Martin Rajniš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prof. Ing. arch. Martin Rajniš

Martin Rajniš
Narození 16. května 1944
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Vzdělání Fakulta architektury ČVUT
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Povolání architekt, urbanista, pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel atélieru Huť architektury Martin Rajniš. Mezi veřejností je známý hlavně jako autor nové Poštovny na Sněžce. Výrazně se věnuje experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodé a s lidské společností.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání a praxe[editovat | editovat zdroj]

Martin Rajniš se narodil v Praze 16. května 1944. Po ukončení gymnázia v Praze – Braníku vystudoval v letech 1962–69 Fakultu architektury ČVUT v Praze a pokračoval postgraduálním studiem na AVU (prof. Cubr). Po škole nastoupil do liberecké „školky architektury“ architekta Miroslava Masáka a Karla Hubáčka při ateliéru SIAL, kde setrval do roku 1979.

Od roku 1981 do roku 1985 spolupracoval jako samostatný architekt s architektonickým studiem Shape – jejich nejznámější prací byl Pavilon dopravy na Světové výstavě 1986 ve Vancouveru.

Roku 1986 založil D.A. Studio. V 90. letech tato kancelář realizovala řadu větších i menších projektů v ČR i v zahraničí. Nejvýrazněji se práce kanceláře do tváře Prahy zapsala tvorbou nové části Smíchova od křižovatky Anděl až k zastávce Na Knížecí. V letech 1992–1995 byl členem soudu České komory architektů. Martin Rajniš přenechal v roce 1996 kancelář D.A. Studio svým společníkům (transformovala se v dnešní kancelář D3A) a vyrazil na cesty. Zpět k architektuře se vrátil postupně po roce 2001.

Nejprve založil v roce 2003 s Patrikem Hoffmanem kancelář H.R.A. V roce 2005 pak s Davidem Kubíkem založil novou kancelář e-MRAK. Od roku 2012 vede ateliér Huť architektury Martin Rajniš. Je spoluzakladatelem společnosti Teratekton a České větroplavební společnosti MRAK.

Martin Rajniš byl v roce 2014 zvolen předsedou Gremiální rady Institututu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.[1] Žije a pracuje v Praze a na Maxově v Jizerských horách.

Pedagogická a vzdělávací činnost[editovat | editovat zdroj]

V letech 1990–1997 působil jako profesor architektury na VŠUP v Praze. V letech 2001–2002, 2006–2007 vedl atelier architektury na Technické univerzitě v Liberci.

Architekt Rajniš pořádá odborné přednášky a semináře; se svými spolupracovníky a studenty architektury z celé republiky formou workshopů vytváří experimentální konstrukce, např. z rostlého dřeva (Dóm chaosu), které jsou šetrné k přírodě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Počátky jeho tvorby charakterizují stavby velkých měřítek (obchodní dům Máj, nákupní centrum Nový Smíchov, výstavní pavilony aj.). Postupně se začal věnovat navrhování menších objektů, u nichž je hlavním stavebním materiálem dřevo. Typické pro jeho tvorbu jsou stavby ze skládaného dřeva (obytné stodoly, věže, rozhledny, pyramidy ap.). Za výjimečný přínos světové architektuře v oblasti udržitelného vývoje získal v roce 2014 cenu Global Award for Sustainable Architecture francouzské nadace Locus. Sám k tomu řekl: to, co my děláme, se jmenuje „Přirozená architektura“. Tedy architektura, která používá věci, jež se za ty miliardy let evoluce v přírodě vyvinuly tak, že jsou geniální a úžasné. A samozřejmě, že když se blížíme k přírodě a zároveň se snažíme být ekonomičtí a zároveň přemýšlíme i o tom, aby intervence každé stavby do přírody a prostředí byla na svém počátku i konci minimální, tak tím pádem jaksi „mimochodem“ děláme to, čemu se dnes vznosně říká udržitelný rozvoj a udržitelná architektura. [2]

Ne všechny jeho netradiční dřevostavby se dočkaly kladného přijetí veřejností i odbornou kritikou. To byl případ mediálně sledované stavby písecké lesovny „Na Flekačkách“ za 20 mil. Kč. Dva roky po dokončení stavby došlo k závadám způsobeným nedostatečným statickým zajištěním, zatékáním ve střeše a průnikem plísní z blízkého lesa do vzduchotechniky objektu. Architekt Rajniš se dohodl s prováděcí firmou na odstranění závad, částečně na vlastní náklady. Po opravách je stavba součástí přírodně–naučného areálu Semice Flekačky.[3][4]

