Císařská hrobka ve Vídni

Císařská hrobka ve Vídni
Základní informace
Výstavba	1633
Poloha
Adresa	Vídeň, Vnitřní město, Rakousko
Souřadnice	48°12′20″ s. š., 16°22′11″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařská hrobka (zvaná též Kapucínská, něm. Kaisergruft nebo Kapuzinergruft) ve Vídni je pohřebiště rakouského panovnického rodu habsburského, později habsbursko-lotrinského. Nalézá se v centru Vídně, na Neuer Markt, pod kostelem kapucínů. Místo svého posledního odpočinku zde nalezlo 146 příslušníků habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie, z toho 12 císařů a 19 císařoven. Do hrobky se pohřbívá od roku 1633. Posledními zde pohřbenými Habsburky jsou Otto von Habsburg (1912–2011), syn posledního rakouského císaře a českého krále Karla I., se svou ženou Reginou (1925–2010).

Hrobka byla mnohokrát rozšiřována, např. v roce 1657, 1701, 1710–1720, 1748 a 1753. Roku 1824 byla rozšířena o Františkovu hrobku, roku 1840 o Ferdinandovu, v letech 1840–1842 přibyla toskánská hrobka. Za Františka Josefa byly připojeny ještě 2 místnosti. V roce 1909 zde byla zavedena elektřina. Poslední přestavby se uskutečnily v období druhé republiky, v letech 1960–1962.

Pohřební ceremoniál

Když došel pohřební průvod se zesnulým ke Kapucínské hrobce a dorazil k bráně, muž v čele průvodu na ni zaklepal. Za bránou se ozvalo:
„Kdo žádá o vstup?“
Muž představil zesnulého se všemi jeho tituly: „Císař římský, král český a vévoda rakouský...“
„Toho neznám,“ odpověděl mnich.
Muž poté zaklepal znovu a na stejnou otázku odpověděl zkráceným titulem zesnulého.
Mnich znovu odpověděl: „Toho neznám.“
Vůdce průvodu zaklepal potřetí a nyní na tutéž otázku odpověděl: „XY, kajícný hříšník.“
Na to mnich odvětil: „Toho znám.“ a vpustil průvod dovnitř.

Mezi lety 1654 až 1878 bylo tělo, vnitřnosti a srdce zesnulých Habsburků pohřbíváno odděleně, a sice tělo v Kapucínské hrobce, srdce v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele, vnitřnosti ve Vévodské hrobce v dómu svatého Štěpána.

Statistiky

První pohřeb do hrobky - roku 1633 - zakladatelé Anna a Matyáš (č. 1 a 2)
Poslední pohřeb - 16.7.2011 - Otto a Regina (č. 150 a 151)
Byly zde pohřbeny ostatky 147 osob, z toho 146 (143 po otci + 3 po matce) příslušníků habsburké a habsbursko-lotrinské dynastie, z nich dále
- kosti 142 členů rodiny (č. 1-8, 10-23, 25-33, 35-40, 42-83, č. 84 - 2 osoby, 85-90, 92-123, 125-144, 147-148, 150-151)
- urny se srdcem nebo popelem 4 dalších
  - 1. Marie Anna (č. 9) - urna se srdcem
  - 2. Klaudie Felicitas (č. 24) - urna se srdcem
  - 3. Amálie Vilemína (č. 34) - urna se srdcem
  - 4. Leopold Maria Alfons (č. 91) - urna s popelem
  - (Henrietta Nasavská - tělo i urna se srdcem a vnitřnostmi (č. 123 a 124))
- 12 císařů (8 římských, 1 zároveň římský a rakouský, 2 rakouští, 1 mexický)
  - 1. 1612–1619 Matyáš (č. 2)
  - 2. 1637–1657 Ferdinand III. (č. 27)
  - 3. 1657–1705 Leopold I. (č. 37)
  - 4. 1705–1711 Josef I. (č. 35)
  - 5. 1711–1740 Karel VI. (č. 40)
  - 6. 1740–1765 František I. Štěpán (č. 56), manžel Marie Terezie (č. 55)
  - 7. 1765–1790 Josef II. (č. 42)
  - 8. 1790–1792 Leopold II. (č. 113)
  - 9. 1792–1835 František II./I. (č. 57), římský (1792–1806) a rakouský císař (1804–1835)
  - 10. 1835–1848 Ferdinand I. (č. 62)
  - 11. 1848–1916 František Josef I. (č. 142)
  - 12. 1864–1867 Maxmilián I. (č. 126), mexický císař
- 19 císařoven (12 římských, 1 zároveň římská a rakouská, 5 rakouských, 1 francouzská)
  - 1. 1612–1618 Anna (č. 1), manželka Matyáše (č. 2)
  - 2. 1637–1646 Maria Anna (č. 22), 1. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
  - 3. 1648–1649 Marie Leopoldina (č. 21), 2. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
  - 4. 1651–1657 Eleonora Magdalena (č. 19), 3. manželka Ferdinanda III. (č. 27)
  - 5. 1666–1673 Markéta Terezie (č. 20), 1. manželka Leopolda I. (č. 37)
  - 6. 1673–1676 Klaudie Felicitas (č. 24) - urna se srdcem, 2. manželka Leopolda I. (č. 37)
  - 7. 1676–1705 Eleonora Magdalena (č. 32), 3. manželka Leopolda I. (č. 37)
  - 8. 1705–1711 Amálie Vilemína (č. 34) - urna se srdcem, manželka Josefa I. (č. 35)
  - 9. 1711–1740 Alžběta Kristýna (č. 36), manželka Karla VI. (č. 40)
  - 10. 1740–1765 Marie Terezie (č. 55)
  - 11. 1765–1767 Marie Josefa (č. 49), manželka Josefa II. (č. 42)
  - 12. 1790–1792 Marie Ludovika (č. 114), manželka Leopolda II. (č. 113)
  - 13. 1792–1807 Marie Terezie Karolína (č. 60), římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807), manželka Františka II./I. (č. 57)
  - 14. 1808–1816 Marie Ludovika (č. 58), manželka Františka II./I. (č. 57)
  - 15. 1816–1835 Karolina Augusta (č. 61), manželka Františka II./I. (č. 57)
  - 16. 1835–1848 Marie Anna (č. 63), manželka Ferdinand I./V. (č. 62)
  - 17. 1854–1898 Alžběta (č. 143), manželka Františka Josefa I. (č. 142)
  - 18. 1916–1918 Zita (č. 147), manželka Karla I. (č. x887)
  - 19. 1810–1814 Marie Luisa (č. 127), francouzská císařovna, manželka Napoleona I.
- 11 panovníků, kteří byli i českými králi (resp. českou královnou)
  - 1. 1611–1619 Matyáš (č. 2)
  - 2. 1637–1657 Ferdinand III. (č. 27)
  - 3. 1657–1705 Leopold I. (č. 37)
  - 4. 1705–1711 Josef I. (č. 35)
  - 5. 1711–1740 Karel VI. (č. 40)
  - 6. 1740–1780 Marie Terezie (č. 55)
  - 7. 1780–1790 Josef II. (č. 42)
  - 8. 1790–1792 Leopold II. (č. 113)
  - 9. 1792–1835 František II./I. (č. 57)
  - 10. 1835–1848 Ferdinand I./V. (č. 62)
  - 11. 1848–1916 František Josef I. (č. 142)
Z jiných rodin zde bylo pohřbeno 28 manželek a manželů Habsburků:
- Eleonora Gonzagová (1629–1686) (č. 19)
- Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720) z rodu Wittelsbachů (č. 32)
- Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742) (č. 34)
- Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750) (č. 36)
- Marie Josefa Bavorská (1739–1767) z rodu Wittelsbachů (č. 49)
- Isabela Parmská (1741–1763) (č. 50)
- František I. Štěpán Lotrinský (1708 - 1765) (č. 56)
- Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790) (č. 59)
- Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (1772–1807) z rodu Bourbonů (č. 60)
- Karolína Augusta Bavorská (1792–1873) z rodu Wittelsbachů (č. 61)
- Marie Anna Savojská (1803–1884) (č. 63)
- Louisa Marie (1773–1802) z rodu Bourbonů (č. 84)
- Marie Antonie (1814–1898) z rodu Bourbonů (č. 85)
- Marie Ferdinanda (1796–1865) z rodu Wettinů (č. 86)
- Marie Immakulata (1844–1899) z rodu Bourbonů (č. 89)
- Adelgunde (1823–1914) z rodu Wittelsbachů (č. 94)
- Marie Tereza Portugalská (1855–1944) z rodu Braganza (č. 99)
- Marie Beatrix Modenská (1750–1829) z rodu Este (č. 106)
- Albert Sasko-Těšínský (1738–1822) z rodu Wettinů (č. 111)
- Marie Ludovika Španělská (1745–1792) z rodu Bourbonů (č. 114)
- Henrietta Nasavsko-Weilburská (1797–1829) (č. 123)
- Hildegarda Luisa Bavorská (1825-1864) z rodu Wittelsbachů (č. 129)
- Markéta Karolína Saská (1840–1858) z rodu Wettinů (č 134)
- Žofie Frederika Bavorská (1805–1872) z rodu Wittelsbachů (č. 137)
- Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (1843–1871) z rodu Bourbonů (č. 139)
- Marie Josefa Saská (1867–1944) z rodu Wettinů (č. 141)
- Alžběta Bavorská (1837–1898) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi" (č. 143)
- Zita Bourbonsko-Parmská (1892 - 1989) (č. 147)
- Regina Sasko-Meiningenská (1925-2010) z rodu Wettinů (č. 151)
Jediná protestantka: Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (č. 123 a 124), manželka arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěze nad Napoleonem v bitvě u Aspern (1809). Jednalo se o první smíšené (kalvinsko-katolické) manželství v habsburském rodě.
Jediná osoba, která nepatřila k rodu Habsburků ani se k Habsburkům neprovdala: Karolina Fuchs-Mollarth (č. 41) a
- 3 osoby - Habsburkové pouze po matce:
  - bezejmenný syn (č. 15)
  - bezejmenná princezna (č. 47)
  - arcibiskup trevírský Karel Josef Lotrinský (č. 117)
Za celou dobu byl z krypty odstraněn jen jeden sarkofág s ostatky Napoleona II. - Josefa Karla Františka (1811–1832), zvaného Orlík, syna Napoleona Bonaparte a Marie Luisy (č. 127). Původně byl uložen ve Františkově hrobce. Adolf Hitler ho v roce 1940 daroval francouzskému prezidentovi Henrimu Phillipu Pétainovi u příležitosti 100. výročí převozu Napoleonových ostatků z ostrova sv. Heleny do Paříže. Sarkofág váží více než 800 kg a byl uložen v pařížské Invalidovně.
Nejstarší zde pohřbená osoba: korunní princ Otto von Habsburg (1912–2011) (č. 150) - 98 let a 7 měsíců; další nejstarší byla jeho matka císařovna (1916–1918) Zita Bourbonsko-Parmská (1892 - 1989) (č. 147) - bezmála 97 let. 25 % zde pochovaným bylo 5 nebo méně let.

