Portál:Praha/Článek/Archiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento archiv je od září 2016 neudržovaný

Archiv článků, které se objevili na Portálu Praha jako článek týdne, obtýdne či měsíce.

[[]] ( 10)[editovat zdroj]

[[Soubor:|thumb|]]

-->

Malostranské náměstí Srpen 2016[editovat zdroj]

Dolní náměstí, centrální zástavba: špalíček domů, Profesní dům, věž a kupole mikulášského chrámu

Malostranské náměstí tvoří centrum Malé StranyPraze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů. V minulosti toto náměstí neslo různá jména (Rynk, Malostranský rynek, Štěpánské náměstí, též náměstí Maršála Radeckého či Radeckého náměstí, neboť zde v letech 1858–1919 stál pomník slavného císařského vojevůdce maršála Josefa Václava Radeckého z Radče).





Strahovský klášter Červenec 2016[editovat zdroj]

Petřínská rozhledna

Strahovský klášter, plným názvem Královská kanonie premonstrátů na Strahově (starým latinským označením Mons Sion), je nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1143, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky. V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví, součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.





Petřínská rozhledna Červen 2016[editovat zdroj]

Petřínská rozhledna

Petřínská rozhledna je s výškou přes 65,5 metrů jedna z nejznámějších dominant Prahy. Její základna se nachází v nadmořské výšce 324 m, v zahradě U rozhledny na temeni kopce Petřín na Malé Straně v městské části Praha 1.





Barrandov Květen 2016[editovat zdroj]

Východní část sídliště Barrandov

Barrandov (německy Barrandow) je čtvrť na jihu městské části Praha 5 v katastrálním území Hlubočepy, ležící na skále nad levým břehem řeky Vltavy. Čtvrť je známa především pro filmový průmysl a filmové ateliéry nacházející se v její staré části; patří mezi nejvýznamnější filmové oblasti v Evropě. Vysílají odtud televize Nova a Barrandov. Barrandov je tvořen původním Barrandovem (Starý Barrandov) a sídlištěm Barrandov. Původní Barrandov je tvořen vilovou čtvrtí, zchátralým objektem Barrandovské terasy a filmovými ateliéry Barrandov, v úbočí vltavského údolí je rezervace Barrandovské skály. Sídliště Barrandov se nachází západně od původního Barrandova. Žije zde přibližně 20 000 obyvatel.





Jižní Město Duben 2016[editovat zdroj]

Letecký pohled na Jižní Město

Jižní Město (zkratka JM, slangově a hovorově Jižák i Jižňák) je komplex panelových sídlišť v městském obvodu Praha 4 na jihovýchodě Prahy. Tvoří velkou část městské části Praha 11 na obou jejích katastrálních územích, jimiž jsou Chodov a Háje. Bývá označováno za největší sídliště v České republice. V sídlištních celcích Jižního Města žije převážná část z téměř 80 000 obyvatel městské části Praha 11. Od roku 1990 (vytvoření samosprávných městských částí v Praze) do roku 1994 se celá nynější městská část Praha 11 (včetně starého Chodova a vilových čtvrtí) nazývala Praha-Jižní Město.





¨

Jinonice (stanice metra) Březen 2016[editovat zdroj]

Střední loď stanice

Jinonice (zkratka JI) je stanice metra, která se nachází ve stejnojmenné čtvrtiPraze na lince B (úsek III.B). Je to podzemní, ražená, trojlodní unifikovaná stanice. Byla otevřena, spolu s celým úsekem, 26. října 1988 – oficiálně na počest 70 let od vzniku ČSR, tehdy pod názvem Švermova (podle komunistického novináře Jana Švermy). Patří k nejméně vytíženým stanicím metra v Praze (obrat cestujících zde činí do 10 000 za ranní špičku).





Kostel Panny Marie Sněžné (Praha) Únor 2016[editovat zdroj]

Kostel Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském.

Chrám Panny Marie Sněžné je kostel na Jungmannově náměstí čp. 753/18 na Novém Městě pražském, v těsném sousedství Václavského náměstí. Založen byl císařem Karlem IV. Současná podoba chrámu zahrnuje z původního monumentálního projektu pouze kněžiště (presbytář) a ambit.





Staroměstské náměstí Prosinec 2015[editovat zdroj]

Vánoční atmosféra na Staroměstském náměstí.

Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Velké náměstí nebo Veliké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Rynk či Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí či znovu Velké náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké či Veliké náměstí) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.





