Povodeň v Čechách (2013): Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎top: -čí.slo.s.te.č.ko.u
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Povodně v Praze, 30.jpg|thumb|Pohled ze [[Staroměstská mostecká věž|Staroměstské mostecké věže]] na rozvodněnou [[Vltava|Vltavu]] u [[Mánesův most|Mánesova mostu]] v pozadí se [[Strakova akademie|Strakovou akademií]], 2. června 2013]]
[[Soubor:Povodně v Praze, 30.jpg|thumb|Pohled ze [[Staroměstská mostecká věž|Staroměstské mostecké věže]] na rozvodněnou [[Vltava|Vltavu]] u[[Mánesův most|Mánesova mostu]] vpozadí se [[Strakova akademie|Strakovou akademií]], 2. června 2013]]
[[Soubor:P6024112-NovyKnin-2013-06-02-TyrsovaUlice.JPG|thumb|Nový Knín, situace 2. června v Tyršově ulici]]
[[Soubor:P6024112-NovyKnin-2013-06-02-TyrsovaUlice.JPG|thumb|Nový Knín, situace 2. června vTyršově ulici]]
'''Povodeň v&nbsp;České republice 2013''' probíhala ve třech navazujících vlnách: první od [[29. květen|29. května]] do [[5. červen|5. června]] po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě [[Čechy|Čech]], druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla v&nbsp;důsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od [[10. červen|10. června]] do [[12. červen|12. června]] a třetí, nejslabší vlna od [[24. červen|24. června]] do [[27. červen|27. června]] [[2013]] v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.<ref name=chmu270613>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Předběžné hydrometeorologické shrnutí průběhu povodně v červnu 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_CHMU_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav | místo = | jazyk = česky}}</ref>
'''Povodeň vČeské republice 2013''' probíhala ve třech navazujících vlnách: první od [[29. květen|29. května]] do [[5. červen|5. června]] po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě [[Čechy|Čech]], druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla vdůsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od [[10. červen|10. června]] do [[12. červen|12. června]] a třetí, nejslabší vlna od [[24. červen|24. června]] do [[27. červen|27. června]] [[2013]] v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.<ref name="chmu270613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Předběžné hydrometeorologické shrnutí průběhu povodně v červnu 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_CHMU_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav | místo = | jazyk = česky}}</ref>


Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úroveň 20 až 50leté povodně, nikterak výjimečně i stoleté. Zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR<ref name=upk13-13>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Usnesení Ústřední povodňové komise č. 13 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/usneseni%20UPK%2013_2013.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace =
Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úroveň 20 až 50leté povodně, nikterak výjimečně i stoleté. Zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR<ref name="upk13-13">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chalupa | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Usnesení Ústřední povodňové komise č. 13 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/usneseni%20UPK%2013_2013.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> včetně několika velkých měst jako jsou například [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]], [[Praha]], [[Plzeň]] a [[České Budějovice]]; vláda ČR také v neděli 2. 6. 2013 vyhlásila „Nouzový stav“ pro hlavní město Prahu (platil do 19. 6.) a pro kraje Liberecký (do 12. 6.), Jihočeský, Plzeňský (do 19. 6.), Královéhradecký, Středočeský a Ústecký (do 28. 6.),<ref name=mfcr>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Informace Ministerstva financí o financování prvotních nákladů vzniklých v důsledku povodní v červnu 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MF_20130627.pdf | datum vydání = 2013-07 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Ministerstvo financí ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> armáda však byla v pohotovosti až do 15. 7. 2013.<ref name=mocr270613>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Lafek | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Průběžná informace o nasazení AČR a Hradní stráže na červnových povodních v roce 2013 pro Ústřední povodňovou komisi | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MO_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Ministerstvo obrany ČR, Společné operační centrum | místo = | jazyk = česky}}</ref>
| datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Ministerstvo životního prostředí ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> včetně několika velkých měst jako jsou například [[Ústí nad Labem]], [[Děčín]], [[Praha]], [[Plzeň]] a [[České Budějovice]]; vláda ČR také v neděli 2. 6. 2013 vyhlásila „Nouzový stav“ pro hlavní město Prahu (platil do 19. 6.) a pro kraje Liberecký (do 12. 6.), Jihočeský, Plzeňský (do 19. 6.), Královéhradecký, Středočeský a Ústecký (do 28. 6.),<ref name="mfcr">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Informace Ministerstva financí o financování prvotních nákladů vzniklých v důsledku povodní v červnu 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MF_20130627.pdf | datum vydání = 2013-07 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Ministerstvo financí ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> armáda však byla v pohotovosti až do 15. 7. 2013.<ref name="mocr270613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Lafek | jméno = Miloslav | odkaz na autora = | titul = Průběžná informace o nasazení AČR a Hradní stráže na červnových povodních v roce 2013 pro Ústřední povodňovou komisi | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MO_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Ministerstvo obrany ČR, Společné operační centrum | místo = | jazyk = česky}}</ref>


Hasiči zasahovali v souvislosti s povodněmi při 9611 událostech, nasazeno bylo 9518 jednotek PO (3748 profesionálních a 5770 dobrovolných) v počtu cca 28,5 tisíce příslušníků. Kromě toho bylo v souladu s Ústředním poplachovým plánem [[Integrovaný záchranný systém|IZS]] nasazeno 21.000 příslušníků [[Policie České republiky|Policie ČR]] (včetně desítek [[kynolog]]ů a [[pyrotechnik]]ů) a v 71 městech a obcích se vystřídalo 9324 vojáků [[Armáda České republiky|Armády ČR]] (včetně příslušníků [[Hradní stráž]]e) uživších 1585&nbsp;ks techniky, aktivována byla i [[Vodní záchranná služba]] [[Český červený kříž|ČČK]]. Celkem bylo 26.438 osob evakuováno a 618 osob zachráněno, povodně si vyžádaly 15 lidských životů (z toho 5 činí oběti z řad vodáků zkoušejících adrenalinový sjezd po rozvodněných řekách; 1 další vodák je pohřešován) a způsobily nejméně 75 půdních sesuvů (patrně nejzávažnější nad obcí [[Litochovice nad Labem]], kde smýkající svah na ploše cca 10 ha zničil [[Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách|železniční trať 097]] a budované těleso [[dálnice D8]]).<ref name=cgs>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Venera | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Informace pro Ústřední povodňovou komisi o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 – 56,500 se stavem ke dni 26. června 2013 a návrh řešení havarijní situace | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_CGS_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Česká geologická společnost | místo = | jazyk = česky}}</ref> Muselo být také uzavřeno 214 úseků silnic všech tříd.<ref name=upk13-13/><ref name=ZOP260613>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D. | odkaz na autora = | titul = Zpráva o povodni – červen 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_HZS_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref><ref name=pp260613>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tuhý | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Informace pro Ústřední povodňovou komisi k červnovým povodním 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_POLICEJNI_PREZIDIUM_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Policejní prezidium Policie ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref><ref name=mocr270613/> Nezbytné přímé (prvotní) náklady na opatření v rámci řešení krizové situace přišly na 1,16 mld Kč,<ref name=mfcr/> celkové vzniklé škody jsou v řádu desítek miliard.
Hasiči zasahovali v souvislosti s povodněmi při 9611 událostech, nasazeno bylo 9518 jednotek PO (3748 profesionálních a 5770 dobrovolných) v počtu cca 28,5 tisíce příslušníků. Kromě toho bylo v souladu s Ústředním poplachovým plánem [[Integrovaný záchranný systém|IZS]] nasazeno 21.000 příslušníků [[Policie České republiky|Policie ČR]] (včetně desítek [[kynolog]]ů a [[pyrotechnik]]ů) a v 71 městech a obcích se vystřídalo 9324 vojáků [[Armáda České republiky|Armády ČR]] (včetně příslušníků [[Hradní stráž]]e) uživších 1585ks techniky, aktivována byla i [[Vodní záchranná služba]] [[Český červený kříž|ČČK]]. Celkem bylo 26 438 osob evakuováno a 618 osob zachráněno, povodně si vyžádaly 15 lidských životů (z toho 5 činí oběti z řad vodáků zkoušejících adrenalinový sjezd po rozvodněných řekách; 1 další vodák je pohřešován) a způsobily nejméně 75 půdních sesuvů (patrně nejzávažnější nad obcí [[Litochovice nad Labem]], kde smýkající svah na ploše cca 10 ha zničil [[Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách|železniční trať 097]] a budované těleso [[dálnice D8]]).<ref name="cgs">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Venera | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | titul = Informace pro Ústřední povodňovou komisi o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 – 56,500 se stavem ke dni 26. června 2013 a návrh řešení havarijní situace | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_CGS_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Česká geologická společnost | místo = | jazyk = česky}}</ref> Muselo být také uzavřeno 214 úseků silnic všech tříd.<ref name=upk13-13/><ref name="ZOP260613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = plk. Ing. Jiří Chalupa, Ph.D. | odkaz na autora = | titul = Zpráva o povodni – červen 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_HZS_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref><ref name="pp260613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tuhý | jméno = Tomáš | odkaz na autora = | titul = Informace pro Ústřední povodňovou komisi k červnovým povodním 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_POLICEJNI_PREZIDIUM_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-26 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-07-20 | vydavatel = Policejní prezidium Policie ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref><ref name=mocr270613/> Nezbytné přímé (prvotní) náklady na opatření v rámci řešení krizové situace přišly na 1,16 mld Kč,<ref name=mfcr/> celkové vzniklé škody jsou v řádu desítek miliard.
Ranní kulminace Labe v Děčíně 6.6. 2013 ve 04:00 dosáhlo výšky 1071 cm a průtoku 3 910 m³/s, což je 4. nejvyšší povodeň u nás.
Ranní kulminace Labe v Děčíně 6. 6. 2013 ve 04:00 dosáhlo výšky 1071 cm a průtoku 3 910 m³/s, což je 4. nejvyšší povodeň u nás.


[[Povodně ve střední Evropě 2013|Záplavy]] zasáhly také [[Německo]], [[Rakousko]] a [[Švýcarsko]],<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/229871-pod-vodou-je-i-cast-nemecka-rakouska-a-svycarska/</ref><ref name="rfr1">http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-22752544 (anglicky)</ref> na východě pak i Slovensko (hlavně v&nbsp;Bratislavu),<ref name="rfr1" /> Maďarsko<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ čas 18:55–20:26</ref> a Polsko.
[[Povodně ve střední Evropě 2013|Záplavy]] zasáhly také [[Německo]], [[Rakousko]] a [[Švýcarsko]],<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/229871-pod-vodou-je-i-cast-nemecka-rakouska-a-svycarska/</ref><ref name="rfr1">http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-22752544 (anglicky)</ref> na východě pak i Slovensko (hlavně vBratislavu),<ref name="rfr1" /> Maďarsko<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ čas 18:55–20:26</ref> a Polsko.


== Příčiny ==
== Příčiny ==
Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou z&nbsp;jarního [[tání]] a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast [[Sasko|Saska]], [[Bavorsko|Bavorska]], Čech a [[Rakousko|Rakouska]] severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h.<ref name=chmu270613/>
Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou zjarního [[tání]] a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast [[Sasko|Saska]], [[Bavorsko|Bavorska]], Čech a [[Rakousko|Rakouska]] severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h.<ref name=chmu270613/>


Dne 28. května 2013 vydal [[Český hydrometeorologický ústav]] vážné varování před hrozbou bouřek s&nbsp;lijáky a krupobitím pro období 29.–30. května,<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Třeček | jméno = Čeněk | odkaz na autora = | titul = Meteorologové varují před silnými bouřkami, hrozí při nich i krupobití | url = http://zpravy.idnes.cz/varovani-meteorologu-pred-bourkami-db2-/domaci.aspx?c=A130528_105644_domaci_cen | datum vydání = 28-05-2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 02-06-2013 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = autor: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=719 }}</ref> varování před vznikem povodní přišlo následující den a to zejména pro povodí [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], na přítocích [[Berounka|Berounky]] a horního [[Labe]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Válková | jméno = Hana | poznámka = autorka: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=1953 | titul = Meteorologové upřesnili výstrahu, varují i před povodněmi | url = http://zpravy.idnes.cz/vystraha-pred-bourkami-a-povodnemi-duk-/domaci.aspx?c=A130529_120622_domaci_hv | datum vydání = 29-05-2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 02-06-2013 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> 31. 5. 2013 platila výstraha na povodňovou bdělost pro Jihočeský kraj a na povodňové ohrožení pro Plzeňský kraj<ref name=mze270613/>.
Dne 28. května 2013 vydal [[Český hydrometeorologický ústav]] vážné varování před hrozbou bouřek slijáky a krupobitím pro období 29.–30. května,<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Třeček | jméno = Čeněk | odkaz na autora = | titul = Meteorologové varují před silnými bouřkami, hrozí při nich i krupobití | url = http://zpravy.idnes.cz/varovani-meteorologu-pred-bourkami-db2-/domaci.aspx?c=A130528_105644_domaci_cen | datum vydání = 28-05-2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 02-06-2013 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = autor: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=719 }}</ref> varování před vznikem povodní přišlo následující den a to zejména pro povodí [[Lužická Nisa|Lužické Nisy]], na přítocích [[Berounka|Berounky]] a horního [[Labe]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Válková | jméno = Hana | poznámka = autorka: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=1953 | titul = Meteorologové upřesnili výstrahu, varují i před povodněmi | url = http://zpravy.idnes.cz/vystraha-pred-bourkami-a-povodnemi-duk-/domaci.aspx?c=A130529_120622_domaci_hv | datum vydání = 29-05-2013 | datum aktualizace = | datum přístupu = 02-06-2013 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> 31. 5. 2013 platila výstraha na povodňovou bdělost pro Jihočeský kraj a na povodňové ohrožení pro Plzeňský kraj<ref name=mze270613/>.


== Dění v&nbsp;povodí Vltavy ==
== Dění vpovodí Vltavy ==
Už od 20. května se na možnost povodní připravovali pracovníci [[Povodí Vltavy]] a téhož dne například [[Vodní nádrž Orlík]] započala s intenzivním odpouštěním vody a zvyšováním své retenční schopnosti; v době začátku povodní pak Vltavská kaskáda disponovala zásobními objemy okolo 180 milionů m³, tedy bezmála dvojnásobkem standardně vymezeného.<ref name=mze270613>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Shrnutí povodně – červen 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MZE_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Ministerstvo zemědělství ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> Vysoký úhrn srážek však rozvodnil nejprve řeky v&nbsp;plzeňské oblasti – snad s&nbsp;výjimkou [[Mže]].<ref name="noční déšť">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hyblerová | jméno = Lucie | titul = Noční déšť zvýšil hladiny řek na Plzeňsku. Na Klabavě je vyhlášený 3.stupeň | periodikum = zpravy.tiscali.cz | datum vydání = 2013-5-31 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://zpravy.tiscali.cz/nocni-dest-zvysil-hladiny-rek-na-plzensku-na-klabave-je-vyhlaseny-3_stupen-213999}}</ref> V úterý 4. 6. pak bylo upouštění z kaskády pozastaveno, aby se rozvolnila kulminace na dolním Labi, ale v době 7.&nbsp;6. - 11.&nbsp;6. pak opět platilo nařízení Ústředního krizového štábu o zajištění maximálních možných retenčních kapacit pro případ dalších silných srážek. Za tyto čtyři dny se Vltavská kaskáda stihla vyprázdnit o 215 milionů m³.<ref name=mze270613/>
Už od 20. května se na možnost povodní připravovali pracovníci [[Povodí Vltavy]] a téhož dne například [[Vodní nádrž Orlík]] započala s intenzivním odpouštěním vody a zvyšováním své retenční schopnosti; v době začátku povodní pak Vltavská kaskáda disponovala zásobními objemy okolo 180 milionů m³, tedy bezmála dvojnásobkem standardně vymezeného.<ref name="mze270613">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Shrnutí povodně – červen 2013 | url = http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130627_usneseni_povodnove_komise/$FILE/OTM_MZE_20130627.pdf | datum vydání = 2013-06-27 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-04-20 | vydavatel = Ministerstvo zemědělství ČR | místo = | jazyk = česky}}</ref> Vysoký úhrn srážek však rozvodnil nejprve řeky vplzeňské oblasti – snad svýjimkou [[Mže]].<ref name="noční déšť">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hyblerová | jméno = Lucie | titul = Noční déšť zvýšil hladiny řek na Plzeňsku. Na Klabavě je vyhlášený 3.stupeň | periodikum = zpravy.tiscali.cz | datum vydání = 2013-5-31 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://zpravy.tiscali.cz/nocni-dest-zvysil-hladiny-rek-na-plzensku-na-klabave-je-vyhlaseny-3_stupen-213999}}</ref> V úterý 4. 6. pak bylo upouštění z kaskády pozastaveno, aby se rozvolnila kulminace na dolním Labi, ale v době 7.6. - 11.6. pak opět platilo nařízení Ústředního krizového štábu o zajištění maximálních možných retenčních kapacit pro případ dalších silných srážek. Za tyto čtyři dny se Vltavská kaskáda stihla vyprázdnit o 215 milionů m³.<ref name=mze270613/>


=== Oblast Berounky ===
=== Oblast Berounky ===
[[Soubor:Povodeň v Černošicích 02.JPG|náhled|Berounka v&nbsp;[[Černošice|Černošicích]], 2. června]]
[[Soubor:Povodeň v Černošicích 02.JPG|náhled|Berounka v[[Černošice|Černošicích]], 2. června]]
[[Úslava]] v&nbsp;[[Prádlo|Prádle]] dosáhla 1. SPA (140 cm) už v&nbsp;pátek 31. 5. 2013 po poledni, v&nbsp;sobotu sice krátce klesla, ale ve 21:00 již byla na 3. SPA (180 cm) a celou neděli pomalu stoupala na maximum v&nbsp;pondělí v&nbsp;1:00: 225 cm, 22 m³/s&nbsp;(dvouletá voda). 3. SPA byl opuštěn až v&nbsp;úterý 4. června kvečeru, 1. SPA ve čtvrtek 6. 6. ráno. Ve [[Ždírec (okres Plzeň-jih)|Ždírci]] byl dosažen pouze 2. SPA a 33 m³/s; povodňový stav trval od 1. 6., 16:00 do 6. 6., 10:00. Zato v&nbsp;[[Koterov]]ě byla Úslava na 1. SPA už 31. 5. v&nbsp;6:00 a od sobotních 23:00 do úterních 22:00 byla na 3. SPA (nad 200 cm), s&nbsp;maximem 270 cm / 132 m³/s&nbsp;v&nbsp;pondělí okolo 4. h. K&nbsp;normálu se vrátila ve čtvrtek po 3. hodině ranní.
[[Úslava]] v[[Prádlo|Prádle]] dosáhla 1. SPA (140 cm) už vpátek 31. 5. 2013 po poledni, vsobotu sice krátce klesla, ale ve 21:00 již byla na 3. SPA (180 cm) a celou neděli pomalu stoupala na maximum vpondělí v1:00: 225 cm, 22 m³/s(dvouletá voda). 3. SPA byl opuštěn až vúterý 4. června kvečeru, 1. SPA ve čtvrtek 6. 6. ráno. Ve [[Ždírec (okres Plzeň-jih)|Ždírci]] byl dosažen pouze 2. SPA a 33 m³/s; povodňový stav trval od 1. 6., 16:00 do 6. 6., 10:00. Zato v[[Koterov]]ě byla Úslava na 1. SPA už 31. 5. v6:00 a od sobotních 23:00 do úterních 22:00 byla na 3. SPA (nad 200 cm), smaximem 270 cm / 132 m³/svpondělí okolo 4. h. Knormálu se vrátila ve čtvrtek po 3. hodině ranní.


[[Úhlava]] stoupala také, v&nbsp;úseku od [[Klatovy|Klatov]], kde 1. SPA (250 cm) přesáhla v&nbsp;pátek 31. 5. ráno a 3. SPA (300 cm) v&nbsp;neděli v&nbsp;5:00, držela ho až do pondělního večera s&nbsp;kulminací 315 cm / 69 m³/s, pod 1. SPA klesla a ve čtvrtek po 19. h. Limnigraf [[Přeštice]] zaznamenal 1. SPA (180 cm) v&nbsp;pátek ráno, 3. SPA (250 cm) po sobotní půlnoci, kulminaci 315 cm / 160 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) v&nbsp;pondělí ráno. 3. SPA byl odvolán 5. 6. po 18. h, 1. SPA v&nbsp;sobotu 8. 6. okolo 14. h. Ve [[Štěnovice|Štěnovicích]] byl 1. SPA (160 cm) překonán v&nbsp;pátek po 19. h, 3. SPA (320 cm) v&nbsp;neděli okolo 17. h a kulminace nastala 3. 6. ve 2:30 při 370 cm / 170 m³/s&nbsp;(více než dvacetiletá voda).
[[Úhlava]] stoupala také, vúseku od [[Klatovy|Klatov]], kde 1. SPA (250 cm) přesáhla vpátek 31. 5. ráno a 3. SPA (300 cm) vneděli v5:00, držela ho až do pondělního večera skulminací 315 cm / 69 m³/s, pod 1. SPA klesla a ve čtvrtek po 19. h. Limnigraf [[Přeštice]] zaznamenal 1. SPA (180 cm) vpátek ráno, 3. SPA (250 cm) po sobotní půlnoci, kulminaci 315 cm / 160 m³/s(dvacetiletá voda) vpondělí ráno. 3. SPA byl odvolán 5. 6. po 18. h, 1. SPA vsobotu 8. 6. okolo 14. h. Ve [[Štěnovice|Štěnovicích]] byl 1. SPA (160 cm) překonán vpátek po 19. h, 3. SPA (320 cm) vneděli okolo 17. h a kulminace nastala 3. 6. ve 2:30 při 370 cm / 170 m³/s(více než dvacetiletá voda).


[[Radbuza]] v&nbsp;[[Tasnovice|Tasnovicích]] pokořila 1. SPA (120 cm) už v&nbsp;pátek 31. 5. před 18. h, 3. SPA (180 cm) překonán v&nbsp;pondělí 3. 6. mezi 2. a 14. h, přičemž řeka kulminovala okolo 4. h na úrovni 280 cm / 48 m³/s&nbsp;(desetiletá voda), 1. SPA byl odvolán 4. 6. po 19. h a znovu vyhlášen v&nbsp;pondělí 10. 6. po 9. h, kulminace ve 2. SPA nastala v&nbsp;úterý 11. 6. okolo 4. h při 160 cm / 16 m³/s&nbsp;a pokles pod 1. SPA nastal už téhož dne po 13. h. Ve [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkově]] dosáhla Radbuza 1. SPA (160 cm) ještě dřív, už v&nbsp;pátek okolo 8. h, a pod hranicí 3. SPA (220 cm) se pohybovala od pátečního večera, od sobotní 15. h do středeční 6. h ji dokonce překračovala s&nbsp;vyvrcholením při 306 cm / 99 m³/s&nbsp;(téměř desetiletá voda) v&nbsp;pondělí po 19. h, do normálu se dostala ve čtvrtek 6. 6. těsně po půlnoci a v&nbsp;neděli opět kolísala okolo 1. SPA, který překročila v&nbsp;pondělí 10. 6. po 6. h a během cca desíti hodin razantně vystoupala až do 3. SPA, s&nbsp;kulminací 255 cm / 60 m³/s&nbsp;v&nbsp;úterý před polednem. Pokles hladiny byl pak ještě rychlejší než vzestup a 3. SPA byl odvolán pět hodin poté, 1. SPA ve středu 12. 6. v&nbsp;7:00.
[[Radbuza]] v[[Tasnovice|Tasnovicích]] pokořila 1. SPA (120 cm) už vpátek 31. 5. před 18. h, 3. SPA (180 cm) překonán vpondělí 3. 6. mezi 2. a 14. h, přičemž řeka kulminovala okolo 4. h na úrovni 280 cm / 48 m³/s(desetiletá voda), 1. SPA byl odvolán 4. 6. po 19. h a znovu vyhlášen vpondělí 10. 6. po 9. h, kulminace ve 2. SPA nastala vúterý 11. 6. okolo 4. h při 160 cm / 16 m³/sa pokles pod 1. SPA nastal už téhož dne po 13. h. Ve [[Staňkov (okres Domažlice)|Staňkově]] dosáhla Radbuza 1. SPA (160 cm) ještě dřív, už vpátek okolo 8. h, a pod hranicí 3. SPA (220 cm) se pohybovala od pátečního večera, od sobotní 15. h do středeční 6. h ji dokonce překračovala svyvrcholením při 306 cm / 99 m³/s(téměř desetiletá voda) vpondělí po 19. h, do normálu se dostala ve čtvrtek 6. 6. těsně po půlnoci a vneděli opět kolísala okolo 1. SPA, který překročila vpondělí 10. 6. po 6. h a během cca desíti hodin razantně vystoupala až do 3. SPA, skulminací 255 cm / 60 m³/svúterý před polednem. Pokles hladiny byl pak ještě rychlejší než vzestup a 3. SPA byl odvolán pět hodin poté, 1. SPA ve středu 12. 6. v7:00.


[[Mže]] byla zpočátku nejklidnější, například [[vodní nádrž Lučina (Mže)|vodní nádrž Lučina]] zaznamenala 1. SPA jen krátce v&nbsp;sobotu 1. června. Zato v&nbsp;[[Kočov]]ě už řeka kolísala, v&nbsp;sobotu 1. června na několik hodin překročila 1. SPA (120 cm) a v&nbsp;pondělí 3. června se dostala až do 2. SPA, kulminovala zde před 6. h na úrovni 105 cm / 29 m³/s&nbsp;(téměř pětiletá voda) a těsně před půlnocí se vrátila pod 1. SPA. Díky přítoku [[Úhlavka]] však už ve [[Stříbro (okres Tachov)|Střibře]] překročila 1. SPA (150 cm) v&nbsp;sobotu večer a kulminovala v&nbsp;pondělí po poledni na 220 cm / 84 m³/s&nbsp;(dvouletá voda, těsně pod hranicí 3. SPA), pod 1. SPA se dostala až 6. 6. po poledni. [[Vodní nádrž Hracholusky]] tuto vlnu částečně zachytila, po naplnění nádrže musela začít v&nbsp;pondělí 3. 6. po 20. h odpouštět vodu v&nbsp;pásmu 1. SPA (nad 200 cm) při průtoku 54 až 56 m³/s&nbsp;po řadu dní, s&nbsp;tímto vypouštěním zde skončili až v&nbsp;pátek 14. 6. po 7. h ranní.
[[Mže]] byla zpočátku nejklidnější, například [[vodní nádrž Lučina (Mže)|vodní nádrž Lučina]] zaznamenala 1. SPA jen krátce vsobotu 1. června. Zato v[[Kočov]]ě už řeka kolísala, vsobotu 1. června na několik hodin překročila 1. SPA (120 cm) a vpondělí 3. června se dostala až do 2. SPA, kulminovala zde před 6. h na úrovni 105 cm / 29 m³/s(téměř pětiletá voda) a těsně před půlnocí se vrátila pod 1. SPA. Díky přítoku [[Úhlavka]] však už ve [[Stříbro (okres Tachov)|Střibře]] překročila 1. SPA (150 cm) vsobotu večer a kulminovala vpondělí po poledni na 220 cm / 84 m³/s(dvouletá voda, těsně pod hranicí 3. SPA), pod 1. SPA se dostala až 6. 6. po poledni. [[Vodní nádrž Hracholusky]] tuto vlnu částečně zachytila, po naplnění nádrže musela začít vpondělí 3. 6. po 20. h odpouštět vodu vpásmu 1. SPA (nad 200 cm) při průtoku 54 až 56 m³/spo řadu dní, stímto vypouštěním zde skončili až vpátek 14. 6. po 7. h ranní.


[[Střela (řeka)|Střela]], která na odtoku z&nbsp;[[Vodní nádrž Žlutice|VD Žlutice]] překročila 1. SPA (120 cm) v&nbsp;sobotu 1. 6. okolo 8:00 a o&nbsp;48 h později kulminovala na stavu 205 cm / 20 m³/s&nbsp;(dvouletá voda) v&nbsp;pásmu 2. SPA. Do 1. SPA se vrátila ve středu v&nbsp;poledne a následující dny si držela odtok okolo 8 m³/s&nbsp;v&nbsp;pásmu 1. SPA. V&nbsp;[[Čichořice|Čichořicích]] překročila 1. SPA v&nbsp;sobotu po 14. h a opustila ho ve středu po 21. h, mezitím dvakrát vystoupila do 2. SPA a kulminovala v&nbsp;úterý 4. 6. okolo 10. h stavem 170 cm / 26 m³/s&nbsp;(dvouletá voda). V&nbsp;[[Plasy|Plasech]] byla na 1. SPA (120 cm) od 1. 6., 14:00 a 2. 6. od 6:00 do 12:00 byla i&nbsp;ve 3. SPA (nad 200 mm) s&nbsp;vrcholem 230 cm / 60 m³/s&nbsp;okolo 8:00. K&nbsp;normálu se vrátila až v&nbsp;pátek, ale nové lijáky ji v&nbsp;neděli 9. 6. opět zvedly a kulminovala v&nbsp;pondělí 10. 6. v&nbsp;pásmu 2. SPA při 190 cm / 43 m³/s, do normálu klesla ve středu 12. 6. před 22. hodinou.
[[Střela (řeka)|Střela]], která na odtoku z[[Vodní nádrž Žlutice|VD Žlutice]] překročila 1. SPA (120 cm) vsobotu 1. 6. okolo 8:00 a o48 h později kulminovala na stavu 205 cm / 20 m³/s(dvouletá voda) vpásmu 2. SPA. Do 1. SPA se vrátila ve středu vpoledne a následující dny si držela odtok okolo 8 m³/svpásmu 1. SPA. V[[Čichořice|Čichořicích]] překročila 1. SPA vsobotu po 14. h a opustila ho ve středu po 21. h, mezitím dvakrát vystoupila do 2. SPA a kulminovala vúterý 4. 6. okolo 10. h stavem 170 cm / 26 m³/s(dvouletá voda). V[[Plasy|Plasech]] byla na 1. SPA (120 cm) od 1. 6., 14:00 a 2. 6. od 6:00 do 12:00 byla ive 3. SPA (nad 200 mm) svrcholem 230 cm / 60 m³/sokolo 8:00. Knormálu se vrátila až vpátek, ale nové lijáky ji vneděli 9. 6. opět zvedly a kulminovala vpondělí 10. 6. vpásmu 2. SPA při 190 cm / 43 m³/s, do normálu klesla ve středu 12. 6. před 22. hodinou.


