Praha-Vršovice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nádraží Praha-Vršovice)
Skočit na: Navigace, Hledání
Praha-Vršovice osobní nádraží
Staniční budova
Staniční budova
Stát ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 572768
Tratě 070, 210, 221
Nadmořská výška 205 m n. m.
V provozu od 1880
Zabezpečovací zařízení Reléové zabezpečovací zařízení
Dopravních kolejí 9
Nástupišť (hran) 3 (5)
Počet cestujících 1 898 000 (2014)[1]
Vypravené vlaky 82 604 (2014)[1]
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava tramvaj
Služby ve stanici Bezbariérové WCPlatba v Eurech Veřejné parkoviště
Kód památky 51989/1-2301 (PkMnMISSezObr)

Nádraží Praha-Vršovice se nachází převážně ve Vršovicích podél hranice Nuslí (Severní drážní věže a věž vedle mostu u Otakarovy ulice jsou na katastru Nuslí a mají nuselská popisná čísla), rozplety u severozápadního zhlaví v oblasti bývalé stanice Královské Vinohrady spadají do katastru Vinohrad. Nádražní budova se nachází na adrese Ukrajinská 304/2b.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nástupiště
Nádražní budova a část kolejiště
Pokladny

Nádraží leží na trati 220Prahy hlavního nádraží do Českých Budějovic, jejíž příměstský úsek do Benešova u Prahy je uveden v souhrnném jízdním řádu pod číslem trati 221. Trať je součástí celostátní dráhy. Ve stanici začíná regionální dráha 210 na Dobříš a do Čerčan, původně místní dráha Nusle–Modřany, později po prodloužení zvaná Posázavský Pacifik. Od doby výstavby Nového spojení byla stanice uvedena i v tabulce jízdního řádu trati 011 do Kolína a 010 do České Třebové, protože některé rychlíky z této trati byly přes Prahu vedeny po nákladní trati přes Malešice, která do té doby v jízdním řádu osobních vlaků uvedená a číslovaná nebyla. Osobní nádraží tvoří celek se seřaďovacím nádražím Praha-Vršovice, táhnoucí se až do Strašnic, které nyní prochází postupnou likvidací.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Konec devatenáctého století - první republika[editovat | editovat zdroj]

Dvojjazyčné informační tabulky v českém a německém jazyce z doby společné monarchie s informací nadmořské výšce

Ačkoliv trať z Prahy do Budějovic uvedla soukromá společnost KFJB do provozu již v roce 1871, zpočátku první stanicí po Praze byla až Hostivař. Až 1. března 1882 bylo uvedeno do provozu nádraží Nusle a roku 1886 bylo dokončeno seřaďovací nádraží. Osobní nástupiště a nádražní budova byly na vršovické straně dráhy, kolejiště a budovy nákladového a seřaďovacího nádraží na nuselské straně. 1. listopadu 1882 byla do nádraží zaústěna i nová spojka od Vyšehradu. Nádraží místní dráhy do Modřan (dnes trať 210), zprovozněné rovněž roku 1882, leželo původně asi půl kilometru blíže k Bohdalci, ale brzy bylo přemístěno do nádraží dráhy císaře Františka Josefa a jeho původní objekty byly opuštěny. Mezitím byla říšským zákonem číslo 51 z 8. dubna 1884 KFJB zestátněna a provozovatelem se staly c.k. rakouské státní dráhy KkStB. 1. října 1888 přibyla na trati ještě nedaleká zastávka Královské Vinohrady. Roku 1899 byla stanice i její výtopna Nusle dále rozšířena. Roku 1919 byla zprovozněna nákladní trať z nádraží Nusle-Vršovice na libeňské horní nádraží. 31. prosince 1919 bylo uvedeno do provozu nové seřaďovací nádraží, táhnoucí se až do Strašnic, přes jehož plochu byl již roku 1913 zřízen příhradový most od Vršovic na Bohdalec. Podchod zbudovaný na osobním nádraží za první republiky (dosud sloužící) nebyl však dokončen a na nuselské straně uzavřen.