Radotínský most 2015 týden: 44[editovat zdroj]

Most po uvedení do provozu v září 2010

Radotínský most (před oficiálním pojmenováním označovaný například jako Lahovická estakáda) je dvojice mostních staveb na Pražském okruhu, překlenující údolí Vltavy a Berounky před jejich soutokem. Fyzicky na sebe obě stavby plynule navazují a tvoří jediný most, z úředního hlediska jde však o dvě různé stavby, každá z částí má jiné konstrukční řešení a jiného dodavatele. Provoz na mostě, který je označován za nejdelší v České republice





E (linka metra v Praze) 2015 týden: 44[editovat zdroj]

Plánovaná cedule metra E

Linka E pražského metra, v okružní tangenciální trase, se objevila koncem 80. let 20. století v koncepčních plánech Metrostavu na rozvoj pražského metra jako možnost pro vzdálený časový horizont.

80. léta[editovat zdroj]

V prvních projektech pražského metra se objevovaly často tři až čtyři linky, pátá zřídkakdy. Také projekty z let sedmdesátých s okružní či jinak koncipovanou pátou linkou nepočítaly. Teprve až v 80. letech byla linka do některých projektů dlouhodobého charakteru zanesena.


Královská obora 2015 týden: 41 - 43[editovat zdroj]

Pohled na jezírko ve Stromovce

Park Stromovka, původně Královská obora, se nachází v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Původně šlo o oboru příslušející k místodržitelskému letohrádku. Část Královské obory byla koncem 19. století vyčleněna pro vybudování výstaviště. Park je udržován ve stylu anglického parku. Je chráněn jako přírodní památka s názvem Královská obora a je též spolu s místodržitelským letohrádkem chráněn jako kulturní památka.





Most císaře Františka Josefa I. 2015 týden: 39-40[editovat zdroj]

Most císaře Františka Josefa I.

Most císaře Františka Josefa I. byl třetí pražský most přes Vltavu, byl postaven v letech 18651868, rekonstruován v roce 1898 a demontován v letech 19461947. Komunikačně připojil k Praze Bubny a Královskou oboru. Lidově byl také nazýván Eliščin most podle císařovy manželky Alžběty. Byl také přejmenováván na Štefánikův most (1919–1940 a 1945–1947), most Leoše Janáčka (1940–1945), ve své závěrečné fázi roku 1947 na Švermův most.





Most metra na Kačerově 2015 týden: 38[editovat zdroj]

Most Pražského metra na Kačerově

Most metra na Kačerově je most pražského metra mezi stanicemi Kačerov a Roztyly na lince C. Most má délku 34 metrů, výšku 6 metrů a přemosťuje těsně za stanicí Kačerov železniční trať a zkušební trať metra. Je čtyřkolejný, dvě krajní koleje pokračují jako traťový úsek II.C směrem ke stanici Roztyly, dvě střední koleje slouží k vjezdu do depa Kačerov. Mostu si při průjezdu metrem prakticky není možné všimnout.





Horní Počernice 2015 týden: 37[editovat zdroj]

Praha, Horní Počernice, radnice Praha 20

Horní Počernice (německy Ober Potschernitz) jsou pražská městská čtvrť a katastrální území totožné s územím městské části Praha 20. Leží v městském obvodu Praha 9, na východním okraji Prahy při silnici na Poděbrady. Do 31. prosince 2001 se městská část nazývala Praha-Horní Počernice. V letech 1969–1974 byly Horní Počernice městem. Rozlohou téměř 17 km² jsou největší pražskou čtvrtí. Městská část Praha 20 vykonává rozšířenou přenesenou působnost pouze pro své vlastní území.





Národní knihovna na Letné 2015 týden: 36[editovat zdroj]

Autobusová zastávka v Brně v designu této knihovny

Národní knihovna na Letenské pláni v Praze, často přezdívaná též chobotnice nebo blob, byla zamýšlená nová budova Národní knihovny České republiky podle návrhu týmu britského architekta českého původu Jana Kaplického z ateliéru Future Systems, vybraného v architektonické soutěži z 355 návrhů. Měla být dostavěna v roce 2012. Měla poskytnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat se do ní měly z Klementina svazky z fondů Národní knihovny vytištěné po roce 1801. V červenci 2008 ministr kultury konstatoval, že knihovna kvůli nedořešeným pozemkovým vztahům a financování postavena nebude. V srpnu 2008 Evropská komise vydala stanovisko, že soutěž proběhla v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, který se na výběr dodavatele projektu vztahuje.