Jednotlivé hrobky a v ní pohřbení

A/ Hrobka zakladatelů (Gründergruft)

Také zvaná Andělská hrobka (Engelsgruft). Nejstarší část hrobky. Malá pravoúhlá prostora. První pohřeb do hrobky je datován k roku 1633, kdy sem byly přeneseny ostatky zakladatelů, odtud název. Anna i Matyáš zemřeli před dokončením stavby, proto musely být jejich ostatky pohřbeny na přechodnou dobu ve vídeňském klášteře královen v Dorotheergasse. Název Andělská hrobka je odvozen od četných dětských pohřbů (v 17. století zde byly uloženy 4 děti Ferdinanda III. a 7 dětí Leopolda I.). Dnes jsou zde pouze dvě rakve (č. 1–2).

1. Anna Tyrolská (4. 10. 1585 Innsbruck – 15. 12. 1618 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1612–1618), manželka (∞ 4. 12. 1611 Vídeň) svého bratrance, císaře Matyáše Habsburského (č. 2), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky. Její srdce je uloženo v urně č. 1 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a její vnitřnosti v urně č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
2. Matyáš Habsburský (24. 2. 1557 Vídeň – 20. 3. 1619 Vídeň), císař (1612–1619), spoluzakladatel kostela kapucínů a Císařské hrobky. Jeho srdce je uloženo v urně č. 2 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

B/ Leopoldova hrobka (Leopoldsgruft)

Ve východní stěně vzniklo v roce 1960 kolumbárium s 12 výklenky, kam byly umístěny rakve s pozůstatky dětí původně pohřbených v Hrobce zakladatelů (č. 3–8, 10–15). Po obou stranách Leopoldovy hrobky je kolmo ke stěnám uloženo po 8 sarkofázích (v severní části č. 16–23, v jižní části č. 25–32). V severozápadním rohu je uloženo srdce Klaudie Felicitas Tyrolské (č. 24). V západovýchodní ose uprostřed kolumbária je urna se srdcem portugalské královny Marie Anny (č. 9).