[[Klabava (řeka)|Klabava]] v&nbsp;[[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádku u&nbsp;Rokycan]] byla na 1. SPA už od čtvrtka 30. 5. večer a následně kolísala: například 3. SPA vyhlásila dokonce třikrát a přitom dvakrát dosáhla 215 cm / 53 m³/s&nbsp;(desetileté vody) – v&nbsp;sobotu 1. 6. před 23. h i&nbsp;v&nbsp;neděli 2. 6. před půlnocí; pod 1. SPA se dostala až ve středu 5. 6. odpoledne. Níže, v&nbsp;[[Nová Huť (Dýšina)|Nové Huti]], měla Klabava 1. SPA (120 cm) v&nbsp;pátek po 5. h a 3. SPA (200 cm) už týž den v&nbsp;poledne,<ref name="vytrval">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bartůňková | jméno = Tereza | příjmení2 = Englová | jméno2 = Jitka | spoluautoři = mta | titul = Vytrvalý déšť zvedl hladiny řek. Klabava na Plzeňsku dosáhla třetího stupně | periodikum = rozhlas.cz | odkaz na periodikum = rozhlas.cz | datum vydání = 2013-5-31 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/reka-klabava-na-rokycansku-prekrocila-nejvyssi-povodnovy-stupen--1218977}}</ref> kulminovala v&nbsp;pondělí v&nbsp;7 hodin výškou hladiny 250 cm a průtokem 138 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) a k&nbsp;normálu se vrátila ve čtvrtek po 21. h. Druhá vlna dešťů ji v&nbsp;pondělí 10. 6. zvedla na většině míst jen na několik hodin do 1. SPA, nicméně zvýšený odtok z&nbsp;VD Klabava způsobil v&nbsp;Nové Huti novou kulminaci 210 cm / 48 m³/s&nbsp;(dvouletá voda) v&nbsp;úterý 11. 6. po 7. h ráno, 3. SPA zde byl téhož dne od 3. do 15. h a 1. SPA definitivně odvolán ve středu 12. 6. okolo 20. hodiny.
[[Klabava (řeka)|Klabava]] v[[Hrádek (okres Rokycany)|Hrádku uRokycan]] byla na 1. SPA už od čtvrtka 30. 5. večer a následně kolísala: například 3. SPA vyhlásila dokonce třikrát a přitom dvakrát dosáhla 215 cm / 53 m³/s(desetileté vody) – vsobotu 1. 6. před 23. h ivneděli 2. 6. před půlnocí; pod 1. SPA se dostala až ve středu 5. 6. odpoledne. Níže, v[[Nová Huť (Dýšina)|Nové Huti]], měla Klabava 1. SPA (120 cm) vpátek po 5. h a 3. SPA (200 cm) už týž den vpoledne,<ref name="vytrval">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bartůňková | jméno = Tereza | příjmení2 = Englová | jméno2 = Jitka | spoluautoři = mta | titul = Vytrvalý déšť zvedl hladiny řek. Klabava na Plzeňsku dosáhla třetího stupně | periodikum = rozhlas.cz | odkaz na periodikum = rozhlas.cz | datum vydání = 2013-5-31 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/reka-klabava-na-rokycansku-prekrocila-nejvyssi-povodnovy-stupen--1218977}}</ref> kulminovala vpondělí v7 hodin výškou hladiny 250 cm a průtokem 138 m³/s(dvacetiletá voda) a knormálu se vrátila ve čtvrtek po 21. h. Druhá vlna dešťů ji vpondělí 10. 6. zvedla na většině míst jen na několik hodin do 1. SPA, nicméně zvýšený odtok zVD Klabava způsobil vNové Huti novou kulminaci 210 cm / 48 m³/s(dvouletá voda) vúterý 11. 6. po 7. h ráno, 3. SPA zde byl téhož dne od 3. do 15. h a 1. SPA definitivně odvolán ve středu 12. 6. okolo 20. hodiny.


Je tedy jasné, že se nemohla nerozvodnit ani [[Berounka]] jako sběrná řeka pro jihozápad Čech. V&nbsp;pátek 31. května po 14. h dosáhla v&nbsp;[[Plzeň|Plzni]] 1. SPA (250 cm) a v&nbsp;neděli 2. června po 18. h i&nbsp;3. SPA (450 cm), kulminovala v&nbsp;pondělí 3. června kolem 7. h při 525 cm / 388 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) a pásmo 3. SPA sice opustila ve středu 5. 6. kolem 6. h, přes plynulý pokles se však do normálu nevrátila ani do konce týdne. Poté, co nabrala desítky metrů krychlových vody z&nbsp;Klabavy a Střely, zaznamenal na Berounce limnigraf [[Liblín]] 1. SPA (180 cm) už v&nbsp;pátek po 15. h, 3. SPA (340 cm) v&nbsp;neděli po 7. h a maximum 440 cm / 640 m³/s&nbsp;v&nbsp;pondělí 3. 6. v&nbsp;poledne. 3. SPA byl odvolán až ve středu dopoledne a 1. SPA dokonce až v&nbsp;neděli po poledni. V&nbsp;důsledku nových intenzivních dešťů se přihnala nová vlna, tentokrát ale řeka vystoupila jen do pásma 2. SPA a kulminace s&nbsp;průtokem 290 m³/s&nbsp;nastala v&nbsp;úterý 11. 6. dopoledne; definitivně do normálu se řeka vrátila až ve čtvrtek 13. 6. odpoledne. Obdobný průběh zaregistrovalo [[Zbečno]]: 1. SPA (240 cm) už v&nbsp;pátek 31. 5. před 12. h, 3. SPA (400 cm) v&nbsp;sobotu 1. 6. před půlnocí a maximum 610 cm / 900 m³/s&nbsp;v&nbsp;pondělí 3. 6. po 20. h, 3. SPA trval do čtvrteční 5. h ranní a další dny se řeka držela v&nbsp;1. SPA, v&nbsp;pondělí 10. 6. před 23. h znovu vystoupala do 2. SPA a kulminovala při 320 m³/s&nbsp;v&nbsp;úterý 11. 6. po poledni. Do normálu se zde vrátila až v&nbsp;sobotu 15. 6. okolo 1. h ranní.
Je tedy jasné, že se nemohla nerozvodnit ani [[Berounka]] jako sběrná řeka pro jihozápad Čech. Vpátek 31. května po 14. h dosáhla v[[Plzeň|Plzni]] 1. SPA (250 cm) a vneděli 2. června po 18. h i3. SPA (450 cm), kulminovala vpondělí 3. června kolem 7. h při 525 cm / 388 m³/s(desetiletá voda) a pásmo 3. SPA sice opustila ve středu 5. 6. kolem 6. h, přes plynulý pokles se však do normálu nevrátila ani do konce týdne. Poté, co nabrala desítky metrů krychlových vody zKlabavy a Střely, zaznamenal na Berounce limnigraf [[Liblín]] 1. SPA (180 cm) už vpátek po 15. h, 3. SPA (340 cm) vneděli po 7. h a maximum 440 cm / 640 m³/svpondělí 3. 6. vpoledne. 3. SPA byl odvolán až ve středu dopoledne a 1. SPA dokonce až vneděli po poledni. Vdůsledku nových intenzivních dešťů se přihnala nová vlna, tentokrát ale řeka vystoupila jen do pásma 2. SPA a kulminace sprůtokem 290 m³/snastala vúterý 11. 6. dopoledne; definitivně do normálu se řeka vrátila až ve čtvrtek 13. 6. odpoledne. Obdobný průběh zaregistrovalo [[Zbečno]]: 1. SPA (240 cm) už vpátek 31. 5. před 12. h, 3. SPA (400 cm) vsobotu 1. 6. před půlnocí a maximum 610 cm / 900 m³/svpondělí 3. 6. po 20. h, 3. SPA trval do čtvrteční 5. h ranní a další dny se řeka držela v1. SPA, vpondělí 10. 6. před 23. h znovu vystoupala do 2. SPA a kulminovala při 320 m³/svúterý 11. 6. po poledni. Do normálu se zde vrátila až vsobotu 15. 6. okolo 1. h ranní.


[[Litavka]] se dostala pouze do 1. SPA díky tomu, že povodeň na horním toku zbrzdila [[Vodní nádrž Láz]]. V&nbsp;[[Příbram]]i se tedy konala kulminace na 74 cm / 5 m³/s&nbsp;v&nbsp;pondělí po 17. h, díky potokům z&nbsp;[[Brdy|brdské]] oblasti však na přítoku do Berouna stoupla už v&nbsp;sobotu do 1. SPA (150 cm) a v&nbsp;neděli večer do 3. SPA (250 cm), kulminovala v&nbsp;pondělí těsně po půlnoci při 260 cm / 145 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) a rychle klesala, v&nbsp;úterý 4. 6. ve 21 hodin už i&nbsp;pod 1. SPA.
[[Litavka]] se dostala pouze do 1. SPA díky tomu, že povodeň na horním toku zbrzdila [[Vodní nádrž Láz]]. V[[Příbram]]i se tedy konala kulminace na 74 cm / 5 m³/svpondělí po 17. h, díky potokům z[[Brdy|brdské]] oblasti však na přítoku do Berouna stoupla už vsobotu do 1. SPA (150 cm) a vneděli večer do 3. SPA (250 cm), kulminovala vpondělí těsně po půlnoci při 260 cm / 145 m³/s(desetiletá voda) a rychle klesala, vúterý 4. 6. ve 21 hodin už ipod 1. SPA.


Na Berounce v&nbsp;[[Beroun]]ě tak byl 1. SPA (260 cm) pokořen v&nbsp;pátek po 20. h a 3. SPA (400 cm) na přelomu soboty a neděle, nejvyšší hladiny dosáhla Berounka v&nbsp;pondělí ve 21:30 stavem 577 cm / 1150 m³/s&nbsp;(více než dvacetiletá voda)<ref name=mze270613/>, 3. SPA byl odvolán až ve středu 5. 6. po 17. h a 1. SPA v&nbsp;sobotu 8. 6. před 18. h, nicméně nová povodeň nastala vzápětí a řeka znovu kulminovala v&nbsp;úterý 11. 6. po 14. h, tentokrát v&nbsp;pásmu 2. SPA s&nbsp;průtokem přes 320 m³/s, 1. SPA pak byl odvolán ve čtvrtek 13. 6. před polednem.
Na Berounce v[[Beroun]]ě tak byl 1. SPA (260 cm) pokořen vpátek po 20. h a 3. SPA (400 cm) na přelomu soboty a neděle, nejvyšší hladiny dosáhla Berounka vpondělí ve 21:30 stavem 577 cm / 1150 m³/s(více než dvacetiletá voda)<ref name=mze270613/>, 3. SPA byl odvolán až ve středu 5. 6. po 17. h a 1. SPA vsobotu 8. 6. před 18. h, nicméně nová povodeň nastala vzápětí a řeka znovu kulminovala vúterý 11. 6. po 14. h, tentokrát vpásmu 2. SPA sprůtokem přes 320 m³/s, 1. SPA pak byl odvolán ve čtvrtek 13. 6. před polednem.


=== Oblast Horní Vltavy ===
=== Oblast Horní Vltavy ===
[[Studená Vltava]] dosáhla na limnigrafu [[Černý Kříž]] v&nbsp;sobotu 1. 6. 2013 ráno pouze na 1. SPA a držela si jej do večera, kdy opět klesla. Zato [[Vltava|Teplá Vltava]] v&nbsp;[[Lenora|Lenoře]] se tou dobou už zvedala, 1. SPA (130 cm) dosáhla 1. 6. po 23. hodině a v&nbsp;neděli 2. 6. kolem 7. h se dostala na 2. SPA (170 cm), kolem 9. h kulminovala na 176 cm / 63 m³/s&nbsp;a těsně tak překonala hranici desetileté vody. Pod 1. SPA zde klesla v&nbsp;pondělí 3. 6. večer. U&nbsp;limnigrafu [[Chlum (Volary)|Chlum]] zaznamenali 1. SPA (220 cm) až 2. 6. v&nbsp;7 hodin ráno, ke 3. SPA (270 cm) se hladina těsně (ne)dostala po 12. h při průtoku 90 m³/s&nbsp;(překonána pětiletá voda) a pak pomalu klesala, 1. SPA byl odvolán až v&nbsp;úterý 4. 6. před 6. h ranní.
[[Studená Vltava]] dosáhla na limnigrafu [[Černý Kříž]] vsobotu 1. 6. 2013 ráno pouze na 1. SPA a držela si jej do večera, kdy opět klesla. Zato [[Vltava|Teplá Vltava]] v[[Lenora|Lenoře]] se tou dobou už zvedala, 1. SPA (130 cm) dosáhla 1. 6. po 23. hodině a vneděli 2. 6. kolem 7. h se dostala na 2. SPA (170 cm), kolem 9. h kulminovala na 176 cm / 63 m³/sa těsně tak překonala hranici desetileté vody. Pod 1. SPA zde klesla vpondělí 3. 6. večer. Ulimnigrafu [[Chlum (Volary)|Chlum]] zaznamenali 1. SPA (220 cm) až 2. 6. v7 hodin ráno, ke 3. SPA (270 cm) se hladina těsně (ne)dostala po 12. h při průtoku 90 m³/s(překonána pětiletá voda) a pak pomalu klesala, 1. SPA byl odvolán až vúterý 4. 6. před 6. h ranní.


Celá [[Vltavská kaskáda]] vykazovala v sobotu 1. 6. volný objem okolo 180 milionů krychlových metrů<ref name=mze270613/>. Povodňovou vlnu z&nbsp;obou Vltav tak částečně eliminovala už [[Vodní nádrž Lipno]]: ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] byl překročen 1. SPA (185 cm) jen 2. 6. mezi 6. a 11. h, nicméně kvůli zvyšování retenčního prostoru VD Lipno znovu byl dosažen už kolem 18. h a po půlnoci byl překročen i&nbsp;2. SPA (210 cm); od té doby se průtok (resp. odtok) pohyboval v&nbsp;objemu dvouleté vody mezi 98 a 106 m³/s, od středečního večera 120 m³/s&nbsp;a jak ustupovala voda na dolních tocích, mohli vodohospodáři zvyšovat odtok Lipna až na 130 m³/s&nbsp;(od pátku 7. 6. ráno do neděle 9. 6. dopoledne) v&nbsp;úrovni 3. SPA, což však na dalších místech nepůsobilo větší problémy. Vysoké odtoky z&nbsp;Lipna byly prováděny až do dalšího týdne, cca 110 m³/s&nbsp;do středy 12. 6. a až poklesem pod 80 m³/s&nbsp;ve čtvrtek 13. 6. večer zde mohl být odvolán i&nbsp;1. SPA. V&nbsp;[[Zátoň (Větřní)|Zátoni]] vystoupila Vltava v&nbsp;neděli 2. 6. ve 4 h ráno na 1. SPA (160 cm), mezi 8. a 15. hodinou si při 230 cm a 200 m³/s&nbsp;držela dokonce 3. SPA (210 cm) a kvůli odpouštění VD Lipno v&nbsp;následujících dnech oscilovala v&nbsp;pásmu 2. SPA při průtoku do 160 m³/s&nbsp;(tj. opět dvouletá voda), později v&nbsp;pásmu 1. SPA při průtocích 110–140 m³/s&nbsp;a pod 1. SPA zde řeka klesla ve čtvrtek 13. 6. v&nbsp;poledne.
Celá [[Vltavská kaskáda]] vykazovala v sobotu 1. 6. volný objem okolo 180 milionů krychlových metrů<ref name=mze270613/>. Povodňovou vlnu zobou Vltav tak částečně eliminovala už [[Vodní nádrž Lipno]]: ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] byl překročen 1. SPA (185 cm) jen 2. 6. mezi 6. a 11. h, nicméně kvůli zvyšování retenčního prostoru VD Lipno znovu byl dosažen už kolem 18. h a po půlnoci byl překročen i2. SPA (210 cm); od té doby se průtok (resp. odtok) pohyboval vobjemu dvouleté vody mezi 98 a 106 m³/s, od středečního večera 120 m³/sa jak ustupovala voda na dolních tocích, mohli vodohospodáři zvyšovat odtok Lipna až na 130 m³/s(od pátku 7. 6. ráno do neděle 9. 6. dopoledne) vúrovni 3. SPA, což však na dalších místech nepůsobilo větší problémy. Vysoké odtoky zLipna byly prováděny až do dalšího týdne, cca 110 m³/sdo středy 12. 6. a až poklesem pod 80 m³/sve čtvrtek 13. 6. večer zde mohl být odvolán i1. SPA. V[[Zátoň (Větřní)|Zátoni]] vystoupila Vltava vneděli 2. 6. ve 4 h ráno na 1. SPA (160 cm), mezi 8. a 15. hodinou si při 230 cm a 200 m³/sdržela dokonce 3. SPA (210 cm) a kvůli odpouštění VD Lipno vnásledujících dnech oscilovala vpásmu 2. SPA při průtoku do 160 m³/s(tj. opět dvouletá voda), později vpásmu 1. SPA při průtocích 110–140 m³/sa pod 1. SPA zde řeka klesla ve čtvrtek 13. 6. vpoledne.


O&nbsp;několik kilometrů níže se Vltava setkala s&nbsp;povodňovou vlnou z&nbsp;[[Polečnice]] (45 m³/s&nbsp;v&nbsp;[[Novosedly (Kájov)|Novosedlech]] v&nbsp;neděli kolem 10. h) a [[Chvalšinský potok|Chvalšinského potoka]] (23 m³/s&nbsp;ve [[Chvalšiny|Chvalšinách]] v&nbsp;téže době), takže do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] se Polečnice řítila jako rozvodněný tok – 1. SPA (100 cm) překročila už před půlnocí 1. 6. a přes 3. SPA (170 cm) se dostala v&nbsp;neděli okolo 3. h, maxima 290 cm / 101 m³/s&nbsp;dosáhla před polednem a 3. SPA opustila až v&nbsp;pondělí 3. 6. po 9. h, 1. SPA ve středu 5. 6. po 22. h. Vltava se nenechala zahanbit, ve [[Spolí (Přídolí)|Spolí]] byl zdejší 1. SPA (185 cm) překonán v&nbsp;neděli 2. 6. krátce po půlnoci a 3. SPA před 4. h, maxima 290 cm / 310 m³/s&nbsp;zde Vltava dosáhla zároveň s&nbsp;Polečnicí; obě tím přesáhly dvacetiletou vodu. Vltava si pak zde držela 3. SPA dokonce až do středy 12. 6. a k&nbsp;normálu klesla až v&nbsp;pátek 14. 6. před polednem. Nad [[České Budějovice|Českými Budějovicemi]] byl ve [[Březí (Boršov nad Vltavou)|Březí]] překonán 1. SPA (170 cm) také po půlnoci a po 15. hodině se hladina svou výškou 324 cm dokonce krátkodobě přiblížila až k&nbsp;SPA 3!, tedy hranici extrémní povodně (337 cm), průtok v&nbsp;tu dobu činil přes 480 m³/s&nbsp;(téměř padesátitá voda) a 3. SPA byl odvolán až v&nbsp;úterý 4. 6. po 14. hodině, až do neděle si Vltava držela 2. SPA (nad 200 cm) a pod 1. SPA klesla až ve středu 12. 6. před půlnocí.
Oněkolik kilometrů níže se Vltava setkala spovodňovou vlnou z[[Polečnice]] (45 m³/sv[[Novosedly (Kájov)|Novosedlech]] vneděli kolem 10. h) a [[Chvalšinský potok|Chvalšinského potoka]] (23 m³/sve [[Chvalšiny|Chvalšinách]] vtéže době), takže do [[Český Krumlov|Českého Krumlova]] se Polečnice řítila jako rozvodněný tok – 1. SPA (100 cm) překročila už před půlnocí 1. 6. a přes 3. SPA (170 cm) se dostala vneděli okolo 3. h, maxima 290 cm / 101 m³/sdosáhla před polednem a 3. SPA opustila až vpondělí 3. 6. po 9. h, 1. SPA ve středu 5. 6. po 22. h. Vltava se nenechala zahanbit, ve [[Spolí (Přídolí)|Spolí]] byl zdejší 1. SPA (185 cm) překonán vneděli 2. 6. krátce po půlnoci a 3. SPA před 4. h, maxima 290 cm / 310 m³/szde Vltava dosáhla zároveň sPolečnicí; obě tím přesáhly dvacetiletou vodu. Vltava si pak zde držela 3. SPA dokonce až do středy 12. 6. a knormálu klesla až vpátek 14. 6. před polednem. Nad [[České Budějovice|Českými Budějovicemi]] byl ve [[Březí (Boršov nad Vltavou)|Březí]] překonán 1. SPA (170 cm) také po půlnoci a po 15. hodině se hladina svou výškou 324 cm dokonce krátkodobě přiblížila až kSPA 3!, tedy hranici extrémní povodně (337 cm), průtok vtu dobu činil přes 480 m³/s(téměř padesátitá voda) a 3. SPA byl odvolán až vúterý 4. 6. po 14. hodině, až do neděle si Vltava držela 2. SPA (nad 200 cm) a pod 1. SPA klesla až ve středu 12. 6. před půlnocí.


[[Soubor:Vltava in České Budějovice 2013-06-02 01.jpg|thumb|Vltava v&nbsp;Českých Budějovicích, 2. června při průtoku 500 m³/s]]
[[Soubor:Vltava in České Budějovice 2013-06-02 01.jpg|thumb|Vltava vČeských Budějovicích, 2. června při průtoku 500 m³/s]]
[[Malše]] v&nbsp;[[Kaplice|Kaplici]] dosáhla 1. SPA (110 cm) 2. 6. 2013 těsně po půlnoci, ve 3:00 přesáhla 3. SPA (160 cm) a hladina dál stoupala až na maximum po 18. h při 237 cm / 82 m³/s, 3. SPA vydržel až do pondělního odpoledne a 1. SPA do středečního večera. Následný limnigraf v&nbsp;[[Pořešín (Kaplice)|Pořešíně]] (už pod soutokem s&nbsp;taktéž rozvodněnou říčkou [[Černá (přítok Malše)|Černou]]) zaznamenal 1. SPA (130 cm) v&nbsp;1 hodinu ráno, 3. SPA (190 cm) překročen zhruba o&nbsp;1,5 h později a kulminace nastala kolem 18. hodiny při 300 cm / 178 m³/s, 3. SPA pak vydržel až do úterní 17. hodiny a 1. SPA do čtvrteční 7. h. Další kubíky přidala [[Stropnice]], která v&nbsp;[[Borovany|Borovanech]] překonala 1. SPA (180 cm) v&nbsp;neděli před 6. h a 3. SPA (260 cm) o&nbsp;24 hodin později, kulminovala v&nbsp;pondělí 3. 6. po 18. h na 315 cm / 30 m³/s&nbsp;(dvouletá voda) a v&nbsp;pásmu 3. SPA se držela do středečního poledne, pod 1. SPA se dostala až v&nbsp;neděli před 4. h. Obdobně tomu bylo i&nbsp;na stanici [[Pašinovice|Pašinovice-Komařice]], kde kulminovala dokonce nadvakrát: 345 cm / 106 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) v&nbsp;neděli po poledni a 286 cm / 67 m³/s&nbsp;v&nbsp;úterý po půlnoci, pod 3. SPA klesla Stropnice ve středu okolo 16. h a pod 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí. Poslední malšský limnigraf před soutokem s&nbsp;Vltavou, v&nbsp;[[Roudné]]m, tak zaznamenal překročení 1. SPA (160 cm) už 1. 6. 2013 po 23. hodině, 3. SPA (270 cm) byl pokořen ve 3:00 a Malše si ho držela do středečních 17:00, s&nbsp;kulminací na úrovni desetileté vody v&nbsp;pondělí 3. 6. po 2. hodině ranní při 380 cm / 230 m³/s. Do normálu se vrátila až v&nbsp;sobotu 8. 6. v&nbsp;poledne.
[[Malše]] v[[Kaplice|Kaplici]] dosáhla 1. SPA (110 cm) 2. 6. 2013 těsně po půlnoci, ve 3:00 přesáhla 3. SPA (160 cm) a hladina dál stoupala až na maximum po 18. h při 237 cm / 82 m³/s, 3. SPA vydržel až do pondělního odpoledne a 1. SPA do středečního večera. Následný limnigraf v[[Pořešín (Kaplice)|Pořešíně]] (už pod soutokem staktéž rozvodněnou říčkou [[Černá (přítok Malše)|Černou]]) zaznamenal 1. SPA (130 cm) v1 hodinu ráno, 3. SPA (190 cm) překročen zhruba o1,5 h později a kulminace nastala kolem 18. hodiny při 300 cm / 178 m³/s, 3. SPA pak vydržel až do úterní 17. hodiny a 1. SPA do čtvrteční 7. h. Další kubíky přidala [[Stropnice]], která v[[Borovany|Borovanech]] překonala 1. SPA (180 cm) vneděli před 6. h a 3. SPA (260 cm) o24 hodin později, kulminovala vpondělí 3. 6. po 18. h na 315 cm / 30 m³/s(dvouletá voda) a vpásmu 3. SPA se držela do středečního poledne, pod 1. SPA se dostala až vneděli před 4. h. Obdobně tomu bylo ina stanici [[Pašinovice|Pašinovice-Komařice]], kde kulminovala dokonce nadvakrát: 345 cm / 106 m³/s(desetiletá voda) vneděli po poledni a 286 cm / 67 m³/svúterý po půlnoci, pod 3. SPA klesla Stropnice ve středu okolo 16. h a pod 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí. Poslední malšský limnigraf před soutokem sVltavou, v[[Roudné]]m, tak zaznamenal překročení 1. SPA (160 cm) už 1. 6. 2013 po 23. hodině, 3. SPA (270 cm) byl pokořen ve 3:00 a Malše si ho držela do středečních 17:00, skulminací na úrovni desetileté vody vpondělí 3. 6. po 2. hodině ranní při 380 cm / 230 m³/s. Do normálu se vrátila až vsobotu 8. 6. vpoledne.


V&nbsp;[[České Budějovice|Českých Budějovicích]] se hlavní povodňové vlny z&nbsp;Vltavy a Malše sice sečetly, ale jen krátce: 1. SPA (300 cm) byl zaznamenán v&nbsp;neděli 2. 6. po 3. hodině ranní a 3. SPA (430 cm) krátce před polednem, kulminace se konala kolem 19. h na úrovni 490 cm / 580 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) a pak voda rychle klesala; 3. SPA zrušen v&nbsp;pondělí po 2. h ranní a 1. SPA ve středu v&nbsp;18:00. I&nbsp;přes vysoké odtoky z&nbsp;Lipna a [[Vodní nádrž Římov|Římova]] a přetrvávající 2. SPA na Vltavě i&nbsp;Malši tak byla řeka pod Budějovicemi na relativně bezpečné úrovni, pod 1. SPA.
V[[České Budějovice|Českých Budějovicích]] se hlavní povodňové vlny zVltavy a Malše sice sečetly, ale jen krátce: 1. SPA (300 cm) byl zaznamenán vneděli 2. 6. po 3. hodině ranní a 3. SPA (430 cm) krátce před polednem, kulminace se konala kolem 19. h na úrovni 490 cm / 580 m³/s(dvacetiletá voda) a pak voda rychle klesala; 3. SPA zrušen vpondělí po 2. h ranní a 1. SPA ve středu v18:00. Ipřes vysoké odtoky zLipna a [[Vodní nádrž Římov|Římova]] a přetrvávající 2. SPA na Vltavě iMalši tak byla řeka pod Budějovicemi na relativně bezpečné úrovni, pod 1. SPA.


=== Oblast Dolní Vltavy (po Prahu) ===
=== Oblast Dolní Vltavy (po Prahu) ===
[[Blanice (přítok Otavy)]] rychle stoupala od sobotního odpoledne, [[Blanický mlýn]] překonal 1. SPA (120 cm) v&nbsp;sobotu před 21. hodinou a 3. SPA (180 cm) těsně po půlnoci, maximum 249 cm / 60 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) byl okolo 10. h. 3. SPA byl zrušen 3. 6. před 3. h a 1. SPA 4. 6. po 22. h. Na odtoku z&nbsp;[[Vodní nádrž Husinec|nádrže Husinec]] si Blanice 2. 6. ráno držela 1. SPA (95 cm), do 13. h rychle stoupla na 3. SPA (130 cm) a po 15. h dosáhla 250 cm, s&nbsp;průtokem až 95 m³/s&nbsp;(padesátiletá voda), pod 3. SPA se dostala až 6. 6. po 10. h a pod 1. SPA v&nbsp;pátek po 21. h. V&nbsp;[[Bavorov]]ě pak Blanice dosáhla 1. SPA (140 cm) v&nbsp;sobotu před 22. h, 3. SPA (190 cm) v&nbsp;neděli po 3. h ranní a stoupala až na 300 cm / 185 m³/s&nbsp;(více než padesátiletá voda) v&nbsp;17:30; 3. SPA byl odvolán až 6. 6. po 19. h a později řekla klesla do 1. SPA, nicméně nová vlna dešťů zvedla Blanici v&nbsp;pondělí 10. 6. večer znovu až do 3. SPA a nová kulminace při 240 cm / 103 m³/s&nbsp;(více než desetiletá voda) přišla v&nbsp;úterý 11. 6. okolo 2. h ranní; pod 1. SPA klesla řeka až ve středu 12. 6. před 18. hodinou. Na stanici [[Heřmaň (okres Písek)|Heřmaň]] byl 1. SPA (110 cm) dosažen 1. 6. 2013 ve 23:00 a 3. SPA (180 cm) v&nbsp;neděli po 8. h, o&nbsp;24 h později bylo dosaženo maxima při 275 cm (přičemž hranice SPA 3! je 288 cm) / 200 m³/s, tedy padesátiletá voda. 3. SPA se držel až do pátku 3:00, do konce týdne se však řeka nestihla vrátit k&nbsp;normálu a do 3. SPA znovu vystoupala v&nbsp;úterý 11. 6. po poledni, kulminace 190 cm / 84 m³/s&nbsp;(pětiletá voda) nastala o&nbsp;půlnoci a během pěti hodin klesla řeka pod 3. SPA, pod 1. SPA se vrátila až ve čtvrtek 13. 6. po 13. hodině.
[[Blanice (přítok Otavy)]] rychle stoupala od sobotního odpoledne, [[Blanický mlýn]] překonal 1. SPA (120 cm) vsobotu před 21. hodinou a 3. SPA (180 cm) těsně po půlnoci, maximum 249 cm / 60 m³/s(dvacetiletá voda) byl okolo 10. h. 3. SPA byl zrušen 3. 6. před 3. h a 1. SPA 4. 6. po 22. h. Na odtoku z[[Vodní nádrž Husinec|nádrže Husinec]] si Blanice 2. 6. ráno držela 1. SPA (95 cm), do 13. h rychle stoupla na 3. SPA (130 cm) a po 15. h dosáhla 250 cm, sprůtokem až 95 m³/s(padesátiletá voda), pod 3. SPA se dostala až 6. 6. po 10. h a pod 1. SPA vpátek po 21. h. V[[Bavorov]]ě pak Blanice dosáhla 1. SPA (140 cm) vsobotu před 22. h, 3. SPA (190 cm) vneděli po 3. h ranní a stoupala až na 300 cm / 185 m³/s(více než padesátiletá voda) v17:30; 3. SPA byl odvolán až 6. 6. po 19. h a později řekla klesla do 1. SPA, nicméně nová vlna dešťů zvedla Blanici vpondělí 10. 6. večer znovu až do 3. SPA a nová kulminace při 240 cm / 103 m³/s(více než desetiletá voda) přišla vúterý 11. 6. okolo 2. h ranní; pod 1. SPA klesla řeka až ve středu 12. 6. před 18. hodinou. Na stanici [[Heřmaň (okres Písek)|Heřmaň]] byl 1. SPA (110 cm) dosažen 1. 6. 2013 ve 23:00 a 3. SPA (180 cm) vneděli po 8. h, o24 h později bylo dosaženo maxima při 275 cm (přičemž hranice SPA 3! je 288 cm) / 200 m³/s, tedy padesátiletá voda. 3. SPA se držel až do pátku 3:00, do konce týdne se však řeka nestihla vrátit knormálu a do 3. SPA znovu vystoupala vúterý 11. 6. po poledni, kulminace 190 cm / 84 m³/s(pětiletá voda) nastala opůlnoci a během pěti hodin klesla řeka pod 3. SPA, pod 1. SPA se vrátila až ve čtvrtek 13. 6. po 13. hodině.


