Přeskočit na obsah

Drahovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Drahovice
Celkový pohled na Drahovice z dalovické vyhlídky
Celkový pohled na Drahovice z dalovické vyhlídky
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 796 (2021)[1]
Katastrální územíDrahovice (2,56 km²)
Nadmořská výška368–460 m n. m.
PSČ360 01
Počet domů516 (2011)[2]
Drahovice na mapě
Drahovice
Drahovice
Další údaje
Kód části obce405744
Kód k. ú.663701
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahovice (německy Drahowitz) jsou místní částí města Karlových Varů. Leží na východě od centra města a jsou ohraničeny řekou Ohří a Hřbitovní ulicí. V roce 2007 tu podle Radničních listů žilo 7647 obyvatel ve 677 domech.

Důležitým silničním tahem je silnice I/6 (E48).

Sídlo Drahovice bylo již v roce 1293 připojeno k sedleckému kostelu. Stával zde opevněný šlechtický dvorec Václava Hýzrleho (později zvaný Schindlerův dvorec), který v roce 1906 vyhořel. Dvorec se nacházel přibližně v místech dnešní ubytovny Drahomíra. Dvorec později připadl loketskému zemskému soudci Štěpánu z Brandenu, který jej roku 1493 prodal Karlovým Varům. Z roku 1434 pochází první písemná zmínka o Drahovicích. V období selských povstání (rok 1680) se zrodila známá drahovická rebelantská tradice.

Na konci 18. století bylo drahovické území na několika místech dotčeno zlatou a cínovou horečkou bez sebemenších náznaků úspěchu. Některá místa ještě dnes připomínají historii, např. Šibeniční vrch, kde byl v roce 1833 postaven dodnes stojící vyhlídkový altán – tempel, na začátku Hřbitovní ulice socha Immaculata Conceptio (Neposkvrněného početí Panny Marie) z roku 1704.

Od roku 1928 jsou Drahovice částí obce Karlovy Vary.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Drahovice leží dva kilometry východně od centra na svažitém úpatí Tříkřížové a Bukové hory a Věčného života. Obtéká je řeka Ohře.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 v Drahovicích žilo 4 577 obyvatel (z toho 2 150 mužů), z nichž bylo 91 Čechoslováků, 4 339 Němců, jeden Žid, tři příslušníci jiné národnosti a 143 cizinců. Převažovali římští katolíci (4 351 osob), 126 lidí se hlásilo k evangelickým církvím, čtyři k církvi československé, 65 k izraelské, dvanáct k nezjišťovaným církvím a devatenáct lidí bylo bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla čtvrť 6 198 obyvatel: 213 Čechoslováků, 5 796 Němců, osmnáct Židů, patnáct příslušníků jiné národnosti a 156 cizinců. Počet římských katolíků vzrostl na 5 628, počet lidí bez vyznání na 255 a evangelíků na 190. K církvi československé se hlásilo 22 lidí, šest obyvatel k nezjišťovaným církvím a 97 lidí bylo židy.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 564 773 1 077 3 363 4 338 4 577 6 198 3 837 5 122 6 958 8 126 7 971 7 957 7 667 6 796
Počet domů 56 67 80 144 171 200 350 392 392 406 447 471 481 516 516
Plán Drahovic

Drahovice se obecně dělí na dolní a horní Drahovice.

Drahovice mají dobrou dopravní obslužnost. Hlavní dopravní tepnou je městský průtah I/6, Mattoniho a Drahomířino nábřeží, ulice Vítězná, Stará Kysibelská a Lidická. Městskou hromadnou dopravu zajišťují linky 5, 17 a 19 v dolních Drahovicích a linky 3, 6 a 15 v horních Drahovicích. Společně pak noční linka 51.

V Drahovicích se nachází část pavilonů Karlovarské krajské nemocnice, První české gymnázium v Karlových Varech, Střední pedagogická škola a gymnázium, ZŠ J. A. Komenského, Střední odborná škola stavební, ZUŠ A. Dvořáka, Stadion TJ Slavia, kino Drahomíra (dříve krátce Panasonic), Divadlo Dětí, Divadlo Dagmar, areál Dopravního podniku KV a ČSAD.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Karlovy Vary, s. 122. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]