1970

2. tisíciletí

◄   19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄   ◄   1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974   ►   ►►

1970 (MCMLXX) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal čtvrtkem.

Události

Československo

• Do provozu byly uvedeny první bloky tepelné elektrárny Počerady na Mostecku.
• Byla rozpuštěna skautská organizace Junák. Její aktivity oficiálně převzala Pionýrská organizace SSM.
• únor – Na základě odstraňování nespolehlivých osob ze strany byly zahájeny celostranické prověrky spojené s výměnou stranických legitimací. Z více než 1,5 mil. členů KSČ jich bylo přes 300 tis. vyloučeno převážně z důvodů „nevhodných“ postojů během krizových let 1968–1969. Vyloučení členové strany byli často perzekvováni i jinými způsoby, např. výpovědí ze zaměstnání.
• 14.–22. února – Ve Vysokých Tatrách se konalo mistrovství světa v lyžování. Pro tuto příležitost byla významně zmodernizována sportoviště, zázemí i infrastruktura.
• 10. května – Vysílání zahájil druhý program Československé televize. Zároveň byla předána první část nově vybudovaného komplexu ČST v Praze 4 na Kavčích horách.
• 1. června – Byl zrušen tramvajový provoz v Ústí nad Labem a plně nahrazen autobusovou dopravou. Tramvaje dojezdily na poslední trati z Předlic do Krásného Března.
• 8. června – Únos letadla ČSA: Skupina osmi mladých lidí s dítětem přinutila krátce po startu v 10:30 pod pohrůžkou zastřelení a odpálení výbušniny posádku dopravního letadla ČSA na lince z Karlových Varů do Prahy změnit trasu letu směrem do NSR. Unesené letadlo přistálo v 11:30 hod. v Norimberku. Nikdo nebyl zraněn.
• 9. června – Severní část okresu Hodonín na jižní Moravě postihla lokální povodeň s nebývale tragickými dopady. Zasaženo bylo zejména povodí říček Kyjovka a Trkmanka – nejvíce postiženy byly obce Lovčice, Šardice, Dražůvky a Želešice, poškozeny byly železniční tratě Čejč–Ždánice a Brno – Trenčianská Teplá. V Šardicích vyplavil rozvodněný Šardický potok hlubinný lignitový důl Dukla, v němž v době katastrofy pracovalo 110 horníků. 34 z nich se v podzemí dolu utopilo.
• 9.–11. listopadu – V Praze byl ustaven Socialistický svaz mládeže, který sdružoval veškeré mládežnické organizace v ČSSR. Sdružení nahradilo Československý svaz mládeže, jehož činnost byla prakticky ukončena v roce 1968 v souvislosti s obrodným procesem ve společnosti
• 1. prosince – V Československu proběhlo Sčítání lidu, domů a bytů. V ČSSR ke dni sčítání žilo 14 344 987 obyvatel, z toho 9 807 697 v ČSR a 4 537 290 v SSR.
• 4. prosince – Spadl Král smrků v Boubínském pralese.
• 10. prosince – Vydán dokument "Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ", který znamenal oficiální přechod k „normalizaci“.
• 11. prosince – Na železničním mostě u Řikonína, okr. Žďár nad Sázavou, došlo k tragické nehodě. Do zadní části nákladního vlaku stojícího na mostě narazila samostatně jedoucí lokomotiva, což způsobilo vykolejení osmi nákladních vagonů, které tak zablokovaly protisměrnou traťovou kolej. Do vagonů poté v plné rychlosti narazil expres Pannonia jedoucí ve směru Brno – Havlíčkův Brod – Praha. Po nárazu se dva z jeho vagonů zřítily z 30 m vysokého viaduktu do údolí potoka Libochůvky. Neštěstí si vyžádalo 32 obětí na životech.