3. Anna Marie Žofie (1674–1674), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho 2. manželky Klaudie Felicitas (č. 24), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 30 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
4. Ferdinand Josef (1657–1658), nedospělý syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), kolumbárium. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 22 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
5. Ferdinand Václav (1667–1668), arcivévoda rakouský, nedospělý syn císaře Leopolda I. (č. 37), kolumbárium. Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 26 a vnitřnosti v urně č. 25 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
6. Jan Leopold (20. 2. 1670 Vídeň), arcivévoda rakouský, mrtvě narozený syn císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho první manželky Markéty Terezy (č. 20), kolumbárium. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 27 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
7. Marie Anna (1672–1673), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 28 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
8. Marie Josefa (1675–1676), nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho 2. manželky Klaudie Felicitas (č. 24), kolumbárium. Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 32 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály a její srdce v zlatostříbrné urně umístěné nahoře na matčině sarkofágu v dominikánském kostele ve Vídni.
9. Marie Anna Josefa Habsburská (7. 9. 1683 Linec – 14. 8. 1754 Lisabon), portugalská královna (1708–1750), dcera císaře Leopolda I. (č. 37), manželka (∞ 27. 10. 1708) portugalského krále (1706–1750) Jana V. (22. 10. 1689 Lisabon - 31. 7. 1750 Lisabon) z rodu Braganza, urna se srdcem, její tělo je pohřbeno v Lisabonu.
10. Marie Margareta (1690–1691), arcivévodkyně rakouská, nedospělá dcera císaře Leopolda I. (č. 37), kolumbárium. Její srdce bylo pochováno v urně č. 35 a vnitřnosti v urně č. 34 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
11. Maximilián Tomáš (21. 12. 1638 – 29. 6. 1639), nedospělý syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), kolumbárium
12. Filip August (15. 7. 1637 – 22. 6. 1639), nedospělý syn císaře Ferdinanda III., (č. 27), kolumbárium
13. Kristina (18. 6. 1679), mrtvě narozená dcera císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho třetí manželky Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské (č. 32), kolumbárium
14. Tereza Marie (27. 3. 1652 – 26. 7. 1653), nedospělá dcera císaře Ferdinanda III. (č. 27), kolumbárium
15. bezejmenný syn (1686), nedospělý syn Jana Viléma Falcko-Neuburského (19. 4. 1658 Düsseldorf – 8. 6. 1716 Düsseldorf) a arcivévodkyně Marie Anny Josefy (č. 17), vnuk císaře Ferdinanda III. (č. 27), kolumbárium
16. Marie Josefa (6. 3. 1687 Vídeň – 14. 4. 1703 Vídeň), dcera císaře Leopolda I. (č. 37). Její srdce je uloženo v urně č. 10 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
17. Marie Anna Josefa (20. 12. 1654 Řezno – 4. 4. 1691 Vídeň), kurfiřtka falcká (1690–1691), dcera Ferdinanda III. (č. 27), první manželka (∞ 25. 10. 1678 Vídeňské Nové Město) falckého kurfiřta (1690–1716) Jana Viléma (19. 4. 1658 Düsseldorf – 8. 6. 1716 Düsseldorf) z rodu Wittelsbachů.
18. Eleonora Marie (21. 5. 1653 Řezno – 17. 12. 1697 Vídeň), královna polská a velkokněžna litevská (1670–1673), vévodkyně lotrinská (1678–1690), dcera Ferdinanda III. (č. 27), manželka polského krále (1669–1673) Michala Korybuta Wiśniowieckého (31. 7. 1640 Biały Kamień – 10. 11. 1673 Lvov) a po jeho smrti Karla V., vévody lotrinského. Ten byl ve válkách s Turky vrchním velitelem císařských vojsk.
19. Eleonora Gonzagová (18. 11. 1629 Mantova – 6. 12. 1686 Vídeň), císařovna (1651–1657), třetí manželka Ferdinanda III. (č. 27). Založila dámský Řád hvězdového kříže. Její srdce je uloženo v urně č. 7 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
20. Markéta Terezie Španělská (12. 8. 1651 Madrid – 12. 3. 1673 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1666–1673), první manželka Leopolda I. (č. 37), zároveň jeho sestřenice i neteř. Její srdce je uloženo v urně č. 6 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a její vnitřnosti v urně č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
21. Marie Leopoldina Tyrolská (6. 4. 1632 Innsbruck – 7.8. 1649 Vídeň) z rodu Habsburků, císařovna (1648–1649), druhá manželka císaře Ferdinanda III. (č. 27).
22. Marie Anna Španělská (18. 8. 1606 El Escorial – 13. 5. 1646 Linec) z rodu Habsburků, císařovna (1637–1646), první manželka císaře Ferdinanda III. (č. 27).
23. Marie Amálie (5. 4. 1724 Vídeň - 19. 4. 1730 Vídeň), dcera císaře Karla VI. (č. 40), sestra Marie Terezie (č. 55). Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 45 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
24. Klaudie Felicitas Tyrolská (30. 5. 1653 Innsbruck – 8. 4. 1676 Vídeň) z rodu Habsburků, urna se srdcem, císařovna (1673–1676), druhá manželka císaře Leopolda I. (č. 37). Její tělo oblečené do roucha dominikánky bylo na její přání pohřbeno v kryptě pod kaplí sv. Dominika v dominikánském kostele ve Vídni, vedle ní byla v tom samém roce pohřbena i její matka Anna Medicejská (21. 7. 1616 Florencie – 11. 9. 1676 Vídeň). Její vnitřnosti byly pochovány v urně č. 31 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
25. Marie Terezie (22. 8. 1684 Vídeň – 28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, Vídeň), dvanáctiletá dcera císaře Leopolda I. (č. 37) zemřela na pravé neštovice. Její srdce je uloženo v urně č. 9 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
26. Leopold Josef (2. 6. 1682 – 3. 8. 1684), syn císaře Leopolda I. (č. 37) a jeho třetí manželky Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské (č. 32).
27. Ferdinand III. (13. 7. 1608 Štýrský Hradec – 2. 4. 1657 Vídeň), císař (1637–1567), český král (1637–1657). Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 21 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
28. Marie Antonie (18. 1. 1669 Vídeň – 24. 12. 1692 Vídeň), první dcera císaře Leopolda I. (č. 37), manželka bavorského kurfiřta (1679–1726) Maxmiliána II. Emanuela (11. 7. 1662 Mnichov – 26. 2. 1726 Mnichov). Její srdce je uloženo v urně č. 8 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
29. Ferdinand IV. (8. 9. 1633 Vídeň – 9. 7. 1654 Vídeň), nejstarší syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), zakladatel Hrobky srdcí. Jeho srdce je uloženo v urně č. 4 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
30. Leopold (13. 4. 1716 Vídeň – 4. 11. 1716 Vídeň), jediný syn císaře Karla VI. (č. 40). Jeho smrt byla popudem k vydání Pragmatické sankce. Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 44 a vnitřnosti v urně č. 43 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
31. Marie Magdalena (26. 3. 1689 Vídeň – 1. 5. 1743 Vídeň), dcera císaře Leopolda I. (č. 37). Neprovdala se, bezdětná.
32. Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. 1. 1655 Düsseldorf – 19. 1. 1720 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1676–1705), třetí manželka císaře Leopolda I. (č. 37).

C/ Karlova hrobka (Karlsgruft)

Nachází se pod kněžištěm kostela.

33. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň – 4. 8. 1701 Vídeň), nedospělý syn Josefa I. (č. 35). Jeho srdce bylo pochováno v urně č. 39 a vnitřnosti v urně č. 38 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
34. Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. 4. 1673 Lüneburg – 10. 4. 1742 Vídeň), císařovna (1705–1711), urna se srdcem, manželka (∞ 24. 2. 1699 Vídeň) císaře Josefa I. (č. 35). Podle testamentu bylo její tělo oblečeno do roucha salesiánek a pochováno v kryptě pod hlavním oltářem kostela salesiánek ve Vídni. Klášter salesiánek v ulici Rennweg sama založila a tam také jako vdova zemřela.
35. Josef I. (26. 7. 1678 Vídeň – 17. 4. 1711 Vídeň), římský císař (1705–1711), bratr císaře Karla VI. (č. 40). Jeho srdce je uloženo v urně č. 12 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
36. Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (28. 8. 1691 Brunšvik – 21. 12. 1750 Vídeň), císařovna (1711–1740), manželka (∞ 1. 8. 1708 Barcelona) Karla VI. (č. 40), matka Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 17 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
37. Leopold I. (9. 6. 1640 Vídeň – 5. 5. 1705 Vídeň), římský císař (1657–1705), druhý syn císaře Ferdinanda III. (č. 27), otec císařů Josefa I. (č. 35) a Karla VI. (č. 40). Jeho srdce je uloženo v urně č. 11 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
38. Marie Alžběta (13. 12. 1680 Linec – 26. 8. 1741 zámek Mariemont v Belgii), dcera císaře Leopolda I. (č. 37), místodržící Nizozemí (1725–1741). Její srdce je uloženo v urně č. 14 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
39. Marie Anna (14. 9. 1718 Vídeň – 16. 12. 1744 Brusel), dcera Karla VI. (č. 40), sestra Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 15 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
40. Karel VI. (1. 10. 1685 Vídeň – 20. 10. 1740 Vídeň), římský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 13 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 48 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

D/ Hrobka Marie Terezie (Maria-Theresien-Gruft)

Architektonicky nejhodnotnější část krypty, dispozičně mimo půdorys kostela, západně od Karlovy hrobky. Centrální prostor ve stylu rokoka s kopulí zdobenou freskami. Uprostřed je společný sarkofág Marie Terezie (č. 55) a jejího manžela Františka I. Štěpána (č. 56), kolem byly pochovány jejich děti.

