Nigérie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nigerijská federativní republika
Federal Republic of Nigeria
Republik Nijerya
Republic nde Naigera
Republik Federaal bu Niiserya
vlajka Nigérie
vlajka
znak Nigérie
znak
Hymna
Arise O Compatriots, Nigeria's Call Obey
Geografie

Poloha Nigérie
Poloha Nigérie

Hlavní městoAbuja
Rozloha923 768 km² (31. na světě)
z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bodChappal Waddi (2419 m n. m.)
Časové pásmo+1
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění188,9 ob. / km² (71. na světě)
HDI 0,504 (nízký) (152. na světě, {{{HDI aktuální k}}})
Jazykangličtina (úřední), hausa, yoruba, igbo (ibo), fulani
Náboženstvíislám, křesťanství, domorodá náboženství
Státní útvar
Státní zřízeníprezidentská republika
Vznik1. října 1960 (nezávislost na Velké Británii)
PrezidentMuhammadu Buhari
ViceprezidentYemi Osinbajo
MěnaNigerijská naira (NGN)
HDP/obyv. (PPP)6 004[1] USD (126. na světě, {{{HDP aktuální k}}})
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1566 NGA NG
MPZWAN
Telefonní předvolba+234
Národní TLD.ng
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Nigérie je země v západní Africe. Má rozlohu 923 768 kilometrů čtverečních. Na západě sousedí s Beninem, na východě s ČademKamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu. S počtem obyvatel 177,2 milionu (2014) je nejlidnatější zemí Afriky (pětina všech obyvatel kontinentu). Hlavním městem je Abuja ve středu země. Největším městem je přístav Lagos, dnes již více než dvacetimilionová megalopole. Úředním jazykem je angličtina. Sever země je osídlen muslimy a jih křesťany a animisty. Nigérie má bohaté zásoby ropy, je jejím pátým největším světovým vývozcem. Denní těžba této suroviny činí více než 2 miliony barelů.

Etymologie

Jméno Nigérie (anglicky Nigeria) se poprvé objevilo v roce 1897 v deníku The Times. Jeho původcem je však zřejmě Flora Shaw, pozdější manželka barona Fredericka Lugarda, britského koloniálního administrátora ze sklonku 19. století. Jde o kombinaci slov „Niger“ (nejdelší a největší řeka Nigérie i celé západní Afriky) a „Area“ (oblast).

Historie

Benin City v 17. století. Tento obrázek se objevil v evropské knize Popis Afriky, která vyšla v Amsterdamu roku 1668.[2]
Olusegun Obasanjo byl vojenský prezident vládnoucí v letech 1976 až 1979.

Na území Nigérie se již v předkoloniálním období formovaly významnější státní celky. Jedním z nejdůležitějších byl Sokotský sultanát vytvořený na počátku 19. století během džihádu, který vedli Fulbové v západní Africe.

Nigérie získala plnou nezávislost v říjnu 1960 jako federace tří oblastí (severní, západní a východní). Ústava zaručovala parlamentní republiku a značnou míru samostatnosti jednotlivých oblastí. Spolkové vládě byly dány pravomoci v oblasti obrany, zahraničních vztahů a obchodních a daňových politik. Britský monarcha zůstal oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou dvoukomorového parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet.

V roce 1966 došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům, které zemi uvrhly do vojenské diktatury. Po pogromu, jehož obětí se stalo přibližně 30 000 Igbů ve východních státech, vyhlásili příslušníci tohoto etnika v červenci roku 1967 nezávislý stát Biafra s hlavním městem Enugu. Následovala občanská válka, na jejímž konci bylo více než milion obětí a předáci povstaleckého hnutí museli kapitulovat. Biafra definitivně zanikla v lednu roku 1970.

V roce 1975 došlo k dalšímu, v tomto případě nekrvavému, puči, který odstranil Yakubu Gowona z jeho pozice v čele vojenské vlády. Nahradil jej Murtala Ramat Mohammed, který slíbil návrat k civilní vládě. Padl však za oběť atentátu a na jeho místo byl dosazen generál Olusegun Obasanjo, pozdější civilní prezident země.

