Elektrická jednotka 471: Porovnání verzí
revert posledních čtyř editací, které obsahovaly vložení horšího obrázku |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
== Historie == |
== Historie == |
||
Jednotku začaly v roce [[1992]] vyvíjet [[Moravskoslezská vagonka Studénka]] a [[AEG]]. Jednotky jsou vývojovým pokračováním řady 470, přičemž byly zohledněny mnohé zkušenosti z testovacího provozu staršího typu. Roku [[1994]] byla ke spolupráci přibrána [[Škoda Dopravní technika]] (dnes [[Škoda Transportation]]). Prvních pět jednotek bylo dodáno [[České dráhy|Českým drahám]] na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku [[2008]] mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.<ref name="nasadi">[http://www.archiv.dopravni.net/view.php?nazevclanku=ceske-drahy-nasadi-do-provozu-dalsich-30-jednotek-cityelefant&cisloclanku=2007041604 České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant], 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.</ref> K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,<ref name="SPZ">[http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1263 Elektrické jednotky 471 v roce 2010], spz.logout.cz</ref> v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.<ref name="70CE">[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/aktualni-tema/-10396/ Sedmdesátý CityElefant]</ref> V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 |
Jednotku začaly v roce [[1992]] vyvíjet [[Moravskoslezská vagonka Studénka]] a [[AEG]]. Jednotky jsou vývojovým pokračováním řady 470, přičemž byly zohledněny mnohé zkušenosti z testovacího provozu staršího typu. Roku [[1994]] byla ke spolupráci přibrána [[Škoda Dopravní technika]] (dnes [[Škoda Transportation]]). Prvních pět jednotek bylo dodáno [[České dráhy|Českým drahám]] na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku [[2008]] mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.<ref name="nasadi">[http://www.archiv.dopravni.net/view.php?nazevclanku=ceske-drahy-nasadi-do-provozu-dalsich-30-jednotek-cityelefant&cisloclanku=2007041604 České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant], 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.</ref> K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,<ref name="SPZ">[http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1263 Elektrické jednotky 471 v roce 2010], spz.logout.cz</ref> v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.<ref name="70CE">[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/aktualni-tema/-10396/ Sedmdesátý CityElefant]</ref> V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 byly nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bylo dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky probíhaly do konce roku 2011.<ref>[http://www.zelpage.cz/zpravy/7493 České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant], ZelPage, 4.12.2009</ref> Z ledna 2011 pochází poslední smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři byly určeny pro trať Ostrava – [[Mosty u Jablunkova]] v Moravskoslezském kraji a čtyři pro trať Praha – [[Benešov]] a byly ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-9485/ České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj]</ref> Pro tento účel byly některé jednotky také opatřeny reklamními polepy. Celkový počet jednotek je 83. |
||
== Technický popis == |
== Technický popis == |
Verze z 15. 5. 2019, 02:26
Šablona:Lokomotiva hlavička Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr odkaz Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva nadpis Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva parametr Šablona:Lokomotiva patička
CityElefant je obchodní název pro elektrickou dvoupodlažní jednotku skládající se z elektrického vozu řady 471, vloženého vozu řady 071 a řídicího vozu řady 971 s vozovými skříněmi, zhotovenými z hliníkových slitin. Je určena pro dopravu cestujících v městských aglomeracích na tratích elektrizovaných stejnosměrnou soustavou 3 kV. Tyto jednotky se v pražské příměstské dopravě stávají od roku 2000 postupně nástupci elektrických jednotek řad 451 a 452, resp. ne zcela vyhovujících prototypů jednotek řady 470. Výrobcem jednotek je konsorcium firem ČKD Vagonka Ostrava a Škoda Plzeň.[1]
Jednotce se mezi zaměstnanci železnice a železničními fanoušky přezdívá „ešus“ (označení vzniklo recesistickou substitucí za popisné označení „trojdílná hliníková souprava“), případně „hliník“ nebo „ledovec“ (podle převážně bílého nátěru prvních vyrobených jednotek).[2] České dráhy 29. června 2006 tyto jednotky pojmenovaly obchodním jménem CityElefant na základě návrhu, jehož autorem je Aleš Merc z Trutnova; současně začaly být dodávány v novém bílo-modro-červeném barevném provedení.[3][4] Následující nátěr je již bílo-modrý korporátní.