Pražské povstání (květen 1945)[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 5. května 1945 po vypuknutím pražského květnového povstání se velení ilegální vojenské odbojové (povstalecké) skupiny Trávnice přesunulo do prostoru vršovického nádraží a po dohodě s přednostou nádraží vrchním inspektorem R. Hladíkem zde bylo ještě téhož dne ve 22.00 zřízeno v místnostech ČSD[2] povstalecké velitelství. To podchycovalo spontánně probíhající akce železničářů a lidových dobrovolníků, kteří se aktivovali na tomto úseku, formovalo z nich jednotky dobrovolníků, vyzbrojovalo je a poskytovalo jim základní bojový výcvik.[2]

Povstalečtí zbrojíři Trávnice spolu s dělníky z vršovického závodu ETA (dislokovaného v těsné blízkosti vršovického nádraží) postupně vytvořili (nebo přestavěli) ve Vršovicích několik souprav improvizovaných obrněných vlaků.[2] Základ těchto vlakových souprav tvořily většinou ukořistěné německé vlaky, které dobyli povstalci na různých místech Prahy.[3] Bojového zodolnění vagonů a lokomotiv se dosahovalo dodatečně přidávanými pancéřovými pláty.[3] Palebnou sílu vlaků zajišťovaly většinou ukořistěné německé protiletadlové rychlopalné kanóny ráže 30 mm a trojhlavňové velkorážní kulomety (ráže 15 - 22 mm) umísťované v betonových skružích na plošinových vagonech.[2] Obrněné vlaky operovaly v úseku vršovického nádraží a zasáhly i do bojů na jiných místech celé pražské povstalecké jihovýchodní fronty (ve Vršovicích, Nuslích, Michli a na Spořilově).[2]

Sedmdesátá léta 20. století - rok 2008[editovat | editovat zdroj]

Provozní budova na nuselské straně (Ukrajinská 305/3)[4]

V 70. letech 20. století prošlo seřaďovací nádraží komplexní přestavbou a modernizací. Původně měla být zbourána i stávající budova osobního nádraží, nakonec zůstala zachována, ale byla k ní přibudována přízemní hala s pokladnami; vybudovány byly podchody a krytá nástupiště, Otakarova ulice byla přeložena a rozšířena a překlenul ji nový vzpěradlový most.

Od roku 2003 je ve stanici nainstalován hlasový a vizuální informační systém pro cestující mikroVOX HIS Voice, který ohlašuje příjezdy, odjezdy vlaků a další informace. V roce 2002 byly staniční budova[5] a provozní budova[4] zapsány do seznamu kulturních památek.

Během let 2007 a 2008 prošla nádražní budova rekonstrukcí, při níž byla odstraněna přístavba ze 70. let 20. století, a slavnostně byla znovuotevřena 10. října 2008.

Současnost a budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Nádražím procházejí vlakové linky Esko Praha č. S9, S8 a S80. Před nádražím lze přestoupit na tramvajové linky v zastávce Nádraží Vršovice, nedaleko je autobusová zastávka Ukrajinská na linkách spojujících Vršovice, Nusle a Michli. Roku 2011 byla před nádraží po mnoha letech plánů prodloužena autobusová linka 193 směrem od Pankráce a Nuslí.

Do budoucna se uvažuje o celkové rekonstrukci kolejí, nástupišť a prodloužení podchodu.[6] V budoucnu by také přes nedaleké náměstí Bratří Synků měla vést linka D pražského metra.[7]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

  • 18801912 Nusle
  • 19121941 Nusle-Vršovice (mezi léty 1921 - 1939 Praha-Nusle)
  • od roku 1948 či od roku 1941 Praha-Vršovice

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha : [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online.  
  2. a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Wohlrath Adam; věcný rejstřík: Trávnice (odbojová skupina)). 1. vyd. Praha : Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1 (Academia), ISBN 978-80-86852-53-9 (Archiv hlavního města Prahy). S. 28, 453, 717.  
  3. a b MAREK, Jindřich. Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 2005. 415 s. (Svět křídel; 73). . ISBN 80-86808-16-5 (váz.), ISBN 80-86808-15-7 (chyb.). Povstalecké obrněné vlaky na vršovickém nádraží, s. 347, 348, 349. Obsahuje bibliografii; ilustrace, mapy, portréty, plány, faksimile; 24 cm. 
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-03-14]. Katalogové číslo 955893085 : železniční stanice - provozní budova. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2017-03-14]. Katalogové číslo 471912 : železniční stanice - staniční budova. Památkový katalog. MonumNet: [3]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [4].  
  6. Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hlavní nádraží (podrobná dokumentace)
  7. Trasa D pražského metra

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]