Přeskočit na obsah

Doubí (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doubí
Doubská vyhlídka na cestě ke Karlovým Varům
Doubská vyhlídka na cestě ke Karlovým Varům
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecKarlovy Vary
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 049 (2021)[1]
Katastrální územíDoubí u Karlových Var (4,26 km²)
Nadmořská výška460–472 m n. m.
PSČ360 07
Počet domů395 (2011)[2]
Doubí na mapě
Doubí
Doubí
Další údaje
Kód části obce31054
Kód k. ú.631051
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doubí (německy Aich) je část města Karlovy Vary, která se nachází 6 kilometrů jihozápadním směrem od jeho centra.

Doubský zámek na historické vedutě

Dominantou městské části Karlových Varů je zámek Doubí. Pseudorenesanční zámek s bývalou neogotickou kaplí, stojící v místech původního hradu, byl po mnoha peripetiích majitelů, správců a uživatelů zachráněn a rekonstruován soukromou firmou. Veřejnosti byl celý areál otevřen v červnu 2002 jako stylový zámecký restaurant, vinárna, celoroční prodejní výstava[3], pro firmu pak jako sídlo vrcholného managementu.

Zámek je současně jediná dochovaná památka bohatého doubského života v 19. století. V obci již zanikly jiné doklady té doby jako cihelna, mlýn, pila, ovčín, továrna na kameninu (1806–1830), porcelánka (1850–1945), pivovar (1654–1945), povrchový uhelný důl Antonín (1820–1858), pozdější Vilém (od roku 1890), vinopalna.

Přelom 20. a 21. století je pro Doubí obdobím rozvoje. Tato část města Karlových Varů dostává výrazný charakter s převažující funkcí bydlení a zázemí cestovního ruchu, doprovázeného s menší občanskou vybaveností, na druhé straně však s bohatou strukturou výrobních služeb. Proti stavu roku 1980 to dokazuje dvanáct nových ulic a uliček (Horní alej, Šípková, Keřová, Myslivecká, Skalní, Souběžná, Svatošská, Šeříková, U ovčárny). V obci pokračuje výstavba nových rodinných domů. Několik panelových domů, které jsou v současné době po rekonstrukcích, již zapadá do současného obrazu Doubí.

V obci byla vybudována první ze tří českých SOS dětských vesniček (další jsou v Chvalčově pod Hostýnem a v Brně-Medlánkách).

V Doubí je budova ředitelství Vodáren a kanalizací s několika provozy.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Místní část se nachází většinově v území CHKO Slavkovský les. Vede tudy trasa páteřní cyklostezky číslo 6 propojující Karlovy Vary a Loket, trasa je vedena po březích řeky Ohře malebným údolím Svatošských skal.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 938 obyvatel (z toho 900 mužů), z nichž bylo dvacet Čechoslováků, 1 888 Němců a třicet cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina (1 883 obyvatel, ale 33 lidí bylo evangelíky, pět židy, šest patřilo k nezjišťovaným církvím a jedenáct lidí bylo bez vyznání.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 2 459 obyvatel: 79 Čechoslováků, 2 358 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 21 cizinců. Stále převažovali římští katolíci (2 202 osob) a počet lidí bez vyznání vzrostl na 190. Evangelíků bylo 64, jeden člověk patřil k církve československé a dva k církvi izraelské.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 916 1 223 1 440 1 911 2 056 1 938 2 459 1 172 1 431 1 325 2 351 2 049 2 046 2 186 2 049
Počet domů 92 113 119 129 152 155 215 232 305 205 250 265 328 395 395

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850–1930 byla samostatnou obcí, od roku 1939 pod správou Karlových Varů. V letech 1950–1974 opět samostatná obec, od roku 1974 zpět pod správou Karlových Varů.

Doubí má spojení s Karlovými Vary hromadnou dopravou č. 6 a železnicí Karlovy Vary – Mariánské Lázně (1898).

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vánoční dům
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 256. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 391. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]