Kišiněv
| Kišiněv Chișinău | |
|---|---|
 Pohled na Kišiněv | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°0′50″ s. š., 28°51′ v. d. |
| Nadmořská výška | 85 m n. m. |
| Stát |  Moldavsko |
| obec (municipiu) | Kišiněv |
  Kišiněv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 120 km² |
| Počet obyvatel | 671 800 |
| Hustota zalidnění | 5 598,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Moldavané/Rumuni (67,6 + 4,5 %), Rusové (13,9 %), Ukrajinci (8,3 %) (2004)[1] |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Dorin Chirtoacă |
| Vznik | 1436 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kišiněv (rumunsky Chișinău) je největší a hlavní město Moldavska. Zároveň je také průmyslovým a obchodním centrem státu. Toto město je považováno za jedno z nejzelenějších v Evropě. Nachází se ve středu země na řece Bîc. Ekonomicky je město zdaleka nejlépe prosperujícím v zemi a je rovněž jedním z hlavních průmyslových center a dopravních uzlů celého regionu. Jako nejdůležitější město Moldavska nabízí Kišiněv širokou škálu vzdělávacích institucí.
Původ názvu
O etymologii jména města je, jak už to tak bývá, více verzí.
Nejběžnější z nich říká, že slovo Chișinău pochází ze starorumunského slova chișla (pramen) a nouă (nový), protože město bylo postaveno v okolí pramene. Nyní je tento památný pramen u křižovatky ulic Puškinovy a Albișoara.
Podle Stefana Ciobanu, rumunského historika, oproti tomu název Chișinău vznikl stejně jako název města Chișineu-Criș v aradské župě v západním Rumunsku, poblíž hranice s Maďarskem. Jeho maďarské jméno je Kisjenő, od které je odvozen rumunský název. Slovo Kisjenő pochází ze slova kis "malý" a Jenő "kmen", jednoho ze sedmi maďarských kmenů, které přišly do Panonské pánve roku 896 i daly názvy 21 osadám.
Historie
Dnes již moderní velkoměsto Kišiněv bylo založeno v roce 1436 jako klášterní obec. Od dávných časů toto hlavní město tvořilo centrální část Moldavského knížectví. Na počátku 19. století mělo město pouhých 7000 obyvatel. V roce 1812 se stal Kišiněv i s Moldavskem částí ruského impéria. Jeho populace se rozrostla na 92 000, do roku 1900 zde již žilo 125 787 obyvatel.
Doprava
Ve městě žije okolo 800 tisíc obyvatel, z toho převážnou většinu tvoří Moldavané. Městská doprava je zde na docela kvalitní úrovni, jezdí zde autobusy, trolejbusy a linková/sběrná taxi, tzv. maršrutky, což je mikrobus pro 10 lidí, ve skutečnosti se do něj vejde mnohem více. Kišiněvská doprava je poměrně rychlá a levná a řadí se k nejlepším v zemi. Taxi bývají hlavně v centru, kde je soustředěn veškerý ruch z celého města, ovšem pro místní obyvatele je tato služba již dražší. Vnitrostátní i mezinárodní spoje zajišťuje také kišiněvské letiště, které je největší a nejmodernější v Moldavsku.
Centrum
Třída Štěpána Velikého (bulevardul Ștefan Cel Mare și Sfânt), pojmenovaná po moldavském knížeti, dominuje centrální části města a je jedním z nejnavštěvovanějších a nejrušnějších míst ve městě. Nachází se zde většina hlavních lokalit, jako např. Moldavský parlament, prezidentský palác, sídlo vlády, hlavní katedrála, kino, hlavní banky a jiné.
Sport
- FC Zimbru Chișinău - fotbalový klub
- FC Dacia Chișinău - fotbalový klub
Podnebí
V Kišiněvě vládne kontinentální podnebí. Průměrné denní teploty se pohybují v červenci okolo 20-21 °C, v lednu kolem -2,5 °C. Rekordně zde bylo však naměřeno v létě 39,4 °C, v zimních měsících zde teplota rekordně klesla i k -28,4 °C.
Průměrné roční srážky činí 539 mm.
Slavní rodáci
- Vladimir Mitrofanovič Puriškevič (1870–1920), ruský antisemitský politik
- Alexej Viktorovič Ščusev (1873–1949), sovětský architekt
- Alexandr Borisovič Goldenvejzer (1875–1969), sovětský klavírista a skladatel
- William Friedman (1891–1969), rusko-americký kryptolog
- Lewis Milestone (1895–1970), americký filmový režisér
- Maria Cebotari (1910–1949), rakouská zpěvačka
- Svetlana Toma (* 1947), moldavská herečka
- Avigdor Lieberman (* 1958), izraelský nacionalistický politik
- Viktor Bologan (* 1971), moldavský šachista
- Teťana Hucu (* 1976), ukrajinská gymnastka
- Dorin Chirtoacă (* 1978), moldavský politik
- Almira Scripcenco (* 1979), francouzská šachistka
- Dan Bălan (* 1979), moldavský popový hudebník
- Arina Zelinscaia (* 1996), moldavská modelka [zdroj?]
Ve městě také během svého vyhnanství pobýval ruský básník Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837).
Partnerská města
|
Odkazy
Reference
- ↑ Biroul Național de Statistică al Republicii Moldova. www.statistica.md [online]. [cit. 2008-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-10.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kišiněv na Wikimedia Commons - Turistické informace a fotografie Kišiněva
- Oficiální stránky
- Staré obrazy Kišiněv
