Jocelyn Bellová Burnellová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jocelyn Bellová Burnellová
Launch of IYA 2009, Paris - Grygar, Bell Burnell cropped.jpg
Narození 15. července 1943 (76 let)
Belfast
Alma mater Lurgan College (Desetiletí od 1950 – 1954)
The Mount School (York) (od 1954)
Glasgowská univerzita (Desetiletí od 1960 – 1965)
Murray Edwards College (1965–1969)
Pracoviště Open University
University College London
Southamptonská univerzita
University of Bath
Obory pulsar a astronom
Ocenění medaile Alberta A. Michelsona (1973)
J. Robert Oppenheimer Memorial Prize (1978)
Beatrice M. Tinsley Prize (1986)
Herschelova medaile (1989)
Karl G. Jansky Lectureship (1995)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jocelyn Bellová Burnellová (vpravo) s Jiřím Grygarem (uprostřed) a slovenským astronomem Drahomír Chocholem při zahájení Mezinárodního roku astronomie

Jocelyn Bellová Burnellová, plným jménem Susan Jocelyn Bell Burnell, rozená Susan Jocelyn Bell (* 15. července 1943 Belfast) je severoirská astrofyzička, která objevila nový typ hvězdy – pulsar.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Chart Showing Radio Signal of First Identified Pulsar.jpg

Je nejstarší ze čtyř dětí. Její otec, architekt, pracoval krátce na Armaghské obsevatoři v Severním Irsku. Susan měla příležitost navštěvovat observatoř. Po dosažení základního vzdělání (1956) byla poslána do dívčí internátní školy v anglickém Yorku. Psala anglickému astronomovi Bernardu Lovellovi (1913–2012) na rádiovou observatoř Jodrell Bank v anglickém Cheshire. Žádala ho o radu, jak se stát radioastronomkou. Poradil jí, aby studovala fyziku nebo elektroniku. Po zdárném dokončení studia fyziky na universitě v Glasgow ve Skotsku a přešla na Univerzitu v Cambridgi, kde začala postgraduální studium na získání titulu PhD. Připojila se k týmu pěti dalších lidí a začala dvouletou práci na stavbě radioteleskopu pro pozorování kvasarů, který v červenci 1967 započal se systematickým prohlížením oblohy. 28. listopadu téhož roku zachytila Bellová Burnellová pulsující rádiový signál. Jeho zdroj byl později identifikován jako neutronové hvězdy, pulsar. Ale jen Antony Hewish, její nadřízený a vedoucí zmíněného vědeckého týmu, dostal za tento objev Nobelovu cenu za fyziku, což kritizoval například Fred Hoyle (pravděpodobně za tuto kritiku nedostal Nobelovu cenu, ale William Alfred Fowler ano[1]). V lednu tým zveřejnil výzkumný článek, ve kterém oznámil objev pulsarů.

V roce 1969 se stala výzkumnou pracovnicí na universitě v Southamptonu v Anglii. Zabývala se studiem a sledováním vesmíru v oblasti gama záření. Vdala se a přijala příjmení Bellová Burnellová. V roce 1974 přešla do Mullardovy laboratoře pro vědecký výzkum vesmíru a pracovala v oblasti rentgenové astronomie. Při tom používala dat z britské družice Ariel V. Roku 1982 se stala se vedoucí výzkumnou pracovnicí Královské observatoře ve skotském Edinburghu. Ke sledování galaxií používala družice EXOSAT a byla odpovědná za provoz teleskopu na Havaji, pojmenovaném po Jamesi Clerku Maxwellovi. V roce 1989 dostala od Královské astronomické společnosti v Londýně Hershelovu medaili za objev pulsarů. V roce 1991 opustila místo na Královské observatoři a stala se profesorkou fyziky na Veřejné universitě v Milton Keynes v Anglii.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jocelyn Bell Burnell na anglické Wikipedii.

  1. MADDOX, John. Fred Hoyle (1915–2001). Nature [online]. 2001-09 [cit. 2020-02-20]. Roč. 413, čís. 6853, s. 270–270. Dostupné online. ISSN 1476-4687. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vlastníma očima - Encyklopedie vesmíru, 2007, BSP Praha s. r. o. - CD ROM

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]