Samotná [[Otava]] dosáhla v&nbsp;[[Rejštejn]]ě 1. SPA (140 cm) až 1. 6. 2013 kolem 23. h a v&nbsp;neděli se jen občas dostala na 2. SPA, kulminovala po 19:00 při 170 cm / 111 m³/s&nbsp;a v&nbsp;pondělí po 6. h se vrátila k&nbsp;normálu. V&nbsp;[[Sušice|Sušici]] byl 1. SPA dosažen v&nbsp;sobotu ve 22 hodin a v&nbsp;neděle byl 2× dosažen 3. SPA (175 cm) s&nbsp;maximem 220 cm a 205 m³/s&nbsp;(téměř desetiletá voda) ve 21 hodin. 3. SPA byl zrušen 3. 6. v&nbsp;5:00 a 1. SPA 4. 6. před polednem. Pod soutokem s&nbsp;Blanicí, v&nbsp;[[Písek (město)|Písku]], má Otava stanovený 1. SPA na 250 cm (dosažen 2. 6. 2013 v&nbsp;1:30), 3. SPA na 380 cm (překonán po 15. h) a maxima 525 cm / 545 m³/s&nbsp;(více než dvacetiletá voda) dosáhla v&nbsp;pondělí po poledni, pod 3. SPA se vrátila ve středu po 8. h a pod 1. SPA o&nbsp;72 hodin později. Nová povodeň z&nbsp;Blanice pak Otavu v&nbsp;pondělí 10. 5. večer zvedla jen mírně do pásma 1. SPA, i&nbsp;to bylo odvoláno ve středu 12. 6. dopoledne.
Samotná [[Otava]] dosáhla v[[Rejštejn]]ě 1. SPA (140 cm) až 1. 6. 2013 kolem 23. h a vneděli se jen občas dostala na 2. SPA, kulminovala po 19:00 při 170 cm / 111 m³/sa vpondělí po 6. h se vrátila knormálu. V[[Sušice|Sušici]] byl 1. SPA dosažen vsobotu ve 22 hodin a vneděli byl 2× dosažen 3. SPA (175 cm) smaximem 220 cm a 205 m³/s(téměř desetiletá voda) ve 21 hodin. 3. SPA byl zrušen 3. 6. v5:00 a 1. SPA 4. 6. před polednem. Pod soutokem sBlanicí, v[[Písek (město)|Písku]], má Otava stanovený 1. SPA na 250 cm (dosažen 2. 6. 2013 v1:30), 3. SPA na 380 cm (překonán po 15. h) a maxima 525 cm / 545 m³/s(více než dvacetiletá voda) dosáhla vpondělí po poledni, pod 3. SPA se vrátila ve středu po 8. h a pod 1. SPA o72 hodin později. Nová povodeň zBlanice pak Otavu vpondělí 10. 5. večer zvedla jen mírně do pásma 1. SPA, ito bylo odvoláno ve středu 12. 6. dopoledne.


[[Nežárka]] v&nbsp;[[Rodvínov]]ě dosáhla 1. SPA v&nbsp;neděli 2. 6. ve 12:00 a kulminovala na 160 cm (těsně pokořila 3. SPA) / 47 m³/s&nbsp;v&nbsp;pondělí 6:00, pod 1. SPA klesla ve středu po 4. h. Poté, co se do ní vlila dvacetiletá voda z&nbsp;[[Hamerský potok (přítok Nežárky)|Hamerského potoka]] (cca 19 / 20 m³/s&nbsp;od pondělního večera do středečního rána), zaznamenal limnigraf [[Lásenice]] překročení 1. SPA (150 mm) v&nbsp;neděli 2. 6. v&nbsp;5:00 a těsné dosažení 3. SPA (230 cm) v&nbsp;pondělí po dobu cca 11 hodin, kdy protékalo 73 m³/s&nbsp;(více než pětiletá voda). Povodňový stav trval do páteční 11. hodiny. Na [[Nová řeka|Nové řece]], která odlehčovala Lužnici, byl v&nbsp;[[Mláka|Mláce]] od úterý i&nbsp;3. SPA s&nbsp;maximem 330 cm / 75 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) ve středu ráno, voda klesala velmi zvolna a 3. SPA byl odvolán až v&nbsp;sobotu odpoledne, nadále však protékalo okolo 55 až 60 m³/s, v&nbsp;úterý 11. 6. i&nbsp;jen 45 m³/s&nbsp;(1. SPA), ale ve čtvrtek 13. 6. opět až 55 m³/s&nbsp;(znovu 2. SPA). Toto množství klesalo jen zvolna a až v&nbsp;neděli 16. 6. v&nbsp;18:00 byl odvolán i&nbsp;1. SPA. Obdobně limnigraf [[Hamr (Val)|Hamr]] dosáhl 1. SPA (290 cm) v&nbsp;neděli 2. 6. ve 22:00 a 3. SPA (350 cm) v&nbsp;pondělí po 13. h, kulminoval 5. 6. v&nbsp;7:00 na 424 cm / 148 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) a stav 3. SPA si držel až do pondělí 10. 6. 2:00, pod 1. SPA klesl až v&nbsp;sobotu 15. 6. v&nbsp;poledne.
[[Nežárka]] v[[Rodvínov]]ě dosáhla 1. SPA vneděli 2. 6. ve 12:00 a kulminovala na 160 cm (těsně pokořila 3. SPA) / 47 m³/svpondělí 6:00, pod 1. SPA klesla ve středu po 4. h. Poté, co se do ní vlila dvacetiletá voda z[[Hamerský potok (přítok Nežárky)|Hamerského potoka]] (cca 19 / 20 m³/sod pondělního večera do středečního rána), zaznamenal limnigraf [[Lásenice]] překročení 1. SPA (150 mm) vneděli 2. 6. v5:00 a těsné dosažení 3. SPA (230 cm) vpondělí po dobu cca 11 hodin, kdy protékalo 73 m³/s(více než pětiletá voda). Povodňový stav trval do páteční 11. hodiny. Na [[Nová řeka|Nové řece]], která odlehčovala Lužnici, byl v[[Mláka|Mláce]] od úterý i3. SPA smaximem 330 cm / 75 m³/s(desetiletá voda) ve středu ráno, voda klesala velmi zvolna a 3. SPA byl odvolán až vsobotu odpoledne, nadále však protékalo okolo 55 až 60 m³/s, vúterý 11. 6. ijen 45 m³/s(1. SPA), ale ve čtvrtek 13. 6. opět až 55 m³/s(znovu 2. SPA). Toto množství klesalo jen zvolna a až vneděli 16. 6. v18:00 byl odvolán i1. SPA. Obdobně limnigraf [[Hamr (Val)|Hamr]] dosáhl 1. SPA (290 cm) vneděli 2. 6. ve 22:00 a 3. SPA (350 cm) vpondělí po 13. h, kulminoval 5. 6. v7:00 na 424 cm / 148 m³/s(dvacetiletá voda) a stav 3. SPA si držel až do pondělí 10. 6. 2:00, pod 1. SPA klesl až vsobotu 15. 6. vpoledne.


[[Lužnice]] byla také rozvodněná v&nbsp;celé délce toku. Limnigraf [[Nová Ves nad Lužnicí|Nová Ves]] překročil 1. SPA (150 cm) 2. 6. okolo 13. h, kulminoval na 202 cm / 98 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) v&nbsp;pásmu 2. SPA a do normálu se vrátil 5. 6. okolo 13. h. Limnigraf [[Pilař (jez)|Pilař]] překročil 1. SPA (300 cm) 2. 6. po 16. h, 3. SPA 3. 6. v&nbsp;poledne a kulminoval o&nbsp;půlnoci při 420 cm / 131 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda), pod 3. SPA klesl 5. 6. před polednem a pod 1. SPA až v&nbsp;neděli po 13. h. Díky odlehčovací Nové řece však stanice Kazdovna, [[Rožmberk]] ani [[Frahelž]] nezaznamenaly povodňový extrém horší než je desetiletá voda. Pod opětovným soutokem Nežárky a Lužnice se však do řeky vlil ještě [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovický potok]] (u&nbsp;kterého stanice [[Tučapy (okres Tábor)|Tučapy]] zaznamenala v&nbsp;neděli 2. 6. večer až 13 m³/s) a limnigraf [[Klenovice (okres Tábor)|Klenovice]] tak snadno překročil 1. SPA (190 cm) v&nbsp;neděli 2. 6. okolo 2. h a 3. SPA (300 cm) v&nbsp;pondělí 3. 6. v&nbsp;poledne, maximum 330 cm / 220 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) trvalo ve středu od poledne do večera a pak teprve hladina pomalu klesala, nicméně pod 3. SPA se vrátila až v&nbsp;pátek po 16. h – dočasně, v&nbsp;neděli večer zde byl 3. SPA opět a defitinivně byl opuštěn v&nbsp;pondělí 10. 6. před 3. h, po většinu týdne pak zde tekla dvouletá voda ve 2. SPA (zrušen až 14. 6. ve 22:30) a ještě v&nbsp;neděli 16. 6. zde trval 1. SPA. Poté, co Lužnici posílila ještě říčka [[Smutná]] (v&nbsp;[[Rataje (okres Tábor)|Ratajích]] měla 1. SPA od sobotních 22 h a 3. SPA od neděle 4:00 do úterý 3:00; maximum 347 cm / 131 m³/s&nbsp;v&nbsp;neděli 2. 6. před polednem překonalo i&nbsp;SPA 3! a znamenalo stoletou vodu; 1. SPA skončil až ve středu 5. 6. v&nbsp;poledne), byla zkáza v&nbsp;[[Bechyně|Bechyni]] prakticky neodvratná: 1. SPA (240 cm) tam byl překonán těsně před sobotní půlnocí a 3. SPA (330 cm) v&nbsp;neděli 2. 6. ve 3:00, hranici SPA 3! (525 cm) překročila řeka v&nbsp;9:00 a kulminovala po 15. h výškou hladiny přes 590 cm a s&nbsp;průtokem okolo 610 m³/s&nbsp;(překonána stoletá voda). 3. SPA trval až do páteční 22. hodiny a voda i&nbsp;nadále klesala jen zvolna, v&nbsp;pondělí 10. 6. se dokonce na několik hodin vrátila i&nbsp;do 3. SPA s&nbsp;kulminací 340 cm / 200 m³/s&nbsp;(více než dvouletá voda), pod 2. SPA klesla až ve středu 12. 6. a ke zrušení 1. SPA se přiblížila dokonce až v&nbsp;neděli 16. 6. večer.
[[Lužnice]] byla také rozvodněná vcelé délce toku. Limnigraf [[Nová Ves nad Lužnicí|Nová Ves]] překročil 1. SPA (150 cm) 2. 6. okolo 13. h, kulminoval na 202 cm / 98 m³/s(desetiletá voda) vpásmu 2. SPA a do normálu se vrátil 5. 6. okolo 13. h. Limnigraf [[Pilař (jez)|Pilař]] překročil 1. SPA (300 cm) 2. 6. po 16. h, 3. SPA 3. 6. vpoledne a kulminoval opůlnoci při 420 cm / 131 m³/s(dvacetiletá voda), pod 3. SPA klesl 5. 6. před polednem a pod 1. SPA až vneděli po 13. h. Díky odlehčovací Nové řece však stanice Kazdovna, [[Rožmberk]] ani [[Frahelž]] nezaznamenaly povodňový extrém horší než je desetiletá voda. Pod opětovným soutokem Nežárky a Lužnice se však do řeky vlil ještě [[Černovický potok (přítok Lužnice)|Černovický potok]] (ukterého stanice [[Tučapy (okres Tábor)|Tučapy]] zaznamenala vneděli 2. 6. večer až 13 m³/s) a limnigraf [[Klenovice (okres Tábor)|Klenovice]] tak snadno překročil 1. SPA (190 cm) vneděli 2. 6. okolo 2. h a 3. SPA (300 cm) vpondělí 3. 6. vpoledne, maximum 330 cm / 220 m³/s(desetiletá voda) trvalo ve středu od poledne do večera a pak teprve hladina pomalu klesala, nicméně pod 3. SPA se vrátila až vpátek po 16. h – dočasně, vneděli večer zde byl 3. SPA opět a defitinivně byl opuštěn vpondělí 10. 6. před 3. h, po většinu týdne pak zde tekla dvouletá voda ve 2. SPA (zrušen až 14. 6. ve 22:30) a ještě vneděli 16. 6. zde trval 1. SPA. Poté, co Lužnici posílila ještě říčka [[Smutná]] (v[[Rataje (okres Tábor)|Ratajích]] měla 1. SPA od sobotních 22 h a 3. SPA od neděle 4:00 do úterý 3:00; maximum 347 cm / 131 m³/svneděli 2. 6. před polednem překonalo iSPA 3! a znamenalo stoletou vodu; 1. SPA skončil až ve středu 5. 6. vpoledne), byla zkáza v[[Bechyně|Bechyni]] prakticky neodvratná: 1. SPA (240 cm) tam byl překonán těsně před sobotní půlnocí a 3. SPA (330 cm) vneděli 2. 6. ve 3:00, hranici SPA 3! (525 cm) překročila řeka v9:00 a kulminovala po 15. h výškou hladiny přes 590 cm a sprůtokem okolo 610 m³/s(překonána stoletá voda). 3. SPA trval až do páteční 22. hodiny a voda inadále klesala jen zvolna, vpondělí 10. 6. se dokonce na několik hodin vrátila ido 3. SPA skulminací 340 cm / 200 m³/s(více než dvouletá voda), pod 2. SPA klesla až ve středu 12. 6. a ke zrušení 1. SPA se přiblížila dokonce až vneděli 16. 6. večer.


Do [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]], kam se slévají vody všech tří řek, tak v&nbsp;neděli odpoledne mířilo kolem 1500 m³/s, proto si zde pro tuto vlnu činili již předtím rezervu zvýšením odtoku – 2. 6. 2013 v&nbsp;6:00 odpouštěli až 350 m³/s, ale tento odtok museli brzy snížit na 178 m³/s&nbsp;kvůli ochraně dalších míst na toku. Nádrž se ale plnila nečekaně rychle: předpovídaný přítok max. 910 m³/s musel být kvůli silným dešťům a rychlému růstu všech přítoků několikrát revidován a reálné maximum na úrovni stoleté vody (2300 m³/s) se konalo během neděle<ref name=mze270613/>, retenční prostor nádrže byl využit na maximum (hladina se zastavila 2 cm pod maximem) a od nedělního večera se muselo opět přistoupit k&nbsp;vypouštění 1400 až 1700 m³/s, v&nbsp;noci z&nbsp;pondělí na úterý špičkově až 1950 m³/s. Dařilo se tak postupně vyprazdňovat retenční prostor Orlíka a v&nbsp;neděli dopoledne už mohl odtok klesnout na „pouhých“ 650 m³/s, v&nbsp;úterý 12. 6. na 320 m³/s&nbsp;a pak se načas zvedl na 500 m³/s, později klesl k&nbsp;běžným hodnotám pod 300 m³/s. Tuto vlnu příliš nebrzdila ani [[Vodní nádrž Slapy]] která sice v&nbsp;sobotu 1. 6. i&nbsp;v&nbsp;neděli 2. 6. udržovala většinu dne odtok na úrovni 205 nebo 305 m³/s, nicméně v&nbsp;neděli odpoledne už zde odpouštěli 380 m³/s&nbsp;a od večera až 1600 m³/s, později až 2050 m³/s&nbsp;v&nbsp;noci na úterý. I&nbsp;zde se dařilo zvyšovat zásobníkový prostor nádrže a odtok mohli postupně snižovat, od soboty 8. 6. večer na 1000 m³/s&nbsp;a v&nbsp;neděli dokonce na 900 m³/s, později 650 m³/s&nbsp;i&nbsp;méně.
Do [[Vodní nádrž Orlík|vodní nádrže Orlík]], kam se slévají vody všech tří řek, tak vneděli odpoledne mířilo kolem 1500 m³/s, proto si zde pro tuto vlnu činili již předtím rezervu zvýšením odtoku – 2. 6. 2013 v6:00 odpouštěli až 350 m³/s, ale tento odtok museli brzy snížit na 178 m³/skvůli ochraně dalších míst na toku. Nádrž se ale plnila nečekaně rychle: předpovídaný přítok max. 910 m³/s musel být kvůli silným dešťům a rychlému růstu všech přítoků několikrát revidován a reálné maximum na úrovni stoleté vody (2300 m³/s) se konalo během neděle<ref name=mze270613/>, retenční prostor nádrže byl využit na maximum (hladina se zastavila 2 cm pod maximem) a od nedělního večera se muselo opět přistoupit kvypouštění 1400 až 1700 m³/s, vnoci zpondělí na úterý špičkově až 1950 m³/s. Dařilo se tak postupně vyprazdňovat retenční prostor Orlíka a vneděli dopoledne už mohl odtok klesnout na „pouhých“ 650 m³/s, vúterý 12. 6. na 320 m³/sa pak se načas zvedl na 500 m³/s, později klesl kběžným hodnotám pod 300 m³/s. Tuto vlnu příliš nebrzdila ani [[Vodní nádrž Slapy]] která sice vsobotu 1. 6. ivneděli 2. 6. udržovala většinu dne odtok na úrovni 205 nebo 305 m³/s, nicméně vneděli odpoledne už zde odpouštěli 380 m³/sa od večera až 1600 m³/s, později až 2050 m³/svnoci na úterý. Izde se dařilo zvyšovat zásobníkový prostor nádrže a odtok mohli postupně snižovat, od soboty 8. 6. večer na 1000 m³/sa vneděli dokonce na 900 m³/s, později 650 m³/siméně.
[[Sázava]] posílala do Vltavy další masy vody už v&nbsp;neděli odpoledne. Stanice [[Český Šternberk]] naměřila 1. SPA (100 cm) v&nbsp;neděli před polednem a 3. SPA (160 cm) krátce po poledni, kulminace 227 cm / 370 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) nastala před 22. h. Pak hladina rychle klesala, 3. SPA byl opuštěn už v&nbsp;pondělí 3. 6. ve 4:00 a 1. SPA o&nbsp;48 h později. Limnigraf [[Nespeky]] zaznamenal 1. SPA (230 cm) v&nbsp;neděli 2. 6. po 3. h ranní a 3. SPA (380 cm) se držel od 12. h, kulminace nastala v&nbsp;pondělí ve 4:00 při 540 cm / 510 m³/s<ref name=mze270613/>. 3. SPA trval do úterní 23. h a 1. SPA až do sobotní 22. h.
[[Sázava]] posílala do Vltavy další masy vody už vneděli odpoledne. Stanice [[Český Šternberk]] naměřila 1. SPA (100 cm) vneděli před polednem a 3. SPA (160 cm) krátce po poledni, kulminace 227 cm / 370 m³/s(desetiletá voda) nastala před 22. h. Pak hladina rychle klesala, 3. SPA byl opuštěn už vpondělí 3. 6. ve 4:00 a 1. SPA o48 h později. Limnigraf [[Nespeky]] zaznamenal 1. SPA (230 cm) vneděli 2. 6. po 3. h ranní a 3. SPA (380 cm) se držel od 12. h, kulminace nastala vpondělí ve 4:00 při 540 cm / 510 m³/s<ref name=mze270613/>. 3. SPA trval do úterní 23. h a 1. SPA až do sobotní 22. h.


[[Kocába]] se významně rozvodnila také v&nbsp;neděli 2. 6. 2013, předchozího dne v&nbsp;18 hodin překonala ve [[Štěchovice|Štěchovicích]] 1. SPA (110 cm) a v&nbsp;neděli po 6. hodině i&nbsp;3. SPA (150 cm), před 18. h kulminovala na 240 cm / 104 m³/s&nbsp;(překonána stoletá voda). Pod 3. SPA se vrátila ve středu po 1. h ranní a pod 1. SPA v&nbsp;pátek 8. 6. okolo 4. h ráno.
[[Kocába]] se významně rozvodnila také vneděli 2. 6. 2013, předchozího dne v18 hodin překonala ve [[Štěchovice|Štěchovicích]] 1. SPA (110 cm) a vneděli po 6. hodině i3. SPA (150 cm), před 18. h kulminovala na 240 cm / 104 m³/s(překonána stoletá voda). Pod 3. SPA se vrátila ve středu po 1. h ranní a pod 1. SPA vpátek 8. 6. okolo 4. h ráno.


[[Vodní nádrž Vrané]] se snažila vyrovnávat povodňovou vlnu z&nbsp;Berounky, když v&nbsp;noci ze soboty 1. 6. na neděli 2. 6. měla odtok do 500 m³/s, ale ten během dne rychle stoupal, po 14. hodině překročil 1000 m³/s&nbsp;a v&nbsp;17:00 už pouštěli na Prahu 1290 m³/s, v&nbsp;19:00 sice jen 954 m³/s, ale ve 20:00 už 1712 m³/s. Následující extrémní povodeň pak vyřadila z&nbsp;funkce průtokoměr.
[[Vodní nádrž Vrané]] se snažila vyrovnávat povodňovou vlnu zBerounky, když vnoci ze soboty 1. 6. na neděli 2. 6. měla odtok do 500 m³/s, ale ten během dne rychle stoupal, po 14. hodině překročil 1000 m³/sa v17:00 už pouštěli na Prahu 1290 m³/s, v19:00 sice jen 954 m³/s, ale ve 20:00 už 1712 m³/s. Následující extrémní povodeň pak vyřadila zfunkce průtokoměr.


=== Praha a okolí ===
=== Praha a okolí ===
Řádek 74: Řádek 74:
Soubor:Povodně v Praze, 03.jpg|Autobus HZS Olomouckého kraje při protipovodňových opatřeních u&nbsp;[[Kampa|Kampy]]
Soubor:Povodně v Praze, 03.jpg|Autobus HZS Olomouckého kraje při protipovodňových opatřeních u&nbsp;[[Kampa|Kampy]]
</gallery>
</gallery>
Hladina vody tedy postupně stoupala i&nbsp;v&nbsp;Praze, na což se město připravovalo předem: magistrát dal vyklidit náplavky a zavřít [[Čertovka|Čertovku]].<ref name="vytrval"/> Limnigraf [[Malá Chuchle]] vykázal 1. SPA (130 cm) už v pátek 31. 5. 2013 v&nbsp;poledne, 3. SPA (307 cm) byl překonán o&nbsp;48 hodin později s&nbsp;průtokem 1500 m³/s. Během soboty se tak v Praze uklízely lodě z Vltavy<ref name=mze270613/> a v&nbsp;neděli od 9:45 vyhlásil primátor "Stav nebezpečí" pro území hlavního města<ref name=ZOP260613/>, odpoledne byla výška hladiny v Chuchli na 350 cm a průtok přes 1770 m³/s. Díky manipulaci s Vltavskou kaskádou se dlouho dařilo držet průtok vody Prahou na 2100 m³/s, v neděli večer 2900 m³/s<ref name=mze270613/>. Výrazně se však rozvodnily neregulovatelné přítoky Vltavy, vedle Berounky zejména [[Botič]] (jenž zaplavil např. [[Hostivař]] a [[Záběhlice]]) a [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]. Vltava tak kulminovala v&nbsp;Praze v&nbsp;úterý 4. června ve 3:50 ráno, kdy byl v&nbsp;Malé Chuchli průtok 3210 m³/s&nbsp;při výšce hladiny 545 cm (hranice SPA 3! je zde 574 cm)<ref name=mze270613/>. Poté průtok strmě klesal tak, jak se manipulací na [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskádě]] postupně dařilo vyrovnávat neregulované přítoky z&nbsp;Berounky nebo uvolňovat zásobní prostory přehradních nádrží pro avizované nové lijáky. Pod 3. SPA klesla až v&nbsp;sobotu 8. 6. po poledni, přičemž průtok během tří hodin klesl 1600 na 1250 m³/s. V&nbsp;pondělí 10. 6. dokonce krátce klesla do 1. SPA, ale nová vlna vody v&nbsp;důsledku dalších dešťů zvedla v&nbsp;úterý 11. 6. hladinu opět do 2. SPA, s&nbsp;maximem „jen“ 240 cm / 1008 m³/s. Ale až v&nbsp;neděli 16. 6. před 3. h ranní klesla voda i&nbsp;pod 1. SPA. Limnigraf v&nbsp;centru Prahy, u&nbsp;[[Nemocnice Na Františku]], zaznamenal nárůst od 300 cm / 500 m³/s&nbsp;v&nbsp;pátek 31. 5. v&nbsp;noci na 547 cm / 3193 m³/s&nbsp;v&nbsp;úterý 4. 6. v&nbsp;7:00, což byla zdejší kulminace.
Hladina vody tedy postupně stoupala ivPraze, na což se město připravovalo předem: magistrát dal vyklidit náplavky a zavřít [[Čertovka|Čertovku]].<ref name="vytrval"/> Limnigraf [[Malá Chuchle]] vykázal 1. SPA (130 cm) už v pátek 31. 5. 2013 vpoledne, 3. SPA (307 cm) byl překonán o48 hodin později sprůtokem 1500 m³/s. Během soboty se tak v Praze uklízely lodě z Vltavy<ref name=mze270613/> a vneděli od 9:45 vyhlásil primátor "Stav nebezpečí" pro území hlavního města<ref name=ZOP260613/>, odpoledne byla výška hladiny v Chuchli na 350 cm a průtok přes 1770 m³/s. Díky manipulaci s Vltavskou kaskádou se dlouho dařilo držet průtok vody Prahou na 2100 m³/s, v neděli večer 2900 m³/s<ref name=mze270613/>. Výrazně se však rozvodnily neregulovatelné přítoky Vltavy, vedle Berounky zejména [[Botič]] (jenž zaplavil např. [[Hostivař]] a [[Záběhlice]]) a [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]]. Vltava tak kulminovala vPraze vúterý 4. června ve 3:50 ráno, kdy byl vMalé Chuchli průtok 3210 m³/spři výšce hladiny 545 cm (hranice SPA 3! je zde 574 cm)<ref name=mze270613/>. Poté průtok strmě klesal tak, jak se manipulací na [[Vltavská kaskáda|Vltavské kaskádě]] postupně dařilo vyrovnávat neregulované přítoky zBerounky nebo uvolňovat zásobní prostory přehradních nádrží pro avizované nové lijáky. Pod 3. SPA klesla až vsobotu 8. 6. po poledni, přičemž průtok během tří hodin klesl 1600 na 1250 m³/s. Vpondělí 10. 6. dokonce krátce klesla do 1. SPA, ale nová vlna vody vdůsledku dalších dešťů zvedla vúterý 11. 6. hladinu opět do 2. SPA, smaximem „jen“ 240 cm / 1008 m³/s. Ale až vneděli 16. 6. před 3. h ranní klesla voda ipod 1. SPA. Limnigraf vcentru Prahy, u[[Nemocnice Na Františku]], zaznamenal nárůst od 300 cm / 500 m³/svpátek 31. 5. vnoci na 547 cm / 3193 m³/svúterý 4. 6. v7:00, což byla zdejší kulminace.