V roce 1977 vznikla nová ústava a o dva roky později byly uspořádány všeobecné volby, v nichž zvítězil Shehu Shagari. Již v roce 1983 se Nigérie vrátila k vojenské vládě po dalším ozbrojeném puči. Do roku 1993 pak zemi spravovala Vrchní vojenská rada. Posledním vojenským diktátorem byl mezi lety 1993 a 1998 generál Sani Abacha, který zemřel náhle v létě roku 1998, údajně na předávkování viagrou při jedné ze svých častých návštěv oblíbeného nočního klubu. Na svém "kontě" měl nejen vraždy opozičních předáků, ale i zpronevěru sumy až 3,5 miliardy amerických dolarů ze státní pokladny.

Po smrti generála Abachy byly v zemi konečně uspořádány svobodné a legitimní volby, prezidentem se na příštích osm let do roku 2007 stal Olusegun Obasanjo, viceprezidentem pak Atiku Abubakar. Od 29. května 2007 tuto funkci vykonával Umaru Yar'Adua (muslim), viceprezidentem byl zvolen křesťan – Goodluck Jonathan. V květnu 2010 po souhlasu parlamentu nahradil Jonathan těžce nemocného Umaru Yar'Aduu ve funkci prezidenta. Nové prezidentské volby se uskutečnily 16. dubna 2011 a Jonathan v nich porazil svého hlavního rivala, muslima Muhammadu Buhariho, načež na muslimském severu země vypukly nepokoje.[3]

Ve volbách v březnu 2015 zvítězil kandidát Muhammadu Buhari, který získal zhruba o 2,5 miliónu hlasů více, než Goodluck Jonathan. Jonathan výsledek přijal, čímž eliminoval možnost nepokojů. Volby měly podle pozorovatelů korektní průběh, zúčastnilo se jich 42,76% oprávněných voličů. Termín voleb byl posunut o šest týdnů z důvodu nepokojů na severu, způsobených hnutím Boko Haram.[4] Při útocích spáchaných islamisty z Boko Haram zahynulo více než 20 tisíc lidí.[5]

Geografie

Související informace naleznete také v článku Geografie Nigérie.
Zuma Rock

Země leží ve východní části Západní Afriky na pobřeží Atlantského oceánu v oblasti Guinejského zálivu. Hraničí na západě s republikou Benin, na severu s Nigerem, na východě s Kamerunem a Čadem. Zemí protéká řeka Niger. Významným přítokem je Benue, která se vlévá do Nigeru u města Lokoja. Další přítoky tvoří řeky Kaduna a Sokoto. Na severovýchodě země na hranici s Čadem a Nigerem leží Čadské jezero, do kterého vtéká z Nigérie řeka Komadugu Yobe.

Významným prvkem země je široká delta řeky Niger. Ve vnitrozemí vystupují plošiny Hornoguinejského prahu a náhorní plošina Jos, Udi a Igalo a vrchovina Akwa-Orlu. Východní části země na hranicích s Kamerunem dominuje Adamauská vysočina s pohořími Mandara, Shebshi a Gotel. Nejvyšší vrch Chappel WaddA 2 419 m n. m. se nachází v pohoří Shebshi.[6].

Největšími městy jsou:

  • Lagos (podle odhadu z roku 2009 již 13 milionů obyvatel)
  • Kano (3 626 204 obyvatel)
  • Ibadan (3 565 810 obyvatel)
  • Kaduna (1 582 211 obyvatel)

(údaje jsou z roku 2005)

Politický systém

Nigérie je spolková republika, v jejímž čele stojí prezident. Podle dohodnutých pravidel na dvou nejvyšších funkcích (prezident a viceprezident) je 1 křesťan a 1 muslim. Mezi největší strany patří Lidová demokratická strana a Všenigerijská lidová strana.

Zahraniční vztahy

Správní rozdělení

Správní členění Nigérie

Nigérie je v současnosti rozdělena do 36 států, přičemž Abuja má zvláštní postavení federálního hlavního města. Celé území je dále rozděleno do 538 okresů.

Následující tabulka uvádí nigerijské státy, jejich rozlohu, hlavní města a růst obyvatelstva mezi sčítáními obyvatel v letech 1991 a 2006.[7]

