Miroslav Jindra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Jindra
Narození5. srpna 1929
Praha
Úmrtí27. července 2021 (ve věku 91 let)
Povolánípedagog, překladatel
Národnostčeská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma materUniverzita Karlova
Tématadějiny anglické literatury, americká literatura, kanadská literatura, literární překlad a překlady z angličtiny
Manžel(ka)Alena Jindrová-Špilarová
DětiŠtěpán Jindra (1961)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Jindra (5. srpna 1929, Praha27. července 2021[1]) byl anglista, vysokoškolský pedagog a překladatel z angličtiny.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Maturoval roku 1948 na reálném gymnáziu v Praze, v letech 19481952 vystudoval v učitelském studiu angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1953 získal titul doktora filozofie. V letech 19521964 pracoval jako asistent a pak jako odborný asistent angličtiny na několika vysokoškolských katedrách jazyků a následně do roku 1976 jako lingvistický specialista na anglickou gramatiku v ČSAV. Poté až do odchodu do důchodu v roce 2000 působil jako odborný asistent v Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V důchodu pak ještě několik let pokračoval externě v práci jednak v Ústavu a jednak na Katedře anglistiky Pedagogické fakulty Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.[2]

Odborně se nejprve orientoval na dějiny anglické literatury, brzy se však soustředil na moderní americkou a kanadskou literaturu. Věnoval se také problematice literárního překladu. Kromě překladů anglicky psané beletrie a poezie spolupracoval na učebnicích angličtiny a je rovněž autorem několika desítek doslovů a předmluv k překladům anglicky psané literatury. Řadu let byl členem výboru Obce překladatelů a předsedou poroty Soutěže Jiřího Levého pro začínající překladatele. Je členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Kruhu moderních filologů, Jazykovědného sdružení a České a Slovenské asociace amerikanistů.[2]

Jeho manželkou byla překladatelka Alena Jindrová-Špilarová a jejich syn Štěpán je také překladatelem.[3]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odborné práce[editovat | editovat zdroj]

  • Slovesný vid v moderní angličtině (1952), disertační práce.
  • Učebnice anglického jazyka, dva díly, (Praha: SPN 1953 a 1954), spoluautor.
  • Výbor anglických lékařských textů, (Praha: Univerzita Karlova 1956), společně s Přemyslem Fričem.
  • Angličtina pro mimořádné způsoby studia (Praha: SPN 1960), spoluautor.
  • Výbor anglických přírodovědeckých textů (Praha: SPN 1961).
  • Angličtina pro vysoké školy (Praha: SPN 1961), spoluautor.
  • Angličtina pro pracující (Praha: SPN 1962), spoluautor.
  • Úvod do četby anglických odborných textů (Praha: SPN 1964).
  • Česko-anglická konverzace (Praha: SPN 1965), společně s Ludmilou Kollmannovou a Libuší Bubeníkovou.
  • Bibliografie československé moderní filologie za rok 1964 (Praha: Státní knihovna ČSSR 1966), společně s Jiřím Veselým.
  • Bibliografie československé moderní filologie za rok 1965 (Praha: Státní knihovna ČSSR 1967), společně s Jiřím Veselým.
  • Mluvíte anglicky? = Do you speak English? (Praha: Novinář 1971), spoluautor.
  • Angličtina pro každého (Praha: SPN 1982), spoluautor.
  • Welcome to English (Praha: Trizonia 1990).
  • Dějiny Kanady (Praha: Lidové noviny 2000). společně s Lenkou Rovnou.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Harold Acton: „Darovaný kůň“ (povídka; Odeon – Světová literatura XX, 1975, č. 6)
  • James Agee: Smrt v poušti; Co vyprávěla maminka kráva (2 povídky; Odeon – Světová literatura XVIII, 1973, č. 2).
  • James Aldridge: Kéž bych nezemřel (Praha: SNKLHU 1959), společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou.
  • Kingsley Amis: Jakeův problém (Praha: Odeon 1985).
  • Kingsley Amis: Konečná Praha: Plus 2011).
  • Kingsley Amis: Manuál každodenního pijáka (Praha: Plus 2012), společně s Ivarem Tichým.
  • Katerina Anghelaki-Rookeová: „Když končí den, v těle se stmívá“ (The body grows dark together with the day; výbor z autorčiny poezie, dvojjazyčné vydání; Praha, Festival spisovatelů Praha a Nakladatelství Vlasty Brtníkové 2008; přel. Miroslav Jindra (12 básní) a Hana Žantovská (8 básní))
  • Margaret Atwoodová: Hra na vraha (Praha: BB/art 2004), společně s Viktorem Janišem.