41. Karoline Fuchs-Mollard (1675–1754), hraběnka, vychovatelka a dvorní dáma císařovny Marie Terezie (č. 55). Jediná osoba pohřbená v Kapucínské hrobce, která není z habsburského domu.
42. Josef II. (13. 3. 1741 Vídeň – 20. 2. 1790 Vídeň), římský císař (1765–1790), syn Marie Terezie (č. 55).
43. Marie Karolina (1748–1748), nedospělá dcera Marie Terezie (č. 55).
44. Karel Josef (1. 2. 1745 Vídeň – 18. 1. 1761 Vídeň), druhý syn Marie Terezie (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 18 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
45. Johanna Gabriela (4. 2. 1750 Vídeň – 23. 12. 1762 Vídeň), 8. dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 19 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
46. Marie Josefa (1751–1767), dcera Marie Terezie (č. 55).
47. bezejmenná princezna (1744–1744), dcera Karla Lotrinského (12. 12. 1712 Lunéville - 4. 7. 1780 Tervuren) a arcivévodkyně Marie Anny (č. 39), sestry Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 16 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
48. Marie Alžběta (5. 2. 1737 – 7. 6. 1740), nedospělá dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 47 a vnitřnosti v urně č. 46 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
49. Marie Josefa Bavorská (30. 3. 1739 Mnichov – 28. 5. 1767 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1765–1767), 2. manželka (∞ 13. 1. 1765 v Mnichov) císaře Josefa II. (č. 42).
50. Isabela Parmská (31. 12. 1741 Buenretiro u Madridu – 27. 11. 1763 Vídeň), korunní princezna, 1. manželka Josefa II. (č. 42).
51. Kristýna (22. 11. 1763 – 22. 11. 1763), druhá dcera Josefa II. (č. 42) a Isabely Parmské (č. 50), korunní princezna zemřela dvě hodiny po jejím narození.
52. Marie Terezie (20. 3. 1762 Schönbrunn – 23. 1. 1770 Schönbrunn), první dcera Josefa II. (č. 42) a Isabely Parmské (č. 50).
53. Marie Karolina (1740–1741), dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce bylo pochováno v urně č. 50 a vnitřnosti v urně č. 49 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
54. Kristýna (16. 5. 1767 – 17. 5. 1767), nedospělá jediná dcera Marie Kristýny (č. 112) a Alberta Sasko-Těšínského (č. 111).
55. Marie Terezie (13. 5. 1717 Vídeň – 29. 11. 1780 Vídeň), císařovna (1740–1765), dcera Karla VI. (č. 40), matka 16 dětí. Ve dvojitém sarkofágu se svým mužem (∞ 12. 2. 1736 Vídeň) Františkem I. (č. 56). Cínový sarkofág zhotovil dvorní cínař Ferdinand Baltazar Moll (1717–1785). Její srdce je uloženo v urně č. 21 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 57 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
56. František I. Štěpán Lotrinský (8. 12. 1708 Nancy – 18. 8. 1765 Innsbruck), římský císař (1745–1765), manžel (∞ 12. 2. 1736 Vídeň) Marie Terezie (č. 55). Ve dvojitém sarkofágu se svou ženou. Jeho srdce je uloženo v urně č. 20 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 56 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

E/ Františkova hrobka (Franzensgruft)

Osmiboký, do čtyř stran otevřený centrální prostor ve stylu biedermeieru, který v roce 1825 nechal pro sebe a pro své 4 ženy (č. 58–61) vybudovat císař František (č. 57). Hrobka byla přeplněna 13 sarkofágy, než byla v roce 1960 většina přesunuta do Nové hrobky. V současnosti hrobka obsahuje jen 5 sarkofágů. Uprostřed stojí Františkův a u výklenků v rozích jsou pravidelně rozmístěny sarkofágy s ostatky jeho žen.

57. František II./I. (12. 2. 1768 Florencie – 2. 3. 1835 Vídeň), poslední římský (1792–1806) a 1. rakouský císař (1804–1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 43 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
58. Marie Ludovika Modenská (14. 12. 1787 Monza – 7. 4. 1816 Vídeň) z linie Rakousko-Este habsbursko-lotrinského rodu, rakouská císařovna (1808–1816), 3. manželka (∞ 6. 1. 1808 Vídeň) svého bratrance císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 39 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
59. Alžběta Vilemína Württemberská (21. 4. 1767 Trzebiatów – 18. 2. 1790 Vídeň), korunní princezna, 1. manželka císaře Františka (č. 57).
60. Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (6. 6. 1772 Neapol – 13. 4. 1807 Vídeň) z rodu Bourbonů, římská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807), 2. manželka (∞ 1790) císaře Františka (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 35 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
61. Karolína Augusta Bavorská (8. 2. 1792 Mannheim – 9. 2. 1873 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, císařovna (1816–1835), 4. manželka císaře Františka (č. 57).

F/ Ferdinandova hrobka (Ferdinandsgruft)

Podlouhlý pravoúhlý prostor byl zbudován na přání císaře Ferdinanda ve stylu pozdního biedermeieru z původních klášterních sklepů. Hrobka byla postavena v roce 1842 spolu s Toskánskou hrobkou v souvislosti s rekonstrukcí kláštera. Uprostřed stojí Ferdinandův sarkofág (č. 62), ve výklenky východní stěny pak sarkofág jeho ženy (č. 63). Přestože návštěvníci vidí téměř prázdnou místnost se dvěma sarkofágy císařského páru, tato hrobka ve skutečnosti obsahuje jednu čtvrtinu všech pochovaných v Císařské hrobce - 37 sarkofágů (č. 64-100). Tato úprava, která řeší nedostatek prostoru, pochází až z roku 1962. Jména pochovaných nesou 4 mramorové desky.

62. Ferdinand I. Dobrotivý (19. 4. 1793 Vídeň - 29. 6. 1875 Praha), 2. rakouský císař (1835–1848). Jeho srdce je uloženo v urně č. 53 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
63. Marie Anna Savojská (19. 9. 1803 Řím - 4. 5. 1884 Praha), císařovna (1835–1848), manželka císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62).

