Pravoslav Kotík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pravoslav Kotík
Pravoslav Kotík foto Karel Kuklík, 60. léta
Pravoslav Kotík
foto Karel Kuklík, 60. léta
Narození1. května 1889
Slabce u Rakovníka Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. ledna 1970 (ve věku 80 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř, grafik a učitel
DětiJan Kotík syn
Zuzana Tobolková-Kotíková dcera
PříbuzníMartin Kotík vnuk
Petr Kotík vnuk
Jan Jakub Kotík pravnuk
Tomas Kotík pravnuk
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pravoslav Kotík (1. května 1889, Slabce u Rakovníka[1]14. ledna 1970 v Praze) byl český malíř a grafik.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1908–1912 studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u Emanuela Dítěte, Karla Vítězslava Maška a Jakuba Schikanedera. Aby mohl vyučovat, složil ještě v roce 1912 zkoušku na Akademii výtvarných umění v Praze u Jana Preislera. To ho opravňovalo k vyučování na středních školách. V roce 1919 onemocněl tuberkulózou, ze které se vyléčil až v roce 1920.

V letech 1913 až 1939 postupně působil jako učitel na středních školách:

Od roku 1919 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[2] Toto členství přerušil v letech 1921–1924, kdy byl členem Umělecké besedy. Z ní odešel v roce 1924 s dalšími výtvarníky (Karel Holan, Miloslav Holý, Emanuel Frinta, Karel Kotrba, Oldřich Kerhart, Marie Schnabelová) pro názorové neshody.[3] Malíři Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba založili v roce 1925 skupinu Ho Ho Ko Ko, která byla dodatečně pojmenována Sociální skupina. Ze SVU Mánes byl v roce 1930 vyloučen.[2] V roce 1947 se sem vrátil a byl členem až do jeho rozpuštění v roce 1956. V padesátých letech žil v izolaci, až do roku 1958 nesměl vystavovat.

Rád cestoval; hodně cestoval po Československu, několikrát navštívil Francii (studijní pobyty v letech 1924 a 1937), Belgii, Německo, Nizozemsko a Jugoslávii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zpočátku bylo jeho dílo ovlivněno fauvismemexpresionismem (Obraz Modrý koník). Ve dvacátých letech se přiklonil ke geometrizujícímu kubismu, později k novoklasicismu. V padesátých letech se u něj začala objevovat i nefigurativní témata.

Poprvé vystavil svá díla ještě jako student UPŠ v roce 1910 v Topičově salonu na výstavě skupiny Nezávislí. Vystavoval zde pod pseudonymem P. Kraus. První samostatnou výstavu měl v roce 1927 v Rudolfinu v Praze.

Grafické práce a ilustrace (dřevoryty, lepty, litografie) zobrazují sociální a intimní témata. Jsou součástí několika bibliofilských tisků (například Na motiv ženy, Kladno : Karel Janout, 1936, 5 leptů ženských aktů, Praha : Družstvo Dílo přátel umění a knihy, 1946).

V posledních letech se na trhu s uměním objevují falzifikáty jeho děl.[4]

Členství ve skupinách[editovat | editovat zdroj]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Obrazy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Modrý koník, 1919
  • Rodinné ticho, 1922
  • Bloudění, 1939–1940
  • Plačky, 1940–1941
  • Kohout plaší smrt, 1944
  • Staré ženy, 1944
  • “Rekreace”, 1946

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PÁNKOVÁ, Marcela. Kotík Pravoslav 1889-1970 : katalog výstavy. Praha: Národní galerie, 1991. ISBN 80-7035-016-4. 
  • LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV / 2. S. 78.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Kotík, Pravoslav, s. 538–539. 
  • PAVLIŇÁK, Petr. heslo Kotík, Pravoslav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–.... Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2001. ISBN 80-86171-06-X. Svazek VI.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]