[[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] již v&nbsp;sobotu přerušil provoz na tramvajové lince do [[Troja|Troje]] a v&nbsp;neděli 2. června uzavřel prvních 8 stanic [[Metro v Praze|metra]] (vlaky jimi pouze projížděly).<ref name="zavřené metro">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Čeněk | jméno = Třeček | titul = Povodně mají první oběť. Voda rychle stoupá, Praha zavřela 8 stanic metra | periodikum = zpravy.idnes.cz | datum vydání = 2013-6-2 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/domaci.aspx?c=A130602_014250_domaci_cen}}</ref> V&nbsp;pondělí 3. června se provoz metra v&nbsp;centru zastavil úplně. Metro přestalo jezdit v&nbsp;úsecích [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] – [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]], [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] – [[Českomoravská (stanice metra)|Českomoravská]] a Muzeum – [[Kobylisy (stanice metra)|Kobylisy]]. Zrušeny byly i&nbsp;některé tramvajové linky.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/metro-zustane-uzavrene-cely-den-v-centru-prahy-nejezdi-ani-nektere-tramvaje--1219503 Metro zůstane uzavřené celý den, v&nbsp;centru Prahy nejezdí ani některé tramvaje], rozhlas.cz, 3. 6. 2013</ref> Jako náhrada za metro byly zřízeny dvě náhradní tramvajové linky (X-A, X-B) a jedna autobusová (X-C), přerušen byl tramvajový provoz v některých úsecích (Palmovka – Ke Stírce, trať do Modřan). Byl přerušen provoz [[Přívozy Pražské integrované dopravy|všech přívozů]]. Přívozy P3 a P5 byly obnoveny ještě během června, 13. července 2013 byl zprovozněn přívoz P6, do 20. července 2013 měly být zprovozněny přívozy P1 a P2.<ref>[http://www.ropid.cz/tiskove-informace/obnoveni-vsech-privozu-pid-po-povodnich__s193x2003.html Obnovení všech přívozů PID po povodních], ROPID, 14. 7. 2013</ref><ref>[http://www.ropid.cz/provoz/preruseni-provozu-linky-p1,-p2__s257x1912.html Přerušení provozu (linky P1, P2)], ROPID, 25. 6. 2013 19:00, 17. 7. 2013</ref>
[[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] již vsobotu přerušil provoz na tramvajové lince do [[Troja|Troje]] a vneděli 2. června uzavřel prvních 8 stanic [[Metro v Praze|metra]] (vlaky jimi pouze projížděly).<ref name="zavřené metro">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Čeněk | jméno = Třeček | titul = Povodně mají první oběť. Voda rychle stoupá, Praha zavřela 8 stanic metra | periodikum = zpravy.idnes.cz | datum vydání = 2013-6-2 | datum přístupu = 2013-6-2 | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/domaci.aspx?c=A130602_014250_domaci_cen}}</ref> Vpondělí 3. června se provoz metra vcentru zastavil úplně. Metro přestalo jezdit vúsecích [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] – [[Muzeum (stanice metra)|Muzeum]], [[Smíchovské nádraží (stanice metra)|Smíchovské nádraží]] – [[Českomoravská (stanice metra)|Českomoravská]] a Muzeum – [[Kobylisy (stanice metra)|Kobylisy]]. Zrušeny byly iněkteré tramvajové linky.<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/metro-zustane-uzavrene-cely-den-v-centru-prahy-nejezdi-ani-nektere-tramvaje--1219503 Metro zůstane uzavřené celý den, v&#x20;centru Prahy nejezdí ani některé tramvaje], rozhlas.cz, 3. 6. 2013</ref> Jako náhrada za metro byly zřízeny dvě náhradní tramvajové linky (X-A, X-B) a jedna autobusová (X-C), přerušen byl tramvajový provoz v některých úsecích (Palmovka – Ke Stírce, trať do Modřan). Byl přerušen provoz [[Přívozy Pražské integrované dopravy|všech přívozů]]. Přívozy P3 a P5 byly obnoveny ještě během června, 13. července 2013 byl zprovozněn přívoz P6, do 20. července 2013 měly být zprovozněny přívozy P1 a P2.<ref>[http://www.ropid.cz/tiskove-informace/obnoveni-vsech-privozu-pid-po-povodnich__s193x2003.html Obnovení všech přívozů PID po povodních], ROPID, 14. 7. 2013</ref><ref>[http://www.ropid.cz/provoz/preruseni-provozu-linky-p1,-p2__s257x1912.html Přerušení provozu (linky P1, P2)], ROPID, 25. 6. 2013 19:00, 17. 7. 2013</ref>


==== Pražská zoo ====
==== Pražská zoo ====
O&nbsp;víkendu od 1.6. (až do 3.6.) došlo k&nbsp;evakuaci převážné většiny všech zvířat v&nbsp;dolní části [[Pražská zoologická zahrada|Pražské zoologické zahrady]]. Pouze [[Gorila|gorily]] byly přechodně uzavřeny v&nbsp;povodňové věži svého pavilonu. V&nbsp;průběhu týdne pak část evakuovaných zvířat byla převezena do [[Zoo Brno]], [[Zoo Olomouc]], [[Zoo Ústí nad Labem]] a do [[Zoo Dvůr Králové nad Labem]].
Ovíkendu od 1.6. (až do 3.6.) došlo kevakuaci převážné většiny všech zvířat vdolní části [[Pražská zoologická zahrada|Pražské zoologické zahrady]]. Pouze [[Gorila|gorily]] byly přechodně uzavřeny vpovodňové věži svého pavilonu. Vprůběhu týdne pak část evakuovaných zvířat byla převezena do [[Zoo Brno]], [[Zoo Olomouc]], [[Zoo Ústí nad Labem]] a do [[Zoo Dvůr Králové nad Labem]].


==== Pražská sportoviště a kulturní zařízení ====
==== Pražská sportoviště a kulturní zařízení ====
*Došlo k&nbsp;zatopení sklepů v&nbsp;[[Divadlo pod Palmovkou|Divadle pod Palmovkou]], také vlivem rozvodnění blízkého potoka [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]], celková škoda dosáhla desítek milionů korun, divadlo je nejméně půl roku mimo provoz
*Došlo kzatopení sklepů v[[Divadlo pod Palmovkou|Divadle pod Palmovkou]], také vlivem rozvodnění blízkého potoka [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytka]], celková škoda dosáhla desítek milionů korun, divadlo je nejméně půl roku mimo provoz
*Zcela pod vodou bylo [[dostihové závodiště Praha-Chuchle]]
*Zcela pod vodou bylo [[dostihové závodiště Praha-Chuchle]]
*Zcela pod vodou se ocitl [[trojský slalomový kanál]] s&nbsp;blízkou loděnicí
*Zcela pod vodou se ocitl [[trojský slalomový kanál]] sblízkou loděnicí
*Zcela pod vodou se ocitla sportoviště ve [[Královská obora|Stromovce]], tenisový areál [[TK Sparta Praha]] a areál Centra sportu MV ČR včetně lehkoatletické [[Hala Otakara Jandery|haly Otakara Jandery]].
*Zcela pod vodou se ocitla sportoviště ve [[Královská obora|Stromovce]], tenisový areál [[TK Sparta Praha]] a areál Centra sportu MV ČR včetně lehkoatletické [[Hala Otakara Jandery|haly Otakara Jandery]].
*Opětovně těžce poškozen byl [[Jezdectví|jezdecký areál]] na [[Císařský ostrov|Císařském ostrově]].
*Opětovně těžce poškozen byl [[Jezdectví|jezdecký areál]] na [[Císařský ostrov|Císařském ostrově]].


=== Oblast pod Prahou ===
=== Oblast pod Prahou ===
Jakmile Vltava opustila poměrně sevřené údolí nad [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky u Prahy]], začala zatápět okolní oblasti. Značně postiženy byly [[Kralupy nad Vltavou]], kde byly zatopeny i&nbsp;silniční uzly.
Jakmile Vltava opustila poměrně sevřené údolí nad [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky u Prahy]], začala zatápět okolní oblasti. Značně postiženy byly [[Kralupy nad Vltavou]], kde byly zatopeny isilniční uzly.


Limnigraf [[Vraňany]] má stanoven 1. SPA na 370 cm (dosažen v&nbsp;sobotu 1. 6.) a 3. SPA na 610 cm (překonán v&nbsp;neděli 2. 6.), kulminace vltavské hladiny při 785 cm / 3100 m³/s&nbsp;nastala v&nbsp;úterý 4. 6. okolo 11. hodiny. Jen několik centimetrů tedy dělilo povodí od vyhlášení SPA 3! (792 cm), nedošlo ani k&nbsp;pokoření padesátileté vody (3490 m³/s). Pod 3. SPA se dostala vraňanská Vltava až v&nbsp;sobotu 8. 6. po 20. h, pod 2. SPA klesla v&nbsp;úterý 12. 6. před 3. h a pod 1. SPA v&nbsp;pátek 14. 6. okolo 22. h.
Limnigraf [[Vraňany]] má stanoven 1. SPA na 370 cm (dosažen vsobotu 1. 6.) a 3. SPA na 610 cm (překonán vneděli 2. 6.), kulminace vltavské hladiny při 785 cm / 3100 m³/snastala vúterý 4. 6. okolo 11. hodiny. Jen několik centimetrů tedy dělilo povodí od vyhlášení SPA 3! (792 cm), nedošlo ani kpokoření padesátileté vody (3490 m³/s). Pod 3. SPA se dostala vraňanská Vltava až vsobotu 8. 6. po 20. h, pod 2. SPA klesla vúterý 12. 6. před 3. h a pod 1. SPA vpátek 14. 6. okolo 22. h.


== Dění v&nbsp;povodí Ohře ==
== Dění vpovodí Ohře ==
=== Oblast Ohře ===
=== Oblast Ohře ===
Hladina [[Ohře]] postupně stoupala od 31. 5. 2013. V&nbsp;[[Cheb]]u překročila 1. SPA (158 cm) okolo 21. h, v&nbsp;noci kulminovala na 220 cm a 50 m³/s&nbsp;v&nbsp;pásmu 2. SPA, v&nbsp;neděli pak postupně klesala – po celé úterý 4. 6. udržovali vodohospodáři odtok z&nbsp;[[Vodní nádrž Skalka|nádrže Skalka]] těsně pod úrovní 1. SPA. Obdobně na tom byla i&nbsp;řeka [[Svatava (řeka)|Svatava]], která na limnigrafu [[Kraslice (město)|Kraslice]] překročila 1. SPA (94 cm) v&nbsp;sobotu 1. 6. 2013 ve 23 hodin a kulminovala v&nbsp;neděli kolem 9. hodiny výškou hladiny 138 cm a průtokem 55 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda), k&nbsp;normálu se vrátila v&nbsp;úterý po 3. h ranní. Naopak říčku [[Odrava (řeka)|Odravu]] se na [[Vodní nádrž Jesenice|nádrži Jesenice]] pod Chebem dál regulovat nedařilo: 1. SPA (80 cm) překročila 31. 5. před 21. h a zvolna stoupala, v&nbsp;úterý 4. 6. překročila 3. SPA (170 cm) a kulminovala o&nbsp;půlnoci při 190 cm a 29 m³/s, což zde je dvouletá voda. 3. SPA opustila ve středu 5. 6. po 21. h, 1. SPA si držela až do dalšího týdne. Nové deště v&nbsp;úterý 11. 6. v&nbsp;noci na několik hodin opět zvedly hladinu do 3. SPA, nicméně průtoky zůstaly hluboko pod 20 m³/s.
Hladina [[Ohře]] postupně stoupala od 31. 5. 2013. V[[Cheb]]u překročila 1. SPA (158 cm) okolo 21. h, vnoci kulminovala na 220 cm a 50 m³/svpásmu 2. SPA, vneděli pak postupně klesala – po celé úterý 4. 6. udržovali vodohospodáři odtok z[[Vodní nádrž Skalka|nádrže Skalka]] těsně pod úrovní 1. SPA. Obdobně na tom byla iřeka [[Svatava (řeka)|Svatava]], která na limnigrafu [[Kraslice (město)|Kraslice]] překročila 1. SPA (94 cm) vsobotu 1. 6. 2013 ve 23 hodin a kulminovala vneděli kolem 9. hodiny výškou hladiny 138 cm a průtokem 55 m³/s(dvacetiletá voda), knormálu se vrátila vúterý po 3. h ranní. Naopak říčku [[Odrava (řeka)|Odravu]] se na [[Vodní nádrž Jesenice|nádrži Jesenice]] pod Chebem dál regulovat nedařilo: 1. SPA (80 cm) překročila 31. 5. před 21. h a zvolna stoupala, vúterý 4. 6. překročila 3. SPA (170 cm) a kulminovala opůlnoci při 190 cm a 29 m³/s, což zde je dvouletá voda. 3. SPA opustila ve středu 5. 6. po 21. h, 1. SPA si držela až do dalšího týdne. Nové deště vúterý 11. 6. vnoci na několik hodin opět zvedly hladinu do 3. SPA, nicméně průtoky zůstaly hluboko pod 20 m³/s.


Říčka [[Teplá (řeka)|Teplá]] svůj tok zvyšovala po celou neděli 2. 6. a v&nbsp;celé délce se pohybovala v&nbsp;1. SPA, její přítok do Ohře činil v&nbsp;pondělí ráno až 44 m³/s, takže ohřeský limnigraf [[Drahovice]] překročil 1. SPA (190 cm) hned po sobotní půlnoci a po nedělní půlnoci i&nbsp;3. SPA (270 cm). Maximum bylo 273 cm / 275 m³/s&nbsp;(pětiletá voda) v&nbsp;neděli 3. 6. kolem 3. h, brzy ale hladina klesla a 3. SPA byl odvolán už okolo 7. h, do normálu se Ohře dostala ve čtvrtek 6. 6. okolo 3. h ráno. [[Rolava]] se vyšplhala v&nbsp;neděli ráno dočasně do 1. SPA, až na 180 cm / 58 m³/s&nbsp;(desetiletá voda) kolem 4. h. Níže ležící [[Klášterec nad Ohří]] tak vykázal maximum v&nbsp;pondělí 3. 6. okolo 7. h, a to 272 cm / 402 m³/s&nbsp;(pětiletá voda), během úterý i&nbsp;středy strmě klesal k&nbsp;normálu.
Říčka [[Teplá (řeka)|Teplá]] svůj tok zvyšovala po celou neděli 2. 6. a vcelé délce se pohybovala v1. SPA, její přítok do Ohře činil vpondělí ráno až 44 m³/s, takže ohřeský limnigraf [[Drahovice]] překročil 1. SPA (190 cm) hned po sobotní půlnoci a po nedělní půlnoci i3. SPA (270 cm). Maximum bylo 273 cm / 275 m³/s(pětiletá voda) vneděli 3. 6. kolem 3. h, brzy ale hladina klesla a 3. SPA byl odvolán už okolo 7. h, do normálu se Ohře dostala ve čtvrtek 6. 6. okolo 3. h ráno. [[Rolava]] se vyšplhala vneděli ráno dočasně do 1. SPA, až na 180 cm / 58 m³/s(desetiletá voda) kolem 4. h. Níže ležící [[Klášterec nad Ohří]] tak vykázal maximum vpondělí 3. 6. okolo 7. h, a to 272 cm / 402 m³/s(pětiletá voda), během úterý istředy strmě klesal knormálu.


[[Chomutovka]] překročila 1. SPA v&nbsp;sobotu večer a pak si zhruba třicet hodin držela 2. SPA, povodňový stav opustila až v&nbsp;úterý večer (kulminovala v&nbsp;neděli po poledni desetiletou vodou na stavu 118 cm / 20 m³/s). A&nbsp;tak zatímco v&nbsp;[[Žatec|Žatci]] nemusel být na Ohři vyhlášen ani 1. SPA i&nbsp;přes průtok 275 m³/s&nbsp;(dvouletá voda), tak pod soutokem Ohře, Chomutovky a [[Blšanka|Blšanky]] v&nbsp;[[Louny|Lounech]] překročila Ohře 1. SPA (400 cm) v&nbsp;sobotu kolem 18. h a 3. SPA (490 cm) v&nbsp;pondělí ve 22:00, při výšce hladiny 545 cm však průtokem až 316 m³/s&nbsp;nepřekonala ani dvouletou vodu. 3. SPA si držela až do pátku 7. 6., kdy v&nbsp;poledne začala klesat, a střídavě 2. nebo 1. SPA si držela až do dalšího týdne – povodňový stav opustila ve čtvrtek 13. 6. před 16. h. Poslední limnigraf před Labem, [[Brozany nad Ohří|Brozany]], také vykazoval rostoucí průtok a kulminoval ve čtvrtek 6. 6. mezi 3. a 9. h ranní stavem 394 cm / 340 m³/s, do nedělního rána poklesl k&nbsp;normální úrovni 280 cm / 195 m³/s. Dvě nové malé kulminace v&nbsp;důsledku nových dešťů se sice konaly v&nbsp;pondělí 10. 6. i&nbsp;v&nbsp;úterý 11. 6. večer, ale činily jen cca 300 cm / 220 m³/s.
[[Chomutovka]] překročila 1. SPA vsobotu večer a pak si zhruba třicet hodin držela 2. SPA, povodňový stav opustila až vúterý večer (kulminovala vneděli po poledni desetiletou vodou na stavu 118 cm / 20 m³/s). Atak zatímco v[[Žatec|Žatci]] nemusel být na Ohři vyhlášen ani 1. SPA ipřes průtok 275 m³/s(dvouletá voda), tak pod soutokem Ohře, Chomutovky a [[Blšanka|Blšanky]] v[[Louny|Lounech]] překročila Ohře 1. SPA (400 cm) vsobotu kolem 18. h a 3. SPA (490 cm) vpondělí ve 22:00, při výšce hladiny 545 cm však průtokem až 316 m³/snepřekonala ani dvouletou vodu. 3. SPA si držela až do pátku 7. 6., kdy vpoledne začala klesat, a střídavě 2. nebo 1. SPA si držela až do dalšího týdne – povodňový stav opustila ve čtvrtek 13. 6. před 16. h. Poslední limnigraf před Labem, [[Brozany nad Ohří|Brozany]], také vykazoval rostoucí průtok a kulminoval ve čtvrtek 6. 6. mezi 3. a 9. h ranní stavem 394 cm / 340 m³/s, do nedělního rána poklesl knormální úrovni 280 cm / 195 m³/s. Dvě nové malé kulminace vdůsledku nových dešťů se sice konaly vpondělí 10. 6. ivúterý 11. 6. večer, ale činily jen cca 300 cm / 220 m³/s.


=== Oblast Bíliny ===
=== Oblast Bíliny ===
[[Bílina (řeka)|Bílina]] v&nbsp;[[Jirkov]]ě krátce překročila 1. SPA (60 cm) během nedělního dopoledne i&nbsp;v&nbsp;noci z&nbsp;pondělí na úterý, průtok ale nepřekročil 5 m³/s. O&nbsp;mnoho bohatější byl přítok [[Bílý potok (přítok Bíliny)|Bílý potok]], který se v&nbsp;sobotu večer rozmohl z&nbsp;běžného půlkubíkového průtoku na desetinásobek, překročil 1. SPA (63 cm) a 3. 6. okolo 15. h atakoval hranici 3. SPA (85 cm) při průtoku přes 10 m³/s; povodňový stav opustil až 6. 6. okolo 2. h ranní.
[[Bílina (řeka)|Bílina]] v[[Jirkov]]ě krátce překročila 1. SPA (60 cm) během nedělního dopoledne ivnoci zpondělí na úterý, průtok ale nepřekročil 5 m³/s. Omnoho bohatější byl přítok [[Bílý potok (přítok Bíliny)|Bílý potok]], který se vsobotu večer rozmohl zběžného půlkubíkového průtoku na desetinásobek, překročil 1. SPA (63 cm) a 3. 6. okolo 15. h atakoval hranici 3. SPA (85 cm) při průtoku přes 10 m³/s; povodňový stav opustil až 6. 6. okolo 2. h ranní.


V&nbsp;[[Bílina (město)|Bílině]] tak po většinu neděle 2. 6. byla voda na úrovni 180 cm / 28 m³/s, od pondělního večera do úterního odpoledne si držela kulminační hladinu 200 cm / 37 m³/s&nbsp;(více než dvacetiletá voda). V&nbsp;[[Trmice|Trmicích]] byl 1. SPA (170 cm) dosažen v&nbsp;sobotu 1. 6. kolem 13. h, v&nbsp;pondělí odpoledne i&nbsp;3. SPA (230 cm) a hladina plynule stoupala; kulminace 275 cm / 62 m³/s&nbsp;(opět více než dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. dopoledne, 3. SPA však trval až do čtvrtečních 21:00 a 1. SPA dokázala řeka opustit až v&nbsp;úterý 11. 6. před 15. h.
V[[Bílina (město)|Bílině]] tak po většinu neděle 2. 6. byla voda na úrovni 180 cm / 28 m³/s, od pondělního večera do úterního odpoledne si držela kulminační hladinu 200 cm / 37 m³/s(více než dvacetiletá voda). V[[Trmice|Trmicích]] byl 1. SPA (170 cm) dosažen vsobotu 1. 6. kolem 13. h, vpondělí odpoledne i3. SPA (230 cm) a hladina plynule stoupala; kulminace 275 cm / 62 m³/s(opět více než dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. dopoledne, 3. SPA však trval až do čtvrtečních 21:00 a 1. SPA dokázala řeka opustit až vúterý 11. 6. před 15. h.


=== Českolipsko a Děčínsko ===
=== Českolipsko a Děčínsko ===
[[Ploučnice]] překročila ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]] 1. SPA (100 cm) 1. 6. 2013 odpoledne, v&nbsp;neděli před 18. h překročila 3. SPA (170 cm) a ve 21 h kulminovala hladinou 182 cm a průtokem 25 m³/s, poté klesala a povodňový stav opustila v&nbsp;úterý po 18. h. O&nbsp;několik kilometrů níže v&nbsp;[[Mimoň|Mimoni]] však přibrala povodňovou vlnu (až 17 m³/s) z&nbsp;[[Panenský potok (přítok Ploučnice)|Panenského potoka]] a tak zde dosáhla 1. SPA (90 cm) také v&nbsp;sobotu odpoledne, 3. SPA (145 cm) byl pokořen v&nbsp;neděli odpoledne a kulminace nastala v&nbsp;pondělí 3. 6. před 5. h na úrovni 165 cm / 37 m³/s. Velká voda pak postupovala na [[Česká Lípa|Českou Lípu]], kde byl 1. SPA (70 cm) vyhlášen v&nbsp;8 hodin a později se řeka pohybovala ve 2. SPA průtokem 42 m³/s&nbsp;(jednoletá voda) při výšce hladiny 105 cm. Povodňový stav zrušen až ve středu 5. 6. Limnigraf [[Benešov nad Ploučnicí]] tak zaznamenal značně rozloženou povodeň, od 1. 6. 13:00 do 4. 6. 22:00 se pohyboval v&nbsp;1. SPA (nad 140 cm) a maximální průtok 96 m³/s&nbsp;(pětiletá voda) vykázal v&nbsp;neděli v&nbsp;poledne.
[[Ploučnice]] překročila ve [[Stráž pod Ralskem|Stráži pod Ralskem]] 1. SPA (100 cm) 1. 6. 2013 odpoledne, vneděli před 18. h překročila 3. SPA (170 cm) a ve 21 h kulminovala hladinou 182 cm a průtokem 25 m³/s, poté klesala a povodňový stav opustila vúterý po 18. h. Oněkolik kilometrů níže v[[Mimoň|Mimoni]] však přibrala povodňovou vlnu (až 17 m³/s) z[[Panenský potok (přítok Ploučnice)|Panenského potoka]] a tak zde dosáhla 1. SPA (90 cm) také vsobotu odpoledne, 3. SPA (145 cm) byl pokořen vneděli odpoledne a kulminace nastala vpondělí 3. 6. před 5. h na úrovni 165 cm / 37 m³/s. Velká voda pak postupovala na [[Česká Lípa|Českou Lípu]], kde byl 1. SPA (70 cm) vyhlášen v8 hodin a později se řeka pohybovala ve 2. SPA průtokem 42 m³/s(jednoletá voda) při výšce hladiny 105 cm. Povodňový stav zrušen až ve středu 5. 6. Limnigraf [[Benešov nad Ploučnicí]] tak zaznamenal značně rozloženou povodeň, od 1. 6. 13:00 do 4. 6. 22:00 se pohyboval v1. SPA (nad 140 cm) a maximální průtok 96 m³/s(pětiletá voda) vykázal vneděli vpoledne.


[[Mandava]] ve [[Varnsdorf]]u značně kolísala už od čtvrtka 30. 5. 2013, 1. SPA (70 cm) překročila už 31. 5., pak se vrátila, v&nbsp;sobotu 1. 6. ji opět překročila a v&nbsp;neděli 2. 6. 2013 po poledni překročila i&nbsp;3. SPA (110 cm), kulminovala na kótě 115 cm / 21,5 m³/s&nbsp;(dvouletá voda) ve 13:00 a pak pomalu klesala, až 4. 6. před 23. h opustila povodňový stav.
[[Mandava]] ve [[Varnsdorf]]u značně kolísala už od čtvrtka 30. 5. 2013, 1. SPA (70 cm) překročila už 31. 5., pak se vrátila, vsobotu 1. 6. ji opět překročila a vneděli 2. 6. 2013 po poledni překročila i3. SPA (110 cm), kulminovala na kótě 115 cm / 21,5 m³/s(dvouletá voda) ve 13:00 a pak pomalu klesala, až 4. 6. před 23. h opustila povodňový stav.


[[Chřibská Kamenice]] vykázala sice zvýšený, nikoliv však povodňový stav. Ani [[Srbská Kamenice]] nedosáhla přílišných extrémů: v&nbsp;sobotu 1. 6. i&nbsp;v&nbsp;neděli 2. 6. se sice dvakrát dostala do 1. SPA (120 cm) až 2. SPA (145 cm), ale jen na několik hodin. Nejvyšší průtok 36 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) při hladině 157 cm byl v&nbsp;sobotu okolo 16. h.
[[Chřibská Kamenice]] vykázala sice zvýšený, nikoliv však povodňový stav. Ani [[Srbská Kamenice]] nedosáhla přílišných extrémů: vsobotu 1. 6. ivneděli 2. 6. se sice dvakrát dostala do 1. SPA (120 cm) až 2. SPA (145 cm), ale jen na několik hodin. Nejvyšší průtok 36 m³/s(dvacetiletá voda) při hladině 157 cm byl vsobotu okolo 16. h.


== Dění v&nbsp;povodí Labe ==
== Dění vpovodí Labe ==
[[Soubor:Povodeň v Čechách 2013-06-02.gif|thumb|500px|right|Místa s&nbsp;3. [[Stupeň povodňové aktivity|stupněm povodňové aktivity]] ke 20.&nbsp;hodině dne 2.&nbsp;června 2013]]
[[Soubor:Povodeň v Čechách 2013-06-02.gif|thumb|500px|right|Místa s3. [[Stupeň povodňové aktivity|stupněm povodňové aktivity]] ke 20.hodině dne 2.června 2013]]
=== Oblast horního Labe ===
=== Oblast horního Labe ===
[[Labe]] podle [[limnigraf]]u ve [[Vestřev]]i dosáhlo 1. [[Stupeň povodňové aktivity|stupně povodňové aktivity]] (SPA) (110 cm) 1. června 2013 před půlnocí, kulminace v&nbsp;SPA 3! (3. SPA je zde 160 cm a SPA 3! 349 cm) následovala 2. června 2013 v&nbsp;8:00 při výšce hladiny 354 cm a průtoku 310 m³/s, což znamenalo více než stoletou vodu. Poté voda rychle opadala, 3. SPA byl odvolán téhož dne před 23. h, pod 1. SPA se Labe vrátilo v&nbsp;pondělí po 19. h.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=227&oid=1 LG Vestřev]</ref>
[[Labe]] podle [[limnigraf]]u ve [[Vestřev]]i dosáhlo 1. [[Stupeň povodňové aktivity|stupně povodňové aktivity]] (SPA) (110 cm) 1. června 2013 před půlnocí, kulminace vSPA 3! (3. SPA je zde 160 cm a SPA 3! 349 cm) následovala 2. června 2013 v8:00 při výšce hladiny 354 cm a průtoku 310 m³/s, což znamenalo více než stoletou vodu. Poté voda rychle opadala, 3. SPA byl odvolán téhož dne před 23. h, pod 1. SPA se Labe vrátilo vpondělí po 19. h.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=227&oid=1 LG Vestřev]</ref>


Samotné Labe však téměř neškodilo – problém způsobil levobřežní přítok, říčka [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]]: po nočním nepřetržitém lijáku nabrala v&nbsp;neděli ráno nečekaně velké množství vody od [[Hertvíkovice|Hertvíkovic]], vlna vody proletěla skrz [[Rudník]] a [[Arnultovice (Rudník)|Arnultovice]] až do [[Hostinné]]ho, kde voda v&nbsp;7.00 vystoupila 3 m nad normální stav a okamžitý průtok vody v&nbsp;Labi činil více než 260 m³/s&nbsp;(namísto běžných 3–4 m³/s), během dalších 6 hodin už ale klesl na polovinu,<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=47&oid=1 LG Hostinné]</ref> S&nbsp;evakuací obyvatel musel pomáhat i&nbsp;armádní vrtulník. Tato povodňová vlna se pak přesouvala po toku Labe a rozmělňovala, přehrada [[Les Království]] dosáhla 1. SPA (150 cm) 2. června 2013 před 3. h ráno, ale 3. SPA (180 cm) byl vyhlášen už pouhé dvě hodiny poté, po 10. h se hladina na celý den hodin ustálila na výšce kolem 233 cm a odtok okolo 147 m³/s&nbsp;(více než desetiletá voda). Během pondělí 3. 6. Labe rychle klesalo a 3. SPA byl odvolán po 15. h, 1. SPA po 21. h<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=56&oid=1 LG Les Království]</ref> Další limnigraf v&nbsp;[[Brod (Heřmanice)|Brodě]] zaznamenal 1. SPA (300 cm) ve 4 hodiny ráno, 3. SPA (370 cm) okolo 7:30 a hladina stoupala dál, v&nbsp;17:00 už byla na 470 cm a 140 m³/s, což znamenalo pětiletou vodu. Tuto hladinu si Labe udrželo až do pondělního rána, pak začalo rychle klesat a 4. 6. 2013 ráno klesla hladina i&nbsp;pod 1. SPA.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=226&oid=1 LG Brod]</ref>
Samotné Labe však téměř neškodilo – problém způsobil levobřežní přítok, říčka [[Čistá (přítok Labe)|Čistá]]: po nočním nepřetržitém lijáku nabrala vneděli ráno nečekaně velké množství vody od [[Hertvíkovice|Hertvíkovic]], vlna vody proletěla skrz [[Rudník]] a [[Arnultovice (Rudník)|Arnultovice]] až do [[Hostinné]]ho, kde voda v7.00 vystoupila 3 m nad normální stav a okamžitý průtok vody vLabi činil více než 260 m³/s(namísto běžných 3–4 m³/s), během dalších 6 hodin už ale klesl na polovinu,<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=47&oid=1 LG Hostinné]</ref> Sevakuací obyvatel musel pomáhat iarmádní vrtulník. Tato povodňová vlna se pak přesouvala po toku Labe a rozmělňovala, přehrada [[Les Království]] dosáhla 1. SPA (150 cm) 2. června 2013 před 3. h ráno, ale 3. SPA (180 cm) byl vyhlášen už pouhé dvě hodiny poté, po 10. h se hladina na celý den hodin ustálila na výšce kolem 233 cm a odtok okolo 147 m³/s(více než desetiletá voda). Během pondělí 3. 6. Labe rychle klesalo a 3. SPA byl odvolán po 15. h, 1. SPA po 21. h<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=56&oid=1 LG Les Království]</ref> Další limnigraf v[[Brod (Heřmanice)|Brodě]] zaznamenal 1. SPA (300 cm) ve 4 hodiny ráno, 3. SPA (370 cm) okolo 7:30 a hladina stoupala dál, v17:00 už byla na 470 cm a 140 m³/s, což znamenalo pětiletou vodu. Tuto hladinu si Labe udrželo až do pondělního rána, pak začalo rychle klesat a 4. 6. 2013 ráno klesla hladina ipod 1. SPA.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=226&oid=1 LG Brod]</ref>