Jihozápadní roh

64. Alexander Leopold (14. 8. 1772 Florencie - 12. 7. 1795 Laxenburg), uherský palatin (1790–1795), 4. syn císaře Leopolda II. (č. 113). Jeho srdce je uloženo v urně č. 26 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
65. Marie Amálie (15. 10. 1780 Florencie - 25. 12. 1798 Vídeň), dcera císaře Leopolda II. (č. 113). Její srdce je uloženo v urně č. 27 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
66. Luisa Alžběta (18. 2. 1790 Vídeň - 24. 6. 1791 Vídeň), nedospělá první dcera císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 1. ženy Alžběty Vilemíny Württemberské (č. 59). Její srdce je uloženo v urně č. 22 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
67. Marie Eleonora (19. 11. 1864 Židlochovice - 9. 12. 1864 Židlochovice), dcera Karla Ferdinanda Rakousko-Těšínského (č. 121).
68. František Josef (5. 3. 1855 Židlochovice - 13. 3. 1855 Židlochovice), 1. syn arcivévody Karla Ferdinanda (č. 121). Jeho srdce je uloženo v urně č. 47 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
69. Josef František (9. 4. 1799 Vídeň - 30. 6. 1807 Laxenburg), 2. syn císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Jeho srdce je uloženo v urně č. 36 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
70. Leopold Ludvík (1823–1898), syn arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa – 16. 1. 1853 Bolzano).
71. Jan Nepomuk Karel (29. 8. 1805 Vídeň - 19. 2. 1809 Vídeň), 4. syn císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Jeho srdce je uloženo v urně č. 37 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
72. Robert Ferdinand (15. 10. 1885 Salzburg - 2. 8. 1895 Salzburg), poslední z 11 dětí velkovévody Ferdinanda IV. Toskánského (č. 108) a Alice Bourbonsko-Parmské.

Jihovýchodní roh

73. Marie Antonie (1858–1883), dcera Ferdinanda IV. Toskánského (č. 108).
74. Marie Anna (1835–1840), dcera Františka Karla (č. 135) a Žofie Bavorské (č. 137), sestra císaře Františka Josefa I. (č. 142).
75. Marie Karolína (1821–1844), dcera arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa – 16. 1. 1853 Bolzano).
76. Ferdinand Salvátor (1888–1891), syn Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89).
77. Rainer Salvátor (1880–1889), syn Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89).
78. Žofie Frederika (1855–1857), dcera Františka Josefa I. (č. 142) a Alžběty Bavorské - Sissi (č. 143). Zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království. Původně pohřbena v hrobce Františka Josefa.
79. Karolína Ferdinanda (2. 8. 1793 Florencie - 5. 1. 1802 Vídeň), dcera císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 31 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

Severozápadní roh

8 hrobek obsahujících 9 těl

80. Natálie (12. 1. 1884 Bratislava - 23. 3. 1898 Bratislava), 4. dcera arcivévody Bedřicha Těšínského (4. 6. 1856 Židlochovice – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár; druhého syna Karla Ferdinanda (č. 121)) a Izabely z Croy-Dülmen.
81. Štěpánka (1. 5. 1886 Bratislava - 29. 8. 1890 Ostend), 5. dcera arcivévody Bedřicha Těšínského (4. 6. 1856 Židlochovice – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár; druhého syna Karla Ferdinanda (č. 121)) a Izabely z Croy-Dülmen.
82. Marie Anna (8. 6. 1804 Vídeň - 28. 12. 1858 zámek Hetzendorf), neprovdaná dcera císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 48 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
83. Marie Karolína (1825–1915), dcera arcivévody Karla Ludvíka Těšínského (č. 122) a jeho manželky Jindřišky Nasavsko-Weilburské (č. 123-124)
84. Louisa Marie (27. 7. 1773 Neapol - 19. 9. 1802 Vídeň) z rodu Bourbonů a její bezejmenný syn; dcera Marie Karolíny (1752–1814) (č. 107), 1. manželka (∞ 1790) Ferdinanda III. Toskánského (6. 3. 1769 Florencie – 17. 7. 1824 Florencie), toskánského velkovévody (1790–1801 a 1814–1824). Její srdce je uloženo v urně č. 32 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
85. Marie Antonie (19. 12. 1814 Palermo - 7. 11. 1898 Gmunden) z rodu Bourbonů, 2. manželka Leopolda II. Toskánského (1797–1870), toskánského velkovévody (1824–1859) (č. 109).
86. Marie Ferdinanda (27. 4. 1796 Drážďany - 3. 1. 1865 Brandýs nad Labem) z rodu Wettinů, 2. manželka (∞ 6. 5. 1821 Florencie) Ferdinanda III. Toskánského (6. 3. 1769 Florencie – 17. 7. 1824 Florencie), toskánského velkovévody (1790–1801 a 1814–1824). Její srdce je uloženo v urně č. 51 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
87. Karolína Louisa (9. 12. 1795 Vídeň - 30. 6. 1799 zámek Hetzendorf), dcera císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 29 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

Severovýchodní roh

13 hrobek - především toskánská linie

88. Albrecht Salvátor (22. 11. 1871 Stará Boleslav - 27. 2. 1896 Bolzano), syn Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89). Zemřel na tuberkulózu.
89. Marie Immakulata (14. 4. 1844 Neapol – 18. 2. 1899 Vídeň) z rodu Bourbonů, manželka Karla Salvátora Toskánského (č. 90).
90. Karel Salvátor (30. 4. 1839 Florencie - 18. 1. 1892 Vídeň), syn Leopolda II. Toskánského (č. 109).
91. Leopold Maria Alfons (30. 1. 1897 Záhřeb - 14. 3. 1958 Willimantic, Connecticut), urna s popelem, zesnul v USA.
92. Marie Antonie (18. 4. 1874 Vídeň - 14. 1. 1891 Arco), dcera Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89).
93. Arnošt (8. 8. 1824 Milán – 4. 4. 1899 Arco), syn arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa – 16. 1. 1853 Bolzano).
94. Adelgunde (19. 3. 1823 Würzburg – 28. 10. 1914 Würzburg) z rodu Wittelsbachů, manželka Františka V. Modenského (č. 101).
95. Karolína Leopoldina (8. 6. 1794 Vídeň - 16. 3. 1795 Vídeň), dcera císaře Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60). Její srdce je uloženo v urně č. 25 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 61 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
96. Amálie Terezie (6. 4. 1807 Vídeň - 7. 4. 1807 Vídeň), přežila pouhý jeden den, dcera Františka II./I. (č. 57) a jeho 2. manželky Marie Terezy Neapolsko-Sicilské (č. 60).
97. Henrieta Marie (20. 2. 1884 Vídeň - 13. 8. 1886 Traunkirchen), dcera Karla Salvátora (č. 90) a Marie Immakulaty (č. 89).
98. Ludvík Salvátor (4. 8. 1847 Florencie – 12. 10. 1915 Brandýs nad Labem), syn Leopolda II. Toskánského (č. 109) a jeho druhé manželky Marie Antonie Neapolsko-Sicilské (č. 85).
99. Marie Tereza Portugalská (24. 8. 1855 Kleinheubach - 12. 2. 1944 Vídeň) z rodu Braganza, ve svých 18 letech 3. manželka (∞ 1873) dvakrát ovdovělého Karla Ludvíka (č. 138), který byl o 22 let starší. Přežila ho o 48 let. Po smrti korunního prince Rudolfa (č. 144) byl její manžel následníkem trůnu a ona vykonávala své reprezentační povinnosti zanedbávané stále cestující císařovnou Alžbětou - Sissi (č. 143), dokud se její ženatý nevlastní syn František Ferdinand d'Este (č. x863) nestal následníkem trůnu. Během 1. světové války pracovala jako zdravotní sestra. Doprovodila posledního císaře Karla I. (č. x887) do exilu na Madeiru, ale dožila ve Vídni.
100. Josef Ferdinand (24. 5. 1872 Salzburg – 28. 2. 1942 Vídeň), syn Ferdinanda IV. Toskánského (č. 108).

G/ Toskánská hrobka (Toskana-Gruft)

Vybudována v souvislosti s Ferdinandovou hrobkou v letech 1840–1842. Jednoduchý pravoúhlý prostor s prostými nezdobenými sarkofágy vyrovnanými v řadách.