Svět

• 29. dubna – Vstup Amerických vojsk do Kambodže, za cílem vypátrat vojenské a řídící základny Vietcongu a NVA.
• 21. května – Rozsáhlé zemětřesení v severním Peru zahubilo 66 800 lidí, zničeno bylo 157 000 domů.
• 31. května – Při zemětřesení pod nejvyšší peruánskou horou Huascaránem zahynulo sedmdesát tisíc Peruánců a 14 českých horolezců Expedice Peru '70.
• 10. října – Nezávislost Fidži.
• Východnímu Pákistánu (od roku 1971 – Bangladéš) byla udělena autonomie.
• Papež Pavel VI. stanovil věkovou hranici (80 let) pro účast biskupů v konkláve.
• Island se zapojil do Evropského sdružení volného obchodu.
• Vstoupila v platnost Smlouva o nešíření atomových zbraní.
• Vyvinutí zbraně Ingram MAC-10

Vědy a umění

• 10. dubna – Paul McCartney oznámil, že opouští skupinu Beatles – ostatní členové jej následovali.
• 15. prosince – Přistání první sondy Veněra 7 na povrchu Venuše.
• Freddie Mercury založil skupinu Queen.
• Na Pedagogické fakultě v Hradci Králové vzniká folková skupina Kantoři.
• Ralf Hütter a Florian Schneider založili skupinu Kraftwerk.
• Heyerdahl dokázal, že plavba mezi severní Afrikou a Karibikem je možná s použitím starověkých metod – doplul, na člunu Ra II z papyru, z Maroka do Barbadosu.
• Objeven chemický prvek č. 105 dubnium.
• Vyšel první díl Empire Trilogy (Trilogie impéria) Jamese Gordona Farrella Troubles (česky vyšlo jako Nepokoje).
• 18. září – zemřel kytarista Jimi Hendrix.
• Začalo se vyšetřovat kolonoskopií.
• 7. červenec – skupina The Stooges vydává své druhé album s titulem Fun House

Nobelova cena

• Nobelova cena za fyziku – Hannes Alfvén, Louis Eugène Félix Néel
• Nobelova cena za chemii – Luis F. Leloir
• Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Sir Bernard Katz, Ulf von Euler, Julius Axelrod
• Nobelova cena za literaturu – Alexandr Solženicyn
• Nobelova cena míru – Norman Borlaug
• Nobelova cena za ekonomii – Paul A. Samuelson

Narození

Demografický vývoj v Česku

1970
Střední stav obyvatel	9 805 157
Narození	148 893
Zemřelí	123 327
Přirozený přírůstek	24 538
Přírůstek stěhováním	- 4 350
Celkový přírůstek	20 188

Česko

• 6. ledna – Radoslav Látal, fotbalista
• 11. ledna – Jan Beránek, ekologický aktivista, politik
• 21. ledna – Martin Jahn, politik a ekonom
• 20. února – Hana Ševčíková, česká herečka a dabérka
• 9. března – Martin Myšička, herec
• 24. března
  • Martin Dolenský - český herec, režisér a scénárista (­† 6. dubna 2017)
  • Lukáš Pollert, lékař, kanoista, politik
• 7. dubna – Jiří Novotný (fotbalista), fotbalista
• 26. dubna – Alena Dvořáková, fotografka
• 28. dubna – Michal Horňák, fotbalista
• 11. června – Břetislav Tureček, novinář a fotograf
• 30. června – Michal Malátný, zpěvák a herec
• 1. července – Daniela Drtinová, novinářka a moderátorka
• 19. července – Dana Stodolová, česká sériová vražedkyně, která v letech 2001 a 2002 společně s manželem Jaroslavem zavraždila a oloupila 8 osob důchodového věku
• 29. srpna – Saša Gedeon, filmový a televizní režisér
• 24. září – Karel Janák, filmový a televizní režisér
• 25. září – Jaroslav Šmíd, herec (­† 15. listopadu 2017)
• 29. září – Milan Benian, sportovní lezec, vicemistr světa
• 1. října – Ilona Csáková, zpěvačka
• 5. října – David Neugebauer, fotograf
• 28. října – Miloš Řezník, historik
• 19. listopadu – Rudolf Hrušínský nejmladší, herec