=== Oblast Úpy ===
=== Oblast Úpy ===
[[Úpa]] samotná se na horním toku jen těsně vyhnula vyhlášení 3. SPA: poté, co v oblasti [[Horní Maršov|Horního Maršova]] spadlo během noci z 1. na 2. června extrémních 123 mm srážek za 24 hodin, jinak drobné přítoky Úpy dosáhly téměř tropických rozměrů, způsobily sesuvy půdy a zatopily maršovské náměstí. Řeka Úpa tak v&nbsp;Horním Maršově dosáhla výšky hladiny 157 cm při průtoku 53 m³/s (necelá pětiletá voda; limit pro 3. SPA je zde 160 cm) už 2. 6. ve 2 hodiny ráno a i když dvě hodiny poté hladina klesla k 97 cm, nastala nová kulminace téhož dne v&nbsp;poledne při 152 cm / 51 m³/s, poté hladina opět klesla až téměř na normál. Dobrovolní hasiči obce, kteří ironií osudu den předtím slavili 140. výročí založení sboru, již v noci organizovali záchranné práce, přeparkovávání automobilů, uvolňování zatarasených mostů apod. V Lysečinském potoce dokonce hledali boudaře, kterého smetla voda i s kusem louky, ze které chtěl zachránit uvázanou kozu – přežil se zraněními.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Klimeš | jméno = Pavel | titul = Horní Maršov | periodikum = Veselý výlet | rok = 2013 | měsíc = léto | ročník = | číslo = 40 | strany = 4 | url = http://www.veselyvylet.cz | issn = | jazyk = česky}}</ref>
[[Úpa]] samotná se na horním toku jen těsně vyhnula vyhlášení 3. SPA: poté, co v oblasti [[Horní Maršov|Horního Maršova]] spadlo během noci z 1. na 2. června extrémních 123 mm srážek za 24 hodin, jinak drobné přítoky Úpy dosáhly téměř tropických rozměrů, způsobily sesuvy půdy a zatopily maršovské náměstí. Řeka Úpa tak vHorním Maršově dosáhla výšky hladiny 157 cm při průtoku 53 m³/s (necelá pětiletá voda; limit pro 3. SPA je zde 160 cm) už 2. 6. ve 2 hodiny ráno a i když dvě hodiny poté hladina klesla k 97 cm, nastala nová kulminace téhož dne vpoledne při 152 cm / 51 m³/s, poté hladina opět klesla až téměř na normál. Dobrovolní hasiči obce, kteří ironií osudu den předtím slavili 140. výročí založení sboru, již v noci organizovali záchranné práce, přeparkovávání automobilů, uvolňování zatarasených mostů apod. V Lysečinském potoce dokonce hledali boudaře, kterého smetla voda i s kusem louky, ze které chtěl zachránit uvázanou kozu – přežil se zraněními.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Klimeš | jméno = Pavel | titul = Horní Maršov | periodikum = Veselý výlet | rok = 2013 | měsíc = léto | ročník = | číslo = 40 | strany = 4 | url = http://www.veselyvylet.cz | issn = | jazyk = česky}}</ref>


O&nbsp;několik kilometrů dál po proudu, ve [[Svoboda nad Úpou|Svobodě nad Úpou]], však byla situace mnohem horší: stejný celonoční liják, který způsobil bleskovou záplavu v&nbsp;[[Rudník]]u a [[Hostinné]]m, totiž na svazích [[Černá hora (Krkonoše)|Černé hory]] strhal řadu turistických cest (například dvoukilometrový úsek štětované Zvonkové cesty do hloubky až 120 cm)<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Omezení na cestách v souvislosti s povodněmi | url = http://www.krnap.cz/data/File/aktuality/omezeni_na_cestach-povodne.pdf | datum vydání = 2013-06-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-06 | vydavatel = [[Krkonošský národní park|Správa KRNAP]] | místo = | jazyk = česky}}</ref> a z úbočí Černé hory sjela zemní lavina přímo do [[Černohorský potok|Černohorského potoka]]. Voda s kamením tak nejprve „odbagrovala“ dno potoka v Těsném dole a jeho úbočí zhruba do třímetrové výše a vyčistila mnoho desítek let staré nánosy.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pilous | jméno = Vlastimil | odkaz na autora = | titul = Vymetené údolí | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12305&Itemid=39 | datum vydání = 2013-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-03-01 | vydavatel = Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013 | místo = | jazyk = česky | poznámka = }}</ref>, načež nabrala vysokou rychlost v regulovaném úseku potoka podél silnice. Voda, písek a menší valounky posloužily jako dokonalá kluzná ložiska pro tunové kamenné bloky, takže tento příval strhal vše, co mu stálo v cestě k Úpě, včetně kamenných zídek a několika mostků. V místě u hotelu Prom, kde začíná být koryto potoka zakryté, balvany ztratily rychlost a velmi rychle uvízly, mezery mezi nimi se zacpaly drobnějším materiálem a potok si tak místo ucpaného koryta pod hotelem našel novou cestu nejen skrz areál hotelu, ale i po souběžné, nedávno opravené [[silnice II/297|silnici II/297]], která se tak v&nbsp;úseku [[Janské Lázně]] – [[Svoboda nad Úpou]] částečně změnila v nové koryto.<ref name=jeskynar>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tásler | jméno = Radko | odkaz na autora = | titul = Voda a kamení ve Svobodě nad Úpou | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12304&Itemid=39 | datum vydání = 2013-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-03-01 | vydavatel = Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013 | místo = | jazyk = česky | poznámka = }}</ref> Poškozena byla i&nbsp;navazující [[silnice II/296]] do [[Trutnov]]a, samozřejmě byly postiženy desítky nemovitostí a svobodský starosta Jiří Špetla v&nbsp;tu chvíli odhadoval škody na desítky milionů korun.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítková | jméno = Kateřina | odkaz na autora = | titul = Tři sousedé ze Svobody mají domy pohřbené kamením. Nadávají i vtipkují | url = http://hradec.idnes.cz/povoden-svoboda-nad-upou-0x2-/hradec-zpravy.aspx?c=A130605_141017_hradec-zpravy_tuu | datum vydání = 2013-06-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-06 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = autorka : [http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2099 K. V.]}}</ref> Vyklízení ucpaného zakrytého koryta ve Svobodě pak trvalo zhruba tři dny a největší zásluhu na něm měli amatérští [[Speleologie|jeskyňáři]], kteří nánosy rozkrývali odspoda a podařilo se jim kamenné bloky uvolnit natolik, aby mohly být odtaženy na laně těžkou technikou.<ref name=jeskynar/>
Oněkolik kilometrů dál po proudu, ve [[Svoboda nad Úpou|Svobodě nad Úpou]], však byla situace mnohem horší: stejný celonoční liják, který způsobil bleskovou záplavu v[[Rudník]]u a [[Hostinné]]m, totiž na svazích [[Černá hora (Krkonoše)|Černé hory]] strhal řadu turistických cest (například dvoukilometrový úsek štětované Zvonkové cesty do hloubky až 120 cm)<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Omezení na cestách v souvislosti s povodněmi | url = http://www.krnap.cz/data/File/aktuality/omezeni_na_cestach-povodne.pdf | datum vydání = 2013-06-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-06 | vydavatel = [[Krkonošský národní park|Správa KRNAP]] | místo = | jazyk = česky}}</ref> a z úbočí Černé hory sjela zemní lavina přímo do [[Černohorský potok|Černohorského potoka]]. Voda s kamením tak nejprve „odbagrovala“ dno potoka v Těsném dole a jeho úbočí zhruba do třímetrové výše a vyčistila mnoho desítek let staré nánosy.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Pilous | jméno = Vlastimil | odkaz na autora = | titul = Vymetené údolí | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12305&Itemid=39 | datum vydání = 2013-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-03-01 | vydavatel = Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013 | místo = | jazyk = česky | poznámka = }}</ref>, načež nabrala vysokou rychlost v regulovaném úseku potoka podél silnice. Voda, písek a menší valounky posloužily jako dokonalá kluzná ložiska pro tunové kamenné bloky, takže tento příval strhal vše, co mu stálo v cestě k Úpě, včetně kamenných zídek a několika mostků. V místě u hotelu Prom, kde začíná být koryto potoka zakryté, balvany ztratily rychlost a velmi rychle uvízly, mezery mezi nimi se zacpaly drobnějším materiálem a potok si tak místo ucpaného koryta pod hotelem našel novou cestu nejen skrz areál hotelu, ale i po souběžné, nedávno opravené [[silnice II/297|silnici II/297]], která se tak vúseku [[Janské Lázně]] – [[Svoboda nad Úpou]] částečně změnila v nové koryto.<ref name="jeskynar">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tásler | jméno = Radko | odkaz na autora = | titul = Voda a kamení ve Svobodě nad Úpou | url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=12304&Itemid=39 | datum vydání = 2013-09 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2015-03-01 | vydavatel = Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013 | místo = | jazyk = česky | poznámka = }}</ref> Poškozena byla inavazující [[silnice II/296]] do [[Trutnov]]a, samozřejmě byly postiženy desítky nemovitostí a svobodský starosta Jiří Špetla vtu chvíli odhadoval škody na desítky milionů korun.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vítková | jméno = Kateřina | odkaz na autora = | titul = Tři sousedé ze Svobody mají domy pohřbené kamením. Nadávají i vtipkují | url = http://hradec.idnes.cz/povoden-svoboda-nad-upou-0x2-/hradec-zpravy.aspx?c=A130605_141017_hradec-zpravy_tuu | datum vydání = 2013-06-05 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-06 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = autorka : [http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2099 K. V.]}}</ref> Vyklízení ucpaného zakrytého koryta ve Svobodě pak trvalo zhruba tři dny a největší zásluhu na něm měli amatérští [[Speleologie|jeskyňáři]], kteří nánosy rozkrývali odspoda a podařilo se jim kamenné bloky uvolnit natolik, aby mohly být odtaženy na laně těžkou technikou.<ref name=jeskynar/>
O&nbsp;několik desítek kilometrů dál ve [[Zlíč]]i, kde tok Úpa přechází z&nbsp;horského do rovinatějšího kraje, Úpa svůj 1. SPA (130 cm) překročila ve 3 hodiny ráno, 3. SPA (210 cm) už před 6. hodinou a v&nbsp;neděli kolem 22. h kulminovala při 220 cm / 77 m³/s&nbsp;(dvouletá voda). Návrat pod 1. SPA se konal až ve středu po 20. h.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=151&oid=1 LG Zlíč]</ref>
Oněkolik desítek kilometrů dál ve [[Zlíč]]i, kde tok Úpa přechází zhorského do rovinatějšího kraje, Úpa svůj 1. SPA (130 cm) překročila ve 3 hodiny ráno, 3. SPA (210 cm) už před 6. hodinou a vneděli kolem 22. h kulminovala při 220 cm / 77 m³/s(dvouletá voda). Návrat pod 1. SPA se konal až ve středu po 20. h.<ref>Povodí Labe, Stavy a průtoky: [http://www.pla.cz/portal/sap/cz/SmartPhone/Mereni.aspx?id=151&oid=1 LG Zlíč]</ref>


Povodňové vlny z&nbsp;Labe a Úpy se setkaly na soutoku obou řek v&nbsp;[[Jaroměř]]i, kde Labe kulminovalo 3. 6. po půlnoci při 370 cm / 240 m³/s&nbsp;(desetiletá voda), Úpa v&nbsp;téže době se 77 m³/s&nbsp;a svůj díl 73 m³/s&nbsp;si přidala i&nbsp;[[Metuje]] (která sice v&nbsp;neděli překročila 1. SPA na limnigrafech [[Hronov]] i&nbsp;[[Krčín (Nové Město nad Metují)|Krčín]], ale pouze o&nbsp;max. 10 cm a nejvýše na 12 hodin), nicméně všechny řeky během pondělí poměrně rychle klesaly. Tento příval vody však v&nbsp;Jaroměři nevydržel historický ocelový most z&nbsp;roku 1884, jemuž Labe v&nbsp;noci na pondělí podemlelo jeden z&nbsp;pilířů a most se rozlomil, jedna boční lávka dokonce spadla do vody.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Žlábková | jméno = Ludmila | odkaz na autora = | titul = Rozvodněná řeka v Jaroměři strhla most | url = http://www.novinky.cz/domaci/303723-rozvodnena-reka-v-jaromeri-strhla-most.html | datum vydání = 2013-06-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-04 | vydavatel = Novinky.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> a byla vyproštěna pomocí dvou těžkých [[autojeřáb]]ů až v&nbsp;pondělí večer; celý most bude muset být stržen.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tůmová | jméno = Štěpánka | odkaz na autora = | titul = OBRAZEM: Dva jeřáby vyzvedly v Jaroměři zřícenou lávku z Labe | url = http://hradec.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/hradec-zpravy.aspx?c=A130604_110616_hradec-zpravy_tuu | datum vydání = 2013-06-04 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-04 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = [http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2334 autorka]}}</ref>
Povodňové vlny zLabe a Úpy se setkaly na soutoku obou řek v[[Jaroměř]]i, kde Labe kulminovalo 3. 6. po půlnoci při 370 cm / 240 m³/s(desetiletá voda), Úpa vtéže době se 77 m³/sa svůj díl 73 m³/ssi přidala i[[Metuje]] (která sice vneděli překročila 1. SPA na limnigrafech [[Hronov]] i[[Krčín (Nové Město nad Metují)|Krčín]], ale pouze omax. 10 cm a nejvýše na 12 hodin), nicméně všechny řeky během pondělí poměrně rychle klesaly. Tento příval vody však vJaroměři nevydržel historický ocelový most zroku 1884, jemuž Labe vnoci na pondělí podemlelo jeden zpilířů a most se rozlomil, jedna boční lávka dokonce spadla do vody.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Žlábková | jméno = Ludmila | odkaz na autora = | titul = Rozvodněná řeka v Jaroměři strhla most | url = http://www.novinky.cz/domaci/303723-rozvodnena-reka-v-jaromeri-strhla-most.html | datum vydání = 2013-06-03 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-04 | vydavatel = Novinky.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> a byla vyproštěna pomocí dvou těžkých [[autojeřáb]]ů až vpondělí večer; celý most bude muset být stržen.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tůmová | jméno = Štěpánka | odkaz na autora = | titul = OBRAZEM: Dva jeřáby vyzvedly v Jaroměři zřícenou lávku z Labe | url = http://hradec.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/hradec-zpravy.aspx?c=A130604_110616_hradec-zpravy_tuu | datum vydání = 2013-06-04 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-06-04 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky | poznámka = [http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=2334 autorka]}}</ref>


=== Jičínsko ===
=== Jičínsko ===
Říčka [[Javorka (přítok Cidliny)|Javorka]] se po celonočním dešti vylila z&nbsp;koryta 2. 6. 2013, v&nbsp;[[Lázně Bělohrad|Lázních Bělohrad]] dosáhla 1. SPA (90 cm) kolem 4:30 a 3. SPA (150 cm) po 6. hodině, kulminace 165 cm / 18,3 m³/s&nbsp;nastala těsně poté, už po 19. h byl odvolán i&nbsp;1. SPA.
Říčka [[Javorka (přítok Cidliny)|Javorka]] se po celonočním dešti vylila zkoryta 2. 6. 2013, v[[Lázně Bělohrad|Lázních Bělohrad]] dosáhla 1. SPA (90 cm) kolem 4:30 a 3. SPA (150 cm) po 6. hodině, kulminace 165 cm / 18,3 m³/snastala těsně poté, už po 19. h byl odvolán i1. SPA.


[[Cidlina (řeka)|Cidlina]] v&nbsp;[[Jičín]]ě překročila 1. SPA (55 cm) až v&nbsp;neděli odpoledne a průtok nepřekročil 3,5 m³/s, v&nbsp;pondělí se vrátila k&nbsp;normálu. Zato limnigraf [[Nový Bydžov]], který je pod soutokem s&nbsp;Javorkou, překročil 1. SPA (150 cm) už ve 4:00 a celou neděli strmě stoupal, 3. SPA (230 cm) překročen v&nbsp;pondělí po 5. h a dopoledne překročil i&nbsp;SPA 3!, maximum ve 13:00 bylo na 285 cm / 91 m³/s&nbsp;(téměř dvacetiletá voda), přes mírný pokles trval 3. SPA i&nbsp;v&nbsp;úterý a pod 1. SPA se Cidlina vrátila až ve čtvrtek 6. 6. po poledni. Lokální bouřky následujícího víkendu ji v&nbsp;pondělí 10. 6. opět krátce zvedly do 1. SPA, ale průtok nepřekročil 33 m³/s&nbsp;a v&nbsp;úterý 11. 6. před půlnocí již byla opět pod 1. SPA. Stanice [[Sány]], která se nalézá cca 7 km před soutokem s&nbsp;taktéž vzedmutým Labem, vykázala 1. SPA (190 cm) v&nbsp;neděli 2. 6. před 11. h a 3. SPA (230 cm) byl překročen ve 14:00, po zbytek dne se hladina držela okolo 233 cm a průtok cca 58 m³/s. Od pondělí hladina stoupala rychleji, maxima 325 cm / 147 m³/s&nbsp;(dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. po půlnoci, a pak následoval velmi pomalý pokles hladiny: 3. SPA trval i&nbsp;po celý čtvrtek, až v&nbsp;pátek 7. 6. začala Cidlina rychle klesat a pod hranici povodňového stavu se dostala po 14. h.
[[Cidlina (řeka)|Cidlina]] v[[Jičín]]ě překročila 1. SPA (55 cm) až vneděli odpoledne a průtok nepřekročil 3,5 m³/s, vpondělí se vrátila knormálu. Zato limnigraf [[Nový Bydžov]], který je pod soutokem sJavorkou, překročil 1. SPA (150 cm) už ve 4:00 a celou neděli strmě stoupal, 3. SPA (230 cm) překročen vpondělí po 5. h a dopoledne překročil iSPA 3!, maximum ve 13:00 bylo na 285 cm / 91 m³/s(téměř dvacetiletá voda), přes mírný pokles trval 3. SPA ivúterý a pod 1. SPA se Cidlina vrátila až ve čtvrtek 6. 6. po poledni. Lokální bouřky následujícího víkendu ji vpondělí 10. 6. opět krátce zvedly do 1. SPA, ale průtok nepřekročil 33 m³/sa vúterý 11. 6. před půlnocí již byla opět pod 1. SPA. Stanice [[Sány]], která se nalézá cca 7 km před soutokem staktéž vzedmutým Labem, vykázala 1. SPA (190 cm) vneděli 2. 6. před 11. h a 3. SPA (230 cm) byl překročen ve 14:00, po zbytek dne se hladina držela okolo 233 cm a průtok cca 58 m³/s. Od pondělí hladina stoupala rychleji, maxima 325 cm / 147 m³/s(dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. po půlnoci, a pak následoval velmi pomalý pokles hladiny: 3. SPA trval ipo celý čtvrtek, až vpátek 7. 6. začala Cidlina rychle klesat a pod hranici povodňového stavu se dostala po 14. h.


=== Pojizeří ===
=== Pojizeří ===
[[Kamenice (přítok Jizery)|Kamenice]], která odvádí vodu ze stejné oblasti jako horní tok Jizery, zaznamenala v&nbsp;[[Plavy|Plavech]] 1. SPA (90 cm) v&nbsp;sobotu večer, v&nbsp;neděli mezi 1. a 7. h vykazovala i&nbsp;2. SPA s&nbsp;maximální výškou hladiny 119 cm a průtokem 51 m³/s, postupně však klesala a pod 1. SPA se dostala v&nbsp;úterý kolem poledne.
[[Kamenice (přítok Jizery)|Kamenice]], která odvádí vodu ze stejné oblasti jako horní tok Jizery, zaznamenala v[[Plavy|Plavech]] 1. SPA (90 cm) vsobotu večer, vneděli mezi 1. a 7. h vykazovala i2. SPA smaximální výškou hladiny 119 cm a průtokem 51 m³/s, postupně však klesala a pod 1. SPA se dostala vúterý kolem poledne.


Samotná [[Jizera (řeka)|Jizera]] tradičně zahrozila zejména v&nbsp;[[Jablonec nad Jizerou|Jablonci nad Jizerou]], kde byl 1. SPA (150 cm) překročen v&nbsp;sobotu 1. 6. večer a 3. SPA (210 cm) v&nbsp;neděli mezi 2. a 4. h ranní, kdy byla kulminace na 218 cm / 100 m³/s. I&nbsp;přes intenzivní celonoční déšť již další limnigrafy tak silnou povodeň nezaznamenaly, [[Dolní Sytová]] ještě překračovala 1. SPA (180 cm) od půlnoci do 8. h ranní s&nbsp;maximálním průtokem 135 m³/s.
Samotná [[Jizera (řeka)|Jizera]] tradičně zahrozila zejména v[[Jablonec nad Jizerou|Jablonci nad Jizerou]], kde byl 1. SPA (150 cm) překročen vsobotu 1. 6. večer a 3. SPA (210 cm) vneděli mezi 2. a 4. h ranní, kdy byla kulminace na 218 cm / 100 m³/s. Ipřes intenzivní celonoční déšť již další limnigrafy tak silnou povodeň nezaznamenaly, [[Dolní Sytová]] ještě překračovala 1. SPA (180 cm) od půlnoci do 8. h ranní smaximálním průtokem 135 m³/s.


Pod soutokem Jizery s&nbsp;Kamenicí nad [[Železný Brod|Železným Brodem]] se v&nbsp;neděli mezi 2. a 8. hodinou ranní konal 2. SPA (nad 310 cm): hladina dosahovala 330 cm a průtok 210 m³/s, ráno hladina klesla zpět do 1. SPA pod jeho hranici (220 cm) klesla v&nbsp;úterý 4. 6. okolo 1. h ranní. V&nbsp;[[Bakov nad Jizerou|Bakově]] byl 1. SPA (480 cm) překročen před 8. h, od 12. do 21. byla řeka ve 2. SPA s&nbsp;kulminací 518 cm / 186 m³/s&nbsp;kolem 17. h, což zde neznamená ani jednoletou vodu. Stejně tak i&nbsp;na posledním limnigrafu před soutokem s&nbsp;Labem v&nbsp;[[Předměřice nad Jizerou|Předměřicích]], kde byla nejvyšší hladina v&nbsp;pondělí v&nbsp;poledne při 390 cm / 165 m³/s.
Pod soutokem Jizery sKamenicí nad [[Železný Brod|Železným Brodem]] se vneděli mezi 2. a 8. hodinou ranní konal 2. SPA (nad 310 cm): hladina dosahovala 330 cm a průtok 210 m³/s, ráno hladina klesla zpět do 1. SPA pod jeho hranici (220 cm) klesla vúterý 4. 6. okolo 1. h ranní. V[[Bakov nad Jizerou|Bakově]] byl 1. SPA (480 cm) překročen před 8. h, od 12. do 21. byla řeka ve 2. SPA skulminací 518 cm / 186 m³/skolem 17. h, což zde neznamená ani jednoletou vodu. Stejně tak ina posledním limnigrafu před soutokem sLabem v[[Předměřice nad Jizerou|Předměřicích]], kde byla nejvyšší hladina vpondělí vpoledne při 390 cm / 165 m³/s.


=== Oblast středního Labe ===
=== Oblast středního Labe ===
Na Pardubicku zaznamenal labský limnigraf [[Němčice (okres Pardubice)|Němčice]] překročení 1. SPA (350 cm) v&nbsp;neděli 2. 6. okolo 14:30, v&nbsp;pondělí ráno hladina mírně překročila 2. SPA, Labe zde kulminovalo v&nbsp;poledne při 415 cm / 340 m³/s; v&nbsp;úterý 4. 6. dopoledne kleslo i&nbsp;pod 1. SPA. Obdobně v&nbsp;[[Přelouč]]i byl 1. SPA (240 cm) překročen v&nbsp;neděli okolo 15:00 a odvolán v&nbsp;úterý odpoledne, kulminace byla v&nbsp;pondělí odpoledne při 295 cm / 320 m³/s. Na obou místech to znamenalo ani ne dvouletou vodu.
Na Pardubicku zaznamenal labský limnigraf [[Němčice (okres Pardubice)|Němčice]] překročení 1. SPA (350 cm) vneděli 2. 6. okolo 14:30, vpondělí ráno hladina mírně překročila 2. SPA, Labe zde kulminovalo vpoledne při 415 cm / 340 m³/s; vúterý 4. 6. dopoledne kleslo ipod 1. SPA. Obdobně v[[Přelouč]]i byl 1. SPA (240 cm) překročen vneděli okolo 15:00 a odvolán vúterý odpoledne, kulminace byla vpondělí odpoledne při 295 cm / 320 m³/s. Na obou místech to znamenalo ani ne dvouletou vodu.


O&nbsp;několik desítek kilometrů dál už ale levobřežní labský přítok [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] překročil 1. SPA (105 cm) v&nbsp;neděli po 11. h, 3. SPA (130 cm) byl překročen po poledni a kulminace na 184 cm / 36 m³/s&nbsp;(padesátiletá voda) nastala po 19. h, v&nbsp;úterý dopoledne klesla řeka pod 1. SPA.
Oněkolik desítek kilometrů dál už ale levobřežní labský přítok [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] překročil 1. SPA (105 cm) vneděli po 11. h, 3. SPA (130 cm) byl překročen po poledni a kulminace na 184 cm / 36 m³/s(padesátiletá voda) nastala po 19. h, vúterý dopoledne klesla řeka pod 1. SPA.


Vážnější<!-- vážnější ne - dramatičtější apod.? --> byla říčka [[Výrovka]], která v&nbsp;[[Plaňany|Plaňanech]] překročila 1. SPA (150 cm) po 9. h a 3. SPA (250 cm) po poledni, v&nbsp;neděli ve 20:00 pondělí kulminovala na 453 cm / 122 m³/s&nbsp;(hranice stoleté vody je zde 75 m³/s) a v&nbsp;úterý před polednem klesla pod 3. SPA, ve čtvrtek před 9. h i&nbsp;pod 1. SPA.
Vážnější<!-- vážnější ne - dramatičtější apod.? --> byla říčka [[Výrovka]], která v[[Plaňany|Plaňanech]] překročila 1. SPA (150 cm) po 9. h a 3. SPA (250 cm) po poledni, vneděli ve 20:00 pondělí kulminovala na 453 cm / 122 m³/s(hranice stoleté vody je zde 75 m³/s) a vúterý před polednem klesla pod 3. SPA, ve čtvrtek před 9. h ipod 1. SPA.


Pravděpodobně nejhorší situaci nastolila říčka [[Mrlina]] nad [[Nymburk]]em: na limnigrafu [[Vestec (okres Nymburk)|Vestec]] přesáhla 1. SPA (150 cm) v&nbsp;neděli před polednem a 3. SPA (240 cm) po 20. h, ve 22 hodin překročena i&nbsp;hranice SPA 3! (271 cm) a v&nbsp;pondělí krátce po půlnoci dosáhla 310 cm, kterou si držela několik desítek hodin: kulminace nastala až v&nbsp;úterý 4. 6. ráno při 314 cm a 85 m³/s&nbsp;(téměř stoletá voda). Kvůli hrozbě protržení hrází místních rybníků byla nařízena kompletní evakuace obyvatel v&nbsp;obci Vestec, později i&nbsp;v&nbsp;obcích [[Budiměřice]], [[Křinec]], [[Rašovice (Budiměřice)|Rašovice]] a [[Šlotava]]. Následoval poměrně rychlý pokles Mrliny, 3. SPA opustila ve středu před polednem a 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí.
Pravděpodobně nejhorší situaci nastolila říčka [[Mrlina]] nad [[Nymburk]]em: na limnigrafu [[Vestec (okres Nymburk)|Vestec]] přesáhla 1. SPA (150 cm) vneděli před polednem a 3. SPA (240 cm) po 20. h, ve 22 hodin překročena ihranice SPA 3! (271 cm) a vpondělí krátce po půlnoci dosáhla 310 cm, kterou si držela několik desítek hodin: kulminace nastala až vúterý 4. 6. ráno při 314 cm a 85 m³/s(téměř stoletá voda). Kvůli hrozbě protržení hrází místních rybníků byla nařízena kompletní evakuace obyvatel vobci Vestec, později ivobcích [[Budiměřice]], [[Křinec]], [[Rašovice (Budiměřice)|Rašovice]] a [[Šlotava]]. Následoval poměrně rychlý pokles Mrliny, 3. SPA opustila ve středu před polednem a 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí.


