Seznam tornád v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Toto je neúplný seznam tornád, která se objevila a byla zaznamenána na území Česka.

Starší období[editovat | editovat zdroj]

1119[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tornádo v Praze 1119.
  • 30. července – Tornádo o síle F3–F4 v Praze: „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřil náhle od jižní strany na knížecí palác na Hradě a Vyšehrade. Vyvrátil od základů starou a tedy velmi pěknou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě“. Kosmova Kronika česká, 1.P, 1119

1582[editovat | editovat zdroj]

1585[editovat | editovat zdroj]

1586[editovat | editovat zdroj]

  • 1. května – V Benátkách a Litomyšli byl zaznamenán ničivý povětrnostní úkaz, pravděpodobné tornádo o síle F2–F3.[1]

1592[editovat | editovat zdroj]

  • 5. srpna – Tornádo o síle F2–F3 bylo zaznamenáno v severomoravském Fulneku.[1]

1607[editovat | editovat zdroj]

  • 27. července – Pravděpodobné tornádo o síle F2 v obcích Ročov, Peruc a Donín jihovýchodně od severočeských Loun.[1]

1701[editovat | editovat zdroj]

  • 13. srpna – Tornádo o síle F3 zasáhlo ve večerních hodinách Olomouc.[1]

1753[editovat | editovat zdroj]

  • 9. července – Před polednem bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeské Dobrušce.[1]

1785[editovat | editovat zdroj]

  • 21. června – Pravděpodobné tornádo o síle F2 bylo večer zaznamenáno ve středočeských Milčicích.[1]

1795[editovat | editovat zdroj]

19. století[editovat | editovat zdroj]

1811[editovat | editovat zdroj]

1822[editovat | editovat zdroj]

1824[editovat | editovat zdroj]

1827[editovat | editovat zdroj]

  • 9. června – Tornádo o síle F2 v obci Čížov na Vysočině.[1]

1831[editovat | editovat zdroj]

  • 2. května – Tornádo o síle F2–F3 zasáhlo severočeské Louny, zaznamenáno bylo 1 úmrtí.[1]

1843[editovat | editovat zdroj]

1846[editovat | editovat zdroj]

  • 6. července – Tornádo o síle F2 bylo kolem sedmé hodiny večerní zaznamenáno v Praze.[1]

1847[editovat | editovat zdroj]

  • 20. května – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 u obcí Sady, Vésky a Kunovice na Uherskohradišťsku.[1]
  • 26. srpna – Po páté hodině odpolední zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Kunvald, Kunačice a Bubnov.[1]

1867[editovat | editovat zdroj]

  • 19. července – Po jedenácté hodině dopolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve východočeských Černíkovicích.[1]

1868[editovat | editovat zdroj]

1869[editovat | editovat zdroj]

  • 8. května – Tornádo o síle F2 v severočeské Smolnici.[1]

1870[editovat | editovat zdroj]

  • 13. října – Tornádo popsal při svém pobytu v klášterním bytě na Starém Brně přírodovědec Gregor Johann Mendel. Jednalo se o první doložené tornádo na jižní Moravě, o měsíc později Mendel přednesl svoje poznatky na zasedání Přírodovědeckého spolku. Podle něj tornádo vzniklo krátce před svým vstupem do města a brzy po jeho opuštění zase zaniklo, vzdušný vír postupoval od západu k východu, jeho dráha byla dlouhá 7,5 kilometru o přibližné šířce od 100 po 220 metrů.[2][3] Vyskytlo se kolem jedné hodiny odpolední a mělo sílu F2.[1]

1873[editovat | editovat zdroj]

  • 29. června – Před polednem bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve slezské Opavě.[1]

1876[editovat | editovat zdroj]

1885[editovat | editovat zdroj]

  • 12. června – Tornádo o síle F2 bylo odpoledne zaznamenáno v severočeských Litoměřicích.[1]

1886[editovat | editovat zdroj]

  • 7. dubna – Pravděpodobné tornádo o síle F2 před čtvrtou hodinou odpolední zasáhlo severočeský Křimov.[1]
  • 29. dubna – Tornádo o síle F2 zaznamenaly jihočeské Slavonice, Maříž a Krásné Pole.[1]

1891[editovat | editovat zdroj]

