Elegie
Elegie (z řeckého ελεγεια), žalozpěv,[1] je básnická či hudební skladba zádumčivého, smutného až truchlivého rázu, proto často bývá použita jako hudební nekrolog. Původně však elegie označovala politické básnictví.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Příkladem tohoto typu skladby mohou být Ovidiovy Žalozpěvy, „Elegie na smrt dcery Olgy“ pro sólový tenor, smíšený sbor a klavír Leoše Janáčka či Sukova „Elegie pro klavír, housle a violoncello“, zkomponovaná pod dojmem temné atmosféry Zeyerovy historizující básně Vyšehrad. Druhým příkladem může být báseň Tyrolské elegie od českého spivatele K. H. Borovského. Žalozpěvy (neboli lamentace) se vyskytují také v biblické literatuře, konkrétně v Knize Jeremjáš a Pláč, nebo v Knize Mormonově v 6. kapitole knihy Mormon.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Elegie [online]. Češtinaveslovníku.cz, 2016-12-29 [cit. 2020-06-01]. Dostupné online.
- ↑ 6. kapitola knihy Mormon, churchofjesuschrist.org [2020]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu elegie na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo elegie ve Wikislovníku