V&nbsp;[[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]] hladina stoupala poměrně zvolna. 1. SPA (280 cm) byl pokořen v&nbsp;neděli brzo ráno, kulminace v&nbsp;pásmu 2. SPA se zde konala v&nbsp;úterý 4. 6. mezi 6. a 9. hodinou na úrovni 430 cm / 670 m³/s&nbsp;– což bylo zhruba pětkrát menší množství než u&nbsp;Vltavy v&nbsp;téže době. Přesto se naprosto pochopitelně na povodeň začaly připravovat například [[Neratovice]] a zejména tamní chemička [[Spolana Neratovice|Spolana]]. Při povodních 2002 totiž nečekané problémy způsobilo právě nikoliv Labe samo o&nbsp;sobě, ale jeho soutok s&nbsp;Vltavou – přesila vltavských vod znamenala „zastavení“ toku Labe a jeho následné zpětné vzdutí, což například Neratovice ležící cca 7 km nad soutokem značně ohrozilo. Při povodních 2013 proto Spolana preventivně přerušila výrobu a například zásoby [[chlor]]u i&nbsp;jiných látek přesunula do bezpečí hned o&nbsp;víkendu.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Třeček | jméno = Čeněk | příjmení2 = Jiřička | jméno2 = Jan | odkaz na autora = | titul = Povodně: Vlaky z Čech na Moravu opět jezdí. Města evakuují stovky lidí | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/domaci.aspx?c=A130602_014250_domaci_cen | datum vydání = 2013-06-02 | datum aktualizace = 203-06-03 | datum přístupu = 2013-06-09 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref>
V[[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]] hladina stoupala poměrně zvolna. 1. SPA (280 cm) byl pokořen vneděli brzo ráno, kulminace vpásmu 2. SPA se zde konala vúterý 4. 6. mezi 6. a 9. hodinou na úrovni 430 cm / 670 m³/s– což bylo zhruba pětkrát menší množství než uVltavy vtéže době. Přesto se naprosto pochopitelně na povodeň začaly připravovat například [[Neratovice]] a zejména tamní chemička [[Spolana Neratovice|Spolana]]. Při povodních 2002 totiž nečekané problémy způsobilo právě nikoliv Labe samo osobě, ale jeho soutok sVltavou – přesila vltavských vod znamenala „zastavení“ toku Labe a jeho následné zpětné vzdutí, což například Neratovice ležící cca 7 km nad soutokem značně ohrozilo. Při povodních 2013 proto Spolana preventivně přerušila výrobu a například zásoby [[chlor]]u ijiných látek přesunula do bezpečí hned ovíkendu.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Třeček | jméno = Čeněk | příjmení2 = Jiřička | jméno2 = Jan | odkaz na autora = | titul = Povodně: Vlaky z Čech na Moravu opět jezdí. Města evakuují stovky lidí | url = http://zpravy.idnes.cz/povodne-v-cervnu-2013-0ok-/domaci.aspx?c=A130602_014250_domaci_cen | datum vydání = 2013-06-02 | datum aktualizace = 203-06-03 | datum přístupu = 2013-06-09 | vydavatel = iDNES.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref>


=== Oblast dolního Labe ===
=== Oblast dolního Labe ===
[[Soubor:Ústí nad Labem povodně 2013.jpg|náhled|vpravo|Ústí nad Labem povodně, 4. června 2013 15:46, 974 cm]]
[[Soubor:Ústí nad Labem povodně 2013.jpg|náhled|vpravo|Ústí nad Labem povodně, 4. června 2013 15:46, 974 cm]]


V&nbsp;[[Mělník]]u, kde se stýkají vody Vltavy a Labe, se pochopitelně setkaly obě povodňové vlny. V&nbsp;samotném Mělníku tak byl 1. SPA (výška hladiny Labe 400 cm) vyhlášen na přelomu soboty a neděle, do 3. SPA (550 cm) se dostal už v&nbsp;neděli 2. 6. večer a hladina strmě stoupala dál. Kulminace se konala ve středu 5. 6. 2013, kdy si od půlnoci až do 7. hodiny ranní drželo Labe hladinu 930 cm a průtok přes 3900 m³/s&nbsp;byl na úrovní více než padesátileté vody. Vnitřní Mělník ohrožen nebyl, velká voda zatápějící nemovitosti však postihla například místní část Mlazice. Dobíhající povodeň z&nbsp;Vltavy dovolila odvolat 3. SPA až v&nbsp;pondělí 10. 6. po 2. h ranní, kdy průtok klesl pod dvouletou vodu, a 1. SPA byl zrušen definitivně v&nbsp;pátek 14. 6. po půlnoci.
V[[Mělník]]u, kde se stýkají vody Vltavy a Labe, se pochopitelně setkaly obě povodňové vlny. Vsamotném Mělníku tak byl 1. SPA (výška hladiny Labe 400 cm) vyhlášen na přelomu soboty a neděle, do 3. SPA (550 cm) se dostal už vneděli 2. 6. večer a hladina strmě stoupala dál. Kulminace se konala ve středu 5. 6. 2013, kdy si od půlnoci až do 7. hodiny ranní drželo Labe hladinu 930 cm a průtok přes 3900 m³/sbyl na úrovní více než padesátileté vody. Vnitřní Mělník ohrožen nebyl, velká voda zatápějící nemovitosti však postihla například místní část Mlazice. Dobíhající povodeň zVltavy dovolila odvolat 3. SPA až vpondělí 10. 6. po 2. h ranní, kdy průtok klesl pod dvouletou vodu, a 1. SPA byl zrušen definitivně vpátek 14. 6. po půlnoci.


Povodeň se postupně posouvala dál po proudu. V&nbsp;Litoměřicích byl, tak jako při každé povodni, zcela zatopen prostor soutoku Labe a Ohře (obě řeky byly rozvodněné), vyřazen z&nbsp;provozu byl [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]], neboť voda zatopila jeho levé předmostí v&nbsp;[[Želetice (Litoměřice)|Želeticích]], zatopena byla i&nbsp;přilehlá levobřežní obec [[Mlékojedy]]. V&nbsp;plném provozu zde zůstal nový silniční [[Most generála Chábery|most Františka Chábery]]. Voda zatopila nejen město [[Terezín]] a jeho okolí, ale ve středu 5. 6. pronikla voda z&nbsp;[[Ohře]] svým zaniklým korytem v&nbsp;polích i&nbsp;do obce [[Nové Kopisty]], kde protrhla provizorně budovanou polní hráz a dostala se i&nbsp;za hlavní železniční trať z&nbsp;Prahy do Děčína. V&nbsp;okolí Litoměřic voda zcela přelila mobilní protipovodňové zábrany v&nbsp;obci [[Křešice]]. Limnigraf [[Litoměřice]] pod přítokem Ohře musel být v&nbsp;důsledku vysoké vody odpojen od přívodu elektřiny a údaje přímo od něj tedy nebyly k&nbsp;dispozici, zato limnigraf v&nbsp;[[Ústí nad Labem]] fungoval dál a zaznamenal tedy postupný růst hladiny i&nbsp;průtoku – v&nbsp;pondělí 3. 6. po půlnoci už byl v&nbsp;pásmu 3. SPA (hladina nad 600 cm) a vody přibývalo. Kvůli zatopení levobřežní čtyřproudové komunikace (po níž vedou důležité silnice [[silnice I/30|I/30]] a [[silnice I/62|I/62]]) byl uzavřen nejprve [[Mariánský most]], po překonání hranice 800 cm i&nbsp;[[Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)|Benešův most]] a obě části města byla nadále spojena výhradně přes [[Železniční most (Ústí nad Labem)|starý železniční most]], kde po několik dní jezdily mezi nádražími Ústí nad Labem – Střekov a Ústí nad Labem – západ motorové jednotky v&nbsp;operativním pendlu 10–15 minut. Ústecké hlavní nádraží bylo vyřazeno z&nbsp;provozu kvůli zatopení přízemní odbavovací haly i&nbsp;celého přednádražního prostoru. Ve středu 5. 6., po překonání hranice 10 m, voda překonala protipovodňové stěny v&nbsp;místní části Střekov a zatopila tamní obytné domy. Kulminace Labe přišla v&nbsp;noci ze středy 5. na čtvrtek 6. 6. na úrovni 10,8 m, kdy okamžitý průtok překonal 3700 m³/s&nbsp;a i&nbsp;přes katastrofální důsledky pro Ústí nad Labem nešlo ještě ani o&nbsp;padesátiletou vodu (do hranice SPA 3! zbývaly dva centimetry a roku 2002 zde protékalo až 4700 m³/s). Pak voda velmi pomalu opadávala s&nbsp;tím, jak se snižovaly průtoky z&nbsp;horního Labe, Vltavy, Ohře či Bíliny: až o&nbsp;půlnoci ze středy 12. na čtvrtek 13. 6. mohl být zrušen 3. SPA, v&nbsp;pátek 4. 6. ráno 2. SPA a konečně v&nbsp;sobotu 15. 6. po 16. h také 1. SPA.
Povodeň se postupně posouvala dál po proudu. VLitoměřicích byl, tak jako při každé povodni, zcela zatopen prostor soutoku Labe a Ohře (obě řeky byly rozvodněné), vyřazen zprovozu byl [[Tyršův most (Litoměřice)|Tyršův most]], neboť voda zatopila jeho levé předmostí v[[Želetice (Litoměřice)|Želeticích]], zatopena byla ipřilehlá levobřežní obec [[Mlékojedy]]. Vplném provozu zde zůstal nový silniční [[Most generála Chábery|most Františka Chábery]]. Voda zatopila nejen město [[Terezín]] a jeho okolí, ale ve středu 5. 6. pronikla voda z[[Ohře]] svým zaniklým korytem vpolích ido obce [[Nové Kopisty]], kde protrhla provizorně budovanou polní hráz a dostala se iza hlavní železniční trať zPrahy do Děčína. Vokolí Litoměřic voda zcela přelila mobilní protipovodňové zábrany vobci [[Křešice]]. Limnigraf [[Litoměřice]] pod přítokem Ohře musel být vdůsledku vysoké vody odpojen od přívodu elektřiny a údaje přímo od něj tedy nebyly kdispozici, zato limnigraf v[[Ústí nad Labem]] fungoval dál a zaznamenal tedy postupný růst hladiny iprůtoku – vpondělí 3. 6. po půlnoci už byl vpásmu 3. SPA (hladina nad 600 cm) a vody přibývalo. Kvůli zatopení levobřežní čtyřproudové komunikace (po níž vedou důležité silnice [[silnice I/30|I/30]] a [[silnice I/62|I/62]]) byl uzavřen nejprve [[Mariánský most]], po překonání hranice 800 cm i[[Most Dr. Edvarda Beneše (Ústí nad Labem)|Benešův most]] a obě části města byla nadále spojena výhradně přes [[Železniční most (Ústí nad Labem)|starý železniční most]], kde po několik dní jezdily mezi nádražími Ústí nad Labem – Střekov a Ústí nad Labem – západ motorové jednotky voperativním pendlu 10–15 minut. Ústecké hlavní nádraží bylo vyřazeno zprovozu kvůli zatopení přízemní odbavovací haly icelého přednádražního prostoru. Ve středu 5. 6., po překonání hranice 10 m, voda překonala protipovodňové stěny vmístní části Střekov a zatopila tamní obytné domy. Kulminace Labe přišla vnoci ze středy 5. na čtvrtek 6. 6. na úrovni 10,8 m, kdy okamžitý průtok překonal 3700 m³/sa ipřes katastrofální důsledky pro Ústí nad Labem nešlo ještě ani opadesátiletou vodu (do hranice SPA 3! zbývaly dva centimetry a roku 2002 zde protékalo až 4700 m³/s). Pak voda velmi pomalu opadávala stím, jak se snižovaly průtoky zhorního Labe, Vltavy, Ohře či Bíliny: až opůlnoci ze středy 12. na čtvrtek 13. 6. mohl být zrušen 3. SPA, vpátek 14. 6. ráno 2. SPA a konečně vsobotu 15. 6. po 16. h také 1. SPA.


Postižený byl samozřejmě také [[Děčín]], přestože povodňová vlna postupovala stále pomaleji. Kulminace v&nbsp;Děčíně nastala zhruba tři hodiny po té ústecké. Hasičům se zde s&nbsp;vypětím všech sil a s&nbsp;plným lidským i&nbsp;technickým nasazením podařilo udržet v&nbsp;provozu most na [[Silnice I/13|silnici I/13]].
Postižený byl samozřejmě také [[Děčín]], přestože povodňová vlna postupovala stále pomaleji. Kulminace vDěčíně nastala zhruba tři hodiny po té ústecké. Hasičům se zde svypětím všech sil a splným lidským itechnickým nasazením podařilo udržet vprovozu most na [[Silnice I/13|silnici I/13]].


== Dění v&nbsp;povodí Nisy ==
== Dění vpovodí Nisy ==
Tradičně nejvážnější situace byla na [[Frýdlantsko|Frýdlantsku]]: v&nbsp;důsledku opakujících se dešťových přívalů říčka [[Smědá]] na limnigrafu [[Bílý Potok]] (hranice 1. SPA 80 cm, 2. SPA 100 cm) zaznamenala v&nbsp;sobotu 1. 6. o&nbsp;půlnoci první kulminaci při 87 cm / 21 m³/s, druhou v&nbsp;neděli večer při 108 cm / 27 m³/s&nbsp;a třetí v&nbsp;pondělí ráno při 85 cm / 20 m³/s. Tato voda se hnala na [[Frýdlant v Čechách]], který první vlnu absolvoval bez povodňového stavu, zato 1. SPA (130 cm) vyhlásil v&nbsp;neděli večer a vzápětí zaznamenal první kulminaci 153 cm / 64 m³/s, v&nbsp;pondělí dopoledne druhou 157 cm / 66 m³/s. Již téhož dne večer byla ale povodeň odvolána. Ve Frýdlantu se však do Smědé vlévá [[Řasnice (přítok Smědé)|Řasnice]], která v&nbsp;pondělní poledne dosáhla průtoku 19 m³/s&nbsp;a tyto spojené vody se valily přes [[Višňová (okres Liberec)|Višňovou]] do [[Polsko|Polska]]. Spolu se sebranými srážkami z&nbsp;celého povodí to znamenalo, že v&nbsp;této obci vyhlásili 1. SPA (200 cm) už v&nbsp;sobotu okolo 19. h a už před půlnocí dosáhli i&nbsp;3. SPA (240 cm). V&nbsp;průběhu dalších hodin následovaly čtyři kulminační vlny, první (270 cm / 72 m³/s) už v&nbsp;neděli ráno, třetí a nejsilnější (282 cm / 89 m³/s) v&nbsp;pondělí ve 12:00, nicméně zde nebyla překročena ani hranice dvouleté vody. Do normálu se Smědá vrátila v&nbsp;úterý odpoledne.
Tradičně nejvážnější situace byla na [[Frýdlantsko|Frýdlantsku]]: vdůsledku opakujících se dešťových přívalů říčka [[Smědá]] na limnigrafu [[Bílý Potok]] (hranice 1. SPA 80 cm, 2. SPA 100 cm) zaznamenala vsobotu 1. 6. opůlnoci první kulminaci při 87 cm / 21 m³/s, druhou vneděli večer při 108 cm / 27 m³/sa třetí vpondělí ráno při 85 cm / 20 m³/s. Tato voda se hnala na [[Frýdlant v Čechách]], který první vlnu absolvoval bez povodňového stavu, zato 1. SPA (130 cm) vyhlásil vneděli večer a vzápětí zaznamenal první kulminaci 153 cm / 64 m³/s, vpondělí dopoledne druhou 157 cm / 66 m³/s. Již téhož dne večer byla ale povodeň odvolána. Ve Frýdlantu se však do Smědé vlévá [[Řasnice (přítok Smědé)|Řasnice]], která vpondělní poledne dosáhla průtoku 19 m³/sa tyto spojené vody se valily přes [[Višňová (okres Liberec)|Višňovou]] do [[Polsko|Polska]]. Spolu se sebranými srážkami zcelého povodí to znamenalo, že vtéto obci vyhlásili 1. SPA (200 cm) už vsobotu okolo 19. h a už před půlnocí dosáhli i3. SPA (240 cm). Vprůběhu dalších hodin následovaly čtyři kulminační vlny, první (270 cm / 72 m³/s) už vneděli ráno, třetí a nejsilnější (282 cm / 89 m³/s) vpondělí ve 12:00, nicméně zde nebyla překročena ani hranice dvouleté vody. Do normálu se Smědá vrátila vúterý odpoledne.


[[Černá Nisa]] v&nbsp;[[Rudolfov (Liberec)|Rudolfově]] nepřekročila průtok 6 m³/s, tj. desetinásobek normálu, a [[Lužická Nisa]] v&nbsp;[[Liberec|Liberci]] dosáhla v&nbsp;neděli 2. 6. ráno 1. SPA (85 cm) a kulminovala po poledni při 117 cm / 22 m³/s, k&nbsp;normálu se vrátila v&nbsp;úterý 4. 6. odpoledne.
[[Černá Nisa]] v[[Rudolfov (Liberec)|Rudolfově]] nepřekročila průtok 6 m³/s, tj. desetinásobek normálu, a [[Lužická Nisa]] v[[Liberec|Liberci]] dosáhla vneděli 2. 6. ráno 1. SPA (85 cm) a kulminovala po poledni při 117 cm / 22 m³/s, knormálu se vrátila vúterý 4. 6. odpoledne.


[[Jeřice (řeka)|Jeřice]], která se do Lužické Nisy vlévá v&nbsp;[[Chrastava|Chrastavě]], ale byla rozvodněná podstatně víc i&nbsp;přes jistou retenční schopnost [[Vodní nádrž Fojtka|nádrže Fojtka]]: v&nbsp;[[Mníšek|Mníšku]] vyhlásili 1. SPA (60 cm) v&nbsp;sobotu okolo 21. h, po naplnění nádrže už ale v&nbsp;neděli odpoledne vystoupila Jeřice nad 3. SPA (100 cm), ovšem kulminace 155 cm / 6,5 m³ neznamenala ani jednoletou vodu. I&nbsp;zde se voda k&nbsp;normálu vrátila v&nbsp;úterý dopoledne.
[[Jeřice (řeka)|Jeřice]], která se do Lužické Nisy vlévá v[[Chrastava|Chrastavě]], ale byla rozvodněná podstatně víc ipřes jistou retenční schopnost [[Vodní nádrž Fojtka|nádrže Fojtka]]: v[[Mníšek|Mníšku]] vyhlásili 1. SPA (60 cm) vsobotu okolo 21. h, po naplnění nádrže už ale vneděli odpoledne vystoupila Jeřice nad 3. SPA (100 cm), ovšem kulminace 155 cm / 6,5 m³ neznamenala ani jednoletou vodu. Izde se voda knormálu vrátila vúterý dopoledne.


Lužická Nisa tak v&nbsp;[[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]] dosáhla 1. SPA (175 cm) v&nbsp;sobotu okolo 20. h a potom nadvakrát v&nbsp;pásmu 2. SPA (nad 210 cm) kulminovala, nejprve v&nbsp;neděli okolo 20. h a podruhé v&nbsp;pondělí okolo 9. h, vždy na úrovni 220 cm / 79 m³/s&nbsp;(nedosáhla ani pětileté vody). Povodeň byla odvolána v&nbsp;úterý 4. 6. dopoledne.
Lužická Nisa tak v[[Hrádek nad Nisou|Hrádku nad Nisou]] dosáhla 1. SPA (175 cm) vsobotu okolo 20. h a potom nadvakrát vpásmu 2. SPA (nad 210 cm) kulminovala, nejprve vneděli okolo 20. h a podruhé vpondělí okolo 9. h, vždy na úrovni 220 cm / 79 m³/s(nedosáhla ani pětileté vody). Povodeň byla odvolána vúterý 4. 6. dopoledne.


== Dění v povodí Moravy ==
== Dění v povodí Moravy ==
Řádek 177: Řádek 177:
-->
-->


== Obce s&nbsp;překonanými protipovodňovými zábranami ==
== Obce spřekonanými protipovodňovými zábranami ==
* [[Zálezlice]] – obec na Mělnicku na pravém břehu Vltavy poblíž [[soutok]]u s&nbsp;[[Labe]]m, zde se protrhla provizorně narychlo dobudovaná protipovodňová hráz (zde šlo o&nbsp;ještě nedostavěnou protipovodňovou hráz – dostavěna měla být na podzim roku 2013)
* [[Zálezlice]] – obec na Mělnicku na pravém břehu Vltavy poblíž [[soutok]]u s[[Labe]]m, zde se protrhla provizorně narychlo dobudovaná protipovodňová hráz (zde šlo oještě nedostavěnou protipovodňovou hráz – dostavěna měla být na podzim roku 2013)
* [[Hořín]] – obec u&nbsp;[[Mělník]]a, levý břeh [[Labe]] blízko [[soutok]]u s&nbsp;[[Vltava|Vltavou]], přelila se [[protipovodňová hráz]]
* [[Hořín]] – obec u[[Mělník]]a, levý břeh [[Labe]] blízko [[soutok]]u s[[Vltava|Vltavou]], přelila se [[protipovodňová hráz]]
* [[Křešice]] – obec na Litoměřicku, pravý břeh [[Labe]], přelily se mobilní protipovodňové stěny
* [[Křešice]] – obec na Litoměřicku, pravý břeh [[Labe]], přelily se mobilní protipovodňové stěny
* [[Nové Kopisty]] – obec u&nbsp;[[Terezín]]a na Litoměřicku nedaleko soutoku Labe a Ohře, protrhla se zde provizorní polní hráz proti vodě z&nbsp;řeky [[Ohře]]
* [[Nové Kopisty]] – obec u[[Terezín]]a na Litoměřicku nedaleko soutoku Labe a Ohře, protrhla se zde provizorní polní hráz proti vodě zřeky [[Ohře]]
* [[Střekov (místní část)|Střekov]] – část města [[Ústí nad Labem]] na pravém břehu [[Labe]], přelily se mobilní [[Protipovodňová stěna|protipovodňové stěny]]
* [[Střekov (místní část)|Střekov]] – část města [[Ústí nad Labem]] na pravém břehu [[Labe]], přelily se mobilní [[Protipovodňová stěna|protipovodňové stěny]]


Řádek 200: Řádek 200:


=== Jihočeský kraj ===
=== Jihočeský kraj ===
* Povodí [[Lužnice]] – poškozená provizorní hráz vodní nádrže [[Jordán (Tábor)|Jordán]] v&nbsp;[[Tábor|Táboře]]
* Povodí [[Lužnice]] – poškozená provizorní hráz vodní nádrže [[Jordán (Tábor)|Jordán]] v[[Tábor|Táboře]]


== Odkazy ==
== Odkazy ==

Verze z 21. 5. 2016, 21:02

Pohled ze Staroměstské mostecké věže na rozvodněnou Vltavu uMánesova mostu vpozadí se Strakovou akademií, 2. června 2013
Nový Knín, situace 2. června vTyršově ulici

Povodeň vČeské republice 2013 probíhala ve třech navazujících vlnách: první od 29. května do 5. června po několikadenním dešti především v oblasti Středočeské pahorkatiny, ale i na severozápadě a severovýchodě Čech, druhá a zdaleka ne tak intenzivní přišla vdůsledku intenzivních lokálních dešťů do nasycených jihočeských povodí od 10. června do 12. června a třetí, nejslabší vlna od 24. června do 27. června 2013 v oblasti Krkonoš, Jizerských hor a Českomoravské vrchoviny.[1]

Především v první vlně dosáhly potoky a řeky na mnoha místech úroveň 20 až 50leté povodně, nikterak výjimečně i stoleté. Zasaženo bylo celkem 970 obcí na celém území ČR[2] včetně několika velkých měst jako jsou například Ústí nad Labem, Děčín, Praha, Plzeň a České Budějovice; vláda ČR také v neděli 2. 6. 2013 vyhlásila „Nouzový stav“ pro hlavní město Prahu (platil do 19. 6.) a pro kraje Liberecký (do 12. 6.), Jihočeský, Plzeňský (do 19. 6.), Královéhradecký, Středočeský a Ústecký (do 28. 6.),[3] armáda však byla v pohotovosti až do 15. 7. 2013.[4]

Hasiči zasahovali v souvislosti s povodněmi při 9611 událostech, nasazeno bylo 9518 jednotek PO (3748 profesionálních a 5770 dobrovolných) v počtu cca 28,5 tisíce příslušníků. Kromě toho bylo v souladu s Ústředním poplachovým plánem IZS nasazeno 21.000 příslušníků Policie ČR (včetně desítek kynologů a pyrotechniků) a v 71 městech a obcích se vystřídalo 9324 vojáků Armády ČR (včetně příslušníků Hradní stráže) uživších 1585ks techniky, aktivována byla i Vodní záchranná služba ČČK. Celkem bylo 26 438 osob evakuováno a 618 osob zachráněno, povodně si vyžádaly 15 lidských životů (z toho 5 činí oběti z řad vodáků zkoušejících adrenalinový sjezd po rozvodněných řekách; 1 další vodák je pohřešován) a způsobily nejméně 75 půdních sesuvů (patrně nejzávažnější nad obcí Litochovice nad Labem, kde smýkající svah na ploše cca 10 ha zničil železniční trať 097 a budované těleso dálnice D8).[5] Muselo být také uzavřeno 214 úseků silnic všech tříd.[2][6][7][4] Nezbytné přímé (prvotní) náklady na opatření v rámci řešení krizové situace přišly na 1,16 mld Kč,[3] celkové vzniklé škody jsou v řádu desítek miliard. Ranní kulminace Labe v Děčíně 6. 6. 2013 ve 04:00 dosáhlo výšky 1071 cm a průtoku 3 910 m³/s, což je 4. nejvyšší povodeň u nás.

Záplavy zasáhly také Německo, Rakousko a Švýcarsko,[8][9] na východě pak i Slovensko (hlavně vBratislavu),[9] Maďarsko[10] a Polsko.

Příčiny

Po poměrně zataženém a deštivém jaru 2013 byla podstatná část území České republiky nasycena vodou zjarního tání a dešťů. Zejména měsíc květen byl pro oblast Čech srážkově nadprůměrný (cca o 2/3 více srážek) a zákonitě tedy byla i vyšší nasycenost půdy. Bezprostřední příčinou pak byla tlaková níže nad střední Evropou, která přinesla nad oblast Saska, Bavorska, Čech a Rakouska severojižním směrem intenzivní srážkovou činnost už koncem května. V tomto pásmu se navíc vyskytl řetěz silných bouří, rozsáhlá část území zaznamenala srážkové úhrny přes 100 mm / 24 h.[1]

Dne 28. května 2013 vydal Český hydrometeorologický ústav vážné varování před hrozbou bouřek slijáky a krupobitím pro období 29.–30. května,[11] varování před vznikem povodní přišlo následující den a to zejména pro povodí Lužické Nisy, na přítocích Berounky a horního Labe.[12] 31. 5. 2013 platila výstraha na povodňovou bdělost pro Jihočeský kraj a na povodňové ohrožení pro Plzeňský kraj[13].

Dění vpovodí Vltavy

Už od 20. května se na možnost povodní připravovali pracovníci Povodí Vltavy a téhož dne například Vodní nádrž Orlík započala s intenzivním odpouštěním vody a zvyšováním své retenční schopnosti; v době začátku povodní pak Vltavská kaskáda disponovala zásobními objemy okolo 180 milionů m³, tedy bezmála dvojnásobkem standardně vymezeného.[13] Vysoký úhrn srážek však rozvodnil nejprve řeky vplzeňské oblasti – snad svýjimkou Mže.[14] V úterý 4. 6. pak bylo upouštění z kaskády pozastaveno, aby se rozvolnila kulminace na dolním Labi, ale v době 7.6. - 11.6. pak opět platilo nařízení Ústředního krizového štábu o zajištění maximálních možných retenčních kapacit pro případ dalších silných srážek. Za tyto čtyři dny se Vltavská kaskáda stihla vyprázdnit o 215 milionů m³.[13]

Oblast Berounky

Berounka vČernošicích, 2. června

Úslava vPrádle dosáhla 1. SPA (140 cm) už vpátek 31. 5. 2013 po poledni, vsobotu sice krátce klesla, ale ve 21:00 již byla na 3. SPA (180 cm) a celou neděli pomalu stoupala na maximum vpondělí v1:00: 225 cm, 22 m³/s(dvouletá voda). 3. SPA byl opuštěn až vúterý 4. června kvečeru, 1. SPA ve čtvrtek 6. 6. ráno. Ve Ždírci byl dosažen pouze 2. SPA a 33 m³/s; povodňový stav trval od 1. 6., 16:00 do 6. 6., 10:00. Zato vKoterově byla Úslava na 1. SPA už 31. 5. v6:00 a od sobotních 23:00 do úterních 22:00 byla na 3. SPA (nad 200 cm), smaximem 270 cm / 132 m³/svpondělí okolo 4. h. Knormálu se vrátila ve čtvrtek po 3. hodině ranní.

Úhlava stoupala také, vúseku od Klatov, kde 1. SPA (250 cm) přesáhla vpátek 31. 5. ráno a 3. SPA (300 cm) vneděli v5:00, držela ho až do pondělního večera skulminací 315 cm / 69 m³/s, pod 1. SPA klesla a ve čtvrtek po 19. h. Limnigraf Přeštice zaznamenal 1. SPA (180 cm) vpátek ráno, 3. SPA (250 cm) po sobotní půlnoci, kulminaci 315 cm / 160 m³/s(dvacetiletá voda) vpondělí ráno. 3. SPA byl odvolán 5. 6. po 18. h, 1. SPA vsobotu 8. 6. okolo 14. h. Ve Štěnovicích byl 1. SPA (160 cm) překonán vpátek po 19. h, 3. SPA (320 cm) vneděli okolo 17. h a kulminace nastala 3. 6. ve 2:30 při 370 cm / 170 m³/s(více než dvacetiletá voda).

Radbuza vTasnovicích pokořila 1. SPA (120 cm) už vpátek 31. 5. před 18. h, 3. SPA (180 cm) překonán vpondělí 3. 6. mezi 2. a 14. h, přičemž řeka kulminovala okolo 4. h na úrovni 280 cm / 48 m³/s(desetiletá voda), 1. SPA byl odvolán 4. 6. po 19. h a znovu vyhlášen vpondělí 10. 6. po 9. h, kulminace ve 2. SPA nastala vúterý 11. 6. okolo 4. h při 160 cm / 16 m³/sa pokles pod 1. SPA nastal už téhož dne po 13. h. Ve Staňkově dosáhla Radbuza 1. SPA (160 cm) ještě dřív, už vpátek okolo 8. h, a pod hranicí 3. SPA (220 cm) se pohybovala od pátečního večera, od sobotní 15. h do středeční 6. h ji dokonce překračovala svyvrcholením při 306 cm / 99 m³/s(téměř desetiletá voda) vpondělí po 19. h, do normálu se dostala ve čtvrtek 6. 6. těsně po půlnoci a vneděli opět kolísala okolo 1. SPA, který překročila vpondělí 10. 6. po 6. h a během cca desíti hodin razantně vystoupala až do 3. SPA, skulminací 255 cm / 60 m³/svúterý před polednem. Pokles hladiny byl pak ještě rychlejší než vzestup a 3. SPA byl odvolán pět hodin poté, 1. SPA ve středu 12. 6. v7:00.

Mže byla zpočátku nejklidnější, například vodní nádrž Lučina zaznamenala 1. SPA jen krátce vsobotu 1. června. Zato vKočově už řeka kolísala, vsobotu 1. června na několik hodin překročila 1. SPA (120 cm) a vpondělí 3. června se dostala až do 2. SPA, kulminovala zde před 6. h na úrovni 105 cm / 29 m³/s(téměř pětiletá voda) a těsně před půlnocí se vrátila pod 1. SPA. Díky přítoku Úhlavka však už ve Střibře překročila 1. SPA (150 cm) vsobotu večer a kulminovala vpondělí po poledni na 220 cm / 84 m³/s(dvouletá voda, těsně pod hranicí 3. SPA), pod 1. SPA se dostala až 6. 6. po poledni. Vodní nádrž Hracholusky tuto vlnu částečně zachytila, po naplnění nádrže musela začít vpondělí 3. 6. po 20. h odpouštět vodu vpásmu 1. SPA (nad 200 cm) při průtoku 54 až 56 m³/spo řadu dní, stímto vypouštěním zde skončili až vpátek 14. 6. po 7. h ranní.

Střela, která na odtoku zVD Žlutice překročila 1. SPA (120 cm) vsobotu 1. 6. okolo 8:00 a o48 h později kulminovala na stavu 205 cm / 20 m³/s(dvouletá voda) vpásmu 2. SPA. Do 1. SPA se vrátila ve středu vpoledne a následující dny si držela odtok okolo 8 m³/svpásmu 1. SPA. VČichořicích překročila 1. SPA vsobotu po 14. h a opustila ho ve středu po 21. h, mezitím dvakrát vystoupila do 2. SPA a kulminovala vúterý 4. 6. okolo 10. h stavem 170 cm / 26 m³/s(dvouletá voda). VPlasech byla na 1. SPA (120 cm) od 1. 6., 14:00 a 2. 6. od 6:00 do 12:00 byla ive 3. SPA (nad 200 mm) svrcholem 230 cm / 60 m³/sokolo 8:00. Knormálu se vrátila až vpátek, ale nové lijáky ji vneděli 9. 6. opět zvedly a kulminovala vpondělí 10. 6. vpásmu 2. SPA při 190 cm / 43 m³/s, do normálu klesla ve středu 12. 6. před 22. hodinou.