Svět

• 17. ledna – Jeremy Roenick, americký hokejista
• 22. února – Patrick Vlačič, slovinský právník a politik
• 26. března – François Legrand, francouzský sportovní lezec
• 29. dubna
  • Uma Thurman, americká herečka
  • Andre Agassi, americký tenista
• 16. května – Gabriela Sabatini, argentinská tenistka
• 22. května – Naomi Campbell, britská modelka
• 23. května – Jigal Amir, vrah izraelského premiéra Jicchaka Rabina
• 7. června – Mike Modano, americký hokejista
• 23. června – Yann Tiersen, francouzský hudebník
• 3. července – Teemu Selänne, finský hokejista
• 10. srpna – Ivana Christová, Miss Československa v roce 1989
• 25. července – Brian Blade, americký jazzový bubeník
• 23. srpna – Brad Mehldau, americký jazzový pianista
• 25. srpna – Claudia Schiffer, německá modelka
• 28. září – Hadar Galron, izraelská dramatička
• 1. října – Alexej Žamnov, ruský hokejový útočník
• 8. října – Matt Damon, americký herec
• 27. října – Karl Backman, švédský kytarista, zpěvák a malíř
• 28. října – Kurt Rosenwinkel, americký jazzový kytarista
• 6. listopadu – Ethan Hawke, americký herec
• 12. listopadu – Craig Parker, novozélandský herec
• 15. prosince – Frankie Dettori, italský žokej
• ?
  • Natalie Richer, francouzská sportovní lezkyně
  • Serik Kazbekov, ukrajinský sportovní lezec

