Oliver Goldsmith

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oliver Goldsmith
Oliver Goldsmith by Sir Joshua Reynolds.jpg
Narození10. listopadu 1728
Elphin
Úmrtí4. dubna 1774 (ve věku 45 let)
Londýn
Příčina úmrtíselhání ledvin
Místo pohřbeníTemplářský kostel v Londýně
Povoláníprozaik, básník, dramatik
Národnostirská
Alma materTrinity College v Dublinu, Edinburská univerzita
Obdobípreromantismus
Významná dílaFarář Wakefieldský
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oliver Goldsmith (10. listopadu 1728, Elphin, Roscommon, Irsko4. dubna 1774, Londýn) byl anglický preromantický prozaik, básník a dramatik irského původu.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem venkovského duchovního. Roku 1744 začal studovat na Trinity College v Dublinu, kde s problémy (byl vyloučen, utekl ze studií pro neshody se svým učitelem atp.) získal roku 1749 titul bakaláře umění. Ke kněžskému studiu, což bylo přání jeho otce, nebyl přijat. Vydal se Skotska, kde studoval medicínu na Edinburské univerzitě, pak odjel do Evropy a pokračoval ve studiu na Univerzitě v Leidenu. Studia nedokončil a vydal se na pěší cestu po Francii, Švýcarsku a Itálii.[1]

Roku 1756 se vrátil prakticky bez prostředků do Londýna. Živil se různým způsobem, byl asistentem v lékárně, pomocným učitelem a také působil jako lékař, protože nějak získal titul doktora medicíny.[2] Byl neustále zadlužen a závislý na hazardních hrách. Pracoval rovněž jako námezdní literát (například pro časopisy Monthly Review nebo The Public Ledger). Jako autor na sebe upozornil poprvé roku 1759 pojednáním An Enquiry Into the Present State of Polite Learning in Europe (Zkoumání současného stavu humanitní vzdělanosti v Evropě) o úpadku kultury. V tom samém roce vydal ve svém krátce existujícím časopise The Bee (Včela) své eseje a črty a roku 1762 satirické dílo Citizen of the World (Světoobčan).[3]

Schůzka literárního klubu, zleva Boswell, Johnson, Reynolds, Garrick, Burke, Paoli, Burney, Warton a Goldsmith
Oliver Goldsmith
Deska v Templářském kostele v Londýně, kde byl Oliver Goldsmith pohřben
Socha Olivera Goldsmitha v Trinity College v Dublinu
The Vicar of Wakefield, faksimile prvního vydání
The Deserted Village, první vydání

Roku 1761 se seznámil s předním představitelem londýnské kulturní scény Samuelem Johnsonem, který rozpoznal jeho talent. Stal se členem jeho literárního klubu (šlo o dining club), který Johnson založil roku 1764 společně s malířem Joshuou Reynoldsem a filosofem Edmundem Burkem. Jeho prostřednictví se seznámil se sirem Georgem Savilem, který pro něj zařídil práci na gymnáziu v Thornhillu. Johnson jej rovněž zachránil před zatčením pro dluhy, protože od něj odkoupil za značnou sumu rukopis jeho nejvýznamnějšího díla, románu Farář wakefieldský (1766, The Vicar of Wakefield), stojícího na počátku tradice novověkého rodinného románu.[1][3]

