Přeskočit na obsah

Amsterdam

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Amsterdam
Odshora, zleva doprava: Grachtengordel, vodní kanál v centru, královská koncertní budova a Rijksmuseum
Amsterdam – znak
znak
Amsterdam – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice52°22′23″ s. š., 4°53′35″ v. d.
Nadmořská výška0 m n. m.
Časové pásmo+1
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
ProvincieSeverní Holandsko
ObecAmsterdam
Amsterdam
Amsterdam
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha219 km²
Počet obyvatel921 468 (2023)[1]
Hustota zalidnění4 207,6 obyv./km²
Správa
StarostaFemke Halsema
Oficiální webamsterdam.nl
Telefonní předvolba+31 20
PSČ1011
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Amsterdam nebo též méně používané[2] Amsterodam[3] je hlavní město Nizozemska[4] od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v Haagu. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. Žije zde přibližně 921 tisíc[1] obyvatel, kteří se hlásí ke 177 různým národnostem. V roce 2009 to bylo teprve 761 tisíc obyvatel. Amsterdam je jedním z měst konurbace Randstad.

Na území města či v jeho okolí se nacházejí dvě památky světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o amsterdamské kanály ze 17. století v historickém centru[5] a obrannou linii Amsterdamu vybudovanou na přelomu 19. a 20. století okolo městské zástavby (V roce 2021 došlo k rozšíření ochrany UNESCO i na prvky Nové holandské vodní linie (spojující Zuiderzee a Rýn) a přejmenování položky na „Nizozemské vodní obranné linie“).[6]

Historie

Amsterdam v roce 1544
Historické centrum

Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály (grachten). Nízká hladina vody byla v kanálech udržována pomocí přehrad (dijken). Ve 13. století byla jedna z přehrad vztyčena v ústí řeky Amstel, a tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V. osvobozuje jeho obyvatele od poplatků (tzv. tolprivilege).[7] Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od 14. století město vzkvétalo zejména díky obchodu s hanzovními městy, např. s Hamburkem. Od 15. století bylo obchodně nejdůležitějším nizozemským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.[8]

Nizozemská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v osmdesátiletou válku, která vedla ke vzniku nezávislé Republiky spojených nizozemských provincií. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci z Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu.[9] Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané nizozemštiny) a udělala z Amsterdamu velké obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 000 obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 000 a na konci 17. století 200 000 obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen Londýn, Paříž a Neapol měly v té době srovnatelný počet obyvatel.

Sedmnácté století je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého Nizozemí. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie. Město bylo základnou mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v Nizozemské východoindické společnosti a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které pak vedly k ustavení nizozemských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem.

18. a 19. století se nesou ve znamení určitého poklesu prosperity Amsterdamu. Války Nizozemí se Spojeným královstvím a posléze napoleonské války si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se situace začala obracet k lepšímu.

Během 19. století zasáhla město průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město se splavným veletokem Rýnem. Severomořský kanál spojil amsterdamský přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu lidí.

Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. Tehdy bylo postaveno několik muzeí, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw) se skvělou akustikou.

Během první světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.

Socha Anne Frankové

V průběhu druhé světové války okupovala město německá vojska (Wehrmacht). Více než 100 000 Židů bylo deportováno. Nejznámější z nich se stala dívka Anne Franková, jejíž deník byl po válce vydán ve všech světových jazycích. Tím byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.[10][11]

Znak města

Amsterdam, Nizozemsko
klimagram
123456789101112
 
 
62
 
5
1
 
 
43
 
6
0
 
 
59
 
9
2
 
 
41
 
12
4
 
 
48
 
17
8
 
 
68
 
19
10
 
 
66
 
21
13
 
 
61
 
22
12
 
 
82
 
18
10
 
 
85
 
14
7
 
 
89
 
9
4
 
 
75
 
6
2
průměrné max. a min. teploty ve °C
úhrn srážek v mm

Znak města Amsterdamu se skládá ze tří ondřejských křížů uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou Vilemínou v roce 1947 jako reflexe na hrdinství občanů města během 2. světové války.

