Přemostění Masarykova nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přemostění Masarykova nádraží
Masarykovo nádraží a stavba mostu Nového spojení v pohledu z úbočí Vítkova
Masarykovo nádraží a stavba mostu Nového spojení v pohledu z úbočí Vítkova
Základní údaje
Státy Česko
Přes Praha Masarykovo nádraží
Souřadnice
Mapa
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Práce na svršku přemostění
Výroba ocelových konstrukcí 1976-78
Práce na přemostění z ocelových konstrukcí po jejich výrobě v 1976-78
Výroba ocelových konstrukcí 1976-78
Stavba vzbuzovala zájem občanské veřejnosti
Průběh práce na svršku mostu
Průběh práce na svršku mostu

Přemostění Masarykova nádraží v Praze je součást Severojižní magistrály, překonávající areál Masarykova nádraží. Most nad vlastním nádražím měří 240 m. Most je částí Wilsonovy ulice.

O potřebě řešit komplikovanou situaci automobilové dopravy v centru města, jež se musela v severojižním směru nádraží složitě vyhýbat, se hovořilo již od 30. let;[1] tehdy mělo řešit nejen problémy automobilové dopravy, ale též i hromadné. Počítalo se zde s mostem tramvajové rychlodráhy, která byla právě v 30. letech 20. století již od své realizace nedaleko. V 50.–60. letech se uvažovalo o tom, že se nádraží zbourá podobně jako nádraží Praha-Těšnov, ale nakonec bylo zachováno a magistrála ho přemostila. Provoz na mostě byl zahájen 28. října 1978.

Celá estakáda magistrály je dělená na sedm samostatných prvků a vyrobená z vysokohodnotné svařované oceli. Nosná ocelová konstrukce přemostění (mostu) byla vyrobena v období let 1976 až 1978 v mostárně bývalých VŽKG v Ostravě, ocelová konstrukce má hmotnost 6821 tun, je od hlavního nádraží po napojení na začátek Hlávkova mostu dlouhá 685,371 m. Rozpětí polí se pohybují mezi 30-40 m s maximem nad ulicí Sokolovskou 43,684 m, výška hlavních komorových nosníků je 1,1 m a jejich šířka je 2,25 m. Most má maximální šířku 41,407 m. Přemostění vede do oblouku o poloměru 420 až 3000 m. Použitá informace a fotografie plánku stavby ocelové konstrukce přemostění je z propagačního materiálu VÍTKOVICE - ocelové konstrukce z roku 1982. Fotografie jsou založené z doby výroby ocelové konstrukce, nelze u nich dohledat a určit autora.

Na začátku 21. století byla v sousedství tohoto přemostění pod Vítkovem vybudována část tzv. Nového spojení, železniční stavby propojující Hlavní nádraží s tratěmi vycházejícími z Prahy východním, severovýchodním a severním směrem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Stenoprotokoly, 1935, PSP ČR

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Academia, Praha 1985, s. 179–183.