101. František V. (1. 6 . 1819 Modena – 20. 11. 1875 Vídeň) z větve Rakouští-Este, vévoda modenský (1846–1859), v roce 1859 zbaven trůnu.
102. Ferdinand Karel (25. 4. 1781 Milán - 5. 11. 1850 Ebenzweier), syn arcivévody Ferdinanda Karla d'Este (č. 105). Jeho srdce je uloženo v urně č. 46 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
103. Antonín Viktor (31. 8. 1779 Florencie - 2. 4. 1835 Vídeň), 8. syn císaře Leopolda II. (č. 113), 54. velmistr řádu německých rytířů (1804–1835). Jeho srdce je uloženo v urně č. 44 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
104. Ludvík Josef (13. 12. 1784 Florencie - 21. 12. 1864 Vídeň), syn císaře Leopolda II. (č. 113), vedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 62) v letech 1835–1848. Jeho srdce je uloženo v urně č. 50 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
105. Ferdinand Karel d'Este (1. 6. 1754 Vídeň - 24. 12. 1806 Vídeň), 4. syn Marie Terezie (č. 55), generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este. Jeho srdce je uloženo v urně č. 34 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 69 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
106. Marie Beatrix d'Este (7. 4. 1750 Modena – 14. 11. 1829 Vídeň), manželka Ferdinanda Karla, prince modenského (č. 105).
107. Marie Karolína (13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň – 8. 9. 1814 zámek Hetzendorf), královna neapolská a sicilská, manželka Ferdinanda I., 1. krále Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV., dcera Marie Terezie (č. 55). Její srdce je uloženo v urně č. 38 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 73 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
108. Ferdinand IV. (10. 6. 1835 Florencie – 17. 1. 1908 Salzburg), velkovévoda toskánský (1859–1860)
109. Leopold II. Toskánský (3. 10. 1797 Florencie – 29. 1. 1870 Řím), velkovévoda toskánský (1824–1849 a 1849–1859), byl považován za pokrokového knížete Itálie, byl však v roce 1859 vyhnán.
110. Rainer (11. 1. 1827 Milán - 27. 1. 1913 Vídeň), syn arcivévody Rainera Josefa (30. 9. 1783 Pisa – 16. 1. 1853 Bolzano) (č. x 783), manžel Marie Karolíny (č. 83). Velký sběratel starověkých rukopisů, jeho sbírka čítající na 100 tisíc kusů se stala základem pro Papyrové muzeum Rakouské národní knihovny.
111. Albert Sasko-Těšínský (11. 7. 1738 Moritzburg - 10. 2. 1822 Vídeň) z rodu Wettinů, vévoda sasko-těšínský, mladší syn polského krále Augusta III., manžel (∞ 8. 4. 1766 zámek Hof) Marie Kristýny (č. 112). Jeho srdce je uloženo v urně č. 40 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 75 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
112. Marie Kristýna (3. 5. 1742 Vídeň - 24. 6. 1798 Vídeň) zvaná "Mimi", oblíbená dcera Marie Terezie (č. 55), manželka (∞ 8. 4. 1766 zámek Hof) Alberta Sasko-Těšínského (č. 111). Její monumentální klasicistní kenotaf od Antonia Canovy ve tvaru pyramidy se nachází v lodi augustiniánského kostela. Její srdce je uloženo v urně č. 28 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 63 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
113. Leopold II. (5. 5. 1747 Vídeň – 1. 3. 1792 Vídeň), římský císař (1790–1792), syn Marie Terezie (č. 55). Jeho kenotaf (prázdný náhrobek) od Franze Antona Zaunera se nachází v kapli sv. Jiří v augustiniánském kostele. Jeho srdce je uloženo v urně č. 23 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 59 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
114. Marie Ludovika Španělská (24. 11. 1745 Portici - 15. 5. 1792 Vídeň) z rodu Bourbonů, velkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), manželka Leopolda II. (č. 113), matka císaře Františka II./I. (č. 57). Její srdce je uloženo v urně č. 24 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 60 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.

H/ Nová hrobka (Neue Gruft)

Vybudována v 60. letech 20. století. Jedná se o poměrně nízký prostor s betonovými stěnami. Levá užší strana je vyhrazena církevním hodnostářům, pravá strana rodičům a příbuzným Františka Josefa I. Místo v čele zaujímá sarkofág Marie Luisy (č. 127), 2. Napoleonovy manželky.