Úmrtí

Česko

• 1. ledna – Pavel Teimer, grafik a typograf (* 6. dubna 1935)
• 3. ledna – Antonín Frel, učitel, historik a spisovatel (* 11. června 1894)
• 6. ledna – Emanuel Famíra, český sochař a malíř (* 15. prosince 1900)
• 8. ledna
  • Alois Kubíček, architekt, památkář, historik architektury (* 27. května 1887)
  • Jaroslav Werstadt, historik, novinář a publicista (* 21. března 1888)
• 12. ledna – Jaroslav Benda, český malíř (* 27. dubna 1882)
• 14. ledna – Pravoslav Kotík, český malíř (* 1. května 1889)
• 17. ledna – Milada Paulová, česká historička a byzantoložka (* 2. listopadu 1891)
• 25. ledna – Josef Šulc, herec (* 1. června 1926)
• 29. ledna – Jan Vavřík-Rýz, loutkář, herec, komik, výtvarník, řezbář, kreslíř a režisér (* 19. května 1900)
• 31. ledna – Jan Oswald, geolog, mineralog a spisovatel (* 30. ledna 1890)
• 2. února – Jaroslav Vogel, dirigent a hudební skladatel (* 11. ledna 1894)
• 3. února – Emanuel Frinta, malíř (* 31. října 1896)
• 17. února
  • Otto Heller, český kameraman (* 3. září 1896)
  • Čeněk Šlégl, herec (* 30. září 1899)
• 20. února
  • Marta Krásová, česká pěvkyně (* 16. března 1901)
  • Pavel Ludikar, český pěvec – basista (* 3. března 1882)
• 25. února – Světla Svozilová, herečka (* 13. listopadu 1906)
• 28. února – Jaroslav Augusta, český malíř (* 4. září 1878)
• 1. března – Miroslav Míčko, historik umění, pedagog, výtvarný kritik a překladatel (* 26. března 1912)
• 6. března
  • Wlastimil Hofman, česko-polský akademický malíř (* 27. dubna 1881)
  • Valter Feldstein, překladatel (* 3. ledna 1911)
• 8. března – Eduard Světlík, malíř (* 6. listopadu 1903)
• 10. března
  • Josef Schieszl, čs. ministr sociální péče a zdravotnictví (* 30. dubna 1876)
  • František Píšek, odborník na slévárenství a hutnictví, akademik ČSAV (* 24. dubna 1886)
• 19. března – František Junek, fotbalista (* 17. ledna 1907)
• 23. března – Fanoš Mikulecký, skladatel (* 28. července 1912)
• 5. dubna – Jan Slavíček, malíř (* 22. ledna 1900)
• 6. dubna – Karel Neuwirth, český lékař v oboru urologie (* 24. září 1893)
• 7. dubna – Václav Richter, český historik a teoretik umění (* 30. srpna 1900)
• 8. dubna – Julius Pokorny, německojazyčný lingvista, specialista na keltské jazyky (* 12. června 1887)
• 20. dubna – Jaroslav Vojta, herec (* 27. prosince 1888)
• 8. května – Adolf Procházka, český právník, politik, ministr zdravotnictví (* 5. srpna 1900)
• 16. května – Jan Port, divadelní teoretik, herec, režisér, kostýmní výtvarník (* 29. června 1894)
• 20. května – Antonín Schenk, osobní sekretář Tomáše Garrigue Masaryka (* 23. prosince 1896)
• 21. května – František Škvor, dirigent a hudební skladatel (* 11. prosince 1898)
• 22. května – Jiří Svoboda, hudební skladatel a pedagog (* 23. prosince 1897)
• 26. května – Ladislav Lábek, český historik a muzeolog (* 27. ledna 1882)
• 29. května – Jaroslav Černý, český egyptolog (* 22. srpna 1898)
• 31. května
  • Vilém Heckel, fotograf a horolezec (* 21. května 1918)
  • Arnošt Černík, český horolezec a spisovatel (* 28. srpna 1926)
  • Valerián Karoušek, sochař a horolezec (* 31. ledna 1929)
  • Miloš Matras, český horolezec (* 4. října 1933)
• 24. června – Eman Fiala, herec (* 15. dubna 1899)
• 25. června
  • Karel Marušák, československý politik a politický vězeň (* 20. ledna 1884)
  • Rudolf Brdička, akademik, žák Jaroslava Heyrovského a profesor Fyzikální chemie na Karlově univerzitě (* 25. února 1906)
  • Franz Karmasin, československý nacistický politik (* 2. září 1901)
• 28. června – Jan C. Vondrouš, český rytec a grafik (* 24. ledna 1884)
• 4. července – Karel Sokolář, československý fotbalový reprezentant (* 7. dubna 1907)
• 8. července
  • Otto Peters, český malíř (* 5. října 1882)
  • Vladimír Kajdoš, československý generál, politik a ministr (* 21. února 1893)
• 11. července – Jiřina Skupová, česká loutkoherečka (* 2. února 1895)
• 19. července – Bedřich Nikodém, skladatel, trampský písničkář (* 12. srpna 1909)
• 20. července – Jindřich Šoltys, československý fotbalový reprezentant (* 12. ledna 1902)
• 1. srpna – Stanislav Jandík, spisovatel a grafik (* 14. května 1902)
• 6. srpna – Vojtěch Černý, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 24. dubna 1877)
• 27. srpna – Jan Bartuška, ministr spravedlnosti vlády Československa (* 17. května 1908)
• srpen – Karel Flek, violoncellista, tympánista a hudební skladatel. (* 10. prosince 1908)
• 7. září – Jaroslav Janouch, spisovatel, redaktor, překladatel (* 22. října 1903)
• 9. září – Petr Den, právník, diplomat, esejista a publicista (* 3. dubna 1898)
• 10. září – Josef Černý (voják), voják na východní frontě (* 13. září 1916)
• 18. září
  • Stanislav Neumann, český básník (* 17. října 1927)
  • Rudolf Šedivý, oběť komunistické totality (* 25. května 1897)
• 22. září – Vojtěch Jarník, matematik (* 22. prosince 1897)
• 23. září – Karel Pešek, fotbalista (* 20. září 1895)
• 13. října – Fanda Mrázek, český herec, komik (* 22. srpna 1903)
• 17. října – Jan Syrový, československý generál a předseda vlády (* 24. ledna 1888)
• 23. října – Vladimír Burda, český překladatel, publicista, kritik a básník (* 15. ledna 1934)
• 27. října – Zdeněk Šimek, český sochař a malíř (* 19. dubna 1927)
• 28. října – Karel Konvalinka, dirigent, hudební skladatel a pedagog (* 21. prosince 1885)
• 30. října – Alexandr Hořejší, básník a překladatel (* 26. února 1901)
• 2. listopadu – Johannes Urzidil, pražský, německy píšící spisovatel (* 3. února 1896)
• 13. listopadu – Vladimír Kristin, český malíř (* 25. července 1894)
• 16. listopadu – Josef Šíma, církevní právník, děkan bohoslovecké fakulty Karlovy univerzity v Praze (* 28. října 1889)
• 18. listopadu – Richard Feder, český rabín a spisovatel (* 26. srpna 1875)
• 26. listopadu – Jaroslav Tomášek, hudební skladatel (* 10. dubna 1896)
• 28. listopadu – Jan Drda, prozaik a dramatik (* 4. dubna 1915)
• 6. prosince – Ondřej Petrů, teolog, profesor církevního práva, překladatel Nového zákona (* 14. března 1915)
• 11. prosince – Božena Havlová, výtvarnice a módní návrhářka (* 15. února 1913)
• ? – Julie Šupichová, spisovatelka a esperantistka (* 1884)
• ? – Jiří Křížek, advokát, oběť komunistického teroru (* 27. květen 1895)
• ? – Jaromír Velecký, malíř (* 24. září 1918)

