Vojtěch Lanna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojtěch (Adalbert) Lanna
Vojtěch Lanna (kreslil Adolf Dauthage)
Vojtěch Lanna (kreslil Adolf Dauthage)
Narození 23. dubna 1805
České Budějovice - Čtyři Dvory
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 15. ledna 1866 (ve věku 60 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo odpočinku Olšanské hřbitovy
Povolání podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Vojtěcha (Adalberta) Lanny v parku na křižovatce ulic Na Sadech a Lannova v Českých Budějovicích

Vojtěch (Adalbert) Lanna starší (23. dubna 1805, České Budějovice[1]15. ledna 1866, Praha) byl český průmyslník, loďmistr a stavitel. Jeho otcem byl Tadeáš Lanna, který také podnikal ve stavbě lodí a lodní dopravě.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rod Lannů přišel v 18. století do jižních Čech ze Salzburska v Rakousku, obchodoval se solí. Tadeášův syn Vojtěch starší (německy Karl Adalbert) studoval tři roky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po cestách střední Evropou se roku 1833 oženil s Josefinou Peithnerovou z Lichtenfelsu a měli jediného syna Vojtěcha mladšího. V roce 1833 se stal loďmistrem - byly mu svěřeny veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Založil uhelný důl a slévárnu (Vojtěšská huť) a železárny na Kladně. Jeho firma obchodovala s dřevem, tuhou a solí, které dopravovala z jižních Čech po Vltavě a Labi až do Hamburku, stavěla mosty (např. řetězový most císaře Františka I., Negrelliho viadukt, Stádlecký most) a prováděla regulace českých řek. Zemřel z přepracování náhle na srdeční slabost.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vojtěch rytíř Lanna (29. květen 1836, Praha – 31. leden 1909, Merano) Vojtěch mladší byl nejslavnějším členem rodu. V roce 1851 absolvoval gymnázium v rodných Českých Budějovicích. Dva roky strávil na obchodní škole v Lipsku. Roku 1854 vstoupil do praxe v otcově dole a slévárně na Kladně. Podnikal četné studijní cesty do Itálie, Německa, Nizozemí, Belgie, Anglie a Francie a pokračoval v otcově díle. Upravil karlínský, holešovický a libeňský přístav. Byl největším českým sběratelem umění 19. století. Byl rovněž veřejně činný, jako člen panské sněmovny, člen Obchodní a živnostenské komory v Praze, řady dalších společností a jako mecenáš umění. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu.[2] Obýval tři přepychová sídla: v Praze zdědil palác Lanna v Hybernské ulici, dal si postavit Lannovu vilu v Bubenči (arch. Antonín Viktor Barvitius) a vilu v rakouském Gmundenu. Své bohaté sbírky umění vystavoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, jehož byl spoluzakladatelem, ale s vedením muzea se rozešel ve zlém a krátce před smrtí se rozhodl sbírky rozprodat. Byly rozprodány v aukčním domě Lepke v Berlíně v letech 1909-1911.

Vojtěch František Josef Lanna (18681921) Vnuk Vojtěcha staršího, vystudoval práva. Za jeho vedení firma pracovala mj. na zřízení plavební komory u Štvanice a na stavbě nábřeží u Svatopetrské čtvrti. Pro nemoc se však vedení firmy vzdal. Část zlikvidoval, část prodal bance Bohemia. V roce 1923 firma splynula se stavebními firmami Řehák a Nejedlý v akciovou společnost Lanna ASS, která zanikla až v roce 1948[2], respektive byla znárodněna a začleněna do národního podniku Československé stavební závody, jehož dnešními následovníky jsou např. firmy Hochtief CZ a Metrostav[3].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c GERŠLOVÁ, Jana; SEKANINA, Milan. Lexikon našich hospodářských dějin. Praha : Libri, 2003. ISBN 80-7277-178-7. Kapitola Lanna Vojtěch, s. 184.  
  3. http://www.metrostav.cz/pdf/noviny/042011.pdf

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVAČKA, Milan. Vojtěch Lanna. Historický obzor, 1998, 9 (3/4), s. 78-81. ISSN 1210-6097.
  • WITTLICH, Filip a kolektiv autorů: Vojtěch svobodný pán Lanna, sběratel, mecenáš, podnikatel. Publikace k výstavě. Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Praha 1996, ISBN 80-7101-034-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]