Stará Role

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Stará Role
Stará Role – pohled z Bílé skály
Stará Role – pohled z Bílé skály
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 614 (2021)[1]
Katastrální územíStará Role (5,29 km²)
Nadmořská výška390–426 m n. m.
PSČ360 17
Počet domů772 (2011)[2]
Stará Role na mapě
Stará Role
Stará Role
Další údaje
Kód části obce153851
Kód k. ú.753858
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stará Role (německy Altrohlau) je od 1. ledna 1976 jednou z 15 částí statutárního města Karlovy Vary.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Situační plánek Staré Role

Stará Role se nachází v prostoru severozápadního okraje města Karlovy Vary, vymezeném železniční tratí Cheb – Karlovy Vary, částečně řekou Rolavou a severozápadní hranicí katastrálního území města Karlovy Vary. Průměrná nadmořská výška se pohybuje kolem 392 m n. m. Rozloha je 529 ha.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Stará Role se nachází v oblasti tzv. Podkrušnohorského prolomu, který se několik kilometrů odtud začíná zdvihat k hřebenům Krušných hor. Povrch je určen údolím řeky Rolavy a celkově není výrazněji členitý. Nejvyššími vrcholy místní části jsou Bažantí vrch (417 m n. m.) a Kukačka (438 m n. m.)

Vodstvo je zastoupeno jedině řekou Rolavou, která v sousední místní části Rybáře ústí do Ohře, a rybníkem u železniční stanice. Na říčním kilometru 3,75 je malá vodní elektrárna a hlásný profil.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází sice z roku 1422, ale lze se domnívat, že obec byla založena již mnohem dříve, neboť roku 1293 se zmiňuje Nová Role. Název obce byl patrně odvozen od řeky Rolavy (Raluna, Rohlau). Po roce 1562 zde stála tvrz, jejíž přesné místo neznáme. Byla však zničena během třicetileté války.

V roce 1814 zde byla založena továrna na kameninu a později i na porcelán, jehož tradice se drží dodnes. Právě v první polovině 19. století se rozrostl počet obyvatel i počet domů. Pro svůj celkový význam se roku 1926 stala Stará Role městem a tento titul si podržela až do sloučení s Karlovými Vary (1. ledna 1976).

Během první poloviny 20. století se počet obyvatel zosminásobil a bylo nutno vybudovat nové byty. V 60. letech se začalo budovat sídliště Stará Role, které dotváří dnešní podobu městské čtvrti.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nanebevstoupení Páně

Jedinou dochovanou památkou je kostel Nanebevstoupení Páně, postavený v novorománském stylu před rokem 1909 na místě starší kaple z roku 1823. V katastru obce se nachází také jeden z karlovarských římskokatolických hřbitovů.

ZŠ Stará Role

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde lidový dům, který v roce 2010 prošel I. etapou rekonstrukce a poskytuje možnost pořádat plesy, koncerty, výstavy a vernisáže jako jediný kulturní dům v Karlových Varech.[zdroj?!]

Školství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam školských zařízení v Karlových Varech.

Jsou zde tři mateřské školky, dvě základní školy, pomocná škola, jedna základní umělecká škola (hudební) a střední odborné učiliště keramické.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

K 1. březnu 2001 žilo ve Staré Roli 8 139 obyvatel (SLDB 2001), což je asi 15,26% z celkového počtu obyvatel města Karlovy Vary. Obyvatel v posledních letech přibylo, což souvisí se zvýšenou bytovou výstavbou. Své sídlo zde mají tři církve: římskokatolická (ŘKF Stará Role), baptistickáBJB Karlovy Vary a Svědkové Jehovovi.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 683 obyvatel, z nichž bylo 56 Čechoslováků, 6 488 Němců, pět Židů a 134 cizinců. K  římskokatolické církvi se hlásilo 6 471 obyvatel, k evangelické 160 obyvatel, 19 k izraelitské, jeden k jiné církvi a 32 bylo bez vyznání.[3]

Vývoj počtu obyvatel a domů Staré Role[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 331 2 029 3 346 5 358 7 058 6 683 7 660 3 946 4 896 7 018 9 818 8 639 8 139 8 096
Počet domů 104 161 206 284 346 368 519 550 612 572 621 644 677 772

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Garáže v Jabloňové ulici

Ve Staré Roli se nachází jedna z nejstarších porcelánek v zemi. Byla založena roku 1814 jako továrna na kameninu a až od roku 1838 se zde vyrábí porcelán. Slavná porcelánka fungovala až do roku 2018, na jehož konci byl jednatelem společnosti Bohemia porcelán Moritz Zdekauer 1810 podán návrh na insolvenci.[5] Porcelán ve Staré Roli vyráběly také společnosti Victoria a Oscar & Edgar Gutherz.[6] Jiné odvětví průmyslu nemá nadregionální význam. V minulosti se však severně od města těžilo hnědé uhlí ve dvou dolech (Ella, Václav-Vilém).