Svět

• 5. ledna
  • Roberto Gerhard, katalánský hudební skladatel (* 25. září 1896)
  • Max Born, německý matematik a fyzik, nositel Nobelovy cenu za fyziku (* 11. prosince 1882)
• 10. ledna – Pavel Běljajev, ruský vojenský letec a kosmonaut (* 26. června 1925)
• 15. ledna – Lea Goldbergová, izraelská básnířka, spisovatelka a překladatelka (* 29. května 1911)
• 22. ledna – Miloš Vančo, ministr spravedlnosti autonomní slovenské vlády (* 4. listopadu 1884)
• 27. ledna – Erich Heckel, německý expresionistický malíř (* 31. července 1883)
• 29. ledna – Basil Liddell Hart, britský vojenský teoretik a historik (* 31. října 1895)
• 31. ledna
  • Michail Leonťjevič Mil, ruský konstruktér vrtulníků (* 22. listopadu 1909)
  • Slim Harpo, americký bluesový hudebník (* 11. ledna 1924)
• 1. února – Alfréd Rényi, maďarský matematik (* 20. března 1921)
• 2. února – Bertrand Russell, anglický matematik a filozof (* 18. května 1872)
• 3. února – Italo Gariboldi, italský generál (* 20. dubna 1879)
• 13. února – Paul Camenisch, švýcarský malíř a architekt (* 7. listopadu 1893)
• 15. února – Hugh Dowding, velitel britské Royal Air Force (* 24. dubna 1882)
• 17. února – Šmu'el Josef Agnon, izraelský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 17. července 1888)
• 22. února – Dora Boothbyová, anglická tenistka (* 2. srpna 1881)
• 25. února
  • Ján Bendík, slovenský poslanec (* 25. prosince 1903)
  • Mark Rothko, americký malíř (* 25. září 1903)
• 12. března – Erle Stanley Gardner, americký spisovatel detektivních románů (* 17. července 1889)
• 13. března – Emil Ruder, švýcarský typograf a grafický designér (* 20. března 1914)
• 14. března – Fritz Perls, americký psycholog (* 8. července 1893)
• 15. března
  • Josef Martin Bauer, německý spisovatel (* 11. března 1901)
  • Arthur Adamov, francouzský dramatik (* 23. srpna 1908)
• 16. března – Tammi Terrell, americká zpěvačka a textařka písní (* 29. dubna 1945)
• 18. března – Louis Béchereau, francouzský letecký konstruktér (* 25. června 1880)
• 21. března – Hendrik Sartov, dánský fotograf a kameraman (* 14. března 1885)
• 29. března – Lev Kulešov, sovětský filmař a filmový teoretik (* 13. ledna 1899)
• 30. března – Heinrich Brüning, německý říšský kancléř (* 26. listopadu 1885)
• 31. března – Semjon Konstantinovič Timošenko, maršál SSSR (* 18. února 1895)
• 3. dubna – Avigdor Hame'iri, izraelský spisovatel, novinář, básník a dramatik (* 16. září 1890)
• 5. dubna – Richard Bergmann, rakouský (od r. 1939) anglický stolní tenista (* 10. dubna – 1919)
• 8. dubna
  • Benčo Obreškov, bulharský malíř (* 27. dubna 1899)
  • Felix Bourbonsko-Parmský, parmský a lucemburský princ (* 28. října 1893)
  • Julius Pokorny, německý jazykovědec (* 12. června 1887)
• 9. dubna – István Kozma, maďarský zápasník, dvojnásobný olympijský šampión (* 27. listopadu 1939)
• 16. dubna – Richard Neutra, rakousko-americký architekt (* 8. dubna 1892)
• 20. dubna – Paul Celan, rumunský básník (* 23. listopadu 1920)
• 21. dubna – Earl Hooker, americký bluesový kytarista a zpěvák (* 15. ledna 1929)
• 24. dubna – Otis Spann, americký bluesový klavírista a zpěvák (* 21. března 1930)
• 7. května – Jack Jones, velšský romanopisec a dramatik (* 24. listopadu 1884)
• 12. května
  • Władysław Anders, hlavní velitel polských ozbrojených sil v letech 1944–1945 (* 11. srpna 1892)
  • Nelly Sachsová, německá spisovatelka (* 10. prosince 1891)
• 13. května – Márton Moyses, sedmihradský maďarský básník (* 20. dubna 1941)
• 17. května – Heinz Hartmann, rakouský psychoanalytik (* 4. listopadu 1894)
• 25. května – Christopher Dawson, anglický historik (* 12. října 1889)