Podzemní vládní kryt na Klárově 2015 týden: 35[editovat zdroj]

Pohled na kryt z nábřeží Edvarda Beneše

Podzemní objekt v Praze na Klárově, na úpatí letenského svahu při nábřeží Edvarda Beneše na hranici Hradčan, Malé Strany a Holešovic, byl od 70. let 20. století využíván jako vládní kryt K-111. Během výstavby trasy A metra byly prostory propojeny s tunelem metra a slouží jako technické centrum TC1 ochranného systému metra. Objekt je označován jako historicky první stanice metra v Praze, ale dosud se nepodařilo objasnit, zda byl původně skutečně zamýšlen k tomuto účelu, nebo zda šlo jen o taktiku k utajení podzemního krytu.





Tramvajová smyčka Sídliště Řepy ( 11)[editovat zdroj]

Výstupní zastávky

Tramvajová smyčka Sídliště Řepy je hlavové obratiště v pražské kolejové síti, nacházející se na okraji sídliště Řepy. Smyčka byla vybudována v roce 1988 spolu s celou tramvajovou tratí do Řep; svou nynější podobu získala v létě roku 2010 při celkové rekonstrukci tratě.

Autobusová smyčka
Okolo smyčky leží trojice ulice Na chobotě, Drahoňovského a Makovského. V těchto ulicích se nachází autobusová smyčka Sídliště Řepy. V ulici Na chobotě se nachází zálivová výstupní zastávka, v ulici Drahoňovského je možné stání manipulujících autobusů u kraje vozovky a v ulici Makovského se nachází nástupní zastávka.

Kusá předávací kolej
Výstavba kusé předávací koleje spojující smyčku Sídliště Řepy a železniční stanici Praha-Řepy (dříve Praha-Zličín) započala v roce 1990, avšak o několik měsíců později byla kvůli nedostatku financí její stavba přerušena. K znovuobnovení stavby a dokončení celé koleje došlo až v červnu 1995 a to kvůli nutnosti přepravy velkého počtu dodávaných vozů typu Tatra T6A5.

Více o Smyčce Sídliště Řepy

Olšanské hřbitovy (podzim+zima 10)[editovat zdroj]

Areál hřbitova

Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště. Mají rozlohu 50,17 ha a odhaduje se, že za dobu jejich existence na nich bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 mrtvých.

Nejstarší, dnes již zrušená, část hřbitovů se nacházela u kostela svatého Rocha. Olšanské hřbitovy jsou rozděleny ulicí Jana Želivského na dvě části, celkem jsou tvořeny dvanácti hřbitovy.

Součástí hřbitovů jsou i pohřebiště padlých českých legionářů a rudoarmějců z 1. světové války, obětí bitvy u Drážďan z roku 1813, obětí Pražského povstání, vojáků ze zemí Commonwealthu, z Rudé armády či Ruské osvobozenecké armády2. světové války.

Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárií a dvě louky rozptylu.

Více o Olšanských hřbitovech

Nádraží Praha-Modřany (březen 10)[editovat zdroj]

Nádražní budova

Nádraží Praha-Modřany je železniční stanice využívaná pouze k nákladní dopravě na trati číslo 210 z Prahy do Čerčan a Dobříše .

Historie
Nádraží bylo hlavovou stanicí původní tratě z Vršovic do Modřan, která byla za modřanským nádražím zaústěna do cukrovaru. Po uvedení do provozu v roce 1882 mělo nádraží tři koleje a původní nádražní budova byla jednopatrová, podobná budově nádraží Praha-Braník. Do nádraží bylo zaústěno 10 vlečných tratí z nově vznikajících podniků, včetně jedné úzkorozchodné.

Současnost
V roce 1991 při překládání traťového úseku k Braníku kvůli stavbě tramvajové trati do Modřan bylo nádraží rekonstruováno a rozšířeno na osm kolejí. Původní nádražní budova byla nahrazena novou, třípatrovou. V roce 1995 přestalo být nádraží využíváno k osobní dopravě a bylo nahrazeno přilehlými zastávkami Praha-Modřany zastávka a nově vystavěnou Praha-Komořany mezi Modřany a Zbraslaví. Modřanské nádraží je v současnosti využíváno k nákladní dopravě.

Více o Nádraží Praha-Modřany

Uhříněves (listopad+prosinec 09)[editovat zdroj]

Pohled na Uhříněves

Uhříněves je čtvrť a katastrální území o rozloze 1027,1 ha, tvořící většinu území pražské městské části Praha 22. Od roku 1866 byla Uhříněves městysem, v letech 19131974 městem.

