Plachtění (loď)
Plachtění je metoda pohonu dopravního prostředku využívající energii větru. Tímto prostředkem bývá nejčastěji loď, plachetnice. Může to však být i lední jachta, surfový plovák či dokonce kolové vozidlo. (V kosmickém prostoru se testují také sluneční plachetnice poháněné tlakem záření.) Před rozšířením parního stroje v 19. století byly plachty hlavním pohonem v námořní dopravě. Dnes se používají téměř výhradně jen pro sportovní, rekreační a tréninkové účely. Sportovní plachtění se označuje jako jachting.
Směr plavby a směr větru
[editovat | editovat zdroj]Plachty fungují podobně jako křídla letadla, případně padák. Proudění vzduchu okolo nich buď vytváří vztlak, nebo loď jen jednoduše postrkuje vpřed. Plachetnice nemůže plout přímo proti větru. Při nízkých úhlech náběhu totiž plachty ztrácejí svou účinnost a místo vytváření potřebného vztlaku na nich převládá jen turbulence[1]. Vzhledem ke směru větru je užitečné rozlišovat tři až pět typů kurzů.
Pokud se úhel náběhu pohybuje okolo 45 stupňů, loď pluje ostře proti větru. V češtině se používá také výraz „stoupačka“[2]. Při úhlu okolo devadesáti stupňů pluje loď na boční vítr[3]. Při úhlu okolo 180 stupňů hovoříme o zadním větru[4]. V posledním případě pracují plachty jen jako padáky, do kterých se proudění vzduchu opírá. Analogicky se používají ještě označení předoboční a zadoboční vítr[5].
Když se chce loď dostat do směru, odkud fouká, musí plout cik-cak, v české terminologii křižovat nebo stoupat. Manévr, v němž plachetnice přejde z jednoho takového kurzu na druhý a její příď projde napříč směrem větru, se nazývá obrat proti větru nebo réčko[6]. Bývá během něj nutné převést plachty z jednoho boku lodě na druhý.
Změna kurzu, při níž projde napříč směrem větru záď lodě, se nazývá halza[7]. Je rovněž provázena patřičnou úpravou nastavení plachet. Jelikož plavba na zadní vítr bývá na moderních jachtách pomalá, mnoho jachtařů, zejména závodních, místo ní preferuje křižování na zadoboční vítr prokládané právě halzami. Halza může být velmi nebezpečná[7], zvlášť, když k ní dojde neúmyslně.
Pro každý druh kurzu, sílu větru, výšku vln a další podmínky, existuje optimální nastavení plachet, neboli trim.[8] Správným trimem se dá dosáhnout vyšší rychlosti lodě. Používají se k němu různá lana a další ovládací prvky.
Zvláštní plachetní manévr je postavení lodě do drifu. Síly působící na jednotlivé plachty se během něj vzájemně vyrovnají. Plavidlo se tak přestane pohybovat směrem vpřed a jen pomalu driftuje.[9] Hodí se to například, pokud se posádka chce v klidu najíst. Ve drftu se dá přečkat i bouře.
Skutečný a zdánlivý vítr
[editovat | editovat zdroj]
Při plachtění je užitečné mluvit o dvou typech větru – skutečném a zdánlivém.[10] Spojení skutečný vítr se používá pro proudění vzduchu nezávislé na pohybu lodě. Zdánlivý vítr je proudění, které posádka plachetnice opravdu pociťuje. Je dáno vektorovým součtem skutečného větru a proudění vyvolaného pohybem lodě. Toto proudění má stejnou rychlost jako loď ale opačný směr.
Ačkoliv posádka vnímá jen zdánlivý vítr, velké moderní jachty často mají elektroniku, která skutečný vítr zpětně dopočítává. Plachty se trimují podle zdánlivého větru.
Vyvažování a refování
[editovat | editovat zdroj]Vítr způsobuje kromě pohonu lodě i její naklánění. Pokud je silný, může hrozit její převrácení, ztráta kontroly, případně poškození plachet či takeláže.[11] Existují dva hlavní způsoby, jak tomu předcházet.
Proti náklonu se používá vyvažování.[12] Na malých okruhových plachetnicích se posádka zahákne nohama za popruhy na dně kokpitu a vykloní ven z návětrného boku plavidla. Některé lodní třídy používají zařízení zvané trapéz nebo také hrazda.
Jde o ocelové lano vedoucí za stěžně. Posádka se za něj zahákne a visí celým tělem ven z lodě. Chodidly se opírá o její bok. Na velkých námořních jachtách si momentálně nepotřební námořníci jednoduše sedají na bok.
Další možnost, jak předejít náklonu a nežádoucím efektům příliš silného větru, je zmenšení plochy plachet. Označuje se jako refování. Realizuje se množstvím metod podle konkrétního typu lodě a jejího oplachtění.[13].
Pro případ velmi silného větru vozí někteří jachtaři i speciální malé plachty ze zesíleného materiálu. Hlavní plachtě tohoto typu se říká trysail. Společně s ní se dá vytáhnout i bouřková kostka.[14]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Schéma stoupání proti větru -
Schéma lodě stojící ve driftu -
Námořní jachta s úplně zrefovanou kosatkou a částečně zrefovanou hlavní plachtou -
Vyvažování na plachetnici třídy Optimist -
Vyvažování pomocí hrazdy na plachetnici třídy Flying Dutchman
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ CUNLIFFE, Tom. The Complete Yachtmaster. 10. vyd. Londýn: Bloomsbury Publishing, 2021. 320 s. ISBN 978-1-4729-8298-8. S. 7–12.
- ↑ Když nedotáhnu genu, nemohu stoupat. Lodní noviny [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Plavba na boční vítr. www.yachting.com [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Bezpečné plachtění – jak plout na zadní vítr. www.yachting.com [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
- ↑ JACHTINGU, Jachtařská akademie-Český svaz. Jachtařská akademie - Český svaz jachtingu. www.jacht-akademie.cz [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Obrat jako z partesu. Lodní noviny [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Nebezpečná halza? Co dělat?. Lodní noviny [online]. [cit. 2025-11-16]. Dostupné online.
- ↑ CUNLIFFE, Tom. The Complete Yachtmaster. 10. vyd. Londýn: Bloomsbury Publishing, 2021. 320 s. ISBN 978-1-4729-8298-8. S. 13–22.
- ↑ CUNLIFFE, Tom. The Complete Yachtmaster. 10. vyd. Londýn: Bloomsbury Publishing, 2021. 320 s. ISBN 978-1-4729-8298-8. S. 28–30.
- ↑ CUNLIFFE, Tom. The Complete Yachtmaster. 10. vyd. Londýn: Bloomsbury Publishing, 2021. 320 s. ISBN 978-1-4729-8298-8. S. 13–14.
- ↑ BINGHAM, By Bruce; UPDATED: MAY 20, 2015. Seamanship 101: Reefing the Main [online]. 2015-05-20 [cit. 2025-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ VRANA, Ivan. Jachting. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990. 126 s. ISBN 9788070330166.
- ↑ CUNLIFFE, Tom. The Complete Yachtmaster. 10. vyd. Londýn: Bloomsbury Publishing, 2021. 320 s. ISBN 978-1-4729-8298-8. S. 30–32.
- ↑ Být připraven na bouři. Lodní noviny [online]. [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plachtění na Wikimedia Commons