Historie
Jednotku začaly v roce 1992 vyvíjet Moravskoslezská vagonka Studénka a AEG. Jednotky jsou vývojovým pokračováním řady 470, přičemž byly zohledněny mnohé zkušenosti z testovacího provozu staršího typu. Roku 1994 byla ke spolupráci přibrána Škoda Dopravní technika (dnes Škoda Transportation). Prvních pět jednotek bylo dodáno Českým drahám na přelomu let 2000/2001. Do ledna 2005 bylo dodáno celkem 16 jednotek ve starším provedení a jeden vložený vůz 071.008 navíc (471.002 byla dodána jako dvouvozová), do roku 2008 mělo být dodáno dalších 14 jednotek. V roce 2006 podepsaly České dráhy a ČKD Vagonka smlouvu o dodání dalších 30 jednotek.[5] K polovině dubna 2007 provozovaly České dráhy 27 jednotek, ke konci roku 2008 bylo ve stavu ČD již 42 jednotek, v září 2010 bylo v provozu 63 jednotek,[6] v dubnu 2011 celkem 70 jednotek.[7] V prosinci 2012 bylo v provozu ČD 81 jednotek. Inventární čísla dodávaných jednotek tvoří vzestupnou řadu s výjimkou čísel 027–030 dodaných mimo pořadí. Jednotky od čísla 031 byly nakupovány v rámci smlouvy z roku 2006. Na konci roku 2009 České dráhy podepsaly další smlouvu, na jejímž základě bylo dodáno dalších 15 jednotek čísel 061 až 075. Dodávky probíhaly do konce roku 2011.[8] Z ledna 2011 pochází poslední smlouva na 8 jednotek v celkové hodnotě 1,75 miliardy Kč s dodáním do jara 2013. Čtyři byly určeny pro trať Ostrava – Mosty u Jablunkova v Moravskoslezském kraji a čtyři pro trať Praha – Benešov a byly ze 40 % spolufinancovány EU z regionálních operačních programů.[9] Pro tento účel byly některé jednotky také opatřeny reklamními polepy. Celkový počet jednotek je 83.
Technický popis
Všechny vozy jednotky jsou dvoupodlažní s nástupní hranou v úrovni 550 mm nad temenem kolejnice (tj. v úrovni nástupiště). Délka soupravy přes spřáhla je 79,2 metru, hmotnost 155,4 tun. Skříně jsou svařeny z profilů, vyrobených z hliníkových slitin. Maximální rychlost jednotky je 140 km/h a konstrukční rychlost 160 km/h (jednotky řad 451 a 452 mají maximální rychlost 100 km/h). Formálně má jednotka 643 míst pro cestující, z toho 310 k sezení (287 ve druhé a 23 v první vozové třídě). Oddíl první třídy se nachází v horním podlaží elektrického vozu, v ostatních vozech jednotky jsou pouze oddíly druhé třídy. Celá jednotka je vybavena klimatizací, hlásícím a vizualizačním systémem INISS od společnosti CHAPS (mezi fanoušky informačních systémů známý také pod jménem Andula), okna v oddílech pro cestující nejsou otevírací, od č. 16 do č. 60 nejsou použita ani okna s klapkami pro nouzové větrání. Krajní nástupní prostory jednotky jsou vybaveny zvedacími plošinami pro cestující na invalidním vozíku.[2]
Pojezd motorového vozu jednotky je tvořen dvěma dvounápravovými podvozky s individuálním pohonem náprav třífázovými asynchronními trakčními motory zapojenými do dvojité hvězdy. Trakční měniče jsou realizovány jako moduly IGBT s kapalinovým chlazením. Měniče jsou osazeny prvky Eupec s maximálním závěrným napětím 3,3 kV.
Jednotky 029, 030 a od čísla 061 jsou vybaveny systémem přemostění záchranné brzdy.[10]
Řízení soupravy je možné ve třech režimech: Automatické vedení vlaku, Automatická regulace rychlosti a manuální režim. Řídící systém také dovoluje ovládání až čtyř spojených jednotek z jednoho stanoviště.[11] V praxi je toto využíváno především při dopravě většího počtu jednotek najednou (např. při jízdách z/do depa).
Plánovaná životnost je udávána nejméně 40 let.[12] Cena soupravy činila v době výroby asi 216 milionů Kč (bez DPH).[13]
Odvozené typy
Česká republika
Uvažovalo se též o možnosti odvozených dvousystémových variant včetně dálkové verze.[2] O stavebnicovém odvozování dalších jedno i vícesystémových jednotek s variantami maximální rychlosti 120, 140, 160 a 200 km/h a možnými variacemi uspořádání interiéru se zmiňovaly České dráhy i v dubnu 2007.[14] Po několika doobjednávkách byl celkový počet jednotek stanoven na 83 a všechny zůstaly v původní jednosystémové verzi.