• 31. května – Terry Sawchuk, kanadský hokejista (* 28. prosince 1929)
• 1. června – Giuseppe Ungaretti, italský básník a spisovatel (* 8. února 1888)
• 2. června – Bruce McLaren, zavodník a zakladatel týmu ve Formuli 1 (* 30. srpna 1937)
• 3. června
  • Hjalmar Schacht, německý finančník a ministr hospodářství (* 22. ledna 1877)
  • Adrian Conan Doyle, britský spisovatel (* 19. listopadu 1919)
• 4. června – Josep Carner, katalánský básník, novinář a dramatik (* 9. února 1884)
• 7. června – Edward Morgan Forster, anglický spisovatel (* 1. ledna 1879)
• 8. června – Abraham Maslow, americký psycholog (* 1. dubna 1908)
• 11. června – Alexandr Fjodorovič Kerenskij, předseda ruské prozatímní vlády (* 22. dubna 1881)
• 14. června – Roman Ingarden, polský filosof, estetik a literární teoretik (* 5. února 1893)
• 15. června – Henri Queuille, francouzský politik, ministerský předseda a několikanásobný ministr (* 31. března 1884)
• 16. června – Elsa Trioletová, francouzská spisovatelka (* 12. září 1896)
• 21. června
  • Sukarno, první president Indonésie (* 6. června 1901)
  • Cecil Roth, britský historik (* 5. března 1899)
• 27. června – Dan Kinsey, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek z roku 1924 (* 22. ledna 1902)
• 4. července – Barnett Newman, americký malíř a sochař (* 29. ledna 1905)
• 5. července – Imre Benoschofsky, maďarský vrchní rabín (* 6. února 1903)
• 10. července
  • Félix Gaillard, premiér Francie (* 5. listopadu 1919)
  • Erwin Janchen, rakouský botanik (* 15. května 1882)
• 11. července
  • Clinton Rossiter, americký historik a politolog (* 18. září 1917)
  • Agustín Muñoz Grandes, španělský generál, předseda španělské vlády (* 27. ledna 1896)
• 13. července – Leslie Groves, americký vojenský inženýr, vedoucí projektu Manhattan (* 17. srpna 1896)
• 15. července – Eric Berne, americký lékař a psychiatr (* 10. května 1910)
• 16. července – Chajim-Moše Šapira, izraelský politik (* 26. března 1920)
• 27. července – António de Oliveira Salazar, portugalský politik (* 28. dubna 1889)
• 31. července – Booker Ervin, americký jazzový saxofonista (* 31. října 1930)
• 1. srpna – Frances Farmer, americká herečka (* 19. září 1913)
• 10. srpna
  • Bernd Alois Zimmermann, západoněmecký skladatel (* 20. března 1918)
  • Nikolaj Robertovič Erdman, sovětský dramatik a scenárista (* 16. listopadu 1900)
• 22. srpna
  • Vladimir Jakovlevič Propp, ruský lingvista (* 29. dubna 1895)
  • Hermann Knaus, rakouský chirurg a gynekolog (* 19. října 1892)
• 30. srpna – Abraham Zapruder, autor záznamu atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho (* 15. května 1905)
• 1. září – François Mauriac, francouzský spisovatel, Nobelova cena za literaturu (* 11. října 1885)
• 2. září – Marie Pierre Kœnig, francouzský generál (* 10. října 1898)
• 3. září – Alan Wilson, americký zpěvák, kytarista a hráč na foukací harmoniku (* 4. července 1943)
• 5. září – Jochen Rindt, německo-rakouský pilot Formule 1 (* 18. dubna 1942)
• 6. září – Zalman Aran, ministr v izraelské vládě (* 1. března 1899)
• 7. září – Jicchak Gruenbaum, izraelský a polský politik (* 24. listopadu 1879)
• 8. září – Percy Spencer, americký konstruktér a vynálezce (* 9. července 1894)
• 9. září – Petr Den, český právník, diplomat a publicista (* 3. dubna 1898)
• 10. září – Cy Denneny, kanadský hokejista (* 23. prosince 1891)
• 14. září – Rudolf Carnap, německý filosof, matematik a logik (* 18. května 1891)
• 17. září – France Bevk, slovinský prozaik, básník a překladatel (* 17. září 1890)
• 18. září – Jimi Hendrix, americký kytarista (* 27. listopadu 1942)
