Ústřední hřbitov (Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ústřední hřbitov Karlovy Vary

Hrobka rodiny Mattoni
Základní informace
Výstavba 1864
Současný majitel Statutární město Karlovy Vary
Poloha
Adresa Hřbitovní 1070/9a, Karlovy Vary - Drahovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Ústřední hřbitov Karlovy Vary
Ústřední hřbitov Karlovy Vary
Další informace
Kód památky 11490/4-4530 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústřední hřbitov v Karlových Varech se nachází na východním okraji města v městské části Drahovice. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší hřbitov ve městě býval u kostela svaté Máří Magdalény. Po epidemii byl roku 1784 při josefínských reformách přeložen ke kostelu svatého Ondřeje, který stál za Ostrovskou branou na konci Ostrovské uličky (ulice Ondřejská) na severovýchodním okraji města. Když přestal dostačovat, pohřbívalo se od roku 1864 na hřbitově v obci Drahovice na východním okraji města, který sloužil jako dočasný již od roku 1859.[1] Tento hřbitov se stal ústředním hřbitovem pro město, Ondřejský hřbitov byl zrušen a roku 1913 přeměněn na park. Vedle katolického hřbitova v Drahovicích byl založen také hřbitov evangelický a židovský.

Tyto tři samostatné hřbitovy jsou od sebe odděleny zdí. Ve všech třech je dochován soubor cenných náhrobků - neogotických, neorenesančních, secesních, kubistických a funkcionalistických. Roku 1991 byl evangelický hřbitov prohlášen za kulturní památku (r.č. 4530), roku 1996 byla památková ochrana rozšířena o katolický a židovský hřbitov, budovu administrativy a krematorium.[2]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Rodině Becherů patří největší novogotická hrobka, která sousedí s hrobkou rodiny Mattoni. Zde je pohřben Jindřich šlechtic von Mattoni (1830-1910), zakladatel lázní Kyselka (Giesshübl-Sauerbrunn). Další významnou rodinou zde pohřbenou je rodina Julia Puppa (1844-1902) a rodina Karla Puppa. Je zde pohřben také Julius Pupp (1869-1936), president hotelu akciové společnosti Pupp.

Na hřbitově má hrob i akademický malíř Georg Kordik (1818-1886) a herec karlovarského divadla Gustav Opočenský (1920-1992), který má náhrobek od svého syna sochaře Pavla Opočenského.

Jako vzpomínky na oběti 1. a 2. světové války byly na hřbitov umístěny Pomník usmíření a Pomník pochodu smrti.[3]

Administrativní budova[editovat | editovat zdroj]

Karlovarský architekt Viktor Oertl postavil roku 1897 pro městský hřbitov administrativní budovu s krematoriem. Jako inspirace mu posloužily italské hřbitovy a krematoria, která obsahovala kapli, chladicí boxy a pitevnu v jedné budově. Pro celou stavbu tak byl navržen důmyslný systém chlazení. Provoz byl bez závislosti na elektřině a chladicích kompresorech, stálou nízkou teplotu zajišťovaly jen větrací šachty v podlahách a zdech budovy.

Stavba byla od 90. let 20. století zavřená. Dochovala se v ní výtahová šachta s původní strojovnou, která spojovala chladicí prostory v přízemí s pitevnou v patře. Pitevnu s dochovaným původním pitevním stolem osvětlovalo denní světlo díky prosklenému stropu. Dalším dochovaným zařízením byla pračka na desinfekci oděvů.

Rekonstrukce budovy započala roku 2015. Město získalo finanční prostředky z dotací na ochranu památek. Je záměr využít její horní patro a pavilon jako umělecké dílny.[4][5]

Židovský hřbitov[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Židovský hřbitov v Karlových Varech.

Na židovském hřbitově, který je součástí památkově chráněného areálu, byl do rodinné hrobky pohřben zakladatel sklárny Moser Ludwig Löwi Moser (1833-1916).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Památky a příroda Karlovarska: Karlovy vary - Mozartův park. [cit. 2016-12-30] Dostupné z WWW.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-12-31]. Katalogové číslo 789948 : Hřbitov ústřední (evangelický, katolický, židovský. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  3. Petr Kovařík, Blanka Frajerová: Klíč k českým hřbitovům. Praha: Mladá fronta, 2013. S. 179 - 181.
  4. Česká televize. Události v regionech: Karlovy Vary zachraňují unikátní krematorium. Ivysílání. 18.05.2015. Dostupné z WWW.
  5. Archiweb: Karlovy Vary hledají využití hřbitovní kaple s márnicí u Drahovického hřbitova. archiweb.cz. [cit. 2016-12-29] ČTK, 05.08.2016. Dostupné z WWW.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVAŘÍK, Petr a FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. v Mladé frontě. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1.