Klabava vHrádku uRokycan byla na 1. SPA už od čtvrtka 30. 5. večer a následně kolísala: například 3. SPA vyhlásila dokonce třikrát a přitom dvakrát dosáhla 215 cm / 53 m³/s(desetileté vody) – vsobotu 1. 6. před 23. h ivneděli 2. 6. před půlnocí; pod 1. SPA se dostala až ve středu 5. 6. odpoledne. Níže, vNové Huti, měla Klabava 1. SPA (120 cm) vpátek po 5. h a 3. SPA (200 cm) už týž den vpoledne,[15] kulminovala vpondělí v7 hodin výškou hladiny 250 cm a průtokem 138 m³/s(dvacetiletá voda) a knormálu se vrátila ve čtvrtek po 21. h. Druhá vlna dešťů ji vpondělí 10. 6. zvedla na většině míst jen na několik hodin do 1. SPA, nicméně zvýšený odtok zVD Klabava způsobil vNové Huti novou kulminaci 210 cm / 48 m³/s(dvouletá voda) vúterý 11. 6. po 7. h ráno, 3. SPA zde byl téhož dne od 3. do 15. h a 1. SPA definitivně odvolán ve středu 12. 6. okolo 20. hodiny.

Je tedy jasné, že se nemohla nerozvodnit ani Berounka jako sběrná řeka pro jihozápad Čech. Vpátek 31. května po 14. h dosáhla vPlzni 1. SPA (250 cm) a vneděli 2. června po 18. h i3. SPA (450 cm), kulminovala vpondělí 3. června kolem 7. h při 525 cm / 388 m³/s(desetiletá voda) a pásmo 3. SPA sice opustila ve středu 5. 6. kolem 6. h, přes plynulý pokles se však do normálu nevrátila ani do konce týdne. Poté, co nabrala desítky metrů krychlových vody zKlabavy a Střely, zaznamenal na Berounce limnigraf Liblín 1. SPA (180 cm) už vpátek po 15. h, 3. SPA (340 cm) vneděli po 7. h a maximum 440 cm / 640 m³/svpondělí 3. 6. vpoledne. 3. SPA byl odvolán až ve středu dopoledne a 1. SPA dokonce až vneděli po poledni. Vdůsledku nových intenzivních dešťů se přihnala nová vlna, tentokrát ale řeka vystoupila jen do pásma 2. SPA a kulminace sprůtokem 290 m³/snastala vúterý 11. 6. dopoledne; definitivně do normálu se řeka vrátila až ve čtvrtek 13. 6. odpoledne. Obdobný průběh zaregistrovalo Zbečno: 1. SPA (240 cm) už vpátek 31. 5. před 12. h, 3. SPA (400 cm) vsobotu 1. 6. před půlnocí a maximum 610 cm / 900 m³/svpondělí 3. 6. po 20. h, 3. SPA trval do čtvrteční 5. h ranní a další dny se řeka držela v1. SPA, vpondělí 10. 6. před 23. h znovu vystoupala do 2. SPA a kulminovala při 320 m³/svúterý 11. 6. po poledni. Do normálu se zde vrátila až vsobotu 15. 6. okolo 1. h ranní.

Litavka se dostala pouze do 1. SPA díky tomu, že povodeň na horním toku zbrzdila Vodní nádrž Láz. VPříbrami se tedy konala kulminace na 74 cm / 5 m³/svpondělí po 17. h, díky potokům zbrdské oblasti však na přítoku do Berouna stoupla už vsobotu do 1. SPA (150 cm) a vneděli večer do 3. SPA (250 cm), kulminovala vpondělí těsně po půlnoci při 260 cm / 145 m³/s(desetiletá voda) a rychle klesala, vúterý 4. 6. ve 21 hodin už ipod 1. SPA.

Na Berounce vBerouně tak byl 1. SPA (260 cm) pokořen vpátek po 20. h a 3. SPA (400 cm) na přelomu soboty a neděle, nejvyšší hladiny dosáhla Berounka vpondělí ve 21:30 stavem 577 cm / 1150 m³/s(více než dvacetiletá voda)[13], 3. SPA byl odvolán až ve středu 5. 6. po 17. h a 1. SPA vsobotu 8. 6. před 18. h, nicméně nová povodeň nastala vzápětí a řeka znovu kulminovala vúterý 11. 6. po 14. h, tentokrát vpásmu 2. SPA sprůtokem přes 320 m³/s, 1. SPA pak byl odvolán ve čtvrtek 13. 6. před polednem.

Oblast Horní Vltavy

Studená Vltava dosáhla na limnigrafu Černý Kříž vsobotu 1. 6. 2013 ráno pouze na 1. SPA a držela si jej do večera, kdy opět klesla. Zato Teplá Vltava vLenoře se tou dobou už zvedala, 1. SPA (130 cm) dosáhla 1. 6. po 23. hodině a vneděli 2. 6. kolem 7. h se dostala na 2. SPA (170 cm), kolem 9. h kulminovala na 176 cm / 63 m³/sa těsně tak překonala hranici desetileté vody. Pod 1. SPA zde klesla vpondělí 3. 6. večer. Ulimnigrafu Chlum zaznamenali 1. SPA (220 cm) až 2. 6. v7 hodin ráno, ke 3. SPA (270 cm) se hladina těsně (ne)dostala po 12. h při průtoku 90 m³/s(překonána pětiletá voda) a pak pomalu klesala, 1. SPA byl odvolán až vúterý 4. 6. před 6. h ranní.

Celá Vltavská kaskáda vykazovala v sobotu 1. 6. volný objem okolo 180 milionů krychlových metrů[13]. Povodňovou vlnu zobou Vltav tak částečně eliminovala už Vodní nádrž Lipno: ve Vyšším Brodě byl překročen 1. SPA (185 cm) jen 2. 6. mezi 6. a 11. h, nicméně kvůli zvyšování retenčního prostoru VD Lipno znovu byl dosažen už kolem 18. h a po půlnoci byl překročen i2. SPA (210 cm); od té doby se průtok (resp. odtok) pohyboval vobjemu dvouleté vody mezi 98 a 106 m³/s, od středečního večera 120 m³/sa jak ustupovala voda na dolních tocích, mohli vodohospodáři zvyšovat odtok Lipna až na 130 m³/s(od pátku 7. 6. ráno do neděle 9. 6. dopoledne) vúrovni 3. SPA, což však na dalších místech nepůsobilo větší problémy. Vysoké odtoky zLipna byly prováděny až do dalšího týdne, cca 110 m³/sdo středy 12. 6. a až poklesem pod 80 m³/sve čtvrtek 13. 6. večer zde mohl být odvolán i1. SPA. VZátoni vystoupila Vltava vneděli 2. 6. ve 4 h ráno na 1. SPA (160 cm), mezi 8. a 15. hodinou si při 230 cm a 200 m³/sdržela dokonce 3. SPA (210 cm) a kvůli odpouštění VD Lipno vnásledujících dnech oscilovala vpásmu 2. SPA při průtoku do 160 m³/s(tj. opět dvouletá voda), později vpásmu 1. SPA při průtocích 110–140 m³/sa pod 1. SPA zde řeka klesla ve čtvrtek 13. 6. vpoledne.

Oněkolik kilometrů níže se Vltava setkala spovodňovou vlnou zPolečnice (45 m³/svNovosedlech vneděli kolem 10. h) a Chvalšinského potoka (23 m³/sve Chvalšinách vtéže době), takže do Českého Krumlova se Polečnice řítila jako rozvodněný tok – 1. SPA (100 cm) překročila už před půlnocí 1. 6. a přes 3. SPA (170 cm) se dostala vneděli okolo 3. h, maxima 290 cm / 101 m³/sdosáhla před polednem a 3. SPA opustila až vpondělí 3. 6. po 9. h, 1. SPA ve středu 5. 6. po 22. h. Vltava se nenechala zahanbit, ve Spolí byl zdejší 1. SPA (185 cm) překonán vneděli 2. 6. krátce po půlnoci a 3. SPA před 4. h, maxima 290 cm / 310 m³/szde Vltava dosáhla zároveň sPolečnicí; obě tím přesáhly dvacetiletou vodu. Vltava si pak zde držela 3. SPA dokonce až do středy 12. 6. a knormálu klesla až vpátek 14. 6. před polednem. Nad Českými Budějovicemi byl ve Březí překonán 1. SPA (170 cm) také po půlnoci a po 15. hodině se hladina svou výškou 324 cm dokonce krátkodobě přiblížila až kSPA 3!, tedy hranici extrémní povodně (337 cm), průtok vtu dobu činil přes 480 m³/s(téměř padesátitá voda) a 3. SPA byl odvolán až vúterý 4. 6. po 14. hodině, až do neděle si Vltava držela 2. SPA (nad 200 cm) a pod 1. SPA klesla až ve středu 12. 6. před půlnocí.

Vltava vČeských Budějovicích, 2. června při průtoku 500 m³/s

Malše vKaplici dosáhla 1. SPA (110 cm) 2. 6. 2013 těsně po půlnoci, ve 3:00 přesáhla 3. SPA (160 cm) a hladina dál stoupala až na maximum po 18. h při 237 cm / 82 m³/s, 3. SPA vydržel až do pondělního odpoledne a 1. SPA do středečního večera. Následný limnigraf vPořešíně (už pod soutokem staktéž rozvodněnou říčkou Černou) zaznamenal 1. SPA (130 cm) v1 hodinu ráno, 3. SPA (190 cm) překročen zhruba o1,5 h později a kulminace nastala kolem 18. hodiny při 300 cm / 178 m³/s, 3. SPA pak vydržel až do úterní 17. hodiny a 1. SPA do čtvrteční 7. h. Další kubíky přidala Stropnice, která vBorovanech překonala 1. SPA (180 cm) vneděli před 6. h a 3. SPA (260 cm) o24 hodin později, kulminovala vpondělí 3. 6. po 18. h na 315 cm / 30 m³/s(dvouletá voda) a vpásmu 3. SPA se držela do středečního poledne, pod 1. SPA se dostala až vneděli před 4. h. Obdobně tomu bylo ina stanici Pašinovice-Komařice, kde kulminovala dokonce nadvakrát: 345 cm / 106 m³/s(desetiletá voda) vneděli po poledni a 286 cm / 67 m³/svúterý po půlnoci, pod 3. SPA klesla Stropnice ve středu okolo 16. h a pod 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí. Poslední malšský limnigraf před soutokem sVltavou, vRoudném, tak zaznamenal překročení 1. SPA (160 cm) už 1. 6. 2013 po 23. hodině, 3. SPA (270 cm) byl pokořen ve 3:00 a Malše si ho držela do středečních 17:00, skulminací na úrovni desetileté vody vpondělí 3. 6. po 2. hodině ranní při 380 cm / 230 m³/s. Do normálu se vrátila až vsobotu 8. 6. vpoledne.

VČeských Budějovicích se hlavní povodňové vlny zVltavy a Malše sice sečetly, ale jen krátce: 1. SPA (300 cm) byl zaznamenán vneděli 2. 6. po 3. hodině ranní a 3. SPA (430 cm) krátce před polednem, kulminace se konala kolem 19. h na úrovni 490 cm / 580 m³/s(dvacetiletá voda) a pak voda rychle klesala; 3. SPA zrušen vpondělí po 2. h ranní a 1. SPA ve středu v18:00. Ipřes vysoké odtoky zLipna a Římova a přetrvávající 2. SPA na Vltavě iMalši tak byla řeka pod Budějovicemi na relativně bezpečné úrovni, pod 1. SPA.

Oblast Dolní Vltavy (po Prahu)

Blanice (přítok Otavy) rychle stoupala od sobotního odpoledne, Blanický mlýn překonal 1. SPA (120 cm) vsobotu před 21. hodinou a 3. SPA (180 cm) těsně po půlnoci, maximum 249 cm / 60 m³/s(dvacetiletá voda) byl okolo 10. h. 3. SPA byl zrušen 3. 6. před 3. h a 1. SPA 4. 6. po 22. h. Na odtoku znádrže Husinec si Blanice 2. 6. ráno držela 1. SPA (95 cm), do 13. h rychle stoupla na 3. SPA (130 cm) a po 15. h dosáhla 250 cm, sprůtokem až 95 m³/s(padesátiletá voda), pod 3. SPA se dostala až 6. 6. po 10. h a pod 1. SPA vpátek po 21. h. VBavorově pak Blanice dosáhla 1. SPA (140 cm) vsobotu před 22. h, 3. SPA (190 cm) vneděli po 3. h ranní a stoupala až na 300 cm / 185 m³/s(více než padesátiletá voda) v17:30; 3. SPA byl odvolán až 6. 6. po 19. h a později řekla klesla do 1. SPA, nicméně nová vlna dešťů zvedla Blanici vpondělí 10. 6. večer znovu až do 3. SPA a nová kulminace při 240 cm / 103 m³/s(více než desetiletá voda) přišla vúterý 11. 6. okolo 2. h ranní; pod 1. SPA klesla řeka až ve středu 12. 6. před 18. hodinou. Na stanici Heřmaň byl 1. SPA (110 cm) dosažen 1. 6. 2013 ve 23:00 a 3. SPA (180 cm) vneděli po 8. h, o24 h později bylo dosaženo maxima při 275 cm (přičemž hranice SPA 3! je 288 cm) / 200 m³/s, tedy padesátiletá voda. 3. SPA se držel až do pátku 3:00, do konce týdne se však řeka nestihla vrátit knormálu a do 3. SPA znovu vystoupala vúterý 11. 6. po poledni, kulminace 190 cm / 84 m³/s(pětiletá voda) nastala opůlnoci a během pěti hodin klesla řeka pod 3. SPA, pod 1. SPA se vrátila až ve čtvrtek 13. 6. po 13. hodině.

Samotná Otava dosáhla vRejštejně 1. SPA (140 cm) až 1. 6. 2013 kolem 23. h a vneděli se jen občas dostala na 2. SPA, kulminovala po 19:00 při 170 cm / 111 m³/sa vpondělí po 6. h se vrátila knormálu. VSušici byl 1. SPA dosažen vsobotu ve 22 hodin a vneděli byl 2× dosažen 3. SPA (175 cm) smaximem 220 cm a 205 m³/s(téměř desetiletá voda) ve 21 hodin. 3. SPA byl zrušen 3. 6. v5:00 a 1. SPA 4. 6. před polednem. Pod soutokem sBlanicí, vPísku, má Otava stanovený 1. SPA na 250 cm (dosažen 2. 6. 2013 v1:30), 3. SPA na 380 cm (překonán po 15. h) a maxima 525 cm / 545 m³/s(více než dvacetiletá voda) dosáhla vpondělí po poledni, pod 3. SPA se vrátila ve středu po 8. h a pod 1. SPA o72 hodin později. Nová povodeň zBlanice pak Otavu vpondělí 10. 5. večer zvedla jen mírně do pásma 1. SPA, ito bylo odvoláno ve středu 12. 6. dopoledne.

Nežárka vRodvínově dosáhla 1. SPA vneděli 2. 6. ve 12:00 a kulminovala na 160 cm (těsně pokořila 3. SPA) / 47 m³/svpondělí 6:00, pod 1. SPA klesla ve středu po 4. h. Poté, co se do ní vlila dvacetiletá voda zHamerského potoka (cca 19 / 20 m³/sod pondělního večera do středečního rána), zaznamenal limnigraf Lásenice překročení 1. SPA (150 mm) vneděli 2. 6. v5:00 a těsné dosažení 3. SPA (230 cm) vpondělí po dobu cca 11 hodin, kdy protékalo 73 m³/s(více než pětiletá voda). Povodňový stav trval do páteční 11. hodiny. Na Nové řece, která odlehčovala Lužnici, byl vMláce od úterý i3. SPA smaximem 330 cm / 75 m³/s(desetiletá voda) ve středu ráno, voda klesala velmi zvolna a 3. SPA byl odvolán až vsobotu odpoledne, nadále však protékalo okolo 55 až 60 m³/s, vúterý 11. 6. ijen 45 m³/s(1. SPA), ale ve čtvrtek 13. 6. opět až 55 m³/s(znovu 2. SPA). Toto množství klesalo jen zvolna a až vneděli 16. 6. v18:00 byl odvolán i1. SPA. Obdobně limnigraf Hamr dosáhl 1. SPA (290 cm) vneděli 2. 6. ve 22:00 a 3. SPA (350 cm) vpondělí po 13. h, kulminoval 5. 6. v7:00 na 424 cm / 148 m³/s(dvacetiletá voda) a stav 3. SPA si držel až do pondělí 10. 6. 2:00, pod 1. SPA klesl až vsobotu 15. 6. vpoledne.

Lužnice byla také rozvodněná vcelé délce toku. Limnigraf Nová Ves překročil 1. SPA (150 cm) 2. 6. okolo 13. h, kulminoval na 202 cm / 98 m³/s(desetiletá voda) vpásmu 2. SPA a do normálu se vrátil 5. 6. okolo 13. h. Limnigraf Pilař překročil 1. SPA (300 cm) 2. 6. po 16. h, 3. SPA 3. 6. vpoledne a kulminoval opůlnoci při 420 cm / 131 m³/s(dvacetiletá voda), pod 3. SPA klesl 5. 6. před polednem a pod 1. SPA až vneděli po 13. h. Díky odlehčovací Nové řece však stanice Kazdovna, Rožmberk ani Frahelž nezaznamenaly povodňový extrém horší než je desetiletá voda. Pod opětovným soutokem Nežárky a Lužnice se však do řeky vlil ještě Černovický potok (ukterého stanice Tučapy zaznamenala vneděli 2. 6. večer až 13 m³/s) a limnigraf Klenovice tak snadno překročil 1. SPA (190 cm) vneděli 2. 6. okolo 2. h a 3. SPA (300 cm) vpondělí 3. 6. vpoledne, maximum 330 cm / 220 m³/s(desetiletá voda) trvalo ve středu od poledne do večera a pak teprve hladina pomalu klesala, nicméně pod 3. SPA se vrátila až vpátek po 16. h – dočasně, vneděli večer zde byl 3. SPA opět a defitinivně byl opuštěn vpondělí 10. 6. před 3. h, po většinu týdne pak zde tekla dvouletá voda ve 2. SPA (zrušen až 14. 6. ve 22:30) a ještě vneděli 16. 6. zde trval 1. SPA. Poté, co Lužnici posílila ještě říčka Smutná (vRatajích měla 1. SPA od sobotních 22 h a 3. SPA od neděle 4:00 do úterý 3:00; maximum 347 cm / 131 m³/svneděli 2. 6. před polednem překonalo iSPA 3! a znamenalo stoletou vodu; 1. SPA skončil až ve středu 5. 6. vpoledne), byla zkáza vBechyni prakticky neodvratná: 1. SPA (240 cm) tam byl překonán těsně před sobotní půlnocí a 3. SPA (330 cm) vneděli 2. 6. ve 3:00, hranici SPA 3! (525 cm) překročila řeka v9:00 a kulminovala po 15. h výškou hladiny přes 590 cm a sprůtokem okolo 610 m³/s(překonána stoletá voda). 3. SPA trval až do páteční 22. hodiny a voda inadále klesala jen zvolna, vpondělí 10. 6. se dokonce na několik hodin vrátila ido 3. SPA skulminací 340 cm / 200 m³/s(více než dvouletá voda), pod 2. SPA klesla až ve středu 12. 6. a ke zrušení 1. SPA se přiblížila dokonce až vneděli 16. 6. večer.

Do vodní nádrže Orlík, kam se slévají vody všech tří řek, tak vneděli odpoledne mířilo kolem 1500 m³/s, proto si zde pro tuto vlnu činili již předtím rezervu zvýšením odtoku – 2. 6. 2013 v6:00 odpouštěli až 350 m³/s, ale tento odtok museli brzy snížit na 178 m³/skvůli ochraně dalších míst na toku. Nádrž se ale plnila nečekaně rychle: předpovídaný přítok max. 910 m³/s musel být kvůli silným dešťům a rychlému růstu všech přítoků několikrát revidován a reálné maximum na úrovni stoleté vody (2300 m³/s) se konalo během neděle[13], retenční prostor nádrže byl využit na maximum (hladina se zastavila 2 cm pod maximem) a od nedělního večera se muselo opět přistoupit kvypouštění 1400 až 1700 m³/s, vnoci zpondělí na úterý špičkově až 1950 m³/s. Dařilo se tak postupně vyprazdňovat retenční prostor Orlíka a vneděli dopoledne už mohl odtok klesnout na „pouhých“ 650 m³/s, vúterý 12. 6. na 320 m³/sa pak se načas zvedl na 500 m³/s, později klesl kběžným hodnotám pod 300 m³/s. Tuto vlnu příliš nebrzdila ani Vodní nádrž Slapy která sice vsobotu 1. 6. ivneděli 2. 6. udržovala většinu dne odtok na úrovni 205 nebo 305 m³/s, nicméně vneděli odpoledne už zde odpouštěli 380 m³/sa od večera až 1600 m³/s, později až 2050 m³/svnoci na úterý. Izde se dařilo zvyšovat zásobníkový prostor nádrže a odtok mohli postupně snižovat, od soboty 8. 6. večer na 1000 m³/sa vneděli dokonce na 900 m³/s, později 650 m³/siméně.

Sázava posílala do Vltavy další masy vody už vneděli odpoledne. Stanice Český Šternberk naměřila 1. SPA (100 cm) vneděli před polednem a 3. SPA (160 cm) krátce po poledni, kulminace 227 cm / 370 m³/s(desetiletá voda) nastala před 22. h. Pak hladina rychle klesala, 3. SPA byl opuštěn už vpondělí 3. 6. ve 4:00 a 1. SPA o48 h později. Limnigraf Nespeky zaznamenal 1. SPA (230 cm) vneděli 2. 6. po 3. h ranní a 3. SPA (380 cm) se držel od 12. h, kulminace nastala vpondělí ve 4:00 při 540 cm / 510 m³/s[13]. 3. SPA trval do úterní 23. h a 1. SPA až do sobotní 22. h.

Kocába se významně rozvodnila také vneděli 2. 6. 2013, předchozího dne v18 hodin překonala ve Štěchovicích 1. SPA (110 cm) a vneděli po 6. hodině i3. SPA (150 cm), před 18. h kulminovala na 240 cm / 104 m³/s(překonána stoletá voda). Pod 3. SPA se vrátila ve středu po 1. h ranní a pod 1. SPA vpátek 8. 6. okolo 4. h ráno.

Vodní nádrž Vrané se snažila vyrovnávat povodňovou vlnu zBerounky, když vnoci ze soboty 1. 6. na neděli 2. 6. měla odtok do 500 m³/s, ale ten během dne rychle stoupal, po 14. hodině překročil 1000 m³/sa v17:00 už pouštěli na Prahu 1290 m³/s, v19:00 sice jen 954 m³/s, ale ve 20:00 už 1712 m³/s. Následující extrémní povodeň pak vyřadila zfunkce průtokoměr.

Praha a okolí

Hladina vody tedy postupně stoupala ivPraze, na což se město připravovalo předem: magistrát dal vyklidit náplavky a zavřít Čertovku.[15] Limnigraf Malá Chuchle vykázal 1. SPA (130 cm) už v pátek 31. 5. 2013 vpoledne, 3. SPA (307 cm) byl překonán o48 hodin později sprůtokem 1500 m³/s. Během soboty se tak v Praze uklízely lodě z Vltavy[13] a vneděli od 9:45 vyhlásil primátor "Stav nebezpečí" pro území hlavního města[6], odpoledne byla výška hladiny v Chuchli na 350 cm a průtok přes 1770 m³/s. Díky manipulaci s Vltavskou kaskádou se dlouho dařilo držet průtok vody Prahou na 2100 m³/s, v neděli večer 2900 m³/s[13]. Výrazně se však rozvodnily neregulovatelné přítoky Vltavy, vedle Berounky zejména Botič (jenž zaplavil např. Hostivař a Záběhlice) a Rokytka. Vltava tak kulminovala vPraze vúterý 4. června ve 3:50 ráno, kdy byl vMalé Chuchli průtok 3210 m³/spři výšce hladiny 545 cm (hranice SPA 3! je zde 574 cm)[13]. Poté průtok strmě klesal tak, jak se manipulací na Vltavské kaskádě postupně dařilo vyrovnávat neregulované přítoky zBerounky nebo uvolňovat zásobní prostory přehradních nádrží pro avizované nové lijáky. Pod 3. SPA klesla až vsobotu 8. 6. po poledni, přičemž průtok během tří hodin klesl 1600 na 1250 m³/s. Vpondělí 10. 6. dokonce krátce klesla do 1. SPA, ale nová vlna vody vdůsledku dalších dešťů zvedla vúterý 11. 6. hladinu opět do 2. SPA, smaximem „jen“ 240 cm / 1008 m³/s. Ale až vneděli 16. 6. před 3. h ranní klesla voda ipod 1. SPA. Limnigraf vcentru Prahy, uNemocnice Na Františku, zaznamenal nárůst od 300 cm / 500 m³/svpátek 31. 5. vnoci na 547 cm / 3193 m³/svúterý 4. 6. v7:00, což byla zdejší kulminace.

Dopravní podnik hl. m. Prahy již vsobotu přerušil provoz na tramvajové lince do Troje a vneděli 2. června uzavřel prvních 8 stanic metra (vlaky jimi pouze projížděly).[16] Vpondělí 3. června se provoz metra vcentru zastavil úplně. Metro přestalo jezdit vúsecích Dejvická – Muzeum, Smíchovské nádraží – Českomoravská a Muzeum – Kobylisy. Zrušeny byly iněkteré tramvajové linky.[17] Jako náhrada za metro byly zřízeny dvě náhradní tramvajové linky (X-A, X-B) a jedna autobusová (X-C), přerušen byl tramvajový provoz v některých úsecích (Palmovka – Ke Stírce, trať do Modřan). Byl přerušen provoz všech přívozů. Přívozy P3 a P5 byly obnoveny ještě během června, 13. července 2013 byl zprovozněn přívoz P6, do 20. července 2013 měly být zprovozněny přívozy P1 a P2.[18][19]

Pražská zoo

Ovíkendu od 1.6. (až do 3.6.) došlo kevakuaci převážné většiny všech zvířat vdolní části Pražské zoologické zahrady. Pouze gorily byly přechodně uzavřeny vpovodňové věži svého pavilonu. Vprůběhu týdne pak část evakuovaných zvířat byla převezena do Zoo Brno, Zoo Olomouc, Zoo Ústí nad Labem a do Zoo Dvůr Králové nad Labem.

Pražská sportoviště a kulturní zařízení

Oblast pod Prahou

Jakmile Vltava opustila poměrně sevřené údolí nad Roztoky u Prahy, začala zatápět okolní oblasti. Značně postiženy byly Kralupy nad Vltavou, kde byly zatopeny isilniční uzly.

Limnigraf Vraňany má stanoven 1. SPA na 370 cm (dosažen vsobotu 1. 6.) a 3. SPA na 610 cm (překonán vneděli 2. 6.), kulminace vltavské hladiny při 785 cm / 3100 m³/snastala vúterý 4. 6. okolo 11. hodiny. Jen několik centimetrů tedy dělilo povodí od vyhlášení SPA 3! (792 cm), nedošlo ani kpokoření padesátileté vody (3490 m³/s). Pod 3. SPA se dostala vraňanská Vltava až vsobotu 8. 6. po 20. h, pod 2. SPA klesla vúterý 12. 6. před 3. h a pod 1. SPA vpátek 14. 6. okolo 22. h.

Dění vpovodí Ohře

Oblast Ohře

Hladina Ohře postupně stoupala od 31. 5. 2013. VChebu překročila 1. SPA (158 cm) okolo 21. h, vnoci kulminovala na 220 cm a 50 m³/svpásmu 2. SPA, vneděli pak postupně klesala – po celé úterý 4. 6. udržovali vodohospodáři odtok znádrže Skalka těsně pod úrovní 1. SPA. Obdobně na tom byla iřeka Svatava, která na limnigrafu Kraslice překročila 1. SPA (94 cm) vsobotu 1. 6. 2013 ve 23 hodin a kulminovala vneděli kolem 9. hodiny výškou hladiny 138 cm a průtokem 55 m³/s(dvacetiletá voda), knormálu se vrátila vúterý po 3. h ranní. Naopak říčku Odravu se na nádrži Jesenice pod Chebem dál regulovat nedařilo: 1. SPA (80 cm) překročila 31. 5. před 21. h a zvolna stoupala, vúterý 4. 6. překročila 3. SPA (170 cm) a kulminovala opůlnoci při 190 cm a 29 m³/s, což zde je dvouletá voda. 3. SPA opustila ve středu 5. 6. po 21. h, 1. SPA si držela až do dalšího týdne. Nové deště vúterý 11. 6. vnoci na několik hodin opět zvedly hladinu do 3. SPA, nicméně průtoky zůstaly hluboko pod 20 m³/s.

Říčka Teplá svůj tok zvyšovala po celou neděli 2. 6. a vcelé délce se pohybovala v1. SPA, její přítok do Ohře činil vpondělí ráno až 44 m³/s, takže ohřeský limnigraf Drahovice překročil 1. SPA (190 cm) hned po sobotní půlnoci a po nedělní půlnoci i3. SPA (270 cm). Maximum bylo 273 cm / 275 m³/s(pětiletá voda) vneděli 3. 6. kolem 3. h, brzy ale hladina klesla a 3. SPA byl odvolán už okolo 7. h, do normálu se Ohře dostala ve čtvrtek 6. 6. okolo 3. h ráno. Rolava se vyšplhala vneděli ráno dočasně do 1. SPA, až na 180 cm / 58 m³/s(desetiletá voda) kolem 4. h. Níže ležící Klášterec nad Ohří tak vykázal maximum vpondělí 3. 6. okolo 7. h, a to 272 cm / 402 m³/s(pětiletá voda), během úterý istředy strmě klesal knormálu.