V současnosti je Uhříněves jedním z velkých rozvojových území Prahy. V posledních deseti letech zde byly kompletně zrekonstruovány inženýrské sítě, komunikace a chodníky. Od roku 2000 prochází přestavbou centrum Uhříněvsi na plochách po zrušeném cukrovaru, Dřevopodniku a přilehlých volných plochách blízko nádraží. Na nově vzniklém Novém náměstí vznikají bytové domy a prodejny. V roce 2002 zde byla otevřena nová radnice Úřadu městské části Praha 22.

Uhříněves se potýká se silnou automobilovou dopravou, která je vedená ulicí Přátelství středem obce a dále pokračuje na Říčany jako silnice I/2. Problémem je také velké množství kamionů směřujících do překladiště firmy Metrans umístěného na železniční trati mezi Uhříněvsí a Horními Měcholupy.

Více o Uhříněvsi

Nádraží Praha-Bubny (září+říjen 09)[editovat zdroj]

Pohled na nádražní budovu

Nádraží Praha-Bubny je nádraží v Praze ležící na trati číslo 091 z Masarykova nádraží do Kralup nad Vltavou a číslo 120 do Kladna. Nádraží leží v městské části Holešovice v bývalé obci Bubny nedaleko stanice metra C Vltavská.

Historie
Jedna z tratí procházejícím nádražím – Severní státní dráha – byla zprovozněna již v roce 1850 avšak se stavbou nádraží se započalo až v roce 1866, kdy se začala stavět spojka Buštěhradské dráhy, která měla na napojit Buštěhradskou dráhu na pražské Masarykovo nádraží. Spojka ze stanice Praha-Dejvice byla zaústěna do nádraží a provoz zahájen 27. dubna 1868. Spojka prochází oborou Stromovka a nachází se na ní nejkratší a zároveň nejstarší železniční tunel na území Prahy. Současná nádražní budova pochází z roku 1923.

Budoucnost nádraží
V roce 2006 byly rozsáhlé pozemky v obvodu stanice ve výběrovém řízení prodány za 1,1 miliardy korun společnosti ORCO OMIKRON, která v oblasti plánuje v horizontu deseti let vystavět obytný, zábavní a administrativní komplex.

Více o nádraží Praha-Bubny

Fakultní nemocnice v Motole (červenec+srpen 09)[editovat zdroj]

Celkový pohled na motolskou nemocnici

Fakultní nemocnice v Motole je největší zdravotnické zařízení v Česku a jedno z největších v Evropě. Jedná se o rozsáhlý komplex nemocničních budov v Praze Motole.

Celý areál tvoří dva velké monobloky. Starší „Dětská nemocnice“ z 60. let 20. století, jejíž stav byl již velmi žalostný a celá budova ohrožovala bezpečnost pacientů (například problémy s tepelnou izolací či s balkony, které byly na pokraji zřícení). V roce 2006 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, v její první fázi byly rekonstruovány společné interiéry všech čtyř křídel (tedy A, B, C i D), jedná se o výtahy, schodiště atd. V roce 2007 začala oprava exteriérů jednotlivých křídel. Dětská nemocnice má celkem 667 lůžek, z toho 136 na JIP.

Druhý monoblok je přelomu 80. a 90. let 20. století, a jedná se o hlavní budovu pro dospělé. Ta je rozdělena do tzv. „Komunikačních uzlů“ A - G. Oddělení pro dospělé čítá 1362 lůžek, z toho 218 pro intenzivní péči.

Více o motolské nemocnici

Depo Kačerov (květen+červen 09)[editovat zdroj]

Souprava M1 před vjezdem do depa

Depo Kačerov je jedno ze tří dep pražského metra (zbývajícími jsou Depo Hostivař a Depo Zličín). Kačerovské depo existuje již od roku 1974 a slouží pro vypravování vozů na linku C (do roku 1985 i pro linku A)

