Jihomoravský kraj (1960–2020)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jihomoravský kraj
Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy
Území
Sídlo kraje Brno
Historická země Morava
Čechy
Zeměpisné souřadnice
Vznik 11. dubna 1960[1]
Zánik 1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha 15 026 km²
Počet obyvatel 2 078 159 (2019)[3]
Hustota zalidnění 138,3 obyv./km²
Počet okresů 14
Jihomoravský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje 37
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původní Jihomoravský kraj byl ustaven 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu, a jako územní jednotka existuje dosud, třebaže už nemá vlastní obecné správní orgány ani samosprávu. Sídlem kraje je Brno. Kraj má rozlohu přes 15 tisíc km² a žije zde přes dva miliony obyvatel. Jeho součástí je i území stejnojmenného vyššího územního samosprávného celku vzniklého roku 2000, který se původně jmenoval Brněnský kraj. Původní Jihomoravský kraj zanikne 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.[2]

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Kraj je vymezen územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín (do 17. června 1990 okres Gottwaldov), Znojmo a Žďár nad Sázavou. Okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo tvoří území samosprávného Jihomoravského kraje, okresy Kroměříž, Uherské Hradiště a Zlín (společně s okresem Vsetín, který územně patří do Severomoravského kraje) tvoří území samosprávného Zlínského kraje. Okresy Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou patří do samosprávného Kraje Vysočina. Okres Prostějov je spolu se čtyřmi okresy územně patřícími do Severomoravského kraje součástí území samosprávného Olomouckého kraje.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Původně byl Jihomoravský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Na území Jihomoravského kraje vznikl samosprávný Jihomoravský kraj, část Zlínského kraje, část Olomouckého kraje a část Kraje Vysočina. Původní Jihomoravský kraj zůstal jen jednotkou územního členění.

Poštovní směrovací čísla míst v hlavní části Jihomoravského kraje začínají číslicí 6, okresy Jihlava a Žďár nad Sázavou jsou číslicí 5 přiřazeny k Východočeskému kraji, okresy Zlín, Kroměříž a Prostějov číslicí 7 k Severomoravskému kraji. Čísla dopravních závodů ČSAD v Jihomoravském kraji začínala číslicí 6.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ve vztahu k ostatním československým krajům sousedil Jihomoravský kraj na západě s Jihočeským krajem, na severozápadě s Východočeským krajem, na severovýchodě se Severomoravským krajem, na východě krátce se Středoslovenským krajem a na jihovýchodě se Západoslovenským krajem. Na jihozápadě hraničil s rakouskou spolkovou zemí Dolní Rakousko.

Hranice vůči Jihočeskému a Východočeskému kraji zhruba kopírovala starou česko-moravskou zemskou hranici, ale místy s významnými odlišnostmi (původně moravské Dačicko zůstalo mimo Jihomoravský kraj, naopak v oblasti Jihlavy nebo Žďáru nad Sázavou byla hranice posunuta do Čech). Důvodem byla primární snaha o účelné správní rozdělení bez ohledu na staletí trvající historickou hranici. Hranice se Severomoravským krajem pak byla určena zcela uměle a naprosto ignorovala přirozený region střední Moravy s centrem v Olomouci.

Jihomoravský kraj byl v rámci Československa spíše níže položeným a patřil k obilnicím státu, značnou jeho část vyplňovaly úrodné úvaly Dyjsko-svratecký, Dolnomoravský a částečně i Hornomoravský. Severozápadní část kraje pokrývala Českomoravská vrchovina, severní částí se táhl Moravský kras. Od jihu na východ vedlo pásmo Vnějších Západních Karpat (Pavlovské vrchy, Ždánický les, Chřiby). Hranici se Slovenskem definovala řeka Morava a Bílé Karpaty - nacházely se na ní nejnižší i nejvyšší bod kraje (soutok Dyje a Moravy 148 m, Velká Javořina 970 m n.m.).

Z hlediska hydrologického patřil Jihomoravský kraj téměř celý do povodí Moravy, která protékala východní částí kraje. Většinu kraje pak přímo odvodňovala Dyje s přítoky Svratkou, Jihlavou, Jevišovkou, Kyjovkou a dalšími. Východní výspa kraje náležela prostřednictvím Vláry do povodí Váhu. Severozápadní pomezí kraje (Žďársko) odvodňovala Sázava, jako jedinou část kraje v úmoří Severního a nikoli Černého moře.

Přirozeným střediskem a zdaleka největším městem Jihomoravského kraje bylo Brno, ležící zhruba uprostřed území. Sekundárními centry pak byla na západním konci Jihlava a na východním Zlín (dříve Gottwaldov), dále na jihozápadě Znojmo a na severovýchodě Prostějov.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, § 3. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  2. a b Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu), § 11. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]