Miroslav Jindra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miroslav Jindra
Narození 5. srpna 1929
Praha
Povolání pedagog, překladatel
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Alma mater Univerzita Karlova
Manžel(ka) Alena Jindrová-Špilarová
Děti Štěpán Jindra (1961)
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Jindra (* 5. srpna 1929, Praha) je anglista, vysokoškolský pedagog a překladatel z angličtiny.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Maturoval roku 1948 na reálném gymnáziu v Praze, v letech 1948-1952 vystudoval v učitelském studiu angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1953 získal titul doktora filozofie. V letech 1952-1964 pracoval jako asistent a pak jako odborný asistent angličtiny na několika vysokoškolských katedrách jazyků a následně do roku 1976 jako lingvistický specialista na anglickou gramatiku v ČSAV. Poté až do odchodu do důchodu v roce 2000 působil jako odborný asistent v Ústavu anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V důchodu pak ještě několik let pokračoval externě v práci jednak v Ústavu a jednak na Katedře anglistiky Pedagogické fakulty Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.[1]

Odborně se nejprve orientoval na dějiny anglické literatury, brzy se však soustředil na moderní americkou a kanadskou literaturu. Věnoval se také problematice literárního překladu. Kromě překladů anglicky psané beletrie a poezie spolupracoval na učebnicích angličtiny a je rovněž autorem několika desítek doslovů a předmluv k překladům anglicky psané literatury. Řadu let byl členem výboru Obce překladatelů a předsedou poroty Soutěže Jiřího Levého pro začínající překladatele. Je členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu, Kruhu moderních filologů, Jazykovědného sdružení a České a Slovenské asociace amerikanistů.[1]

Jeho manželkou byla překladatelka Alena Jindrová-Špilarová a jejich syn Štěpán je také překladatelem.[2]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odborné práce[editovat | editovat zdroj]

  • Slovesný vid v moderní angličtině (1952), disertační práce.
  • Učebnice anglického jazyka, dva díly, (Praha: SPN 1953 a 1954), spoluautor.
  • Výbor anglických lékařských textů, (Praha: Univerzita Karlova 1956), společně s Přemyslem Fričem.
  • Angličtina pro mimořádné způsoby studia (Praha: SPN 1960), spoluautor.
  • Výbor anglických přírodovědeckých textů (Praha: SPN 1961).
  • Angličtina pro vysoké školy (Praha: SPN 1961), spoluautor.
  • Angličtina pro pracující (Praha: SPN 1962), spoluautor.
  • Úvod do četby anglických odborných textů (Praha: SPN 1964).
  • Česko-anglická konverzace (Praha: SPN 1965), společně s Ludmilou Kollmannovou a Libuší Bubeníkovou.
  • Bibliografie československé moderní filologie za rok 1964 (Praha: Státní knihovna ČSSR 1966), společně s Jiřím Veselým.
  • Bibliografie československé moderní filologie za rok 1965 (Praha: Státní knihovna ČSSR 1967), společně s Jiřím Veselým.
  • Mluvíte anglicky? = Do you speak English? (Praha: Novinář 1971), spoluautor.
  • Angličtina pro každého (Praha: SPN 1982), spoluautor.
  • Welcome to English (Praha : Trizonia 1990).
  • Dějiny Kanady (Praha: Lidové noviny 2000). společně s Lenkou Rovnou.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 - Tvůrčí odměna za překlad knihy Josepha Hellera Zavíráme!.
  • 2002 - Tvůrčí odměna za překlad knihy Michaela Cunninghama Hodiny.
  • 2004 - Výroční cena nakladatelství Mladá fronta za překlad knihy Leonarda Cohena Květiny pro Hitlera.
  • 2007 - Tvůrčí odměna za překlad knihy Johna Updikeho Králík se vrací.
  • 2009 - Státní cena za překladatelské dílo
  • 2014 - Uvedení do Síně slávy Obce překladatelů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Miroslav Jindra – Obec překladatelů
  2. Štěpán Jindra – Obec překladatelů

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]