Historie
Historicky první depo pro vozy metra bylo postaveno na Kačerově. Je umístěno v lokalitě Prahy 4 a zabírá cca 13 ha. Depo je spojeno vlečkou se železniční stanicí Praha-Krč. Zkušební trať v délce 1 417 m je řešena jako splítková kolej s vlečkou. Depo Kačerov bylo určeno pro obsluhu budované trati C a projektované trati B. Plocha halového komplexu depa (4 haly) je 30 725 m². Deponovací kapacita je 185 elektrických vozů metra. V halách je celkem 22 kolejí (15 kolejí pro remizování a provozní ošetření, každá o délce 210 m, 2 koleje pro mytí a ofukování a 5 správkových kolejí). Koleje v hale provozního ošetření jsou v celé délce vybaveny kanály se sníženou boční podlahou. Koleje v remizovací hale jsou vybaveny prohlížecími kanály. Hala pro opravy vyšších stupňů a neplánované vyvazovací opravy byla vybavena přesuvnou, hříží a mostovým jeřábem (hříž a přesuvna byly zrušeny v r. 2003). Přístavek pomocných provozů je vybaven dílnami pro údržbu agregátů pneumatické, elektrické a mechanické výzbroje elektrických vozů metra. K areálu depa přísluší depo pomocných trakčních prostředků, kde se provádí údržba a opravy lokomotiv. Plocha depa pomocných trakčních prostředků je 300 m², počet kolejí v hale je 5 o délce 28 m. V areálu depa se nalézá i požární stanice HZS DP-M a další objekty.

Více o depu Kačerov

Muzeum hlavního města Prahy (březen + duben 09)[editovat zdroj]

Muzeum hlavního města Prahy je česká muzejní instituce založená roku 1881. Její hlavní budova se nachází na Florenci (Na Poříčí 52, Praha 8). Zde se nalézá nejpřitažlivější exponát sbírek Langweilův model Prahy. Kromě stálých expozic muzeum návštěvníkům nabízí i krátkodobé výstavy. Pod Muzeum hl. m. Prahy spadá dále Müllerova vila a Podskalská celnice na Výtoni.

Budova
Kavárenský pavilon byl pro sbírky muzea malý a také nebyl dostatečně reprezentativní, proto výbor rozhodl o stavbě budovy nové. Původní plány projektovali architekti Antonín Wiehl a Jan Koula, nový projekt vypracoval Antonín Balšánek. Budova v novorenesančním slohu byla vystavěna v letech 18961898 a slavnostně otevřena byla o dva roky později. Je dvouposchoďová, tvořená dvěma bočními křídly a uprostřed vystupujícím rizalitem, který je zakončen tympanonem. V něm lze vidět reliéf Historie s uměním, vědou a řemesly tvoří slávu minulosti naší od Ladislava Šalouna, na jeho vrcholku je socha Alegorie Prahy od téhož autora. Zadní průčelí je rozčleněno půlkruhovým rizalitem. Uvnitř budovy ve středu je vestibul se schodištěm, v křídlech se nacházejí výstavní sály. Budova je kulturní památkou.

Více o Muzeum hlavního města Prahy

Most inteligence (únor 09)[editovat zdroj]

Část Branického mostu u Malé Chuchle

Branický most (lidově zvaný též Most inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 19491955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován byl v roce 1969.

Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (RadotínVršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje železniční trať Praha–Plzeň s někdejší místní dráhou Nusle–Modřany. Kromě Vltavy přemosťují obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic, od jehož výstavby se nakonec upustilo.

Více o Branickém mostu

Zámky (leden 09)[editovat zdroj]

Přírodní památka Zámky v zimě

Zámky je název osady, která se táhne podél pravého břehu Vltavy od ústí Bohnického údolí s Bohnickým potokem až po ústí Čimického potoka (Zámeckou rokli a v její dolní části). Cesta procházející osadou nese oficiálně jméno V Zámcích, Bohnickým údolím do Zámků ústí Bohnická ulice, kterou sem v hodinovém až dvouhodinovém intervalu přijíždí linka městského autobusu. Z protilehlého (levého) břehu Vltavy je území přístupné pomocí obnoveného přívozu Sedlec - Zámky. U konečné autobusu a přívozu je útulek pro opuštěná zvířata, který provozuje pražská městská policie.

Více o Zámcích

OD Máj (prosinec 08)[editovat zdroj]

OD Máj na Národní třídě

Obchodní dům Máj je původní pojmenování obchodního domu, který stojí v Praze na křižovatce ulic Spálená a Národní třída. Je to jeden z nevýznamnějších zástupců české architektury 70. let 20. století. Obchodní dům stojí od roku 1975 na místě bývalého novogotického Šlikova paláce. Po roce 1989 se krátce jmenoval Kmart, v současnosti je vlastníkem a provozovatelem obchodního domu společnost Tesco.