• 22. září
  • Tadeusz Manteuffel, polský historik (* 5. března 1902)
  • Janko Alexy, slovenský spisovatel a malíř (* 25. ledna 1894)
• 23. září – Bourvil, francouzský herec (* 27. července 1917)
• 25. září – Erich Maria Remarque, německý spisovatel (* 22. června 1898)
• 28. září
  • John Dos Passos, americký spisovatel (* 14. ledna 1896)
  • Gamál Násir, egyptský prezident (* 15. ledna 1918)
• 30. září – Karol Badáni, slovenský herec a divadelní režisér (* 29. března 1910)
• 4. října – Janis Joplin, americká zpěvačka (* 19. ledna 1943)
• 8. října – Lucien Goldmann, rumunsko-francouzský filosof (* 20. července 1913)
• 9. října – Jean Giono, francouzský spisovatel (* 30. března 1895)
• 10. října
  • Édouard Daladier, francouzský premiér (* 18. června 1884)
  • Vilhelm Carlberg, švédský střelec, trojnásobný olympijský vítěz 1912 (* 5. dubna 1882)
  • Adam Rapacki, ministr zahraničí Polska (* 24. prosince 1909)
• 18. října – Zeid bin Husajn, irácký princ z arabské dynastie Hášimovců (* 28. února 1898)
• 19. října – Lázaro Cárdenas del Río, mexický generál a prezident (* 21. května 1895)
• 24. října – Richard Hofstadter, americký historik (* 6. srpna 1916)
• 2. listopadu
  • Pierre Veyron, francouzský automobilový závodník (* 1. října 1903)
  • Richard James Cushing, arcibiskup bostonský, kardinál (* 24. srpna 1895)
• 3. listopadu – Petr II. Karađorđević, poslední král Jugoslávského království (* 6. září 1923)
• 7. listopadu – Herbert Plaxton, kanadský hokejista, zlato na OH 1928 (* 22. dubna 1901)
• 8. listopadu – Napoleon Hill, americký autor literatury věnované osobnímu úspěchu (* 26. října 1883)
• 9. listopadu – Charles de Gaulle, francouzský politik a voják (* 22. listopadu 1890)
• 19. listopadu – Andrej Ivanovič Jeremenko, sovětský vojevůdce (* 14. října 1892)
• 21. listopadu – Chandrasekhara Venkata Raman indický fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1930), (* 7. listopadu 1888)
• 25. listopadu – Jukio Mišima, japonský spisovatel (* 14. ledna 1925)
• 27. listopadu – Helene Madisonová, americká plavkyně. tři zlaté medaile na OH 1932 (* 19. června 1913)
• 29. listopadu – Mary Bardová, americká spisovatelka (* 21. listopadu 1904)
• 30. listopadu – Nina Ricci, italská módní návrhářka (* 14. ledna 1883)
• listopad – Leon James
  • Leon James, americký černošský tanečník (* duben 1913)
  • Albert Ayler, americký jazzový saxofonista (* 13. července 1936)
• 9. prosince – Artem Mikojan, arménský letecký konstruktér (* 5. srpna 1905)
• 13. prosince – Heinrich Maria Davringhausen, německý malíř (* 21. října 1894)
• 15. prosince – Ernest Marsden, novozélandský fyzik (* 19. února 1889)
• 23. prosince
  • Elyesa Bazna, německý špion, krycí jméno Cicero (* 28. července 1904)
  • Aleksander Warma, předseda estonské exilové vlády (* 22. června 1890)
• 24. prosince – Nikolaj Michajlovič Švernik, komunistický politik, titulární hlava sovětského státu (* 19. května 1888)
• 28. prosince
  • Gottlieb Fiala, rakouský odborář a politik Komunistické strany Rakouska (* 14. října 1891)
  • Lee Barnes, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči 1924 (* 16. července 1906)
• 30. prosince – Arsenio Rodríguez, kubánský hudebník a skladatel (* 30. srpna 1911)
• 31. prosince – Michael Balint, maďarský psychoanalytik (* 3. prosince 1896)
• ? – Max Spielmann, česko-německý architekt (* 3. dubna 1881)
• ? – Alfonso Bialetti, italský vynálezce kávovaru (* 1888)
• ? – Joan Prats i Vallès, katalánský sběratel umění (* 1891)
• ? – Otto Schubert, německý malíř (* 1892)
• ? – Zacharij Kecchoveli, gruzínský politik (* 1902)