Obyvatelstvo

V Amsterdamu po staletí žijí obyvatelé různých národností. Od 15. století v něm hledali svobodu náboženského vyznání francouzští Hugenoti, protestantští Vlámové a Židé. Frísové, Němci a Skandinávci do Amsterdamu přicházeli za prací. Mezi 15. a 19. stoletím byla nejpočetnější skupina imigrantů z Německa.

Když se v roce 1911 Čína stala republikou, odešel větší počet Číňanů do zahraničí. Někteří zůstali v Nizozemsku. Z této doby pochází čínská čtvrť v Amsterdamu. Od padesátých let přicházeli obyvatelé Surinamu a Nizozemských Antil. Tato území patřila do Nizozemského království a jejich obyvatelé byli oprávněni vstupovat na území evropského Nizozemí.

Obnova po druhé světové válce vyžadovala mnoho pracovních sil. Hospodářská situace se v padesátých letech vyvíjela velmi příznivě a chyběli pracovníci na místech vyžadujících nízkou kvalifikaci. Do Nizozemska a dalších západoevropských zemí přicházeli hostující dělníci (tzv. gastarbeitři) na základě mezivládních dohod. První dohoda byla uzavřena s Itálií v roce 1960, následovaly dohody se Španělskem, Portugalskem, Řeckem a Jugoslávií. Obdobné dohody byly uzavřeny s Tureckem a Marokem. Za hostujícími dělníky přicházely jejich rodiny. V roce 1973 přišla ekonomická krize a evropské státy se pokusily imigraci zastavit.

Další vlna imigrantů byla ze zemí východního bloku, hlavně z Maďarska a Polska. V devadesátých letech západní Evropa (včetně Nizozemska) přijímala uprchlíky ze Somálska, zemí bývalé Jugoslávie, Íránu nebo Iráku. V roce 1998 bylo Nizozemsko po Švýcarsku zemí s nejvyšším počtem uprchlíků v poměru k populaci země.

Nizozemci, kteří žili v Amsterdamu, se ve větším počtu stahovali do měst v okolí (Almere, Amstelveen, Haarlem, Purmerend a Zaandstad). V roce 2008 mělo 30 % obyvatel tohoto města původ v zemích mimo Evropu, tento podíl je v rámci celého Nizozemska 9 % (podle údajů Nizozemského statistického úřadu).

V Amsterdamu žijí obyvatelé 177 různých národností. Následují ho Antverpy se 164 národnostmi, Wageningen se 152 národnostmi a New York se 150 národnostmi.[zdroj?]

Městská správa

Amsterdam je spravován volenou městskou radou a městským magistrátem. V čele města stojí starosta (burgemeester).

Od roku 2010 až do své smrti dne 5. října 2017 byl starostou Amsterdamu Eberhard van der Laan. 27. ledna 2017 oznámil, že má rakovinu plic v konečném stadiu. 18. září 2017 převzala úřad starosty Amsterdamu, zprvu prozatímně, 50letá Kajsa Ollegrenová jako první žena ve více než tisícileté historii města.

Pamětihodnosti

K nejstarším architektonickým památkám patří dva původem gotické farní kostely, a to Starý kostel Oude Kerk ze 14. století a Nový kostel Nieuwe Kerk, oba v 21. století slouží jako výstavní síně. Daleko mladší – až z 19. století – jsou jezuitský kostel sv. Františka Xaverského a dodnes katolický farní kostel sv. Mikuláše s novobarokní kupolí.

Z veřejných staveb nejstarší je gotická obchodní Váha s věží, ze 14. století, která postupně přestavována sloužila různým účelům.

