Praha-Krč (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Nádraží Praha-Krč)
Praha-Krč
Pohled na nádražní budovu z ulice Před nádražím
Pohled na nádražní budovu z ulice Před nádražím
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Krč)
Souřadnice
Praha-Krč
Praha-Krč
Praha-Krč, Praha
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice571562[1]
TratěPraha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš, Praha-Běchovice – Praha-Radotín
Nadmořská výška215 m n. m.
V provozu od1882
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71[1]
Dopravní koleje7[1]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)[1]
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Krč je železniční stanice ležící na trati Praha - Vrané nad Vltavou - Čerčany/Dobříš. Nachází se v Praze v Krči nedaleko od Krčského zámku v Krčském údolí na adrese Před Nádražím 68/2. V příštích letech je plánována demolice současné nádražní budovy.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní nádraží[editovat | editovat zdroj]

Původní nádraží bylo vystavěno roku 1882 na trati NusleModřany, která měla sloužit rychlému a lacinému spojení modřanského cukrovaru s Prahou. Stálo jižně od trati v ulici U Krčského nádraží východně od křižovatky s ulicí U Společenské zahrady v místech železničního podchodu.[3] Bylo zdemolováno v roce 1964 při přestavbě nádraží v rámci dobudovávání pražského železničního uzlu, konkrétně Železniční jižní spojky vedoucí z Radotína na seřaďovací nádraží Vršovice.

Pohled na budovu od kolejiště

Nové nádraží[editovat | editovat zdroj]

V roce 1964 byla náhradou postavena nová nádražní budova severně od trati, na pravé straně trati ve směru k nádraží Braník. Nové nádraží tak bylo situováno do centra Dolní Krče, které však později v osmdesátých letech muselo ustoupit výstavbě silniční Jižní spojky, nyní se tedy nádraží nachází prakticky mimo zástavbu.

Popis stanice[editovat | editovat zdroj]

Stanice je vybavena reléovým zabezpečovacím zařízením (RZZ) AŽD 71 cestového systému s tlačítkovou volbou. Pult RZZ je umístěn v dopravní kanceláři ve výpravní budově, kde jej ovládá výpravčí. U výpravní budovy se nachází dopravní kolej č. 3, následují dopravní koleje č. 1 (hlavní staniční kolej pro směr Vršovice – Braník), 2, 4, 6, 8 (hlavní staniční kolej pro směr Zahradní Město – Radotín) a 10. Za nimi se nalézají ještě dvě průběžné manipulační koleje č. 12 a 14. Na vršovickém zhlaví pokračuje kolej č. 12 jako vlečka pražského metra do depa Kačerov. Na stejném zhlaví odbočuje z koleje č. 14 vlečka Podaný.[1]

Vršovické zhlaví

Cestujícím slouží dvě nástupiště: u budovy je vnější nástupiště č. 1 u koleje č. 3, dále se nachází vnitřní nástupiště č. 2 mezi kolejemi č. 1 a 2 (přístup na toto nástupiště je po přechodu v km 6,165 přes kolej č. 3).[1]

Ve směru od odbočky Tunel je stanice kryta vjezdovým návěstidlem RL v km 7,071, od Prahy-Braníka návěstidlem L v km 6,671 (= km 7,071 trati od Prahy-Radotína), z opačné strany pak návěstidly S od Prahy-Vršovic a VS od Prahy-Zahradního Města.[1]

Provoz ve všech čtyřech traťových úsecích vycházejících ze stanice je zabezpečen pomocí automatických hradel (AHr) se zjišťováním volnosti pomocí počítačů náprav. Úseky do Prahy–Braníka a Prahy–Zahradního Města jsou bez oddílových návěstidel, v úseku do odbočky Tunel se nachází oddílová návěstidla AHr Branický pivovar, v úseku do Prahy–Vršovic jsou oddílová návěstidla AHr Michle.[4]

Metro[editovat | editovat zdroj]

Vlečka pražského metra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 byla do nádraží zaústěna jednokolejná trať pražského metra z depa Kačerov, která díky stejnému rozchodu vagonů metra i železnice a speciálním naváděcím kolejničkám může sloužit oběma dvěma typům vozidel. Vlečka je využívána při nasazování nových souprav metra do provozu a také jako testovací trať pro síť pražského metra.

Stanice linky metra D[editovat | editovat zdroj]

Nádraží Praha-Krč je zamýšleno také jako jedna ze stanic chystané linky D pražského metra. Do této stanice by mělo být možné vstoupit přímo z vlakových peronů a samotná poloha stanice by se měla nacházet nad zemí - dokonce přímo nad rybníkem.[5]

Plánovaná demolice budovy nádraží[editovat | editovat zdroj]

15. dubna 2019 náměstek primátora Adam Scheinherr spolu s generálním ředitelem Dopravního podniku hl. m. Prahy Petrem Witowským oznámili, že se vedení Prahy a DPP předběžně dohodly, že kvůli stavbě nového metra D koupí od Správy železnic výpravní budovu železniční stanice Praha–Krč.[6] Zatím není jasné, zda kupcem bude dopravní podnik, nebo hlavní město Praha, a transakci bude muset schvalovat vláda.[6] Podle ředitele DPP pravděpodobně bude nutné budovu zbourat a postavit novou.[6] Dopravní podnik by v nové budově chtěl zřídit dispečink pro plánované metro D. Správa železnic by tam současně chtěla umístit i svoje technologie pro železnici.[2][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g Plánek stanice Praha-Krč. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2019. 
  2. a b SCHMIDT, Daniel. Dopravní podnik plánuje zbourat budovu nádraží v Krči. krcakzije.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 
  3. Orientační plán Prahy a obcí sousedních: mapový list č. 22. Vydáno v září 1912. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum. Dostupné online.
  4. Staniční řád železniční stanice Praha-Krč. Praha: Správa železnic, 2022. 
  5. Jak se nová trasa metra D dotkne Krčského lesa?. www.krcakzije.cz [online]. [cit. 2018-07-31]. Dostupné online. 
  6. a b c Jan Sůra: Praha koupí kvůli metru D nádraží v Krči, význam stanice vzroste, Pražský deník, 15. 4. 2019
  7. Budova nádraží v Krči půjde k zemi: Nahradí ji nová s dispečinkem pro metro D. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-04-16]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DŽURNÝ, Jakub. Praha-Vršovice + zastávka [online]. Pacifikem.cz, 2. 1. 2009 [cit. 2009-02-22]. Dostupné online. 
  • BERKA, Miroslav. Posázavský Pacifik. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1991. 189 s. ISBN 80-7030-135-X. Kapitola Výstavba posázavské železnice, s. 17. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]