1893[editovat | editovat zdroj]

1897[editovat | editovat zdroj]

1899[editovat | editovat zdroj]

20. století[editovat | editovat zdroj]

1900[editovat | editovat zdroj]

1904[editovat | editovat zdroj]

  • 23. dubna – Kolem třetí hodiny odpolední prošlo tornádo o síle F2–F3 severočeskými obcemi Ostré, Lukov a Dubičná a zanechalo 25 zraněných osob.[1]

1910[editovat | editovat zdroj]

  • 11. května – Po sedmé hodině večerní zasáhlo tornádo o síle F3 obce Merklín, Klatovy a Bečov nad Teplou na Karlovarsku.[1][4]
  • 11. května – Téhož dne bylo zaznamenáno i pravděpodobné tornádo o síle F2 v západočeské Aši.[1]

1915[editovat | editovat zdroj]

  • 17. července – Před pátou hodinou odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Chuchelna a Řeky na Semilsku.[5]

1916[editovat | editovat zdroj]

1922[editovat | editovat zdroj]

  • 16. srpna – Po půl osmé večer bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve východočeské Dobrušce.[5]

1923[editovat | editovat zdroj]

  • 9. května – Kolem páté hodiny odpolední zaznamenaly tornádo o síle F2–F3 západočeská Krásná a .[5]

1925[editovat | editovat zdroj]

1981[editovat | editovat zdroj]

1993[editovat | editovat zdroj]

  • 16. července – Tornádo o síle F2 ve Spáleném Poříčí. Škody: Několik set metrů dlouhý pás zničeného lesního porostu,[6] škody na domech, komplikace v dopravě vzniklé zatarasením komunikací ve městě.[7]

1997[editovat | editovat zdroj]

  • 27. června – Tornádo o síle F2 v okrese Rokycany. Škody: Zničené sady, lesní porosty, škody na rodinných domcích, strhané ploty a zdi, zničení několika stodol.[8]

1998[editovat | editovat zdroj]

  • 21. července – Tornádo jménem Lucie o síle F2 v okrese Karlovy Vary. Škody: Značné poškození lesního porostu, vytvořeny rozsáhlé polomy, poškození střech několika domků a stodol.[9]

21. století[editovat | editovat zdroj]

2000[editovat | editovat zdroj]

  • 12. června – Tornádo o síle F2 v Málkově, okres Chomutov. Škody: Četné poškození porostů podél silnic, škody na lesním porostu, škody na zemědělských plochách, zdemolovaná sportovní hala, zničení střech na zemědělském statku, poškozeno několik domků.[10]
  • 2. července – Tornádo o síle F2 v okrese Pelhřimov. Škody: Poničený lesní porost.[11]

2001[editovat | editovat zdroj]

  • 31. května – Tornáda o síle F3 a F2 v okrese Benešov a okres Havlíčkův Brod. Tornádo bylo způsobeno výskytem supercelární bouře Vyskytlo se i několik sekundárních savých vírů. Škody: Zcela zničeno několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů.[12]
  • 20. července – Několik tornád o síle F2 na Moravě. Možný výskyt supercely. Škody: Značně poničené lesní porosty, škody na zemědělských staveních, poničená úroda, škody na obytných domcích, poničena zahrádkářská kolonie.[13]

2002[editovat | editovat zdroj]

  • 10. července – Tornádo poškodilo budovu v lese u Žlutic, doprovázené bylo silným krupobitím.[4]

2004[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tornádo v Litovli.
  • 9. června – Velmi silné tornádo o síle F3 (252 až 332 km/h) v Litovli. Jasná ukázka síly tornáda v zabydlené oblasti. Škody: Poničeno či zcela zbořeno mnoho budov ve městě, místy zcela zničené veřejné osvětlení a značení. Lampy byly unášeny tornádem i několik metrů, poničené silnice a chodníky. Poškozeno několik parků a mnoho dalších vzrostlých stromů vykrouceno a odhozeno. Poškození či převrácení automobilů, kontejnerů, telefonních budek. Les za městem v pásu několik desítek metrů širokém a stovky metrů dlouhém zcela zničen. Nejsilnější tornádo za posledních 20 let.[14]
  • Tornádo poškodilo les u obce Vojkovice.[4]

2005[editovat | editovat zdroj]