Historické centrum Amsterdamu je zastavěno převážně domy ze 16. až 17. století, které v Nizozemí nazývají Zlatým věkem. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města. Tři nejznámější kanály se nazývají Herengracht (kanál pánů), Kaizersgracht (kanál císařů) a Prinsengracht (kanál princů).

Moderní pomník před univerzitou byl roku 1978 vztyčen nizozemskému filozofovi Baruchu Spinozovi, který zde žil a pracoval. Panel s textem o jeho životě, malovaný portrét a knihy jsou vystaveny v Židovském historickém muzeu.

Pohled z Amsterdamské veřejné knihovny
Pohled z Amsterdamské veřejné knihovny

Kultura

Koncertní sály a divadla

Jedním z nejvýznamnějších kulturních stánků v Amsterdamu je koncertní budova Concertgebouw s vynikající akustikou, která byla postavena koncem 19. století. Zde sídlí hudební těleso zvané Concertgebouw Orchestra, které je považováno za jeden z nejlepších symfonických orchestrů světa. Britský odborný časopis Gramophone uspořádal v roce 2008 anketu mezi hudebními kritiky. Výsledkem ankety bylo, že tento orchestr získal první místo mezi všemi světovými symfonickými tělesy.[12] Velkou zásluhu na tomto vysokém standardu měli šéfdirigenti Bernard Haitink (1961–1988), Riccardo Chailly (1988–2004) a Mariss Jansons (2004–2015). Od začátku sezóny 2016/2017 je šéfdirigentem orchestru Ital Daniele Gatti.

Koncertní budova Concertgebouw naproti náměstí Museumplein v Amsterdamu
Concertgebouw-Orchestra v koncertním sále budovy Concertgebouw

Nejdůležitější divadelní budovou města je Het Muziektheater, což je moderní operní dům na náměstí Waterlooplein. Budova je používána dvěma divadelními tělesy, což jsou De Nederlandse Opera (operní společnost) a Het Nationale Ballet (baletní společnost).

Muzea

Město je proslaveno svými početnými a významnými muzei a galeriemi. Na rozlehlém Muzejním náměstí Museumplein stojí blízko sebe situována tři muzea: Rijksmuseum, Van Gogh Museum a Stedelijk Museum.

Rijksmuseum (Říšské muzeum) v Amsterdamu
  • Van Goghovo muzeum prezentuje největší sbírku obrazů Vincenta van Gogha na světě. Je v něm uložena také velká část dopisů, které malíř psal svému bratru Theovi, svým sestrám a spřáteleným umělcům. Dále jsou v muzeu vystaveny obrazy mj. Paula Gauguina, Claude Moneta, Felixe Valottona, Pabla Picassa a Henri de Toulouse-Lautreca.
  • Stedelijk Museum („Městské muzeum“) prezentuje velkou sbírku moderního umění.
  • Dům Anne Frankové, ve kterém se během druhé světové války ukrývala rodina židovského podnikatele v potravinářství Franka až do prozrazení v roce 1944, je věnován expozici o utajeném životě rodiny. Čtrnácti- až patnáctiletá dcera Anne Franková zde napsala svůj deník; po prozrazení úkrytu rodiny zahynula v koncentračním táboře. Její deník byl po skončení druhé světové války vydán v mnoha jazycích.
  • Židovské historické muzeum spravuje významné historické a umělecké sbírky nizozemských židovských rodin od 16. do 20. století v budově přistavěné ke staré synagóze. Proti němu stojí Portugalská synagóga.
  • Botanická zahrada je situována nedaleko odtud na břehu kanálu.
  • Námořní muzeum sídlí v budově bývalé Východoindické námořní společnosti (VOC). Ve čtyřech traktech budovy se představují jednak sbírky dokumentárních předmětů, dále v jižním křídle je interaktivní expozice o třech oddílech. První pojednává o dějinách nizozemských zámořských výprav, druhý o velrybářství, a třetí o lodích a námořnících. Před muzeem kotví přesná kopie jedné z prvních námořních lodí společnosti VOC, je přístupná se vstupenkou do muzea.
  • Historické muzeum města Amsterdamu se zaměřuje na slavné etapy vývoje města, slavné rodiny a dokumenty.
  • Begijnenconvent je bývalý konvent, kostel a kaple řádu bekyň. Vznikl v 15. století z několika domů, v nichž žily neprovdané zbožné ženy ctnostným životem. Středověké domky vyhořely, budovy postavené v 19. století přešly pod anglikánskou církev a dodnes slouží svému účelu.
  • Rembrandthuis – Rembrandtův dům je památníkem malíře s přesně rekonstruovanými interiéry od kuchyně přes přijímací sál s vystavenými obrazy, ložnici a ateliér. Vystavuje se také významná sbírka Rembrandtových grafických listů a měditiskových desek.