Projekty a realizace (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Workshopy[editovat | editovat zdroj]

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

autorská[editovat | editovat zdroj]

společná[editovat | editovat zdroj]

  • 1982 – Práce architektů, malířů a sochařů, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, výstavní síň, Praha
  • 1983 – Prostor, architektura, výtvarné umění, Výstaviště Černá Louka, Ostrava
  • 1989 – Středotlací, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 1992 – Česká a slovenská novofunkcionalistická architektúra, Palác Kinských, Praha
  • 2008 – New Face of Prague, České centrum Praha, Praha
  • 2008 – Zelená architektura, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 2010 – Přirozená architektura, 12. mezinárodní výstava architektury, Benátky[7]
  • 2011 – SIAL: Sdružení inženýrů a architektů Liberec, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 2011 – Současný český industriál, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha
  • 2014 – Punk v české architektuře, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha

Reportáže, pořady, filmy[editovat | editovat zdroj]

  • 2007Strategie svobody / The Strategy of Freedome. J.Dlouhý, Česká televize
  • 2009Atelier nad Řekou / Atelier Above the River. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2009Bára, příběh věže / Bara, the Story of a Tower. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2009Pahrbek český. Lucie Králová, Česká televize
  • 2010Biennale Architettura 2010 Natural Architecture. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2010Transborder. Vojta Kopecký, VOKOMRAK
  • 2013proStory: Martin Rajniš – Huť architektury. Lucie Králová. Česká televize
  • 2014Global Award for Sustainable Architecture; Veronika Kastlová, Havel Parkán
  • 2014Dům v oboře; Havel Parkán, David Kubík
  • 2014Strukturální konstrukce z kmínků; Veronika Kastlová, Max Funda
  • 2015Martin Rajniš - Huť architektury DOX; Havel Parkán
  • 2015Maják a muzeum Járy Cimrmana. Vojta Kopecký

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1969 – 1. cena v soutěži studentských prací za Centrum jihozápadního města v Praze
  • 1970 – 1. cena za Pneulamp na mezinárodní soutěži fy Artemide
  • 1975 – 1. cena za lineární nosiče a městský mobiliář (spoluautor Michal Brix) v mezinárodní soutěži Man Size Prize
  • 1997 – nominace na cenu Miese van der Rohe za administrativní budovu v Praze - Pankráci
  • 2004 – nominace na cenu Miese van der Rohe za továrnu na svítidla v Praze
  • 2014 – nominace na cenu Architekt roku 2014[8]
  • 2014 – cena Global Award for Sustainable Architecture nadace Locus za výjimečný přínos světové architektuře

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Tak ano, tak ne! Praha má komisi pro klíčové zásahy do podoby města
  2. Architekt Martin Rajniš získal cenu Global Award for Sustainable Architecture (zpráva ČTK z 5. 6. 2014)
  3. KEKELY, René. Moderní lesovna v Písku má vady, město na jejich odstranění peníze dát nechce. kurzy.cz [online]. 2011-17-224 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.  
  4. BENEŠ, Martin. idnes.cz [online]. 2012-10-24 [cit. 2015-11-19]. Dostupné online.  
  5. Vejminek / dům pro Pavla Štechu — Martin Rajniš
  6. Společný česko - izraelský projekt "Česká věž – rozhledna v Jeruzalémě". Židovská obec Brno [online]. 2017-05-09 [cit. 2017-05-14]. Dostupné online.  
  7. ČR v Benátkách reprezentuje Rajnišova Přirozená architektura
  8. Finalisti ceny Architekt roku 2014

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RAJNIŠ, Martin, FIALOVÁ, Irena. D.A.Studio, Projekty a realizace 1986/1996. Praha: GJF, 1995.
  • RAJNIŠ,Martin, FIALOVÁ, Irena, TICHÁ, Jana. Martin Rajniš. Praha: Zlatý řez, 2008. ISBN 978-80-87068-02-1
  • TICHÁ,Jana. Bára - neuvěřitelný příběh věže /The incredible story of a tower. Praha: Zlatý řez, 2010. ISBN 978-80-87068-06-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]