115. Leopold Vilém (6. 1. 1614 Štýrský Hradec - 20. 11. 1662 Vídeň), druhý syn Ferdinanda II. (č. x578), biskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění. Jeho srdce je uloženo v urně č. 5 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 23 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
116. Karel Josef (7. 8. 1649 Vídeň - 27. 1. 1664 Linec), ve svých 13 letech 46. velmistr řádu německých rytířů (1662–1664, nastoupil po svém strýci Leopoldu Vilémovi (č. 115)), biskup pasovský (1662–1664), biskup vratislavský (1663–1664), biskup olomoucký (1663–1664), syn Ferdinanda III. (č. 27). Sbírka, kterou zdědil po svém strýci (č. 115) se stala základem pro Uměleckohistorické muzeum (Kunsthistorisches Museum) ve Vídni. Zemřel ve věku nedožitých 15 let. Jeho vnitřnosti byly pochovány v urně č. 24 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
117. Karel Josef (24. 11. 1680 Vídeň – 4. 12. 1715 Vídeň), princ lotrinský, kurfiřt-arcibiskup trevírský (1710–1715).
118. Maxmilián František (8. 12. 1756 Vídeň - 26. 7. 1801 zámek Hetzendorf), 53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801) arcibiskup kolínský (1784–1801), syn Marie Terezie (č. 55). Jeho srdce je uloženo v urně č. 30 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 66 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
119. Rudolf (9. 1. 1788 Florencie – 23. 7. 1831 Baden), kardinál (1820), 3. arcibiskup olomoucký (1819–1831), příznivec Ludwiga van Beethovena, syn Leopolda II. (č. 113). Jeho srdce je uloženo v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci.
120. Vilém (21. 4. 1827 Vídeň - 29. 7. 1894 Weikersdorf, Dolní Rakousy), 56. velmistr řádu německých rytířů (1863–1894), nejmladší syn Karla Ludvíka (č. 122).
121. Karel Ferdinand (29. 7. 1818 Vídeň – 20. 11. 1874 Židlochovice), těšínský princ, syn Karla Ludvíka (č. 122).
122. Karel Ludvík (5. 9. 1771 Florencie - 30. 4. 1847 Vídeň), vévoda těšínský, 3. syn císaře Leopolda II. (č. 113), vítěz od Aspern (1809). Jeho srdce je uloženo v urně č. 45 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
123. Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (30. 10. 1797 Bayreuth – 29. 12. 1829 Vídeň), manželka arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), zpopularizovala ve Vídni vánoční strom. Srdce v urně č. 124.
124. Henrietta (Jindřiška) Nasavsko-Weilburská (č. 123) - urna na srdce a na vnitřnosti, tělo v hrobce č. 123.
125. Rudolf František (25. 9. 1822 Vídeň – 24. 10. 1822 Vídeň), nedospělý syn arcivévody Karla Ludvíka (č. 122) a Henrietty (Jindřišky) Nasavsko-Weilburské (č. 123 a 124). Jeho srdce je uloženo v urně č. 41 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
126. Maxmilián I. Mexický (6. 7. 1832 Schönbrunn, Vídeň - 19. 6. 1867 Santiago de Querétaro, Mexiko), císař mexický (1864–1867), bratr rakouského císaře Františka Josefa I. (č. 142), popraven republikánskými povstalci v Querétaru.
127. Marie Luisa (12. 12. 1791 Vídeň – 17. 12. 1847 Parma), francouzská císařovna (1810–1814), vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally (1814–1847), dcera Františka II./I. (č. 57), manželka Napoleona Bonaparte.
128. Albrecht (3. 8. 1817 Vídeň - 18. 2. 1895 Arco), syn arcivévody Karla Ludvíka (č. 122), vítěz od Custozzy (1866).
129. Hildegarda Luisa Bavorská (10. 6. 1825 Würzburg - 2. 4. 1864 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, dcera bavorského krále (1825–1848) Ludvíka I. (25. 8. 1786 Štrasburk - 29. 2. 1868 Nice), manželka arcivévody Albrechta (č. 128). Její srdce je uloženo v urně č. 49 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
130. Matylda (25. 1. 1849 Vídeň - 6. 6. 1867 zámek Hetzendorf), dcera arcivévody Albrechta (č. 128). Její srdce je uloženo v urně č. 52 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele.
131. Karel Albert (1847–1848), nedospělý syn Albrechta (č. 128).
132. Leopold Salvátor (15. 10. 1863 Brandýs nad Labem - 4. 9. 1931 Vídeň), syn Karla Salvátora (č. 90).
133. Rainer Karel (21. 11. 1895 Záhřeb - 25. 5. 1930 Vídeň), syn Leopolda Salvátora (č. 132). Neoženil se.
134. Markéta Karolína Saská (24. 5. 1840 Drážďany - 15. 9. 1858 Monza) z rodu Wettinů, 1. manželka Karla Ludvíka (č. 138).
135. František Karel (7. 12. 1802 Vídeň - 8. 3. 1878 Vídeň), 3. syn císaře Františka II./I. (č. 57), otec císaře Františka Josefa I. (č. 142). Jeho srdce je uloženo v urně č. 54 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 78 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály. Byl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.
136. nepojmenovaný syn (1840–1840), nedospělý syn Františka Karla (č. 135).
137. Žofie Frederika Bavorská (27. 1. 1805 Mnichov - 28. 5. 1872 Vídeň) z rodu Wittelsbachů, manželka arcivévody Františka Karla (č. 135), matka císaře Františka Josefa I. (č. 142).
138. Karel Ludvík (30. 7. 1833 Schönbrunn, Vídeň – 19. 5. 1896 Vídeň), otec Františka Ferdinanda d'Este (č. x863), zavražděného v Sarajevu v roce 1914.
139. Marie Anunciata Neapolsko-Sicilská (24. 3. 1843 zámek Caserta, Itálie – 4. 5. 1871 Vídeň) z rodu Bourbonů, 2. manželka Karla Ludvíka (č. 138), matka Františka Ferdinanda d'Este (č. x863).
140. Ota (21. 4. 1865 Štýrský Hradec – 1. 11. 1906 Vídeň), zvaný krásný Ota nebo krásný arcivévoda, otec císaře Karla I. (č. x887). Svobodomyslný arcivévoda, který zemřel na syfilis.
141. Marie Josefa Saská (31. 5. 1867 Drážďany – 28. 5. 1944 zámek Wildenwart) z rodu Wettinů, manželka (∞ 2. 10. 1886 Drážďany) arcivévody Oty (č. 140), matka císaře Karla I. (č. x887).

I/ Hrobka Františka Josefa (Franz-Josephs-Gruft)

Do roku 1908 hrobka již obsahovala 129 těl a urny se srdci dalších 3 osob. Tehdy byla vybudována hrobka Františka Josefa spolu s přilehlou kaplí při příležitosti 60. výročí nástupu Františka Josefa na trůn. Chorvatský architekt Cajo Perisić nechal hrobku obložit světlým mramorem. Původně se zde ještě nacházel sarkofág malé Žofie Frederiky (č. 78), 1. dcery Františka Josefa a Sisi, později přenesený do Ferdinandovy hrobky. Do této hrobky se obvykle vchází severním vchodem z Nové hrobky.

142. František Josef I. (18. 8. 1830 Schönbrunn - 21. 11. 1916 Schönbrunn), předposlední (3.) císař rakouský (1848–1916).
143. Alžběta Bavorská (24. 12. 1837 Mnichov - 10. 9. 1898 Ženeva) z rodu Wittelsbachů, zvaná "Sissi", rakouská císařovna (1854–1898), manželka (∞ 24. 7. 1854 Vídeň) císaře Františka Josefa I. (č. 142). Zavražděna anarchistou na břehu jezera v Ženevě. Matka 4 dětí (dvě z nich pohřbeny zde: č. 78, 144).
144. Rudolf Habsburský (21. 8. 1858 Laxenburg - 30. 1. 1889 Mayerling), korunní princ, syn Františka Josefa I. (č. 142) a císařovny Alžběty - "Sissi" (č. 143), spáchal sebevraždu v Mayerlingu.

J/ Kaple (Gruftkapelle)

Byla postavena spolu s hrobkou Františka Josefa v roce 1908. Obvykle se do ní vstupuje severním vchodem z hrobky Františka Josefa.

Vpravo, kolmo k západní stěně.

147. Zita Bourbonsko-Parmská (9. 5. 1892 Villa Pianore u Luccy, Itálie - 14. 3. 1989 Zizers, Švýcarsko), poslední císařovna rakouská, královna uherská a česká (1916–1918), manželka (∞ 21. 10. 1911 Schwarzau am Steinfeld) posledního císaře a krále Karla I. (č. x887). Její srdce bylo uloženo pod srdcem jejího manžela v Loretánské kapli benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku. Dožila se požehnaného věku 96 let, a proto se po pohřbu stala nejstarší pochovanou osobou v Císařské hrobce.
Pamětní deska "prvním obětem Světové války 1914–1918", arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este (č. x 863) a jeho ženě Žofii, vévodkyni z Hohenbergu (č. x868). Protože zde Žofie nemohla být pohřbena, pár byl pohřben v kryptě zámku Artstetten. Na desce je nápis v němčině: Zum Gedenken an die ersten Opfer des Weltkrieges 1914–1918 Erzherzog Franz Ferdinand von Österreich-Este * Graz 18. 12. 1863 + Sarajevo 28. 6. 1914 und Sophie Herzogin von Hohenberg * Stuttgart 1. 3. 1868 + Sarajevo 28. 6. 1914. Begraben in der Gruft zu Schloss Artstetten.
148. Karel Ludvík (Carl Ludwig, 10. 3. 1918 Baden – 11. 12. 2007 Brusel), 4. syn posledního císaře a krále Karla I. (č. x887).
149. místo pro: Yolande de Ligne (* 6. 5. 1923 Madrid), manželka (∞ 17. 1. 1950 Belœil) arcivévody Karla Ludvíka (č. 148).

Vpravo od oltáře podél jižní stěny

150. Otto von Habsburg (20. 11. 1912 vila Wartholz u Reichenau an der Rax - 4. 7. 2011 Pöcking), korunní princ, 1. syn posledního císaře a krále Karla I. (č. x887), byl zde pohřben jako poslední ze členů císařské rodiny v červenci 2011. Jeho srdce bylo pohřbeno v benediktinském klášteře Pannonhalma v Maďarsku.

Vlevo od oltáře

151. Regina Sasko-Meiningenská (6. 1. 1925 Würzburg - 3. 2. 2010 Pöcking) z rodu Wettinů, manželka (∞ 10. 5. 1951 Nancy) korunního prince Otty (č. 150). Její srdce bylo pohřbeno v pevnosti Heldburg v Durynsku.