Doprava

Cyklisté a zaparkovaná jízdní kola v centru Amsterdamu

Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje vnitrostátní a mezinárodní železniční spojení, 5 linek metra (nejnovější na trase Zuid-Noord), 1 trasu městské železnice, 18 tramvajových tras, mnoho lokálních, vnitrostátních i mezinárodních autobusových linek, několik trajektů přes IJ pro pěší a cyklisty (zdarma) či lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře

Amsterdam je jedním z nejpřátelštějších měst k cyklistům na světě.[13] Je centrem cyklistické kultury, má kvalitní síť cyklostezek i stojanů a garáží na kola na celém svém území. Na jednu domácnost zde v roce 2015 připadly přibližně dvě jízdní kola. Jízdní kola jsou pro svou rychlost a praktičnost používána jako dopravní prostředek všemi sociálně-ekonomickými skupinami.

Letiště Schiphol, vzdálené přibližně 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším letištěm v Nizozemsku a patří mezi největší v Evropě. Za rok 2019 odbavilo přes 70 milionů cestujících. Je domovským letištěm společnosti KLM, KLM Cityhopper, KLM Cargo, Martinair a Transavia.

SAIL Amsterdam

Město leží na řece Amstel a IJ (ačkoli ta ve skutečnosti řekou v pravém slova smyslu není, pravděpodobně se jedná o pozůstatek zálivu), které v něm ústí do moře. Amsterdamský přístav je mořským kanálem spojen se Severním mořem.

Jednou za pět let se v amsterdamském přístavu koná světová přehlídka lodí SAIL Amsterdam.

  • Amsterdamská centrální stanice
    Amsterdamská centrální stanice
  • Autobusová doprava
    Autobusová doprava
  • Amsterdamský kanál
    Amsterdamský kanál
  • Přepravní člun
    Přepravní člun
  • Městská tramvaj
    Městská tramvaj
  • Mapa metra
    Mapa metra

Sport

Amsterdam je domovským městem fotbalového týmu AFC Ajax, jehož sídlem je moderní Amsterdam ArenA, umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdílí stadion s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals, který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii World Bowl.

V roce 1928 se v Amsterdamu konaly IX. letní olympijské hry. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrekonstruován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím. Mezi 6. a 10. červencem 2016 se na tomto stadionu uskutečnilo mistrovství Evropy v atletice, kvalifikace některých vrhačských disciplín (hod diskem a hod oštěpěm mužů i žen) však netradičně proběhly v centru města, na náměstí Museumplein. Mezi 9. a 11. březnem 2018 se na olympijském stadionu konalo mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji: pořadatelé netradičně instalovali na ploše stadionu dočasný rychlobruslařský ovál, aby na tomto exponovaném místě připomenuli 125. výročí rychlobruslařských světových šampionátů.