Historie
Obchodní dům Máj navrhli architekti z libereckého ateliéru SIAL, který založil autor ještědské televizní věže Karel Hubáček. Autoři John Eisler, Miroslav Masák a Martin Rajniš vytvořili dílo ve stylu high tech a navázali tak na dílo průkopníků tohoto směru - Renza Piana a Richarda Rogerse. Když byl obchodní dům v roce 1975 otevřen, vyvolal velkou pozornost západních architektonických časopisů.

V roce 2006 byl obchodní dům prohlášen za kulturní památku. Stalo se tak nedlouho poté, co vlastník požádal o demoliční výměr pro stavbu.

Více o Obchodním domu Máj

Masaryčka (Listopad 08)[editovat zdroj]

Průčelí z Hybernské ulice


Masarykovo nádraží je historicky první nádraží parostrojní železnice v Praze. Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling; postavily je firmy Vojtěch Lanna a bratři Kleinové v letech 18441845 jako součást trati Praha–Olomouc. Je to poslední pražské neprůjezdné, hlavové nádraží sloužící k osobní dopravě, zejména regionální z východního a severního směru. Téměř celé nádraží leží na severovýchodě Nového Města; zhruba pod přemostěním Severojižní magistrálou probíhá hranice městských částí Praha 1 (kde leží celá odbavovací část nádraží) a Praha 8 (zhlaví a část technického zázemí).

Více o Masarykovu nádraží

Bazilika svatého Jiří (Říjen 08)[editovat zdroj]

Bazilika Sv. Jiří na Pražském Hradě

Bazilika svatého Jiří se nachází v areálu Pražského hradu.

Byla založena roku 920 jako druhý křesťanský kostel v tehdejší oblasti Prahy. Roku 973 byl knížetem Boleslavem II. založen ženský klášter řádu benediktinů a kostel se stal jeho součástí.

S výjimkou průčelí a některých prvků interiéru si kostel uchoval svůj románský charakter daný přestavbou po požáru Pražského hradu v roce 1142. Vlastní kostel je trojlodní bazilika se dvěma věžemi v průčelí, čtvercovým kněžištěm s apsidou a trojlodní kryptou.

Více o Bazilice svatého Jiří

Pražský okruh (Září 08)[editovat zdroj]

Úsek v blízkosti Řep a Zličína

Pražský okruh (označovaný také jako rychlostní komunikace R1) je rychlostní silnice, která bude po dobudování tvořit vnější obchvat Prahy. Vychází z něj paprsčitě většina českých dálnic a rychlostních silnic. S dobudováním celého Pražského okruhu se počítá nejdříve v roce 2013.

Úseky v provozu
V současnosti jsou zprovozněny dvě oddělené části: úsek SataliceBěchovice na východě metropole spojující R10, D11 a Štěrboholskou radiálu a úseky SlivenecTřeboniceŘepyRuzyně na západě města spojující Barrandovskou spojku, D5, rozestavěnou R6 a R7.

Úseky ve stavbě
Ve stavbě je jihozápadní část, která propojí západní část obchvatu s R4. Tato část bude obsahovat i tunel Lahovice o délce 1659 metrů a estakádu přes údolí Berounky o délce 2045 m.

Více o Pražském okruhu

Řepy (Srpen 08)[editovat zdroj]

Jižní část sídliště Řepy z výškové budovy

Řepy jsou katastrální území Prahy, tvořící území městské části Praha 17 v obvodě Praha 6. Nacházejí se na západě města, severně od vjezdu dálnice D5 do Prahy. Vesnice Řepy vznikla kolem 13. století, k Praze byla připojena roku 1968; od poloviny 80. let zde stojí sídliště. Řepy jsou spojeny s Prahou jak tramvajovou traťí z Anděla tak vlakem po trati zvané Pražský Semmering. Řepy se nacházejí na samém okraji Prahy v blízkosti Hostivic a Ruzyně.

Více o Řepích

Metro do Letňan (Červenec 08)[editovat zdroj]

Exteriér stanice Střížkov

Nejnovější částí pražského metra se po čtyřleté odmlce stal úsek IV.C2, který byl slavnostně otevřen 8. května 2008. Úsek má celkem 3 stanice: Střížkov (na Proseku poblíž polikliniky Prosek), Prosek (u nákupního domu Billa) a Letňany (u výstaviště PVA). Ve stanici Letňany je netradičně široké nástupiště se svou šířkou 15 m převyšuje standard linky C o 5 metrů. Bylo vybudováno kvůli výstavišti PVA a možné výstavbě olympijské vesnice v Letňanech.

Více o trase metra C