Ostrov Lagos
Stát Plocha v km² Obyvatelstvo
1991
Obyvatelstvo
2006
Obyv./km²
2006
Hlavní město
Abia 6 320 2 338 487 2 833 999 448 Umuahia
Adamawa 36 917 2 102 053 3 168 101 86 Yola
Akwa Ibom 7 081 2 409 613 3 920 208 554 Uyo
Anambra 4 844 2 796 475 4 182 032 863 Awka
Bauchi 45 837 2 861 887 4 676 465 102 Bauchi
Bayelsa 10 773 1 121 693 1 703 358 158 Yenagoa
Benue 34 059 2 753 077 4 219 244 124 Makurdi
Borno 70 898 2 536 003 4 151 193 59 Maiduguri
Cross River 20 156 1 911 297 2 888 966 143 Calabar
Delta 17 698 2 590 491 4 098 391 232 Asaba
Ebonyi 5 670 1 029 312 2 173 501 383 Abakaliki
Edo 17 802 2 172 005 3 218 332 181 Benin City
Ekiti 6 353 1 535 790 2 384 212 375 Ado Ekiti
Enugu 7 161 2 125 068 3 257 298 455 Enugu
Federal Capital Territory 7 315 371 674 1 405 201 192 Abuja
Gombe 18 768 1 489 120 2 353 879 125 Gombe
Imo 5 530 2 485 635 3 934 899 712 Owerri
Jigawa 23 154 2 875 525 4 348 649 188 Dutse
Kaduna 46 053 3 935 618 6 066 562 132 Kaduna
Kano 20 131 5 810 470 9 383 682 466 Kano
Katsina 24 192 3 753 133 5 792 578 239 Katsina
Kebbi 36 800 2 068 490 3 238 628 88 Birnin Kebbi
Kogi 29 833 2 147 756 3 278 487 110 Lokoja
Kwara 36 825 1 548 412 2 371 089 64 Ilorin
Lagos 3 345 5 725 116 9 013 534 2 695 Ikeja
Nassarawa 27 117 1 207 876 1 863 275 69 Lafia
Niger 76 363 2 421 581 3 950 249 52 Minna
Ogun 16 762 2 333 726 3 728 098 222 Abeokuta
Ondo 14 606 2 249 548 3 441 024 236 Akure
Osun 9 251 2 158 143 3 423 535 370 Oshogbo
Oyo 28 454 3 452 720 5 591 589 197 Ibadan
Plateau 30 913 2 104 536 3 178 712 103 Jos
Rivers 11 077 3 187 844 5 185 400 468 Port Harcourt
Sokoto 25 973 2 418 585 3 696 999 142 Sokoto
Taraba 54 473 1 512 163 2 300 736 42 Jalingo
Yobe 45 502 1 399 687 2 321 591 51 Damaturu
Zamfara 39 762 2 051 591 3 259 846 82 Gusau
Nigérie 923 768 88 992 220 140 003 542 152 Abuja

Ekonomika

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Nigérie.
Rušný trh v Lagosu
Brány rafinerie v přístavním městě Port Harcourt.

Významnou komoditou Nigérie je ropa. Země je 6. největším exportérem této suroviny, přičemž 60 % všech těžebních polí má licencovaná společnost Royal Dutch Shell. Bezohledná těžba si však vyžádala obrovskou daň, kterou vyspělé státy úspěšně ignorují jak politicky, tak mediálně. Od roku 1958, kdy těžba ropy touto společností začala, byly zabity tisíce obyvatel, kteří s těžbou a devastací přírody a životního prostoru nesouhlasili. Nejhůře dopadli Ogoniové, jejichž čelní představitelé byli v roce 1995 popraveni nigerijskou vojenskou vládou. V roce 2012 došlo k mimosoudnímu vyrovnání mezi Royal Dutch Shell a jejich pozůstalými ve výši 15,5 milionu dolarů. Firma však důrazně odmítá jakýkoliv podíl na jejich odsouzení a toto odškodnění vysvětluje jako součást uklidnění a stabilizace příslušné oblasti.[8]

Nigérie má blízké obchodní vztahy s USA, kam vyváží pětinu své ropné produkce. Export do USA tvořil v roce 2009 zhruba 42% celkového exportu země a naproti tomu se Nigérie stala 50. největším odběratelem amerických výrobků. Spojené státy jsou zde také největším zahraničním investorem.[9] Zdaleka největší partner v importu do země je však Čína s 16,1% podílu a následně Nizozemsko s 11,3% v roce 2009. USA byly ve stejném roce v importu do Nigérie až na třetím místě s podílem 9,8%. V roce 2010 měla země 8,2 % hospodářský růst[zdroj?] (odhad pro rok 2011 činí 8%, pro rok 2008 to bylo 9%).[10][11]