  • 29. července – Tornádo o síle F2 v Krušných horách. Škody: zničené střechy budov zemědělského družstva, zničené střechy a zdi u několika obytných budov, poničeno několik aut.[15][4]

2007[editovat | editovat zdroj]

  • 18. ledna – Možné tornádo v obci Třebeň, okres Cheb o síle F2.[16]
  • 28. února – Tornádo v obci Heřmanice u Jaroměře, okres Náchod o síle F1.[17]
  • 11. července – Tornádo o síle F1 v lesním prostoru v okolí města Trutnov vyvrátilo několik stromů.[18]
  • 19. července – Tornádo o síle F1 v obci Zbytiny, okres Prachatice strhalo několik střech.[19]
  • 28. září – Tornádo o síle F1 v obci Deštná u Jindřichova Hradce poničilo střechy a způsobilo lesní polomy.[20]

2008[editovat | editovat zdroj]

  • 25. června – Supercelární tornádo o síle EF2 (v úvaze byl i stupeň EF3) na Chrudimsku. Pravděpodobný výskyt sekundárních savých vírů – lokální a ostře vymezené vážné škody na lesním porostu, značně vzdálené od místa působení mateřského tornáda. Škody: rozsáhlé polomy v lesích, místy byly staré smrkové lesy zcela zničené. Mnohaleté stromy byly zlomeny v půli a odhozeny, některé stromy odkorněny a „oškubány“. Poničení mnoha budov, zejména stržení střech. Nejsilnější a nejničivější tornádo od „Litovelského“ tornáda. Škody jsou dodnes[kdy?] viditelné na lesním polomu z letiště Podhořany – směr Krkanka (Železné hory).[zdroj?]

2009[editovat | editovat zdroj]

  • 26. dubna bylo viděno tornádo ve Slaném. Škody byly minimální.[zdroj?]

2010[editovat | editovat zdroj]

  • 21. června – Prostějov (Kralice), škody: Poničení pole s řepkou, žádné větší škody nevznikly. Síla tornáda byla EF1.[zdroj?]

2011[editovat | editovat zdroj]

  • 26. května 2011 – Lbín, Žalany a Rtyně na Teplicku, škody: odnesená střecha zemědělského statku, poškozené střechy, desítky polámaných stromů, poškozené dětské hřiště.[21]
  • 21. června – Pardubice (Staré Čívice), škody: Poničení budov a průmyslových objektů. Síla tornáda dosáhla F2.[22]

2013[editovat | editovat zdroj]

  • 18. června – Krnov, konkrétně městské části Kostelec a Ježník. Tornádo prošlo po dráze 5 km během 3 minut, poškodilo cca 40 domů, poškodilo auta, vyvrátilo stromy a způsobilo lehká zranění u 10 osob.[23]
  • 27. května – Chotětov, kde se objevila pouze tromba, která netrvala ani 3 minuty.

2016[editovat | editovat zdroj]

  • 24. května – Červená Hora, tornádo zničilo střechu zemědělské usedlosti, kompletně srovnalo se zemí zděnou stodolu, poničilo střechy teletníku a kravína a zlikvidovalo stromořadí podél silnice do sousedního Žernova. Obec odřízlo od elektrické energie.[24]

2018[editovat | editovat zdroj]

  • 23. září – Horšov. Dle výrazných škod na statku v Horšově a popadaných stromů v úzkém pásu dlouhém 3 km byla stanovena intenzita tornáda na EF1.[25]
  • 23. září – Chrášťany (okres Rakovník). Tornádo zprvu zasáhlo Kněževes a Chrášťany, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté tornádo způsobilo extrémní polomy v nedalekém lese a ohnulo 2 stožáry vysokého napětí. Tornádo mělo intenzitu EF1.[26]