V severní části Staré Role jsou garáže (Jabloňová ulice), které jsou umístěny na ploše bývalé skládky komunálního odpadu. V prostoru garáží se dříve těžilo povrchově uhlí. Skládka vznikla jako „rekultivace“ zbytkové jámy po těžbě. Momentálně město plánuje zbourání problematické lokality kde je potíž s kriminalitou a plánuje výstavbu drobné průmyslové výroby.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Křižovatka (silnice II/220)

Místní částí prochází cyklostezka Rolava z Nové Role ve směru do Rybář.

Silniční[editovat | editovat zdroj]

Na katastru místní části se nachází pouze silnice II. a III. třídy, přičemž klíčovou roli hraje silnice č. II/220, vedoucí z Karlových Varů do Nejdku. V roce 2008 byl dokončen průtah Karlovými Vary (součást dálnice D6), napojení na tento silniční uzel zajišťuje mimoúrovňová křižovatka a ulice Frimlova.

MHD[editovat | editovat zdroj]

Městská hromadná doprava je zajišťována Dopravním podnikem Karlovy Vary již od roku 1955, v současnosti v rozsahu čtyř denních (3, 9, 13 a 15) a jedné noční linky (51). Vedle MHD skrz Starou Roli vedou i linky meziměstské dopravy, směřující do Chodova, Nejdku a Nové Role.

Železniční[editovat | editovat zdroj]

Podél řeky Rolavy vede železniční trať č. 142 z Karlových Varů do Potůčků (Johanngeorgenstadtu). Za přejezdem u porcelánky odbočovala ze širé trati do roku 2010 vlečka do této továrny.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Mnozí lidé v okolí netušili, čemu slouží několik stožárů na louce za Starou Rolí. Jednalo se o vysílač, který rušil vysílání zahraničních rozhlasových stanic Svobodná Evropa, Hlas Ameriky, BBC, Rádio Vatikán a Deutsche Welle. Na pokyn Moskvy rozhodla Československá vláda o projektu s krycím názvem „Rádioobrana státu“. Rušení signálu připomínalo hlasité bublání a říkalo se mu „Stalinovo boogi“. Rušička ve Staré Roli byla postavena roku 1955 a pozemek rušičky byl obehnán plotem. V srpnu 1968 přestala rušit Svobodnou Evropu a začala rušit okupační sovětské vysílání stanice Vltava.[7]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • K dětství prožitému ve Staré Roli se v rozhovorech i ve svých textech často hlásí fejetonista Rudolf Křesťan.
  • Ve Staré Roli působil sci-fi spisovatel Jiří Dostál.
  • Ve Staré Roli se narodil německý sociální vědec a vysokoškolský pedagog Renate Rott.
  • Ve Staré Roli působil farář Georg Stegmann.
  • Ve Staré Roli se narodil brankář Tomáš Vokoun.
  • Ve Staré Roli vyrůstal znamý český raper Yzomandias

Otázka osamostatnění[editovat | editovat zdroj]

Jednou za čas se objevuje iniciativa občanů této místní části, která požaduje buď odtržení od Karlových Varů nebo vnitřní diferenciaci města na samosprávné městské obvody. Zatím poslední takový pokus byl odstartován v roce 2007.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Alt Rohlau. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 257. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 11. 
  5. iDNES: Obří dluhy znamenají konec porcelánky, vaz jí zlomil vývoz jen do Ruska
  6. Antikpraha.cz: České porcelánky
  7. FIKAR, Jaroslav. Karlovarská tabu 2. Karlovy Vary: vlastním nákladem, 2021. 142 s. ISBN 978-80-907930-1-9. S. 98–102. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karlovy Vary, plán města 1:10 000. GEODÉZIE ČS, Praha 2005.
  • KUČA, K. (1997): Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. II. díl. Libri, Praha.
  • MRÁZ, J. (2004): Půlstoletí ve službách města 1951–2004. Ústí nad Labem.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]