Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská
Johana Gabriela (4. února 1750, Vídeň – 23. prosince 1762, Vídeň) byla dcera královny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. V necelých třinácti letech zemřela na neštovice.
Obsah |
Život [editovat]
Johana Gabriela byla princeznou z královské krve a náležel jí titul Její Královská Výsost arcivévodkyně rakouská. Narodila se na císařském dvoře ve Vídni jako osmá dcera (jedenácté dítě) císařského páru v početné rodině, měla patnáct sourozenců. Výchova a vzdělání malé arcivévodkyně podléhalo přísnému řádu stanovenému Marií Terezií, jejímž výchovným krédem byla poslušnost, zbožnost a kázeň. V necelých třinácti letech podlehla neštovicím.
Dětství [editovat]
Johanna Gabriela byla dosti svéhlavá, ale velmi nadaná, stejně jako většina dětí císařského páru. Její vychovatelka hraběnka Walpurga Lerchenfeldová s ní měla zřejmě potíže stejně jako s její sestrou Josefou, která se matce zdála dosti hrubá a tvrdohlavá. I ona, tři roky po Johanině smrti, těsně před svatbou s Ferdinandem Neapolským, zemřela na stejnou nemoc, v té době častou a většinou smrtelnou.
Víme také, že Johana nesnášela ryby. Často po nich zvracela a jelikož v matčiných poučeních bylo: "co přijde na stůl, to se také sní", malá arcivévodkyně velmi trpěla. Když si císařovna blíže všimla potíží, poradila se se svým dvorním lékařem Gerardem van Swietenem o malém výchovném experimentu. Marie Terezie se pokusila nechuť k rybím pokrmům omezit, a proto Johanu brala do podniku na chov pstruhů, kde malá arcivévodkyně mohla sledovat pohyb ryb a také v učivu se objevovala často anatomie těchto tvorů. Dokonce ji matka vzala do kuchyně, aby sledovala, jak se rybí pokrmy připravují. Tento postup nechuť k rybám pomohl odstranit.
Vzdělání [editovat]
Mala arcivévodkyně musela zvládnout velký obsah učiva. Denně měla výuku psaní, čtení a francouzštiny, třikrát týdně po hodině náboženství, zeměpisu a tance. Později přibyly hodiny dějepisu, hudební výchovy a dalších cizích jazyků.
Sňatková politika a smrt [editovat]
Předčasná Johanina smrt poněkud narušila matčinu sňatkovou politiku. Johana byla zasnoubena s Ferdinandem Neapolsko-Sicilským; když dívka zemřela, nahradila ji její mladší sestra Marie Josefa. I ona však podlehla neštovicím a nakonec se Ferdinandovou manželkou stala další mladší sestra, Marie Karolina .
Smrt arcivévodkyně nejvíce zasáhla Marii Josefu, jež s ní vyrůstala a měla společnou ayu, a první manželku Josefa II., Isabelu Parmskou.
Genealogie [editovat]
| Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská |
Otec: František I. Štěpán Lotrinský |
Děd: Leopold Josef Lotrinský |
Praděd: Karel V. Lotrinský |
| Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská |
|||
| Babička: Alžběta Charlotta Orléanská |
Praděd: Filip I. Orléanský |
||
| Prababička: Alžběta Šarlota Falcká |
|||
| Matka: Marie Terezie |
Děd: Karel VI. |
Praděd: Leopold I. |
|
| Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská |
|||
| Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická |
Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
||
| Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská |
Literatura [editovat]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