Chomutovka překročila 1. SPA vsobotu večer a pak si zhruba třicet hodin držela 2. SPA, povodňový stav opustila až vúterý večer (kulminovala vneděli po poledni desetiletou vodou na stavu 118 cm / 20 m³/s). Atak zatímco vŽatci nemusel být na Ohři vyhlášen ani 1. SPA ipřes průtok 275 m³/s(dvouletá voda), tak pod soutokem Ohře, Chomutovky a Blšanky vLounech překročila Ohře 1. SPA (400 cm) vsobotu kolem 18. h a 3. SPA (490 cm) vpondělí ve 22:00, při výšce hladiny 545 cm však průtokem až 316 m³/snepřekonala ani dvouletou vodu. 3. SPA si držela až do pátku 7. 6., kdy vpoledne začala klesat, a střídavě 2. nebo 1. SPA si držela až do dalšího týdne – povodňový stav opustila ve čtvrtek 13. 6. před 16. h. Poslední limnigraf před Labem, Brozany, také vykazoval rostoucí průtok a kulminoval ve čtvrtek 6. 6. mezi 3. a 9. h ranní stavem 394 cm / 340 m³/s, do nedělního rána poklesl knormální úrovni 280 cm / 195 m³/s. Dvě nové malé kulminace vdůsledku nových dešťů se sice konaly vpondělí 10. 6. ivúterý 11. 6. večer, ale činily jen cca 300 cm / 220 m³/s.

Oblast Bíliny

Bílina vJirkově krátce překročila 1. SPA (60 cm) během nedělního dopoledne ivnoci zpondělí na úterý, průtok ale nepřekročil 5 m³/s. Omnoho bohatější byl přítok Bílý potok, který se vsobotu večer rozmohl zběžného půlkubíkového průtoku na desetinásobek, překročil 1. SPA (63 cm) a 3. 6. okolo 15. h atakoval hranici 3. SPA (85 cm) při průtoku přes 10 m³/s; povodňový stav opustil až 6. 6. okolo 2. h ranní.

VBílině tak po většinu neděle 2. 6. byla voda na úrovni 180 cm / 28 m³/s, od pondělního večera do úterního odpoledne si držela kulminační hladinu 200 cm / 37 m³/s(více než dvacetiletá voda). VTrmicích byl 1. SPA (170 cm) dosažen vsobotu 1. 6. kolem 13. h, vpondělí odpoledne i3. SPA (230 cm) a hladina plynule stoupala; kulminace 275 cm / 62 m³/s(opět více než dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. dopoledne, 3. SPA však trval až do čtvrtečních 21:00 a 1. SPA dokázala řeka opustit až vúterý 11. 6. před 15. h.

Českolipsko a Děčínsko

Ploučnice překročila ve Stráži pod Ralskem 1. SPA (100 cm) 1. 6. 2013 odpoledne, vneděli před 18. h překročila 3. SPA (170 cm) a ve 21 h kulminovala hladinou 182 cm a průtokem 25 m³/s, poté klesala a povodňový stav opustila vúterý po 18. h. Oněkolik kilometrů níže vMimoni však přibrala povodňovou vlnu (až 17 m³/s) zPanenského potoka a tak zde dosáhla 1. SPA (90 cm) také vsobotu odpoledne, 3. SPA (145 cm) byl pokořen vneděli odpoledne a kulminace nastala vpondělí 3. 6. před 5. h na úrovni 165 cm / 37 m³/s. Velká voda pak postupovala na Českou Lípu, kde byl 1. SPA (70 cm) vyhlášen v8 hodin a později se řeka pohybovala ve 2. SPA průtokem 42 m³/s(jednoletá voda) při výšce hladiny 105 cm. Povodňový stav zrušen až ve středu 5. 6. Limnigraf Benešov nad Ploučnicí tak zaznamenal značně rozloženou povodeň, od 1. 6. 13:00 do 4. 6. 22:00 se pohyboval v1. SPA (nad 140 cm) a maximální průtok 96 m³/s(pětiletá voda) vykázal vneděli vpoledne.

Mandava ve Varnsdorfu značně kolísala už od čtvrtka 30. 5. 2013, 1. SPA (70 cm) překročila už 31. 5., pak se vrátila, vsobotu 1. 6. ji opět překročila a vneděli 2. 6. 2013 po poledni překročila i3. SPA (110 cm), kulminovala na kótě 115 cm / 21,5 m³/s(dvouletá voda) ve 13:00 a pak pomalu klesala, až 4. 6. před 23. h opustila povodňový stav.

Chřibská Kamenice vykázala sice zvýšený, nikoliv však povodňový stav. Ani Srbská Kamenice nedosáhla přílišných extrémů: vsobotu 1. 6. ivneděli 2. 6. se sice dvakrát dostala do 1. SPA (120 cm) až 2. SPA (145 cm), ale jen na několik hodin. Nejvyšší průtok 36 m³/s(dvacetiletá voda) při hladině 157 cm byl vsobotu okolo 16. h.

Dění vpovodí Labe

Místa s3. stupněm povodňové aktivity ke 20.hodině dne 2.června 2013

Oblast horního Labe

Labe podle limnigrafu ve Vestřevi dosáhlo 1. stupně povodňové aktivity (SPA) (110 cm) 1. června 2013 před půlnocí, kulminace vSPA 3! (3. SPA je zde 160 cm a SPA 3! 349 cm) následovala 2. června 2013 v8:00 při výšce hladiny 354 cm a průtoku 310 m³/s, což znamenalo více než stoletou vodu. Poté voda rychle opadala, 3. SPA byl odvolán téhož dne před 23. h, pod 1. SPA se Labe vrátilo vpondělí po 19. h.[20]

Samotné Labe však téměř neškodilo – problém způsobil levobřežní přítok, říčka Čistá: po nočním nepřetržitém lijáku nabrala vneděli ráno nečekaně velké množství vody od Hertvíkovic, vlna vody proletěla skrz Rudník a Arnultovice až do Hostinného, kde voda v7.00 vystoupila 3 m nad normální stav a okamžitý průtok vody vLabi činil více než 260 m³/s(namísto běžných 3–4 m³/s), během dalších 6 hodin už ale klesl na polovinu,[21] Sevakuací obyvatel musel pomáhat iarmádní vrtulník. Tato povodňová vlna se pak přesouvala po toku Labe a rozmělňovala, přehrada Les Království dosáhla 1. SPA (150 cm) 2. června 2013 před 3. h ráno, ale 3. SPA (180 cm) byl vyhlášen už pouhé dvě hodiny poté, po 10. h se hladina na celý den hodin ustálila na výšce kolem 233 cm a odtok okolo 147 m³/s(více než desetiletá voda). Během pondělí 3. 6. Labe rychle klesalo a 3. SPA byl odvolán po 15. h, 1. SPA po 21. h[22] Další limnigraf vBrodě zaznamenal 1. SPA (300 cm) ve 4 hodiny ráno, 3. SPA (370 cm) okolo 7:30 a hladina stoupala dál, v17:00 už byla na 470 cm a 140 m³/s, což znamenalo pětiletou vodu. Tuto hladinu si Labe udrželo až do pondělního rána, pak začalo rychle klesat a 4. 6. 2013 ráno klesla hladina ipod 1. SPA.[23]

Oblast Úpy

Úpa samotná se na horním toku jen těsně vyhnula vyhlášení 3. SPA: poté, co v oblasti Horního Maršova spadlo během noci z 1. na 2. června extrémních 123 mm srážek za 24 hodin, jinak drobné přítoky Úpy dosáhly téměř tropických rozměrů, způsobily sesuvy půdy a zatopily maršovské náměstí. Řeka Úpa tak vHorním Maršově dosáhla výšky hladiny 157 cm při průtoku 53 m³/s (necelá pětiletá voda; limit pro 3. SPA je zde 160 cm) už 2. 6. ve 2 hodiny ráno a i když dvě hodiny poté hladina klesla k 97 cm, nastala nová kulminace téhož dne vpoledne při 152 cm / 51 m³/s, poté hladina opět klesla až téměř na normál. Dobrovolní hasiči obce, kteří ironií osudu den předtím slavili 140. výročí založení sboru, již v noci organizovali záchranné práce, přeparkovávání automobilů, uvolňování zatarasených mostů apod. V Lysečinském potoce dokonce hledali boudaře, kterého smetla voda i s kusem louky, ze které chtěl zachránit uvázanou kozu – přežil se zraněními.[24]

Oněkolik kilometrů dál po proudu, ve Svobodě nad Úpou, však byla situace mnohem horší: stejný celonoční liják, který způsobil bleskovou záplavu vRudníku a Hostinném, totiž na svazích Černé hory strhal řadu turistických cest (například dvoukilometrový úsek štětované Zvonkové cesty do hloubky až 120 cm)[25] a z úbočí Černé hory sjela zemní lavina přímo do Černohorského potoka. Voda s kamením tak nejprve „odbagrovala“ dno potoka v Těsném dole a jeho úbočí zhruba do třímetrové výše a vyčistila mnoho desítek let staré nánosy.[26], načež nabrala vysokou rychlost v regulovaném úseku potoka podél silnice. Voda, písek a menší valounky posloužily jako dokonalá kluzná ložiska pro tunové kamenné bloky, takže tento příval strhal vše, co mu stálo v cestě k Úpě, včetně kamenných zídek a několika mostků. V místě u hotelu Prom, kde začíná být koryto potoka zakryté, balvany ztratily rychlost a velmi rychle uvízly, mezery mezi nimi se zacpaly drobnějším materiálem a potok si tak místo ucpaného koryta pod hotelem našel novou cestu nejen skrz areál hotelu, ale i po souběžné, nedávno opravené silnici II/297, která se tak vúseku Janské Lázně – Svoboda nad Úpou částečně změnila v nové koryto.[27] Poškozena byla inavazující silnice II/296 do Trutnova, samozřejmě byly postiženy desítky nemovitostí a svobodský starosta Jiří Špetla vtu chvíli odhadoval škody na desítky milionů korun.[28] Vyklízení ucpaného zakrytého koryta ve Svobodě pak trvalo zhruba tři dny a největší zásluhu na něm měli amatérští jeskyňáři, kteří nánosy rozkrývali odspoda a podařilo se jim kamenné bloky uvolnit natolik, aby mohly být odtaženy na laně těžkou technikou.[27]

Oněkolik desítek kilometrů dál ve Zlíči, kde tok Úpa přechází zhorského do rovinatějšího kraje, Úpa svůj 1. SPA (130 cm) překročila ve 3 hodiny ráno, 3. SPA (210 cm) už před 6. hodinou a vneděli kolem 22. h kulminovala při 220 cm / 77 m³/s(dvouletá voda). Návrat pod 1. SPA se konal až ve středu po 20. h.[29]

Povodňové vlny zLabe a Úpy se setkaly na soutoku obou řek vJaroměři, kde Labe kulminovalo 3. 6. po půlnoci při 370 cm / 240 m³/s(desetiletá voda), Úpa vtéže době se 77 m³/sa svůj díl 73 m³/ssi přidala iMetuje (která sice vneděli překročila 1. SPA na limnigrafech Hronov iKrčín, ale pouze omax. 10 cm a nejvýše na 12 hodin), nicméně všechny řeky během pondělí poměrně rychle klesaly. Tento příval vody však vJaroměři nevydržel historický ocelový most zroku 1884, jemuž Labe vnoci na pondělí podemlelo jeden zpilířů a most se rozlomil, jedna boční lávka dokonce spadla do vody.[30] a byla vyproštěna pomocí dvou těžkých autojeřábů až vpondělí večer; celý most bude muset být stržen.[31]

Jičínsko

Říčka Javorka se po celonočním dešti vylila zkoryta 2. 6. 2013, vLázních Bělohrad dosáhla 1. SPA (90 cm) kolem 4:30 a 3. SPA (150 cm) po 6. hodině, kulminace 165 cm / 18,3 m³/snastala těsně poté, už po 19. h byl odvolán i1. SPA.

Cidlina vJičíně překročila 1. SPA (55 cm) až vneděli odpoledne a průtok nepřekročil 3,5 m³/s, vpondělí se vrátila knormálu. Zato limnigraf Nový Bydžov, který je pod soutokem sJavorkou, překročil 1. SPA (150 cm) už ve 4:00 a celou neděli strmě stoupal, 3. SPA (230 cm) překročen vpondělí po 5. h a dopoledne překročil iSPA 3!, maximum ve 13:00 bylo na 285 cm / 91 m³/s(téměř dvacetiletá voda), přes mírný pokles trval 3. SPA ivúterý a pod 1. SPA se Cidlina vrátila až ve čtvrtek 6. 6. po poledni. Lokální bouřky následujícího víkendu ji vpondělí 10. 6. opět krátce zvedly do 1. SPA, ale průtok nepřekročil 33 m³/sa vúterý 11. 6. před půlnocí již byla opět pod 1. SPA. Stanice Sány, která se nalézá cca 7 km před soutokem staktéž vzedmutým Labem, vykázala 1. SPA (190 cm) vneděli 2. 6. před 11. h a 3. SPA (230 cm) byl překročen ve 14:00, po zbytek dne se hladina držela okolo 233 cm a průtok cca 58 m³/s. Od pondělí hladina stoupala rychleji, maxima 325 cm / 147 m³/s(dvacetiletá voda) dosáhla ve středu 5. 6. po půlnoci, a pak následoval velmi pomalý pokles hladiny: 3. SPA trval ipo celý čtvrtek, až vpátek 7. 6. začala Cidlina rychle klesat a pod hranici povodňového stavu se dostala po 14. h.

Pojizeří

Kamenice, která odvádí vodu ze stejné oblasti jako horní tok Jizery, zaznamenala vPlavech 1. SPA (90 cm) vsobotu večer, vneděli mezi 1. a 7. h vykazovala i2. SPA smaximální výškou hladiny 119 cm a průtokem 51 m³/s, postupně však klesala a pod 1. SPA se dostala vúterý kolem poledne.

Samotná Jizera tradičně zahrozila zejména vJablonci nad Jizerou, kde byl 1. SPA (150 cm) překročen vsobotu 1. 6. večer a 3. SPA (210 cm) vneděli mezi 2. a 4. h ranní, kdy byla kulminace na 218 cm / 100 m³/s. Ipřes intenzivní celonoční déšť již další limnigrafy tak silnou povodeň nezaznamenaly, Dolní Sytová ještě překračovala 1. SPA (180 cm) od půlnoci do 8. h ranní smaximálním průtokem 135 m³/s.

Pod soutokem Jizery sKamenicí nad Železným Brodem se vneděli mezi 2. a 8. hodinou ranní konal 2. SPA (nad 310 cm): hladina dosahovala 330 cm a průtok 210 m³/s, ráno hladina klesla zpět do 1. SPA pod jeho hranici (220 cm) klesla vúterý 4. 6. okolo 1. h ranní. VBakově byl 1. SPA (480 cm) překročen před 8. h, od 12. do 21. byla řeka ve 2. SPA skulminací 518 cm / 186 m³/skolem 17. h, což zde neznamená ani jednoletou vodu. Stejně tak ina posledním limnigrafu před soutokem sLabem vPředměřicích, kde byla nejvyšší hladina vpondělí vpoledne při 390 cm / 165 m³/s.

Oblast středního Labe

Na Pardubicku zaznamenal labský limnigraf Němčice překročení 1. SPA (350 cm) vneděli 2. 6. okolo 14:30, vpondělí ráno hladina mírně překročila 2. SPA, Labe zde kulminovalo vpoledne při 415 cm / 340 m³/s; vúterý 4. 6. dopoledne kleslo ipod 1. SPA. Obdobně vPřelouči byl 1. SPA (240 cm) překročen vneděli okolo 15:00 a odvolán vúterý odpoledne, kulminace byla vpondělí odpoledne při 295 cm / 320 m³/s. Na obou místech to znamenalo ani ne dvouletou vodu.

Oněkolik desítek kilometrů dál už ale levobřežní labský přítok Vrchlice překročil 1. SPA (105 cm) vneděli po 11. h, 3. SPA (130 cm) byl překročen po poledni a kulminace na 184 cm / 36 m³/s(padesátiletá voda) nastala po 19. h, vúterý dopoledne klesla řeka pod 1. SPA.

Vážnější byla říčka Výrovka, která vPlaňanech překročila 1. SPA (150 cm) po 9. h a 3. SPA (250 cm) po poledni, vneděli ve 20:00 pondělí kulminovala na 453 cm / 122 m³/s(hranice stoleté vody je zde 75 m³/s) a vúterý před polednem klesla pod 3. SPA, ve čtvrtek před 9. h ipod 1. SPA.

Pravděpodobně nejhorší situaci nastolila říčka Mrlina nad Nymburkem: na limnigrafu Vestec přesáhla 1. SPA (150 cm) vneděli před polednem a 3. SPA (240 cm) po 20. h, ve 22 hodin překročena ihranice SPA 3! (271 cm) a vpondělí krátce po půlnoci dosáhla 310 cm, kterou si držela několik desítek hodin: kulminace nastala až vúterý 4. 6. ráno při 314 cm a 85 m³/s(téměř stoletá voda). Kvůli hrozbě protržení hrází místních rybníků byla nařízena kompletní evakuace obyvatel vobci Vestec, později ivobcích Budiměřice, Křinec, Rašovice a Šlotava. Následoval poměrně rychlý pokles Mrliny, 3. SPA opustila ve středu před polednem a 1. SPA ve čtvrtek před půlnocí.

VBrandýse nad Labem hladina stoupala poměrně zvolna. 1. SPA (280 cm) byl pokořen vneděli brzo ráno, kulminace vpásmu 2. SPA se zde konala vúterý 4. 6. mezi 6. a 9. hodinou na úrovni 430 cm / 670 m³/s– což bylo zhruba pětkrát menší množství než uVltavy vtéže době. Přesto se naprosto pochopitelně na povodeň začaly připravovat například Neratovice a zejména tamní chemička Spolana. Při povodních 2002 totiž nečekané problémy způsobilo právě nikoliv Labe samo osobě, ale jeho soutok sVltavou – přesila vltavských vod znamenala „zastavení“ toku Labe a jeho následné zpětné vzdutí, což například Neratovice ležící cca 7 km nad soutokem značně ohrozilo. Při povodních 2013 proto Spolana preventivně přerušila výrobu a například zásoby chloru ijiných látek přesunula do bezpečí hned ovíkendu.[32]

Oblast dolního Labe

Ústí nad Labem povodně, 4. června 2013 15:46, 974 cm

VMělníku, kde se stýkají vody Vltavy a Labe, se pochopitelně setkaly obě povodňové vlny. Vsamotném Mělníku tak byl 1. SPA (výška hladiny Labe 400 cm) vyhlášen na přelomu soboty a neděle, do 3. SPA (550 cm) se dostal už vneděli 2. 6. večer a hladina strmě stoupala dál. Kulminace se konala ve středu 5. 6. 2013, kdy si od půlnoci až do 7. hodiny ranní drželo Labe hladinu 930 cm a průtok přes 3900 m³/sbyl na úrovní více než padesátileté vody. Vnitřní Mělník ohrožen nebyl, velká voda zatápějící nemovitosti však postihla například místní část Mlazice. Dobíhající povodeň zVltavy dovolila odvolat 3. SPA až vpondělí 10. 6. po 2. h ranní, kdy průtok klesl pod dvouletou vodu, a 1. SPA byl zrušen definitivně vpátek 14. 6. po půlnoci.

Povodeň se postupně posouvala dál po proudu. VLitoměřicích byl, tak jako při každé povodni, zcela zatopen prostor soutoku Labe a Ohře (obě řeky byly rozvodněné), vyřazen zprovozu byl Tyršův most, neboť voda zatopila jeho levé předmostí vŽeleticích, zatopena byla ipřilehlá levobřežní obec Mlékojedy. Vplném provozu zde zůstal nový silniční most Františka Chábery. Voda zatopila nejen město Terezín a jeho okolí, ale ve středu 5. 6. pronikla voda zOhře svým zaniklým korytem vpolích ido obce Nové Kopisty, kde protrhla provizorně budovanou polní hráz a dostala se iza hlavní železniční trať zPrahy do Děčína. Vokolí Litoměřic voda zcela přelila mobilní protipovodňové zábrany vobci Křešice. Limnigraf Litoměřice pod přítokem Ohře musel být vdůsledku vysoké vody odpojen od přívodu elektřiny a údaje přímo od něj tedy nebyly kdispozici, zato limnigraf vÚstí nad Labem fungoval dál a zaznamenal tedy postupný růst hladiny iprůtoku – vpondělí 3. 6. po půlnoci už byl vpásmu 3. SPA (hladina nad 600 cm) a vody přibývalo. Kvůli zatopení levobřežní čtyřproudové komunikace (po níž vedou důležité silnice I/30 a I/62) byl uzavřen nejprve Mariánský most, po překonání hranice 800 cm iBenešův most a obě části města byla nadále spojena výhradně přes starý železniční most, kde po několik dní jezdily mezi nádražími Ústí nad Labem – Střekov a Ústí nad Labem – západ motorové jednotky voperativním pendlu 10–15 minut. Ústecké hlavní nádraží bylo vyřazeno zprovozu kvůli zatopení přízemní odbavovací haly icelého přednádražního prostoru. Ve středu 5. 6., po překonání hranice 10 m, voda překonala protipovodňové stěny vmístní části Střekov a zatopila tamní obytné domy. Kulminace Labe přišla vnoci ze středy 5. na čtvrtek 6. 6. na úrovni 10,8 m, kdy okamžitý průtok překonal 3700 m³/sa ipřes katastrofální důsledky pro Ústí nad Labem nešlo ještě ani opadesátiletou vodu (do hranice SPA 3! zbývaly dva centimetry a roku 2002 zde protékalo až 4700 m³/s). Pak voda velmi pomalu opadávala stím, jak se snižovaly průtoky zhorního Labe, Vltavy, Ohře či Bíliny: až opůlnoci ze středy 12. na čtvrtek 13. 6. mohl být zrušen 3. SPA, vpátek 14. 6. ráno 2. SPA a konečně vsobotu 15. 6. po 16. h také 1. SPA.

Postižený byl samozřejmě také Děčín, přestože povodňová vlna postupovala stále pomaleji. Kulminace vDěčíně nastala zhruba tři hodiny po té ústecké. Hasičům se zde svypětím všech sil a splným lidským itechnickým nasazením podařilo udržet vprovozu most na silnici I/13.

Dění vpovodí Nisy

Tradičně nejvážnější situace byla na Frýdlantsku: vdůsledku opakujících se dešťových přívalů říčka Smědá na limnigrafu Bílý Potok (hranice 1. SPA 80 cm, 2. SPA 100 cm) zaznamenala vsobotu 1. 6. opůlnoci první kulminaci při 87 cm / 21 m³/s, druhou vneděli večer při 108 cm / 27 m³/sa třetí vpondělí ráno při 85 cm / 20 m³/s. Tato voda se hnala na Frýdlant v Čechách, který první vlnu absolvoval bez povodňového stavu, zato 1. SPA (130 cm) vyhlásil vneděli večer a vzápětí zaznamenal první kulminaci 153 cm / 64 m³/s, vpondělí dopoledne druhou 157 cm / 66 m³/s. Již téhož dne večer byla ale povodeň odvolána. Ve Frýdlantu se však do Smědé vlévá Řasnice, která vpondělní poledne dosáhla průtoku 19 m³/sa tyto spojené vody se valily přes Višňovou do Polska. Spolu se sebranými srážkami zcelého povodí to znamenalo, že vtéto obci vyhlásili 1. SPA (200 cm) už vsobotu okolo 19. h a už před půlnocí dosáhli i3. SPA (240 cm). Vprůběhu dalších hodin následovaly čtyři kulminační vlny, první (270 cm / 72 m³/s) už vneděli ráno, třetí a nejsilnější (282 cm / 89 m³/s) vpondělí ve 12:00, nicméně zde nebyla překročena ani hranice dvouleté vody. Do normálu se Smědá vrátila vúterý odpoledne.

Černá Nisa vRudolfově nepřekročila průtok 6 m³/s, tj. desetinásobek normálu, a Lužická Nisa vLiberci dosáhla vneděli 2. 6. ráno 1. SPA (85 cm) a kulminovala po poledni při 117 cm / 22 m³/s, knormálu se vrátila vúterý 4. 6. odpoledne.

Jeřice, která se do Lužické Nisy vlévá vChrastavě, ale byla rozvodněná podstatně víc ipřes jistou retenční schopnost nádrže Fojtka: vMníšku vyhlásili 1. SPA (60 cm) vsobotu okolo 21. h, po naplnění nádrže už ale vneděli odpoledne vystoupila Jeřice nad 3. SPA (100 cm), ovšem kulminace 155 cm / 6,5 m³ neznamenala ani jednoletou vodu. Izde se voda knormálu vrátila vúterý dopoledne.

Lužická Nisa tak vHrádku nad Nisou dosáhla 1. SPA (175 cm) vsobotu okolo 20. h a potom nadvakrát vpásmu 2. SPA (nad 210 cm) kulminovala, nejprve vneděli okolo 20. h a podruhé vpondělí okolo 9. h, vždy na úrovni 220 cm / 79 m³/s(nedosáhla ani pětileté vody). Povodeň byla odvolána vúterý 4. 6. dopoledne.

Dění v povodí Moravy

V povodí Moravy byla ohrožena zejména oblast rakouského příhraničí. Díky vhodné manipulaci se soustavou vodních děl na Dyji a Svratce se podařilo všechny průtoky udržet na maximálně 2. SPA[13].


Obce spřekonanými protipovodňovými zábranami

Postižené soutoky vodních toků

Poškozené rybníky a nádrže

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu povodeň v Česku 2013 na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ a b Předběžné hydrometeorologické shrnutí průběhu povodně v červnu 2013 [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2013-06-27 [cit. 2013-07-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b CHALUPA, Tomáš. Usnesení Ústřední povodňové komise č. 13 [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR, 2013-06-27 [cit. 2013-07-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Informace Ministerstva financí o financování prvotních nákladů vzniklých v důsledku povodní v červnu 2013 [online]. Ministerstvo financí ČR, 2013-07 [cit. 2013-07-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b LAFEK, Miloslav. Průběžná informace o nasazení AČR a Hradní stráže na červnových povodních v roce 2013 pro Ústřední povodňovou komisi [online]. Ministerstvo obrany ČR, Společné operační centrum, 2013-06-27 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ VENERA, Zdeněk. Informace pro Ústřední povodňovou komisi o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 – 56,500 se stavem ke dni 26. června 2013 a návrh řešení havarijní situace [online]. Česká geologická společnost, 2013-06-26 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Zpráva o povodni – červen 2013 [online]. MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2013-06-26 [cit. 2013-07-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ TUHÝ, Tomáš. Informace pro Ústřední povodňovou komisi k červnovým povodním 2013 [online]. Policejní prezidium Policie ČR, 2013-06-26 [cit. 2013-07-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/229871-pod-vodou-je-i-cast-nemecka-rakouska-a-svycarska/
  9. ↑ a b http://www.bbc.co.uk/news/world-europe-22752544 (anglicky)
  10. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/ čas 18:55–20:26
  11. ↑ TŘEČEK, Čeněk. Meteorologové varují před silnými bouřkami, hrozí při nich i krupobití [online]. iDNES.cz, 28-05-2013 [cit. 2013-06-02]. Autor: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=719. Dostupné online. 
  12. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Meteorologové upřesnili výstrahu, varují i před povodněmi [online]. iDNES.cz, 29-05-2013 [cit. 2013-06-02]. Autorka: http://vice.idnes.cz/novinari.aspx?idnov=1953. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f g h i j k Shrnutí povodně – červen 2013 [online]. Ministerstvo zemědělství ČR, 2013-06-27 [cit. 2013-04-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ HYBLEROVÁ, Lucie. Noční déšť zvýšil hladiny řek na Plzeňsku. Na Klabavě je vyhlášený 3.stupeň. zpravy.tiscali.cz [online]. 2013-5-31 [cit. 2013-6-2]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b BARTŮŇKOVÁ, Tereza; ENGLOVÁ, Jitka, mta. Vytrvalý déšť zvedl hladiny řek. Klabava na Plzeňsku dosáhla třetího stupně. rozhlas.cz [online]. 2013-5-31 [cit. 2013-6-2]. Dostupné online. 
  16. ↑ ČENĚK, Třeček. Povodně mají první oběť. Voda rychle stoupá, Praha zavřela 8 stanic metra. zpravy.idnes.cz [online]. 2013-6-2 [cit. 2013-6-2]. Dostupné online. 
  17. ↑ Metro zůstane uzavřené celý den, v centru Prahy nejezdí ani některé tramvaje, rozhlas.cz, 3. 6. 2013
  18. ↑ Obnovení všech přívozů PID po povodních, ROPID, 14. 7. 2013
  19. ↑ Přerušení provozu (linky P1, P2), ROPID, 25. 6. 2013 19:00, 17. 7. 2013
  20. ↑ Povodí Labe, Stavy a průtoky: LG Vestřev
  21. ↑ Povodí Labe, Stavy a průtoky: LG Hostinné
  22. ↑ Povodí Labe, Stavy a průtoky: LG Les Království
  23. ↑ Povodí Labe, Stavy a průtoky: LG Brod
  24. ↑ KLIMEŠ, Pavel. Horní Maršov. Veselý výlet. Léto 2013, čís. 40, s. 4. Dostupné online. 
  25. ↑ Omezení na cestách v souvislosti s povodněmi [online]. Správa KRNAP, 2013-06-05 [cit. 2013-06-06]. Dostupné online. 
  26. ↑ PILOUS, Vlastimil. Vymetené údolí [online]. Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013, 2013-09 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b TÁSLER, Radko. Voda a kamení ve Svobodě nad Úpou [online]. Měsíčník Krkonoše a Jizerské hory 09/2013, 2013-09 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ VÍTKOVÁ, Kateřina. Tři sousedé ze Svobody mají domy pohřbené kamením. Nadávají i vtipkují [online]. iDNES.cz, 2013-06-05 [cit. 2013-06-06]. Autorka : K. V.. Dostupné online. 
  29. ↑ Povodí Labe, Stavy a průtoky: LG Zlíč
  30. ↑ ŽLÁBKOVÁ, Ludmila. Rozvodněná řeka v Jaroměři strhla most [online]. Novinky.cz, 2013-06-03 [cit. 2013-06-04]. Dostupné online. 
  31. ↑ TŮMOVÁ, Štěpánka. OBRAZEM: Dva jeřáby vyzvedly v Jaroměři zřícenou lávku z Labe [online]. iDNES.cz, 2013-06-04 [cit. 2013-06-04]. autorka. Dostupné online. 
  32. ↑ TŘEČEK, Čeněk; JIŘIČKA, Jan. Povodně: Vlaky z Čech na Moravu opět jezdí. Města evakuují stovky lidí [online]. iDNES.cz, 2013-06-02, rev. 203-06-03 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. 

Související články

Živelní katastrofy v Česku
Sucho
Povodně
Projevy počasí
(seznam tornád)
Požáry
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Povodeň_v_Čechách_(2013)&oldid=13712156“