Miloslav Holý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. Miloslav Holý
prof. Miloslav Holý
prof. Miloslav Holý
Narození4. října 1897
Praha-Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. března 1974 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánípedagog, malíř, učitel, grafik a ilustrátor
Oceněnízasloužilý umělec
Řád práce
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloslav Holý (4. října 1897 Praha-Karlín[1]3. března 1974 Praha) byl český malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vila Miloslava Holého, Střešovická ulice č. 54̠, Praha 6 - Střešovice
Hrob na Vyšehradském hřbitově

Miloslav Holý se narodil v Karlíně jako jediný syn hostinského Jana Holého a Boženy Kaucké.[2] Studoval na Akademii výtvarných umění v PrazeJana Preislera, Vlaha Bukovace, Jakuba Obrovského a v grafické speciálce u Maxe Švabinského. Spolu s Karlem Holanem, Pravoslavem Kotíkem a sochařem Karlem Kotrbou vytvořil v roce 1924[3] skupinu Ho Ho Ko Ko, též nazývanou Skupina sociální malby[4]. Holý se věnoval litografii a leptu s tematikou života prostých lidí, která pokračovala i v období členství v Umělecké besedě (1920–1924) a v Sociální skupině Ho-Ho-Ko-Ko (1925–1927), pojmenované podle začátků příjmení jejích členů – Holého, malířů Karla Holana, Pravoslava Kotíka a sochaře Karla Kotrby. Tvorba této skupiny se řadí k nejvýraznějším projevům českého realismu dvacátých let. Byla obdobou nové věcnosti v Německu, nebo neoklasicismu ve Francii a v Itálii. Skupina každoročně vystavovala v Praze a Brně.

Zlom v Holého tvorbě nastal po rozpadu skupiny v letech 19271930, kdy vstoupil do SVU Mánes. Jeho paleta se prozářila, rukopis uvolnil a pro inspiraci se obrátil k přírodě jižních Čech, květinovým a ovocným zátiším, aktům. Počátkem 30. let založil rodinu a dal si postavit vilu ve Střešovicích. V letech 19391949 byl znovu členem[5] Dále byl členem Umělecké besedy a SČUG Hollar.

V letech 1945–1946 soukromě vyučoval malbu. V letech 19471958 byl profesorem a v letech 19501954 rektorem Akademie výtvarných umění. Byl nositelem titulu zasloužilý umělec (1964) a vyznamenání Řád práce (1967).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho rozsáhlé malířské dílo obsahuje převážně krajinomalbu. Stylově je charakterizuje celoživotní příklon k expresionismu. Ve dvacátých letech byl koloristou, později tvoří dynamické, pastózní krajiny. Často se inspiroval krajinou Podorlicka. S oblibou podobně jako Karel Holan maloval výjevy z periferie, byl však rovněž vynikajícím a osobitým krajinářem.

Díla Miloslava Holého byla vystavována na mnoha výstavách, je zastoupen v mnoha českých galeriích a muzeích. Napsal několik statí, knihu vzpomínek a sbíral výtvarné práce.

Sbírka[editovat | editovat zdroj]

Sbíral především kresby a malířské práce českých a německých autorů 19. až 20. století zprvu ze studijních důvodů, později se jako zapálený sběratel soustředil na tvorbu svých vrstevníků, spolužáků a přátel. K nejstarším patří kresby Josefa Navrátila a Julia Mařáka, dále Jana Preislera a skici Jindřicha Pruchy z jeho expresionistického období. Ze starších vrstevníků obdivoval ženské akty Rudolfa Kremličky. Vzácné jsou dvě kresby Jiřího Karse, Julese Pascina a lept Bohumila Kubišty. Ve sbírce jsou zastoupeny také kresby sochařů Josefa Mařatky a jeho učitele Augusta Rodina. Německý impresionismus a expresionismus zastupují grafiky Maxe Liebermanna, Lovise Corintha a Oskara Kokoschky. Z přátel a vrstevníků jsou zastoupeny grafické listy Pravoslava Kotíka, Jana Baucha, Emanuela Frinty a návrhy ilustrací Zdeňka Buriana.[6]

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • 1926 Deštníky (olej)
  • 1927 Place Mazas v Paříži (olej)
  • 1927 Červené střechy v St. Cloud (olej)
  • 1929 Ležící akt (kresba perem)
  • 1930 Zátiší se sklem (olej)
  • 1931 Rybářské loďky v Cagnes (olej)
  • 1932 Kolový parník (olej)
  • 1940 Zelené hrušky (pastel)
  • 1942 Žito před chalupami (olej)
  • 1944 Mé dcery v zahradě (olej)
  • 1946 Bruneta a blondýna (olej)
  • 1947 Vlastní podobizna (pastel)
  • 1950 Malířka květin (olej)
  • 1952 Zátiší s červeným talířkem (olej)
  • 1953 U zahradního stolu (olej)
  • 1954 Pleny (olej)
  • 1956 Ledy na Zdobnici (olej)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  2. Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  3. LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2. S. 78.
  4. Obrazy orlicka Miloslav Holý. Rychnov nad Kněžnou: Orlická galerie Rychnov nad Kněžnou, 1967. tak akorát s. 
  5. Historický seznam členů. svumanes.cz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. 
  6. Sbírku publikovala Helena Zápalková, Malíř sběratel. Kresba a grafika ze sbírky Miloslava Holého. Katalog výstavy MUO Olomouc 2017, ISBN 978-80-88103-32-5

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • heslo Holý, Miloslav. In: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999. ISBN 80-86171-03-5. Svazek III.
  • LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2.
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 1. Praha: Rudolf Ryšavý, 1947. Heslo Holý, Miloslav, s. 363. 
  • CÍSAŘOVSKÝ, Josef. Miloslav Holý. 1. vyd. Svazek 23. Praha: NČSVU, 1959. S. 48. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]