Hlavy států

Evropa:

• Československo – prezident Ludvík Svoboda
• SFR Jugoslávie – Josip Broz Tito
• Bulharská LR – Todor Živkov
• Maďarská lidová republika – János Kádár (generální tajemník MSDS)
• Rumunsko – Nicolae Ceaușescu
• Rakousko – Franz Jonas
• NDR
  • Walter Ulbricht (Generální tajemník SED)
  • Willi Stoph (předseda státní rady)
• NSR
  • Willy Brandt (kancléř)
  • Gustav Heinemann (prezident)
• Polská lidová republika
  • Władysław Gomułka
  • Edward Gierek (od 20. 12.)
• Litevská SSR – Antanas Sniečkus
• Sovětský svaz
  • předseda prezidia Nejvyššího sovětu Nikolaj Viktorovič Podgornyj
  • (de facto) první tajemník KSSS Leonid Iljič Brežněv
• Francie – prezident Georges Pompidou
• Španělsko – Francisco Franco
• Vatikán – papež Pavel VI.

Ostatní:

• Japonsko – Císař Šówa
• Čína – (úřadující) předseda ČLR Tung Pi-wu
• Vietnamská demokratická republika – Tôn Đức Thắng
• USA – prezident Richard Nixon

Externí odkazy

• Galerie 1970 na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1970 na Wikimedia Commons