Export
- Řada 575 Litevských železnic (140 km/h, 25 kV 50 Hz)
- Řada 671 ZSSK (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
- Řada 675 Ukrajinských železnic (160 km/h, 3 kV ss, 25 kV 50 Hz)
- Řada 951 ZSSK (160 km/h, push-pull jednotka bez hnacího elektrického vozu)
- Deutsche Bahn – DB Regio objednala 6 souprav (push-pull,189 km/h) s lokomotivou Škoda 109E. Soupravy mají být dodány v roce 2016
Provoz a využití
DKV Praha
Většinu dodaných souprav provozuje DKV Praha, provozní jednotka Praha-odstavné nádraží jih (Praha ONJ). Nasazeny jsou v příměstské dopravě na všech elektrifikovaných tratích v okolí hlavního města (do Kolína, Nymburka, Kralup nad Vltavou, Berouna a Benešova) na linkách systému Esko. Na nejvytíženějších spojích se uplatňují i dvojice spojených jednotek pomocí vícenásobného řízení. Mezi doplňkové výkony patří osobní vlaky na trase Kolín – Pardubice – Česká Třebová, případně až do Letohradu. Zkušebně vyjela dvojice spojených jednotek řady 471 také na rychlíkové spoje mezi Prahou a Moravskoslezským krajem[15], což se stalo od roku 2013 i pravidlem. Mezi lety 2009–2012 byly o víkendech přebytečné pražské jednotky využity k vedení zastávkových vlaků z Děčína do Mostu, po dodávkách jednotek RegioPanter ale byly z tohoto výkonu staženy. Místo toho se začaly objevovat o víkendových dnech na rychlících Praha – Děčín, které v pracovní dny jezdí jako klasické soupravy vedené lokomotivami řady 162.
DKV Olomouc
Dvanáct jednotek provozuje DKV Olomouc, a to v provozní jednotce Bohumín.[6] Do Bohumína jsou zařazeny jednotky inventárních čísel 024, 025, 035 a 054 až 058 a 080 až 083. Od 10. prosince 2006 jezdí dvě jednotky na tratích Opava východ – Ostrava-Svinov a Ostrava-Svinov – Český Těšín. První dvě jednotky byly slavnostně pojmenovány Ostrava a Opava, třetí má jméno Moravskoslezský kraj, čtvrtá Bohumín, pátá Havířov a šestá Český Těšín.[12][16] Na Ostravsku České dráhy počítaly s využitím nejméně 15 jednotek.[12][17], později bylo toto rozhodnutí přehodnoceno a zůstalo u těchto dvanácti kusů. Stěžejním výkonem jsou osobní vlaky na dvou páteřních linkách: Mosty u Jablunkova – Karviná – Ostrava – Studénka (od roku 2015 některé spoje až k letišti Ostrava-Mošnov) a Český Těšín – Havířov – Ostrava – Opava. V pracovní dny je na posilových spojích doplňují starší jednotky řady 460.
Nehody
Vykolejení v Ústí nad Labem
Dne 28. června 2010 došlo v Ústí nad Labem k nehodě elektrické jednotky s hnacím vozem 471.005-9. Při nehodě zemřel strojvedoucí.[18] Důležitou okolností při nehodě byla rychlost vlaku 108 km/h namísto 50 km/h povolených v okamžiku nehody kvůli výhybce postavené do odbočky.[18][19] Jednotka byla těžce poškozena. Po opravě, při které byla vozová skříň řídícího vozu 971.005 nahrazena nově vyrobenou, byla vrácena do provozu.
Srážka v Praze-Libni
Pozdě večer dne 23. srpna 2011 došlo v Praze-Libni ke srážce osobního vlaku z Kolína do Prahy s posunovací lokomotivou 742.330 dopravce ČD Cargo. [20] Při nehodě byli zraněni čtyři lidé – dva pracovníci a dva cestující. Celková škoda se vyšplhala na 13 milionů, z toho šest milionů na hnacím voze 471.003.[21]
Vykolejení v Ostravě
Večer dne 22.10. 2011 vykolejila na Polanecké spojce v oblasti Poodří jednotka 971 025 + 471 025. Při nehodě byl zraněn strojvedoucí a dalších šest cestujících. Příčinou nehody byla špatná viditelnost, strojvedoucí přehlédl návěst stůj a pokračoval dále do stanice Ostrava Svinov. Na Odb. Odra vjel na odvratnou kusou kolej, kde při rychlosti cca 60-80 km/h vykolejil. Jelikož se nehoda stala v těžko přístupném terénu, musela pro zraněné cestující přijet nahradní souprava.[2]
Nehoda v Poříčanech
30. 12. 2014 - 971.074 + 362.161
Projetí zarážedla Praha Masarykovo nádraží
14. 7. 2015 - 471.040 (vyjetí přes zarážedlo do haly nádraží)
Citáty
Biskup Lobkowicz 4. prosince 2009 požehnal v Ostravě nové jednotce modlitbou: „Ochraňuj všechny, kdo budou používat těchto vlaků.“[22]
Galerie
-
Elektrická jednotka řady 471 odjíždí z Masarykova nádraží v Praze.
