Vojtěch Lanna
| Vojtěch (Adalbert) Lanna | |
 Vojtěch Lanna (kreslil Adolf Dauthage) | |
| Narození |
23. dubna 1805 České Budějovice - Čtyři Dvory  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí |
15. ledna 1866 (ve věku 60 let) Praha Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch (Adalbert) Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice[1] – 15. ledna 1866, Praha[2]) byl český průmyslník, obchodník, loďmistr a stavitel. Jeho otcem byl Tadeáš Lanna, který také podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Rod Lannů přišel v 18. století do jižních Čech ze Salzburska v Rakousku, obchodoval se solí. Tadeášův syn Vojtěch starší (německy Karl Adalbert) studoval tři roky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po cestách střední Evropou se roku 1833 oženil s rakouskou šlechtičnou Josefinou Peuthnerovou z Lichtenfelsu (1810-1893) a měli syna Vojtěcha mladšího a dceru Filipínu (* 1848), provdanou za rytíře z Leutzendorfu[4]. V roce 1833 se stal loďmistrem - byly mu svěřeny veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Založil uhelný důl a slévárnu (Vojtěšská huť) a železárny na Kladně. Jeho firma obchodovala s dřevem, tuhou a solí, které dopravovala z jižních Čech po Vltavě a Labi až do Hamburku, stavěla mosty (např. řetězový most císaře Františka I., Negrelliho viadukt, Stádlecký most) a prováděla regulace českých řek. Zemřel z přepracování náhle na srdeční slabost. Byl pohřben do rodinné hrobky s kaplí na Olšanských hřbitovech.
Potomci[editovat | editovat zdroj]
Vojtěch rytíř Lanna (29. květen 1836, Praha – 31. prosince 1909, Merano) Vojtěch mladší byl nejslavnějším členem rodu. V roce 1851 absolvoval gymnázium v rodných Českých Budějovicích. Dva roky strávil na obchodní škole v Lipsku. Roku 1854 vstoupil do praxe v otcově dole a slévárně na Kladně. Podnikal četné studijní cesty do Itálie, Německa, Nizozemí, Belgie, Anglie a Francie a pokračoval v otcově díle. Upravil karlínský, holešovický a libeňský přístav a pražské vltavské břehy zvýšil kamennou navigací. Byl největším českým sběratelem umění 19. století. Byl rovněž veřejně činný, jako člen panské sněmovny, člen Obchodní a živnostenské komory v Praze, Společnosti pro povznesení průmyslu v Čechách, kuratoria Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a několika dalších společností a jako mecenáš umění. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu.[3] Obýval tři přepychová sídla: v Praze zdědil po otci palác Lanna v Hybernské ulici, roku 1868 si dal postavit Lannovu vilu v Bubenči (arch. Vojtěch Ignác Ullmann) a vilu v rakouském Gmundenu. Své sbírky umění vystavoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, jehož byl spoluzakladatelem a r. 1907 mu věnoval půjčkou vystavenou sbírku čítající 1200 kusů, za což mu město Praha věnovalo zlatou medaili. S vedením muzea se ale rozešel ve zlém a krátce před smrtí se rozhodl sbírky rozprodat. Byly rozprodány v aukčním domě Lepke v Berlíně v letech 1909-1911. Zemřel 31. prosince 1909, pohřben byl 5. ledna 1910 na Olšanech.
Vojtěch František Josef Lanna (1868 – 1921) Vnuk Vojtěcha staršího, vystudoval práva. Za jeho vedení firma pracovala mj. na zřízení plavební komory u Štvanice a na stavbě nábřeží u Svatopetrské čtvrti. Pro nemoc se však vedení firmy vzdal. Část zlikvidoval, část prodal bance Bohemia. V roce 1923 firma splynula se stavebními firmami Řehák a Nejedlý v akciovou společnost Lanna ASS, která zanikla až v roce 1948[3], respektive byla znárodněna a začleněna do národního podniku Československé stavební závody, jehož dnešními následovníky jsou např. firmy Hochtief CZ a Metrostav[5].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv.Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ a b c GERŠLOVÁ, Jana; SEKANINA, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-178-7. Kapitola Lanna Vojtěch, s. 184.
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ http://www.metrostav.cz/pdf/noviny/042011.pdf
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HLAVAČKA, Milan. Vojtěch Lanna. Historický obzor, 1998, 9 (3/4), s. 78-81. ISSN 1210-6097.
- HLAVAČKA, Milan. Vojtěch Lanna. Akademický bulletin Akademie věd České republiky. 2010, 7/8. ISSN 1210-9525. (dostupné online http://abicko.avcr.cz/2010/07/03/)
- WITTLICH, Filip a kolektiv autorů: Vojtěch svobodný pán Lanna, sběratel, mecenáš, podnikatel. Publikace k výstavě. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 1996, ISBN 80-7101-034-0
- Dobývání uhlí na Kladensku: historie kladensko-slánsko-rakovnické pánve. Ostrava: OKD, 2006.
- ZETKOVÁ, Klára. Projektové vyučování: významné osobnosti Kladenska. Praha, 2013. 133 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Mikeska. s. 41,76,77. Dostupné online.
- FROLÍK, František. Osobnosti Kladenska s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2015. 281 s. ISBN 978-80-88125-00-6. Kapitola Vojtěch Lanna, s. 6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Lanna ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Lanna
- Vojtěch Lanna a Jan Valerián Jirsík
- Vojtěch Albert Lanna (Profit, 9. 1. 2005)
- Lannova vila – popis na turistickém webu