Goldsmith vládl obratným slohem, vzletným i rozmarným stylem a dokázal mistrným způsobem zachytit záchvěvy lidského ducha. Kromě umělecké prózy psal také básně, divadelní hry, životopisy významných osobností i historická díla. Jeho předčasná smrt v roce 1774 mohla být částečně způsobena jeho vlastní chybnou diagnózou infekce ledvin. Pohřben byl v Templářském kostele (Temple Church) v Londýně.[3][4]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • An Enquiry Into the Present State of Polite Learning in Europe (1759, Zkoumání současného stavu humanitní vzdělanosti v Evropě), pojednání o úpadku kultury, vadách vzdělávacího systému a o pravidlech omezujících uměleckou tvorbu.
  • The Life o Voltaire (1761, Život Voltairův).
  • Citizien of the World (1762, Světoobčan), sbírka dopisů smyšleného čínského návštěvníka Anglie jménem Lien Čchi, které obsahují satirický pohled na Londýn, jeho kulturu, zvyky a osobnosti. Dopisy, ovlivněné Montesquieuovými Perskými listy, nejprve od roku 1760 vycházely v časopise The Public Ledger a pak byly vydány knižně.
  • The Life of Richard Nash (1762, Život Richarda Nashe), biografie oslavovaného dandyho a ceremoniáře v lázeňském městě Bath, který představoval vůdčí hlas v britské módě v 18. století.
  • The Traveller; or, a Prospect of Society (1764, Cestovatel aneb Pohled na společnost), filosofická báseň, ke které získal materiál na svých cestách po Evropě a díky které autor získal pověst básníka. Její hrdina z alpských výšin porovnává politické a sociální poměry v evropských zemích a hodnotí příčiny štěstí i neštěstí jednotlivých národů.
  • The Hermit, or Edwin and Angelina (1765, Poustevník aneb Edwin a Angelína), balada o mladém muži, který se z nešťastné lásky stane poustevníkem, ale nakonec se s milovanou dívkou setká a již se od sebe do smrti neodloučí.
  • Essays (1765, Eseje), vydání esejů vyšlých v časopise Včela.
  • The Vicar of Wakefield (1766, Farář wakefieldský), román, stojící na počátku tradice novověkého rodinného románu, je považován za autorovo mistrovské dílo. Jeho hlavním hrdinou je prostý skromný kněz obdařený ušlechtilými vlastnostmi, který je s rodinou pronásledován nezaviněnými neštěstími. Zpočátku idylický obraz života na anglickém venkově se tak postupně mění v kritický pohled na tehdejší krutou, sobeckou společnost lhostejnou k člověku a jeho utrpení. Česky vyšlo i pod názvem Kazatel Wakefieldský nebo Vikář Wakefieldský,
  • The Good-Natur'd Man (1768, Dobrák), komedie, jejíž hlavní hrdina, dobrosrdečný pan Honeywood, se dostává do velkých problémů pro svou přílišnou důvěřivost k vysoce postavenému darebákovi.
  • The History of Rome (1769, Dějiny Říma).
  • The Deserted Village (1770, Opuštěná vesnice), elegie reagující na vylidňování anglického venkova zaviněné scelováním pozemků a vyháněním drobných zemědělců a zobrazující přepych velkostatkářů, bezútěšnost opuštěných chalup a vznik ohavných chudinských brlohů ve velkoměstech.
  • The History of England, from the Earliest Times to the Death of George II. (1771, Dějiny Anglie od nejstarších dob po smrt Jiřího II.)
  • She Stoops to Conquer, or Mistakes of a Night (1773, Pokořila se, aby si ho podrobila aneb Omyly noci, česky jako Omyly jedné noci), úspěšná komedie, ve které si jeden mladík splete venkovský dům svého budoucího tchána s hostincem a dívku, se kterou se má oženit, se služebnou, do které se zamiluje.
  • A History of the Earth and Animated Nature (1774, Dějiny Země a živé přírody)
  • Retaliation (1774, Odplata), nedokončená báseň obsahující řadu epitafů na autorovy současníky.
Ilustrace ke Goldsmithovým dílům

Filmové a televizní adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • The Vicar of Wakefield (1910, Farář wakefieldský), americký němý film, režie Theodore Marston.
  • The Vicar of Wakefield (1912, Farář wakefieldský), britský němý film, režie Frank Powell.
  • The Vicar of Wakefield (1913, Farář wakefieldský), britský němý film, režie Frank Wilson.
  • She Stoops to Conquer (1914, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský němý film, režie George Loane Tucker.
  • The Vicar of Wakefield (1916, Farář wakefieldský), britský němý film, režie Fred Paul.
  • The Vicar of Wakefield (1917, Farář wakefieldský), americký němý film, režie Ernest C. Warde.
  • She Stoops to Conquer (1923, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský němý film, režie Edwin Greenwood.
  • She Stoops to Conquer (1939, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský film, režie neuvedena.
  • She Stoops to Conquer (1949, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský televizní film, režie neuvedena.)
  • She Stoops to Conquer (1956, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský televizní film, režie Edward Burnham a Dennis Monger.
  • Il vicario di Wakefield (1957, Farář wakefieldský), italský televizní seriál, režie Guglielmo Morandi.
  • Elle s'abaisse pour vaincre (1962, Pokořila se, aby si ho podrobila), francouzský televizní film, režie Etienne Fuselier.
  • Gli equivoci di una notte (1964, Omyly jedné noci), italský televizní film, režie Edmo Fenoglio.
  • Ella si umilia per vincere ovvero Gli equivoci di una notte (1975, Pokořila se, aby si ho podrobila aneb Omyly jedné noci)), italský televizní film, režie Mario Landi.
  • Double Transformation (1995), irský krátký flm založený na Goldsmithových básních, režie Marc-Ivan O'Gorman.
  • She Stoops to Conquer (2003, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský televizní film, režie Robin Lough.
  • She Stoops to Conquer (2008, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský televizní film, režie Tony Britten.
  • She Stoops to Conquer (2012, Pokořila se, aby si ho podrobila), britský film, režie Jamie Lloyd.

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PROCHÁZKA, Martin, STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník anglických spisovatelů. Libri: Praha 2003, druhé doplněné vydání. S. 332-334.
  2. CRAIG, Harding a kol. Dějiny anglické literatury II. Praha: SNKLU 1963, S. 96-99.
  3. a b c Ottův slovník naučný, 10. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1998. S. 262.
  4. Oliver Goldsmith. web.archive.org [online]. 2006-06-23 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-06-23. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]