-
Jednotka řady 471 na nádraží Praha-Smíchov. Varianta původního nátěru – „ledovec“.
-
Jednotka řady 471 v Srbsku. Varianta původního nátěru.
-
Nově dodaná jednotka řady 471 odstavená na nádraží Praha-Bubeneč. Nátěr „CityElefant“.
-
Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na Masarykově nádraží
-
Jednotka „CityElefant“ s pohledem na řídící vůz na nádraží Praha-Smíchov. Korporátní nátěr.
-
Vnitřní informační tabule
-
Vnější informační tabule
Odkazy
Reference
- ↑ Malý atlas lokomotiv 2005, Gradis Bohemia 2004
- ↑ a b c Elektrická jednotka řady 471, Atlas lokomotiv, David Švestka 2004–2006
- ↑ Ivan Skulina: Nejmodernější nádražní budova, historická památka a City Elefant, Železničář, týdeník Českých drah, č. 27/2006, 7. 7. 2006
- ↑ Řada 471 = City Elefant, Klub dráhařů, odkaz přístupný jen přihlášeným uživatelům
- ↑ České dráhy nasadí do provozu dalších 30 jednotek CityElefant, 17. 4. 2007, Dopravní web, Miroslav Vyka podle tiskové zprávy ČD.
- ↑ a b Elektrické jednotky 471 v roce 2010, spz.logout.cz
- ↑ Sedmdesátý CityElefant
- ↑ České dráhy koupí dalších 15 kusů jednotek řady 471 CityElefant, ZelPage, 4.12.2009
- ↑ České dráhy objednaly u Škoda Vagonky 8 patrových vlaků pro Středočeský a Moravskoslezský kraj
- ↑ 471 bulletiny souhrn, Prell, http://843krnov.fscr.cz/, 28.9.2010
- ↑ Příměstská jednotka CityElefant, ŠKODA HOLDING a.s.
- ↑ a b c Miroslav Vyka: Jednotka CityElefant v pravidelném provozu do Opavy, Dopravní web, 12. 12. 2006
- ↑ [1], Zadání veřejné zakázky na centrální adrese
- ↑ Irena Pospíšilová: O modernizaci železničních vozidel, Železničář, týdeník Českých drah, rozhovor s náměstkem GŘ ČD pro osobní dopravu Jiřím Kolářem o Koncepci rozvoje vozidlového parku vozidel osobní dopravy – dodávky vozidel a modernizace stávajících vozidel schválené představenstvem 3. dubna 2007.
- ↑ Česká televize, ČT24
- ↑ Ivan Skulina: CityElefant pro Moravu a Slezsko, Železničář, týdeník Českých drah, č. 49-50/2007
- ↑ Přibudou vlaky CityElefant, Radim Šlezingr, Moravskoslezský deník, Dopravní web, 14. 3. 2007
- ↑ a b Čeněk Třeček, Artur Janoušek. V Ústí vykolejil vlak. Jeden mrtvý a jedenáct zraněných [online]. iDnes.cz, 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Hana Válková. Strojvedoucí jel ve Vaňově 108 místo 50 km/h. Inspektoři prověřují brzdy [online]. iDnes.cz, 2010-06-28 [cit. 2010-06-29]. Dostupné online.
- ↑ JAROŠ, Michal. Aktuálně: V Praze-Libni se srazily dva vlaky [online]. ŽelPage, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.
- ↑ BRANDEJSKÁ, Anna; ZELENÝ, Petr. V Libni se srazil osobní vlak s lokomotivou, škoda je 13 milionů [online]. iDNES.cz, 2011-08-23, rev. 2011-08-24 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Ivan Skulina: Biskup požehnal novým CityElefantům, in: Železničář č. 49–50/2009, týdeník skupiny České dráhy a. s., 17. prosince 2009
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrická jednotka 471 na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: ČD Class 471
- Wikidata: CZ Class 471
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Zbyněk Zlinský: Řídicí vozy na našich kolejích: řada 971, www.vlaky.net, 7. 4. 2007
- Rostislav Jančar: City Elefant - pantograf, který je lepší než Pendolino technet.idnes.cz, 5. 6. 2008