Vlevo před východní stěnou:

Socha Madony od sochaře Györgya Zaly věnovaná uherskými ženami v roce 1899 jako pomník císařovny Alžběty Bavorské (č. 143)

V jihovýchodním rohu:

Pamětní busta posledního rakouského císaře (1916–1918) Karla I. (1887–1922) (č. x887), který zemřel a byl pohřben v exilu ve Funchalu na portugalském ostrově Madeira. Na bustě je nápis Carolus, Austriae Imperator et Hungariae Rex apostolicus, natus in Castello Persenbeug 1887, defunctus in exilio 1922. Non corpore quidem sed suffragiis suis patriae semper praesens.

Ostatní Habsburkové

Ne všichni Habsburkové byli pochováni v Císařské hrobce. Zde je seznam ostatních významných Habsburků zmíněných v textu.

x415. Fridrich III. ("AEIOU") (21. 9. 1415 Innsbruck – 19. 8. 1493 Linec), římský král (1440–1493), císař (od roku 1452). Pochován v katedrále sv. Štěpána ve Vídni.
x459. Maxmilián I. (22. 3. 1459 Vídeňské Nové Město – 12. 1. 1519 Wels), císař (1493–1519). Katedrála sv. Jiří ve Vídeňském Novém Městě. Kenotaf ve Dvorním kostele (Hofkirche) v Innsbrucku.
x457. Marie Burgundská (13. 2. 1457 Brusel – 27. 3. 1482 Bruggy), vévodkyně burgundská, lucemburská a brabantská (1477–1482), bohatá dědička Burgundska, manželka císaře Maxmiliána I. (č. x459). Pochována v kostele Panny Marie v Bruggách.
x478. Filip I. Kastilský (22. 7. 1478 Bruggy – 25. 9. 1506 Burgos), řečený Sličný, král Kastilie a Leónu (1504–1506), syn císaře Maxmiliána I. (č. x459). Pochován v Capilla Real v Granadě.
x500. Karel V. (24. 2. 1500 Gent – 21. 9. 1558 San Jerónimo de Yuste, Extremadura), císař (1519–1556), nejstarší syn Filipa I. Kastilského (č. x478). Pochován v kryptě v El Escorialu nedaleko Madridu. Jeho potomci - králové španělští byli rovněž pochováni v El Escorialu.
x503. Ferdinand I. (10. 3. 1503 Alcalá de Henares – 25. 7. 1564 Vídeň), římský král (1531–1564), císař (od 1556), druhý syn krále Filipa I. Kastilského (č. x478) a bratr císaře Karla V. (č. x500). Pochován v Královském mauzoleu v katedrále sv. Víta v Praze.
x527. Maxmilián II. (31. 7. 1527 Vídeň – 12. 10. 1576 Řezno), císař (1564–1576), syn císaře Ferdinanda I. (č. x503). Pochován v Královském mauzoleu v katedrále sv. Víta v Praze.
x552. Rudolf II. (18. 7. 1552 Vídeň – 20. 1. 1612 Praha), císař (1576–1612), syn císaře Maxmiliána II. (č. x527). Pochován v Královské hrobce v katedrále sv. Víta v Praze.
x540. Karel II. Štýrský (3. 6. 1540 Vídeň – 10. 7. 1590 Štýrský Hradec), arcivévoda, vévoda štýrský, kraňský a korutanský (1564–1590), 3. syn císaře Ferdinanda I. (č. x503). Pochován v klášterní bazilice v Seckau. Jeho potomci ze štýrské linie Habsburků byli rovněž pochováni v klášterní bazilice v Seckau.

Po otevření Císařské krypty v roce 1633:

x578. Ferdinand II. (9. 7. 1578 Štýrský Hradec – 15. 2. 1637 Vídeň), císař (1619–1637), nejstarší syn arcivévody Karla II. Štýrského (č. x540). Pochován v mauzoleu ve Štýrském Hradci. Jeho potomci tvoří velkou část pochovaných v Císařské hrobce ve Vídni. Jeho srdce je uloženo v urně č. 3 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a jeho vnitřnosti v urně č. 19 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
x755. Marie Antoinetta (2. 11. 1755 Vídeň – 16. 10. 1793 Paříž, popravena), francouzská královna (1774–1792), nejmladší dcera císařovny Marie Terezie (č 55). Pochována v bazilice Saint-Denis v Paříži.
x769. Ferdinand III. (6. 3. 1769 Florencie – 17. 7. 1824 Florencie), arcivévoda, velkovévoda toskánský (1790–1801 a 1814–1824), syn císaře Leopolda II. (č. 113). Pochován v bazilice sv. Vavřince ve Florencii.
x779. František IV. (6. 10. 1779 Milán – 21. 1. 1846 Modena), arcivévoda, vévoda modenský (1814–1846), syn arcivévody Ferdinanda Karla Antonína (č. 105). Pochován v kostele sv. Vincence v Modeně.
x783. Rainer Josef (30. 9. 1783 Pisa – 16. 1. 1853 Bolzano), arcivévoda, syn císaře Leopolda II. (č. 113). Pochován v kostele Nanebevstoupení Panny Marie v Bolzanu v Itálii.
x811. František Josef Karel - Napoleon II. (20. 3. 1811 Paříž – 22. 7. 1832 Vídeň), řečený Orlík, princ, vévoda zákupský, syn Napoleona Bonaparte a císařovny Marie Luisy (č. 127). Pochován v Invalidovně v Paříži. Jeho srdce je uloženo v urně č. 42 v Hrobce srdcí v augustiniánském kostele a vnitřnosti v urně č. 76 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály.
x856. Bedřich Maria Albrecht Vilém Karel (4. 6. 1856 Židlochovice – 30. 12. 1936 Mosonmagyaróvár), arcivévoda, těšínský kníže (1895–1918), druhý syn arcivévody Karla Ferdinanda (č. 121). Pochován ve farním kostele v Mosonmagyaróváru v Maďarsku.
x863. František Ferdinand d'Este (18. 12. 1863 Štýrský Hradec – 28. 6. 1914 Sarajevo, zavražděn), arcivévoda, následník trůnu, nejstarší syn arcivévody Karla Ludvíka (č. 138). Pochován v zámecké kapli v Artstettenu.
x868. Žofie z Hohenbergu (1. 3. 1868 Stuttgart – 28. 6. 1914 Sarajevo), rozená hraběnka Chotková, vévodkyně z Hohenbergu, manželka arcivévody Františka Ferdinanda d'Este (č. x863). Pochována v zámecké kapli v Artstettenu.
x887. Karel I. (17. 8. 1887, zámek Persenbeug – 1. 4. 1922, Monte, Funchal, Madeira; v roce 2004 blahořečen), poslední rakouský císař (1916–1918), nejstarší syn arcivévody Oty Františka (č. 140). Pochován v kostele Nossa Senhora do Monte v Monte (Funchal) na portugalském ostrově Madeira. Jeho srdce bylo v roce 1971 uloženo v Loretánské kapli benediktinského kláštera Muri ve Švýcarsku. Pod touto Loretánskou kaplí je rodinná hrobka Habsburků, kde byli pohřbeni Karlovi synové Robert (1915–1996), Felix (1916–2011) a Rudolf (1919–2010).

Odkazy

Reference

Literatura

LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5.
VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Císařská hrobka ve Vídni na Wikimedia Commons
www.kaisergruft.at