela mimo konvenční geografické hranice Evropy jsou běžně spojovány s kontinentem kvůli etnologickým vazbám.
  • 3 Stát leží větší částí v Asii.
Členské státy Evropské unie
Irsko
Administrativní dělení – Irské provincie • Irská hrabství (hlavní města)
Connacht
Munster
Leinster
Ulster
Antrim * • Armagh * • Cavan • Fermanagh * • Londonderry (Derry) * • Donegal • Down * • Monaghan • Tyrone *
* značí hrabství v Severním Irsku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Irsko&oldid=18597324“