  • Margaret Atwoodová: Dobré kosti Praha: BB/art 2005), společně s Viktorem Janišem.
  • Margaret Atwoodová: Stan Praha: BB/art 2006), společně s Viktorem Janišem.
  • Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe (Praha: Tartaros 2008).
  • William Boyd: Pod hvězdnatou vlajkou (Praha: Svoboda 1992).
  • Paul Brodeur: Po proudu (Praha: Odeon 1977).
  • Robert Browning: Já, rytíř Roland, zdravím Temnou věž, zařazeno do vydání českého překladu románu Stephena Kinga Temná věž (Praha: BETA-Dobrovský 2006).
  • Richard Evelyn Byrd: Sám a sám (Praha: Mladá fronta 1966).
  • Robert Olen Butler: Peklo (Praha: Plus 2011).
  • Truman Capote: Chladnokrevně (Praha: Melantrich 1989).
  • Joseph Campbell: Síla mýtu (Praha: Argo 2016).
  • Chris Cleave: Všem statečným se odpouští (Praha: Plus 2017).
  • Leonard Cohen: Květiny pro Hitlera (Praha: Mladá fronta 2004).
  • Leonard Cohen: Kniha toužení (Praha: Argo 2008).
  • Robin Cook: Toxin (Praha: Reader's Digest Výběr 1999).
  • Jim Corbett: Chrámový tygr (Praha: Mladá fronta 1969).
  • Jacques-Yves Cousteau - Philippe Cousteau: Žralok (Praha: Mladá fronta 1973).
  • Michael Cunningham: Hodiny (Praha: Odeon 2002).
  • Michael Cunningham: Domov na konci světa (Praha: Odeon 2005).
  • Barbara Delinsky: Místo ženy (Praha: Reader's Digest Výběr 1999).
  • Theodore Dreiser: Sestřička Carrie (Praha: SNKLHU 1957), společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou.
  • William Faulkner: Neznámý William Faulkner (překlad vlastního výběru povídek s komentářem). Světová literatura XXIX, 1–6). (č. 1: „Dospívání“, „Nymfolepse“; č. 2: „Don Giovanni“, „Manželka za dva dolary“; č. 3: „Žárlivost“, „Jdi tam, Mojžíši“; č. 4: „Ruka nad vodami“; č. 5: „Chemický omyl“; č. 6: „Odpoledne s krávou“, „V měsíčním svitu“) (Praha: Světová literatura 1984).
  • Francis Scott Fitzgerald: Podivuhodný případ Benjamina Buttona (Praha: Argo 2009).
  • Francis Scott Fitzgerald: Povídky jazzového věku (Praha: Argo 2011), povídky Podivuhodný případ Benjamina Buttona – Sedliny štěstí – Pan Moula – Jemima; společně se Zdeňkem Beranem, Lubomírem Dorůžkou, Alenou Jindrovou-Špilarovou a Zdeňkem Urbánkem.
  • Oliver Goldsmith: Farář wakefieldský (Praha: SNKLHU 1954), společně společně s Alenou Jindrovou-Špilarovou.
  • Janice Grahamová: Plameny lásky (Praha: Reader's Digest Výběr 2000).
  • Joseph Heller: Hlava XXII (Praha: Odeon 1979).
  • Joseph Heller: Nemalujte si to (Praha: BB/art 1999).
  • Joseph Heller: Zavíráme! (Praha: BB/art 1995).
  • Joseph Heller: Neveselá záležitost (Praha: BB/art 11996).
  • Joseph Heller: Yossarian žije dál (Plzeň: Mustang 1996).
  • Joseph Heller: Tehdy a teď (Praha: BB/art 1998).
  • Joseph Heller: Hlava nehlava (Praha: BB/art 2003).
  • Kari Hesthamarová: So long, Marianne (Praha: Mladá fronta 2017).
  • Wendy Holdenová: Narodili se, aby přežili (Praha: Mladá fronta 2016).
  • Howard Jones: Zločin v měnící se společnosti (Praha: Mladá fronta 1967).
  • Elaine Kaganová: Něčí dítě (Praha: Reader's Digest Výběr 2000).
  • Caítlin R. Kiernanová: „Jízda na bílém býkovi“ (povídka; in: Trochu divné kusy 2, Plzeň, Martin Šust & Laser-books 2006)
  • Stephen King: Misery (Praha: Melantrich 1994).