Stejně jako mnoho dalších zemí Třetího světa, nahromadila i Nigérie podstatný zahraniční dluh. Mnohé rozvojové záměry, jejichž uskutečnění bylo hrazeno z těchto dluhů, vinou rozsáhlé korupce selhaly. Kvůli rostoucímu zadlužení a jemu neodpovídajícím hospodářským výkonům země brzy nebyla schopna dluhy splácet. Po dlouhotrvající snaze nigerijských vyjednavačů se v říjnu 2005 Nigérie a její věřitelé z tzv. Pařížského klubu dohodli na snížení dluhu o přibližně 60 %. Zbylou část dluhů měla vláda uhradit z rostoucích příjmů z těžby ropy. Díky této dohodě bylo uvolněno více než 1,15 miliardy USD ročně pro programy na omezení chudoby. V dubnu 2006 se Nigérie stala první africkou zemí, které se podařilo plně vyrovnat své závazky vůči Pařížskému klubu (ty byly odhadovány na 30 miliard USD).

Společnost

Demografie

Hustota osídlení
Populace Nigérie
Rok Miliony
1971 55
1980 71
1990 95
2000 125
2004 138
2008 151

V Nigérii žije odhadem více než 194 milionů obyvatel[12]. To ji dělá zdaleka nejlidnatějším africkým státem. Stejně jako ve většině subsaharských států Afriky populace dynamicky roste díky velmi vysoké porodnosti, která v roce 2009 dosahovala hodnoty 5,6 živě narozených dětí na matku.[13] Pro srovnání, populace Nigérie v roce 2000 činila 124,8 milionu obyvatel,[14] zatímco v roce 1950 jen asi 33 milionů.[15] Odhady OSN hovoří o tom, že se do roku 2100 zvýší populace Nigérie minimálně na těžko představitelných 730 milionů lidí.[16]

Etnické skupiny

V Nigérii žije více než 250 etnických skupin lišících se tradicemi, historií, jazyky i náboženstvím. Hlavní 4 etnika jsou : Hausové, Jorubové, Igbové (Ibové) a Fulani. Další etnika jsou Ijaw, Kanuri, Ibibio, a Tiv. Žijí zde také malé komunity Afrikánců, Angličanů, Američanů, Číňanů, Indů, Japonců, Libanonců a jiných, zejména evropských národů. Tyto komunity jsou soustředěny zejména ve velkých městech (Lagos, Abuja) a v oblasti delty Nigeru, kde jsou zaměstnáni u ropných společností.

Jazyky

Jazyková mapa Nigérie

V Nigérii se mluví více než 250 jazyky, což odpovídá počtu etnických skupin. Mezi největší domorodé jazyky patří hauština, jorubština, a igboština. Úředním a sjednocujícím jazykem je angličtina, její slangovou formou, rozšířenou zejména mezi nevzdělaným obyvatelstvem, je nigerijská pidgin English.

Emír z Kano patří k etniku Fulbů, kteří v 19. století ovládli sever Nigérie

Náboženství

Hlavními náboženstvími v Nigérii jsou islám a křesťanství, v některých oblastech přetrvávají animistická náboženství. V procentuálním vyjádření bylo k roku 2009 zhruba 50,4% obyvatel muslimů[17] a 48,2% křesťanů.[18] Nicméně některé zdroje udávají k roku 2011 mírnou křesťanskou většinu. Např. podle Pew research center je křesťanů v roce již 50,8%,[19] což by potvrzovalo dlouhodobý trend růstu podílu přívrženců křesťanství na úkor islámu a domorodých náboženství – v roce 1963 se k islámu přihlásilo 47% obyvatelů Nigérie, zatímco k domorodým náboženstvím 18% a ke křesťanství jen 38%. Islám je dominantní zejména v severních oblastech Nigérie, obývaných Hausy. Křesťanství je dominantní v jižních oblastech Nigérie – Jorubové na jihozápadě jsou převážně protestanti a Igbové na jihovýchodě převážně katolíci. Animistická náboženství jsou stále hojně rozšířená mezi Joruby. Judaismus je vyznáván malým množstvím lidí zejména mezi Igby. V posledních letech se zvyšuje napětí mezi muslimy a zbytkem populace, které se mimo jiné projevuje i zvyšujícím se počtem útoků islámských teroristů vůči křesťanům.[20]

Vzdělání

Kriminalita

Nigérie patří mezi státy s největší mírou korupce. Podle zprávy Evropského parlamentu z roku 2016 „přišla Nigérie od roku 1960 v důsledku korupce o přibližně 400 miliard USD z příjmů z ropy a dalších 20 miliard USD pocházejících z ropy zmizelo z nigerijské státní pokladny v posledních dvou letech“.[21] Nigérie viní z korupčního jednání také nadnárodní ropné společnosti a podala mezinárodní žaloby na americký Chevron, britsko-nizozemský Royal Dutch Shell a italskou Eni.[22][23] V Praze se praly peníze z obří korupční kauzy spojené s nákupem zbraní pro nigerijskou armádu.[24]

