Plachetnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plachetnice na Lipně
Závod plachetnic Mistrovství světa RS500 na Lipně 2019

Plachetnice je loď, která je poháněna silou větru. Pohyb zvaný plachtění jí umožňují plachty, připevněné na stěžních a ráhnech. Plachetnice se staly možná prvními dopravními prostředky, které využívaly k pohybu jinou sílu, než sílu lidských či zvířecích svalů (kromě síly větru bylo ale možno vždy použít k dopravě i gravitační sílu Země).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Využívání plachetnic je doloženo už od starověku. Kolébkou plachetnic je Indonésie, kde se na pirogách a katamaranech plavili lidé již před 4000 lety. Později se používaly plachetnice i ve starém Egyptě a pravděpodobně i v Mezopotámii.

Systém plachetnic byl postupně zdokonalován a byly využívány v dopravě i vojenství. I většina velkých zeměpisných objevů byla uskutečněna za pomoci plachetnic. Ještě na konci 19. století byly plachetnice ve vhodných oblastech s pravidelným vzdušným prouděním schopny konkurovat parníkům svou rychlostí. Během konce 19. a ve 20. století byly ale prakticky ze všech oborů vodní dopravy vytlačeny parníky a motorovými loděmi. V současné době jsou plachetnice využívány k rekreaci, sportu a jako školní lodě.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Principem plachetnice je využívání kinetické energie větru. U prvních plachetnic se jen využívalo síly, vzniklé aerodynamickým odporem vzduchu, působícího na plachtu postavenou kolmo na směr větru. Tento způsob umožňoval plavbu jen ve směru větru. Později byly plachty zdokonalovány a byla objevena možnost postavit plachty ve vhodném úhlu k větru a tak plout i kolmo na směr větru či dokonce šikmo proti němu. Postup, kdy se plachetnice pohybuje klikatým kursem proti směru větru se nazývá křižování proti větru.

Hybridní pohon[editovat | editovat zdroj]

Kromě čistých plachetnic, poháněných prakticky výhradně silou větru, existovaly v historii i lodě s kombinovaným pohonem, kde plachty hrály doplňkovou roli, nebo byly rovnocenné s jiným druhem pohonu. Sem patří mnoho starověkých a středověkých typů veslic (například drakkar a galéra), nebo novověké plachetní parníky.

V novodobé historii se pak objevily i pokusy o využití síly větru k pohonu lodí netradičními způsoby – příkladem mohou být plachty z pevných materiálů či Flettnerův rotor.

Lední jachty[editovat | editovat zdroj]

Sílou větru na zamrzlé vodní hladině jsou také poháněny lední jachty, tedy speciální vozidla vybavená bruslemi a plachtami (lodní třída DN)[1].

Příklady druhů plachetnic[editovat | editovat zdroj]

Briga

Třídy sportovních plachetnic v ČR[editovat | editovat zdroj]

Pro děti a mládež


Ostatní

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]