Partnerská města

Osobnosti

Amstel

Galerie

  • Rijksmuseum
    Rijksmuseum
  • Oude Kerk
    Oude Kerk
  • Obchodní čtvrť Zuidas
    Obchodní čtvrť Zuidas
  • Kanál v létě
    Kanál v létě
  • Větrný mlýn De Gooyer
    Větrný mlýn De Gooyer
  • Křižovatka dvou kanálů
    Křižovatka dvou kanálů
  • Westerkerk
    Westerkerk
  • Koninginnedag
    Koninginnedag
  • Munttoren
    Munttoren
  • Damstraat
    Damstraat
  • Vondelk
    Vondelk
  • Borneohof voorzijde
    Borneohof voorzijde

Reference

  1. ↑ a b Bevolkingsontwikkeling; regio per maand. Statistiky Nizozemsko. Dostupné online. [cit. 2023-05-23].
  2. ↑ PRAVOPISNĚ.CZ. Amsterdam × Amsterodam - jak se tento název správně píše?. Pravopisně.cz [online]. 2015-03-16 [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Slovník spisovné češtiny, ISBN 80-200-0493-9, str. 625
  4. ↑ Podle čl. 32 ústavy.
  5. ↑ Seventeenth-Century Canal Ring Area of Amsterdam inside the Singelgracht. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Dutch Water Defence Lines. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Tolprivilege van Amsterdam (1275). Historiek [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  8. ↑ NIJMAN, Jan. Amsterdam's Canal District: Origins, Evolution, and Future Prospects. [s.l.]: University of Toronto Press 259 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4875-0034-4. (anglicky) Google-Books-ID: kSn7DwAAQBAJ. 
  9. ↑ GELDERBLOM, Oscar C. From Antwerp to Amsterdam: The Contribution of Merchants from the Southern Netherlands to the Commercial Expansion of Amsterdam (C. 1540-1609). Review (Fernand Braudel Center). 2003, roč. 26, čís. 3, s. 247–282. Dostupné online [cit. 2021-10-05]. ISSN 0147-9032. 
  10. ↑ History of Jews in Amsterdam. www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ The Netherlands: the greatest number of Jewish victims in Western Europe. Anne Frank Website [online]. 2018-09-28 [cit. 2021-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Fachmagazin wählt vier deutsche Orchester unter die besten der Welt. Die Welt, 19. listopadu 2008 (německy).
  13. ↑ 20 měst, která jsou nejpřátelštější k cyklistům. Čistou stopou Prahou [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Hlavní města Evropy
Nezávislé státy
Amsterdam (Nizozemsko) • Andorra la Vella (Andorra) • Athény (Řecko) • Bělehrad (Srbsko) • Berlín (Německo) • Bern (Švýcarsko) • Bratislava (Slovensko) • Brusel (Belgie) • Budapešť (Maďarsko) • Bukurešť (Rumunsko) • Dublin (Irsko) • Helsinky (Finsko) • Kišiněv (Moldavsko) • Kodaň (Dánsko) • Kyjev (Ukrajina) • Lisabon (Portugalsko) • Londýn (Spojené království) • Lublaň (Slovinsko) • Lucemburk (Lucembursko) • Madrid (Španělsko) • Minsk (Bělorusko) • Monaco-Ville (Monako) • Moskva (Rusko) • Nikósie (Kypr) • Oslo (Norsko) • Paříž (Francie) • Podgorica (Černá Hora) • Praha (Česko) • Reykjavík (Island) • Riga (Lotyšsko) • Řím (Itálie) • San Marino (San Marino) • Sarajevo (Bosna a Hercegovina) • Skopje (Severní Makedonie) • Sofie (Bulharsko) • Stockholm (Švédsko) • Tallinn (Estonsko) • Tirana (Albánie) • Vaduz (Lichtenštejnsko) • Valletta (Malta) • Varšava (Polsko) • Vatikán (Vatikán) • Vídeň (Rakousko) • Vilnius (Litva) • Záhřeb (Chorvatsko)
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Nizozemské království – Koninkrijk der Nederlanden – (NL)
Země
Provincie
Zvláštní správní obvod
Města a obce v Severním Holandsku
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amsterdam&oldid=21157492“