  • Thomas King: „Hra“ (povídka; Odeon – Světová literatura XX, 1975, č. 5)
  • Marsha Kocábová: Ani tady, ani tam (Praha: Nemo 2009)
  • John le Carré: Ruská sekce (Praha: Svoboda 1992).
  • Peter Lovesey: Detektiv v lamé šortkách (Praha: Odeon 1985).
  • Peter Lovesey: Voskové figuriny (Praha: Odeon 1985).
  • Bernard Malamud: Boží milost (Praha: Akropolis 1993).
  • Bernard Malamud: Nájemníci (Praha: BB/art 1997).
  • Bernard Malamud: Pták židák – sebrané povídky (Praha, Rybka Publishers 1999), spolupřekladatel (povídky „Příměří“, „Benefice“, „Stálý zákazník“, „Vězení“, „Přiznání k vraždě“, „Rajtky“, „Dívka mých snů“, „Čtení na léto“).
  • Robert McCrum: V tajném státě (Praha: Svoboda 1985).
  • Farley Mowat: Polární vášeň (Praha: Odeon 1973).
  • John Nichol: Stinger (Praha: Reader's Digest Výběr 2001).
  • Avatár Prabhu (Richard Crasta): Vrať se, ó Kámasútro (Praha: Nakladatelství Faun 2003).
  • Douglas PrestonLincoln Child: Poklad (Praha: Reader's Digest Výběr 2000).
  • Anthony Reynolds: Leonard Cohen – pozoruhodný život (Praha: Mladá fronta 2012), společně s Klárou Kolinskou.
  • Luke Rheinhart: Kostkař, aneb, Náhoda je život (Praha: DITA 1985).
  • Philip Roth: Jako každý člověk (Praha: Mladá fronta 2009).
  • Robert Ruark: Medojedky (Praha: Odeon 1973).
  • Joanna Russová: „Duše“ (povídka, in: Locus – To nejlepší z fantasy a science fiction, Plzeň: Laser-books 2007)
  • William Gilmore Sims: Major Singleton (Praha: Melantrich 1987).
  • Giles Smith: „Poslední přání“ (povídka; in: Rozhovory s andělem, Praha, BB/art 2001)
  • Charles Percy Snow: Cesty moudrosti (Praha: Odeon 1978).
  • Nicholas Sparks: Zápisník jedné lásky (Praha: Reader's Digest Výběr 1999).
  • Tom Stoppard: Lord Malquist a pan Moon (Praha: Světová literatura XIV, 5–6, 1969).
  • Karina Summer-Smithová: „Všechno jednou skončí“ (povídka; in: Trochu divné kusy 3, Praha, Martin Šust & Laser-books 3, Plzeň 2007)
  • Walter Tevis: Zpěv drozda (Praha: Svoboda 1986).
  • John Updike: Králík se vrací (Praha-Litomyšl: Paseka 2007).
  • John Updike: Čekání (povídka; Odeon – Světová literatura XIII, 1968, č. 6)
  • John Updike: Tátovy slzy (Praha-Litomyšl: Paseka 2014)
  • Gore Vidal: Skandální život Aarona Burra (Praha: Odeon 1990).
  • Gore Vidal: Amerika (Praha: DITA 1993).
  • Kurt Vonnegut: Matka noc (Praha: Argo 2008).
  • Derek Walcott: Hostina života (Praha: Nakladatelství Vlasty Brtníkové 2010).
  • Edward Lewis Wallant: Nájemníci pana Moonblooma (Praha: Plus 2014).
  • Douglas Warner: Smrt v horkém větru (Praha: Melantrich 1985).
  • James Webb: Císařův generál (Praha, Knižní klub 2002).
  • Fay Weldonová: Život a lásky jedné ďáblice (Praha: DITA 1993).
  • Tom Wicker: V aréně se lvy (Praha: Svoboda 1981).
  • Keith Willey: Lovci na Aligátoří řece (Praha: Mladá fronta 1969).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 – Tvůrčí odměna za překlad knihy Josepha Hellera Zavíráme!.
  • 2002 – Tvůrčí odměna za překlad knihy Michaela Cunninghama Hodiny.
  • 2004 – Výroční cena nakladatelství Mladá fronta za překlad knihy Leonarda Cohena Květiny pro Hitlera.
  • 2007 – Tvůrčí odměna za překlad knihy Johna Updikeho Králík se vrací.
  • 2009 – Státní cena za překladatelské dílo
  • 2014 – Uvedení do Síně slávy Obce překladatelů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zemřel překladatel Miroslav Jindra. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-07-29 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 
  2. a b c Miroslav Jindra – Obec překladatelů
  3. Štěpán Jindra – Obec překladatelů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]