2021[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al BRÁZDIL, Rudolf; CHROMÁ, Kateřina; PÚČIK, Tomáš. The Climatology of Significant Tornadoes in the Czech Republic. Atmosphere. 2020-06-29, roč. 11, čís. 7, s. 689 (14). Dostupné online [cit. 2022-04-20]. ISSN 2073-4433. DOI 10.3390/atmos11070689. (anglicky) 
  2. a b KRUTIL, Robin. „Zlomyslný povětroň“ vyděsil už Mendela. MF DNES, Brno a jižní Morava. 2021-06-30, s. 13. 
  3. a b KRUTIL, Robin. Otec genetiky Mendel zaznamenal děsivé víry nad Brnem už před 150 lety. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. 
  4. a b c d KOPECKÁ, Jana. OBRAZEM: Tornáda se nevyhýbají ani Karlovarsku. Ničivé bylo to v roce 2005. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-25 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g Brázdil, Chromá, Púčik (2020). S. 15.
  6. Jan Sulan, Václav Dvořák: Tornádo ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku dne 16.7.1993. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  7. Na Plzeňsku řádilo tornádo!. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2007-08-23 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. ISSN 1210-5139. 
  8. Jan Sulan, Martin Setvák, Petr Novák: Silná konvektivní bouře v Čechách v noci 27. – 28.6. 1997. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  9. Martin Setvák: Tornádo (?) v polesí Teplá 21. – 22. července 1998. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  10. Martin Setvák: 11. června 2000: Tornádo u obce Málkov, okres Chomutov. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  11. Martin Setvák: Krasíkovice, okres Pelhřimov, 2. července 2000: downburst s microbursty či tornádo?. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  12. Martin Setvák: 31. květen 2001 – střední Čechy, Benešovsko, Posázaví. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  13. Martin Setvák a Milan Šálek: Tornáda na Moravě dne 20. 7. 2001. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  14. Milan Šálek: 9. června 2004: Tornádo v Litovli. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  15. Jan Sulan: 29. 07. 2005 "noční" tornádo v Krušných horách. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  16. Jan Sulan: 18./19. ledna 2007: pravděpodobné noční tornádo v obci Třebeň (okr. Cheb). www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. 
  17. Tornáda | Heřmanice u Jaroměře. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  18. Tornáda | Trutnov. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  19. Tornáda | Zbytiny. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  20. Tornáda | Deštná u Jindřichova Hradce. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  21. MÁLEK, Petr. FOTO: Nejen Stebno. Vzdušný vír před lety zasáhl tři obce na Teplicku. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-07-28 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  22. NOVÝ, Petr; Novinky. Česko v úterý zasáhlo několik tornád. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2011-06-22 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  23. GABZDYL, Josef. Krnovem se prohnalo tornádo, potvrdili meteorologové. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-06-19 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  24. PROUZA, Vladislav. Červenou Horu na Náchodsku zasáhlo tornádo. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2016-05-24 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  25. Horšov. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  26. Lišany. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online. 
  27. Hodonínskem prošlo tornádo [online]. BORGIS, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  28. kar. Tornáda jsou v Česku výjimečná, to čtvrteční bylo asi nejsilnější v moderních dějinách. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. 
  29. V Česku udeřilo jedno z nejničivějších tornád historie. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  30. PEŘESTÁ, Karolína; ZLÁMAL, Ondřej; ČTK. Tornádo na jihu Moravy má šestou oběť. V brněnské nemocnici zemřelo dítě. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-27 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. (česky) 
  31. ČTK. Tornádo poničilo také obec Stebno u Kryr na severu Čech. Škody jsou v řádech desítek milionů korun. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. (česky) 
  32. PERGLER, Tomáš. Slabší tornádo zřejmě ničilo domy i na Lounsku, škody v desítkách milionů. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. 
  33. VITÁSKOVÁ, Jana; NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Domy ve čtvrtek ničila bouře i na severozápadě Čech. Nešlo o tornádo, ale jev zvaný downburst. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-28 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Tornáda v ČR na Tornáda.cz
  • BRÁZDIL, Rudolf; CHROMÁ, Kateřina; PÚČIK, Tomáš. The Climatology of Significant Tornadoes in the Czech Republic. Atmosphere. 2020-06-29, roč. 11, čís. 7, s. 689. Dostupné online. ISSN 2073-4433. DOI 10.3390/atmos11070689. (anglicky) 
  • KARLÍK, Tomáš (kar). Ročně zasáhne Česko až pět tornád. Poprvé bylo zaznamenáno už před 900 lety. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-30. Dostupné online. 
  • PIVOVAR, Jáchym; ČTK. ‚Satan v podobě víru.‘ Přehled tornád, která zasáhla v minulosti Česko. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-25. Dostupné online.