SOS dětské vesničky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

SOS dětské vesničky jsou nestátní nezisková organizace, která pomáhá ohroženým rodinám v péči o své děti a poskytuje kvalitní alternativní péči dětem, jež nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka SOS dětských vesniček vznikla v Rakousku v roce 1949 jako jeden ze způsobů zajistit opuštěnému dítěti péči náhradních rodičů. Jejím původcem a následně realizátorem byl Rakušan dr. Hermann Gmeiner, který ideu spojit opuštěné děti s matkami, které děti nemají, uvedl ve skutečnost založením SOS dětské vesničky v rakouském Imstu. Tehdy byla zaměřena především na válečné sirotky a v důsledku války na opuštěné děti. Základem bylo přiblížit podobu této náhradní péče co možná nejvíc skutečné rodině – matka s dětmi žije v samostatném domě v podpůrném prostředí vesničky. Hlavní zásadou je nerozdělovat od sebe sourozence. Prvnímu domu dal H. Gmeiner název Dům míru, posléze vznikly další; dodnes je "prototyp Imst" vzorem pro další země, jak prakticky, snadno a relativně levně realizovat náhradní rodinnou péči dětem, kterým vlastní rodina selhala.

SOS dětské vesničky v České republice[editovat | editovat zdroj]

Hermann Gmeiner přijel na pozvání České pediatrické společnosti představit tento projekt do tehdejšího Československa v roce 1967, v roce 1968 vzniká nejdříve Kruh přátel SOS dětské vesničky a posléze Sdružení SOS dětských vesniček[1] a je založeno Konto 777 SOS dětské vesničky. O rok později, v roce 1969, je na kontě (na tehdejší dobu obrovská suma) 28 miliónů Kčs a zahajuje se výstavba vesničky v Doubí u Karlových Varů. V roce 1970 tato vesnička zahajuje činnost a pokládá se základní kámen vesničky v Chvalčově na Kroměřížsku. Její výstavba začíná v roce 1971, o rok později 1972 se začíná stavět vesnička v Brně-Medlánkách a rok nato 1973 spouští chvalčovská vesnička svou činnost.

Období normalizace sedmdesátých let nepřálo žádné formě občanských iniciativ – v roce 1974 byly vesničky převedeny pod pravomoc státu a o rok později ustavena komise k likvidaci Sdružení. To bylo obnoveno po listopadu 1989, následně byly Sdružení předány fungující vesničky v Doubí a Chvalčově a roku 1996 znovuzahájena výstavba vesničky v Brně-Medlánkách, která byla pro děti otevřena v roce 2003.

V roce 1993 bylo Sdružení SOS dětské vesničky přijato za řádného člena mezinárodní organizace SOS Kinderdorf International se sídlem v Rakousku.

Cílem SOS dětských vesniček v České republice je dlouhodobě pomáhat ohroženým dětem vyrůstat v láskyplném prostředí se svými vlastními rodiči nebo pěstouny.

Idea a koncepce[editovat | editovat zdroj]

Každé dítě patří do rodiny a roste za pomoci lásky, úcty a bezpečí. Děti potřebují dlouhodobou péči - věříme, že každé dítě má právo na láskyplný domov, být respektováno a chráněno po celou dobu svého dětství.

PĚSTOUNSKÁ PÉČE / služby pro pěstouny – SOS Přístav

Komplexní služby pěstounským rodinám. Jedná se o služby poradenské, psychologické, terapeutické, pedagogické, sociální, odlehčovací.

PREVENTIVNÍ PÉČE – SOS Kompas, SOS Kajuta

Odborné služby terénních sociálních pracovníků rodinám ohroženým odebráním dítěte. Jedná se o zajištění preventivní péče rodinám s dětmi ve složité životní situaci, kterou sami nedokáží řešit. Cílem péče je stabilizovat rodinu a předejít odebrání dítěte.

OKAMŽITÁ POMOC – SOS Sluníčko

SOS Sluníčko je zařízením s nepřetržitým provozem pro děti v krizové situaci, které vyžadují okamžitou pomoc. SOS Sluníčko pomáhá rodinám, které se na přechodnou dobu nemohou o dítě postarat a také dětem zanedbávaným nebo týraným.

NÁSLEDNÁ PÉČE – SOS Kormidlo a SOS Kotva

Příprava dospívajících a mladých dospělých z pěstounských rodin na budoucí samostatný život.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKOVAJSA, Marek. Občanský sektor. Praha : Portál, 2010. ISBN 979-80-7367-681-0. Kapitola Česká organizovaná občanská společnost ve 20. století, s. 55.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]