V květnu 2014 nigerijský prezident Goodluck Jonathan oznámil, že po útocích muslimské skupiny Boko Haram zůstalo nejméně 12 000 mrtvých a 8 000 zmrzačených lidí. Po únosu 276 školaček v Chiboku se k boji proti Boko Haram přidal Čad a Kamerun. V dubnu 2016 bylo zavražděno 500 vesničanů z převážně křesťanských oblastí příslušníky muslimského kmene Fulbů, zničeny byly všechny základní a navazující školy, zdravotnická zařízení, náboženské budovy i policejní stanice.

Kultura

Nigerijský filmový průmysl, známý pod přezdívkou Nollywood, je nejenom největší v Africe, ale dokonce je v současnosti druhým největším producentem filmů na světě. Filmová studia jsou umístěna v Lagos, Kano a Enugu, a tvoří hlavní část příjmů těchto měst.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Https://en.wikipedia.org/wiki/Nigeria na anglické Wikipedii.

Reference

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Description de l'Afrique ... Traduite du Flamand (Amsterdam, 1686; 1st ed., 1668), between pp. 320 and 321. (Library of Congress, Prints and Photographs Division, LC-USZ62-30841).
  3. Po volbách vypukly v Nigérii nepokoje, na severu platí zákaz vycházení. iDNES.cz [online]. 2011-04-18 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 
  4. Opposition wins Nigeria election. BBC News. 2015-04-01. Dostupné online [cit. 2018-01-01]. (anglicky) 
  5. V Nigérii začal největší proces s teroristy z Boko Haram, obviněno je přes šest tisíc lidí. Aktuálně.cz. 9. října 2017.
  6. McCoy, J.F., 2003, Geo-Data. The World Geographical Encyclopedias. 3rd Edition Thomson Gale, Detroit, s. 400-404
  7. CityPopulation.de – Nigeria: Verwaltungsgliederung
  8. http://m.tyden.cz/rubriky/zahranici/afrika/shell-odskodni-rodiny-zabitych-aktivistu-v-nigerii_123810.html
  9. http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2836.htm
  10. http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2008/CAR021508A.htm
  11. http://allafrica.com/stories/200804140655.html
  12. Nigérie - Populace. populace.population.city [online]. [cit. 2018-02-10]. Dostupné online. 
  13. http://data.worldbank.org/indicator/SP.DYN.TFRT.IN
  14. http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS
  15. http://www.prb.org/Articles/2005/TheDemographicDivideWhatItIsandWhyItMatters.aspx
  16. http://esa.un.org/unpd/wpp/unpp/Panel_profiles.htm
  17. {title}. pewforum.org [online]. [cit. 19-02-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-10-2009. 
  18. Nigeria: Facts and figures. BBC. 2007-04-17. Dostupné online [cit. 2018-01-01]. (anglicky) 
  19. http://www.pewforum.org/uploadedFiles/Topics/Religious_Affiliation/Christian/Christianity-fullreport-web.pdf
  20. Nigérie upadá do osidel svaté války, radikální islamisté šíří strach. iDNES.cz [online]. 2012-01-09 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online. 
  21. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016 o Nigérii (2016/2649(RSP))
  22. Nigérii chybí ropa za 17 miliard dolarů. 6. říjen 2016. Český rozhlas.
  23. Shell and Eni will face the “biggest corporate bribery trial” over a $1.1 billion Nigerian oil deal. Quartz. 21. prosince 2017.
  24. V Praze se praly peníze z armádní korupce v Nigérii, píše policie. Seznam.cz. 24. března 2017.

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Nigérie na Wikimedia Commons
  • Country of Origin Information Report - Nigeria [online]. UK Border Agency, 2011-04-06, rev. 2011-04-14 [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Nigeria - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Nigeria (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Nigeria Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of African Affairs. Background Note: Nigeria [online]. U.S. Department of State, 2011-06-20 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Nigeria [online]. Rev. 2011-08-06 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Library of Congress. Country Profile: Nigeria [online]. 2008-07-15 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Abuji. Souhrnná teritoriální informace: Nigérie [online]. Businessinfo.cz, 2011-06-03 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. 
  • AJAYI, J.F. Ade, a kol. Nigeria [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (anglicky)