Jocelyn Bellová Burnellová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jocelyn Bellová Burnellová (vpravo) s Jiřím Grygarem (uprostřed) a slovenským astronomem Drahomír Chocholem při zahájení Mezinárodního roku astronomie

Jocelyn Bellová Burnellová (plným jménem Susan Jocelyn Bell Burnell, rozená Susan Jocelyn Bell, 15. červenec 1943 v Belfastu) je severoirská astronomka, která objevila nový typ hvězdy – pulsar.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Je nejstarší ze čtyř dětí. Její otec, architekt, pracoval krátce na Armaghské obsevatoři v Severním Irsku. Susan měla příležitost navštěvovat observatoř. Po dosažení základního vzdělání (1956) byla poslána do dívčí internátní školy v anglickém Yorku. Psala anglickému astronomovi Bernardu Lovellovi (1913 - ) na rádiovou observatoř Jodrell Bank v anglickém Cheshire. Žádala ho o radu, jak se stát radioastronomem. Poradil jí, aby studovala fyziku nebo elektroniku. Po zdárném dokončení studia fyziky na universitě v Glasgow ve Skotsku a přešla na Cambridgskou universitu, kde začala postgraduální studium na získání titulu PhD. Připojila se k týmu pěti dalších lidí a začala dvouletou práci na stavbě radioteleskopu pro pozorování kvasarů, který v červenci 1967 započal se systematickým prohlížením oblohy. 28. listopadu téhož roku zachytila Bell - Burnellová pulsující rádiový signál. Jeho zdroj byl později identifikován jako neutronové hvězdy, pulsar. Ale jen Antony Hewish, její nadřízený a vedoucí zmíněného vědeckého týmu, dostal za tento objev Nobelovu cenu za fyziku, což kritizoval například Fred Hoyle (pravděpodobně za tuto kritiku nedostal Nobelovu cenu, ale William Alfred Fowler ano)[1]. V lednu tým zveřejnil výzkumný článek, ve kterém oznámil objev pulsarů.

V roce 1969 se stala výzkumnou pracovnicí na universitě v Southamptonu v Anglii. Zabývala se studiem a sledováním vesmíru v oblasti gama záření. Vdala se a přijala příjmení Bellová - Burnellová. V roce 1974 přešla do Mullardovy laboratoře pro vědecký výzkum vesmíru a pracovala v oblasti rentgenové astronomie. Při tom používala dat z britské družice Ariel V. Roku 1982 se stala se vedoucí výzkumnou pracovnicí Královské observatoře ve skotském Edinburghu. Ke sledování galaxií používala družice EXOSAT a byla odpovědná za provoz teleskopu na Havaji, pojmenovaném po Jamesi Clerku Maxwellovi. V roce 1989 dostala od Královské astronomické společnosti v Londýně Hershelovu medaili za objev pulsarů. V roce 1991 opustila místo na Královské observatoři a stala se profesorkou fyziky na Veřejné universitě v Milton Keynes v Anglii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nature.com/nature/journal/v413/n6853/full/413270a0.html - Obituary: Fred Hoyle (1915–2001)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlastníma očima - Encyklopedie vesmíru, 2007, BSP Praha s. r. o. - CD ROM