Aernout van der Neer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aernout van der Neer
Narození 1603
Gorinchem
Úmrtí 9. listopadu 1677 (ve věku 73–74 let)
Amsterdam
Povolání malíř
Významná díla Winter landscape with houses
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17276188
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ17276190
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Krajina s větrným mlýnem (1647-49)

Aernout van der Neer [nér] (kol. 1603 Amsterdam9. listopadu 1677 Amsterdam), obvykle nazývaný Aert nebo Artus, byl nizozemský malíř, krajinář 17. století.

Život[editovat | editovat zdroj]

Podle mínění Arnolda Houbrakena působil Van der Neer v Gorinchemu jako a správce pánů z Arkelu. Tato domněnka by vysvětlovala skutečnost, že existuje velmi málo datovaných děl z doby umělcových počátků. Je pravděpodobné, že byl ve svých amatérských malířských počátcích ovlivněn lokálními malíři Rafaelem a Jochemem Govertsz Camphuysenovými, jejichž sestru Lysbeth si v roce 1632 vzal za ženu. Téhož roku se manželé odstěhovali do Amsterdamu, kde se jim roku 1634 narodil syn Eglon, později známý portrétní a žánrový malíř. Roku 1659 se Aert van der Neer otevřel hostinec a obchod s vínem, protože jej malířství nedokázalo uživit. Přesto malíř zemřel v naprosté bídě. Při soupisu majetku byly jeho obrazy oceněny kolem pěti zlatých za kus, tedy velmi malými sumami.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší díla Aernouta van der Neer, opatřena písmeny A.V. a D.N., mezi nimiž je vložena datace jsou dvě zimní krajiny, které se nachází v Rijksmuseu v Amsterodamu (1639) a v Martinově sbírce v Kielu (1642), obě krajiny jsou ještě nevyzrálá díla nízké kvality. Daleko lepší je Zimní krajina (1643) ve sbírce paní Wantageové a Noční scéna (1644) v d'Arenbergově sbírce v Bruselu.

Spolupráce s Aelbertem Cuypem[editovat | editovat zdroj]

Požár hradu poblíž města (1650)

V roce 1652 van der Neer dvěma nebo třemi obrazy, které jsou dnes v galeriích v Berlíně a Kodani zachytil dramatický noční požár staré amsterodamské radnice. Ačkoli byl Amsterodam zřejmě stále jeho bydlištěm, zachycují obrazy z této doby často kanály a lesy kolem Haarlemu a Leidenu, řeky Máza a Rýn. Někdy nalezneme na těchto obrazech také Dordrecht, město v němž bydlel malíř a krajinář Aelbert Cuyp. I podle jiných dokladů byli tito dva malíři v přátelském vztahu. Neerova plátna z této doby vykazují řadu společných znaků s plátny Cuypovými. Na některých dokonce pracovali společně. Krajiny tohoto druhu jsou ve sbírkách vévodů z Bedfordu z Westminsteru. Obsahují obě, v té době Neerem užívané malířské polohy: Zamrzlou Mázu s rybáři a noční krajinu ozářenou měsíčním světlem, odrážejícím se na poklidné vodní hladině.

Vzájemný vztah obou malířů nebyl vyrovnaný, nýbrž šlo o vztah učitele a žáka. Cuyp vystupoval jako sebevědomý, suverénní tvůrce, od něhož van der Neer žádal pomoc. Neerovu malířskou tvorbu Cuyp nehodnotil příliš vysoko. Prostě pečlivě oživil jeho krajiny figurální stafáží a zvířaty.

Je to patrné na krajině se západem slunce z Louvru, ve kterém popředí a dobytek evidentně maloval Cuyp. Neerův obraz V Národní galerii v Londýně byl Cuypem signovaný na vědru dojičky, jejíž postava s červenou sukní je do van der Neerovy krajiny namalována s osvěžující účinností. Podobně významný je Cuypův vklad do obrazu ze státní galerie ve Frankfurtu, na němž maloval pár rybářů se psem a lovce stopujícího překvapené kachny.

Náměty[editovat | editovat zdroj]

Noční říční scéna s rybáři

Ačkoli byl Neer podobně precizním malířem jako Cuyp, dokonce obdobně pracuje se světelnými reflexy a budováním krajiny, je takřka jeho protikladem pokud jde o tmavost zobrazených krajin. Zatímco Cuyp maluje téměř zásadně krajiny zalité světlem, tvoří Neer vedle zimních krajin hlavně krajiny noční.

Neerova oblíbená témata řek a říční krajiny, tak typické pro nizozemskou krajinu, jsou zachycena při západu slunce nebo za měsíční noci. Mimořádná je jeho schopnost uchopit krajinu v oblačné průsvitnosti, v níž různé a i značně vzdálené objekty zcela ostře vystupují z temného, oblačného nebe a ubíhající ploché říční krajiny, budovaných pomocí teplých hnědí o ocelových šedí. Samostatnou variantou těchto nočních krajin jsou nesmírně dramatické noční výjevy hořících budov.

Jiným typem námětů jsou, v holandské krajinomalbě už tradiční, zobrazení zimních krajin se zamrzlými vodními plochami, odrážejícími podobně jako noční krajiny chladné denní světlo. V těchto obrazech nechybí bohatá figurální stafáž hráčů golfu, bruslaři a rybáři. Malířova schopnost vyhnout se i v těchto zimních krajinách dojmu ledového chladu, patří také k jeho velkým darům.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Do jisté míry příbuzné tmavé krajiny maloval už o něco dříve Jan van Goyen, přesto je Neerův přínos k holanské krajinomalbě zpracováním námětů nočních krajin velmi významný. Jeho obrazy nejsou na uměleckém trhu ceněny tolik než Aelbert Cuyp nebo Meindert Hobbema, ale pro jejich zvláštní kouzlo jsou často vyhledávány a jsou obsaženy v četných sbírkách. Kolem sto padesáti obrazů je přístupno veřejnosti. Nejkvalitnější sbírka Neerových obrazů je Ermitáži v Petrohradu. V Anglii se jeho obrazy nalézají v Národní galerii a ve Wallace Collection. Z dalších jmenujme sbírku Markýzů z Bute a sbírku plukovníka Holforda.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aernout van der Neer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]